Pike Christopher (alternativní realita)

Důstojník Hvězdné flotily, v tomto roce již s hodností kapitána. V průběhu své kariéry napsal dizertační práci o střetnutí USS Kelvin kapitána Robaua s romulanskou lodí Narada kapitána Nerona a o oběti výkonného kapitána USS Kelvin poručíka George Kirka.

Byl přidělen na Zemi, kde měl v docích Flotily v Riverside, Iowa, na starosti nové kadety Akademie. Setkal se s mladým Jimem Kirkem, synem George, v baru Shipyard bar (Bar u loděnice), kde se Jim popral s několika kadety. Promluvil s ním a snažil se ho získat pro Flotilu. Sám byl poněkud překvapen, když ho Jim Kirk poslechl.

Byl přidělen jako kapitán dokončované vlajkové lodě Flotily USS Enterprise NCC-1701. Při svém urychleném prvním startu musela vyplout k Vulkanu, z něhož přišlo volání o pomoc. Na palubě měl jako prvního důstojníka komandéra Spocka a několik čerstvých absolventů Akademie a nových členů posádky: kadety Kirka, Uhuru, Sulua a Chekova a doktora McCoye.

Při příletu zjistili, že na Vulkan útočí Narada kapitána Nerona. Nero nad planetou instaloval orbitální vrták a provrtával se do planetárního jádra. Požadoval, aby kapitán Pike přiletěl na Naradu. Pike předal kapitánskou funkci Spockovi a cestou na Naradu vysadil kadety Kirka, Sulua a Olsona, aby vrták zničili.

Na palubě Narady mu Nero vpravil do těla kentaurského slimáka, aby od něj získal frekvence k vypnutí obrany Země.

Spock a Kirk ho posléze úspěšně osvobodili a zachránili Zemi naprostým zničením Narady, při němž zahynul kapitán Nero a celá jeho posádka (viz film Star Trek).

Zahynul při útoku Johna Harrisona, což bylo falešné jméno Khana Nooniena Singha, geneticky vylepšeného člověka z 20. století, na Archiv Kelvinova památníku (Kelvin Memorial Archive) v Londýně na Zemi (viz film Star Trek Into Darkness).