Konec konců

Jak smířit se s tím, že už končí?
Když stále ještě můžeme snít.
Za ty roky hvězdám přivykly si oči.
A najednou nepůjde dál jít?

Co je to, co drželo nás spolu?
Co je to, co hnalo nás kupředu?
Co je to, co učilo nás zvláštně?
To doopravdy vysvětlit vám nesvedu.

Pro mě to byly roky plné zajímavých překvapení.
A já za ně vážně ráda jsem.
Jenomže teď zavřely se dveře, za nimi už nic není.
Budu muset rozloučit se s vesmírem.

Seriál nám ukradli, prý z nedostatku zájmu.
Ha, tak to je vtipné. Jenže nesměji se, víte?
Je totiž nejhorší, když seberou vám něco,
v době, kdy stále ještě o tom sníte.

Pořád se jen vyjadřuji v neurčitých větách.
Pro mě je Star Trek prostě součást života.
A po posledním dílu nezbývá mi nic,
než v mysli zmatek a v duši prázdnota.

Zahodili šanci. Skončili, tak to mě mrzí.
Takže tu teď stojím, oči k černému nebi hledí.
Ale jsem ráda, že jak já, tak i ostatní vědí,
že se zase z hvězdami uvidíme brzy.

Co já vím, co nás čeká.
První kontakt ve stylu, jak ho známe?
Jen půjdeme po cestě odněkud někam.
A na budoucnost si prostě počíháme.