Pes

Deník navigačního důstojníka. Hvězdné datum: Neděle 27. listopadu 15:00 Zítra má nastat den Pondělí 28. - tzv. smolný den.

Dnes jsme na základně Heureka III přibrali nového člena posádky. Je to pes, plemeno Husky. Má pomáhat při pátrání, kapitán říká, že může být užitečný, ale já si myslím, že to říká jen proto, že chce mít domácího mazlíčka. Doufám, že pes bude hodný a nezakousne mě hned, jak mě uslyší. Tohle se nikdo nesmí dozvědět, ale já mám ze psů ztrach, zvlášť z těch velkejch.

Neděle 27. listopadu 18:00

Tak jsem viděl psa. Oprava: Poznal jsem psa. Oprava: Taky jsem navštívil doktora McCoye. Vysvětlil jsem mu, jak jsem šel do lodního baru, ale cestu mi zkřížil pes, jo, mimochodem, ten pes se jmenuje pes. Doktor McCoy mi ošetřil ruku, tentokrát to nebolelo, už se ho ani moc nebojím, ale zato mám strach ze psa. pak jsem se vrátil do své kajuty, pustil jsem si další díl Červeného trpaslíka a už jsem nikam nešel. Červený trpaslík je můj oblíbený seriál, odehrává se na težební lodi, která je 3 000 000 let v budoctnosti, ale o tom až někdy příště.

Pondělí 28. listopadu. 8:00

Tak nastal smolný den. Jsem zvědav, co se mi dneska stane.

Právě se chystám na můstek, za chvíli mi začíná směna. Snad nikde nepotkám psa.

Pondělí 28. listopadu 8:05

Vyšel jsem z kajuty a za chvíli jsem byl zase zpátky. Pes si na mě počkal za rohem, ten musí bejt chytrej. To by mě zajímalo, jak zjistil, kde bydlím. Až zjistím, kdo mu to řekl!...

Tak tedy, pes na mě číhal za rohem chodby. Když jsem ho uviděl, lekl jsem se tak, že mě málem zšedivěly vlasy. Poté jsem zahájil strategický manévr z příručky Arnolda J. Rimmera (jinými slovy, dal jsem se na útěk). Pak jsem se zamknul v kajutě, chtěl jsem zavolat ostrahu, aby psa odvedla, ale komunikátor mi vypadl, když jsem utíkal před psem. Pes stojí před mou kajutou, musím najít jinej způsob, jak se dostat na můstek. z toho bych mohl mít pěknej průšvyh, kdybych nedorazil na můstek a zrovna by někdo útočit na loď. Nevím, jak upozornit kolemjdoucí, že mě pes drží v šachu v kajutě. Protože řvát to z okna by mi stejně nepomohlo, musím počkat, až někdo psa odežene a dostane mě konečně ven.

Pondělí 28. listopadu 9:30

Sedím v kajutě, dívám se na Červeného trpaslíka a čekám, až mě někdo vysvobodí.

Pondělí 28. listopadu 10:00

Stále se dívám na Červeného trpaslíka (díl Karanténa, kde je Rimmer s panem Filutou). Pes stále čeká přede dveřmi. Uvažuju o tom, že si pořídím kočku. Tygra! ten by psa roztrhal, no možná nejenom psa... Bude mi muset stačit bazukoid. ten by psa odrovnal, no možná nejenom psa... upustil jsem od nápadů, jak se zbavit psa a vrátil jsem se k Červenému trpaslíkovi.

Pondělí 28. listopadu 10:18

Zrovna v momentě, kdy Rimmer říká "Tak co s nima teď uděláme, pane Filuto?" jsem uslyšel na chodbě někoho křičet. Byl to velitel Spock.(Dodatečně jsem se dozvěděl, že Spock utrpěl psychycký šok, v důsledku útoku psa, a te´d leží na marodce) zrovna u něj mě to dost překvapilo, je přece Vulkánec a neměl by mít žádné emoce. Hmm, strach je asi univerzální všem formám života, včetně psa. A tak jsem dostal ten geniální nápad. Musím psa vystrašit. začal jsem přemýšlet jak, a pak mě to napadlo: Pošlu na něj dinosaura! Byl to opravdu úžesný plán, ale měl dva drobné nedostatky, za prvé: Nemám žádného dinosaura a za druhé: Žádného dinosaura nemám. V podstatě šlo o jednu chybu, ale myslím, že je tak podstatná, že jsem ji zmínil dvakrát. Další plán byl, vystrašit ho tak, jako to dělali Češi v bance. Čili, vytasit se na něj se vzduchovkou (ve skříni jednu mám, ale to se nikdo nesmí dovědět, jinak bych měl průšvih), jenže pes z toho asi nemá rozum.

Pondělí 28. listopadu 10:32

K mé kajutě přišel Sulu, šéf bezpečnosti, aby psa odvedl někam, kde nebude nikomu nebezpečný, a musím říct, že mu to dalo zabrat, a doktor McCoy, který měl prověřit, jestli jsem v pořádku, nebo jestli jsem dopadl podobně, jako Spock. Já jsem ho ujistil, že jsem v pořádku.

Pondělí 28. listopadu 18:00

Když jsem přišel na můstek v doprovodu Doktora McCoye a vysvětlili jsme vše kapitánovi, tak věřte, nebo ne, ale kapitán se nezlobil, ale slíbil, že si bude psa lépe hlídat. Teď jsem zpátky v kajutě a jsem rád, že to tak dobře dopadlo.

Úterý 29. listopadu 8:00

Jdu na mústek, v očekávání, že bude vše v naprostém pořádku.

Úterý 29. listopadu 15:00

Jen jsem seděl na můstku u své navigační konzole a najednou přišla zpráva. A hádejte co. Pes utekl! v duchu jsem si přál, aby se vyhnul můstku. Protože, kdyby mě našel, asi bych skončil na ošetřovně.

Oprava: Určitě bych skončil na ošetřovně.

Najednou jsme slyšeli, že za dveřmi turbovýtahu se něco děje, jako by někdo něco schodil. Kapitán se zděsil "To jsou zloději! Sulu, běžte je vyhnat!"

Sulu otevřel dveře, opatrně nakoukl dovnitř a zeptal se "Haló, zdržuje se tady snad někdo, kdo by nás chtěl vykrást?"

"Haf, haf" ozval se štěkot a pes, zvaný pes vrazil svoji chlupatou kebuli na můstek. A už bylo zle. Zahájil jsem další strategický manévr z příručky Arnolda Rimmera: Schoval jsem se pod stůl, tedy lépeřečeno pod svou konzolu, což se později ukázalo, jako chyba. protože, jak se to někdy stává, konzola pod kterou jsem se schovával vybouchla.

Probral jsem se na ošetřovně. Doktor McCoy právě říkal kapitánovi "Sakra, Jime, jsem doktor a ne

kouzelník!"

Spock ležel na svém lůžku a pořád koukal do stropu, bylo mi ho líto. Pak mě doktor McCoy uspal, asi bude operovat.

Úterý 29. listopadu 18:00

Spock, který stále zíral do stropu, aniž by se pohnul, se mě zeptal "Pes?" "Pes." Přikývl jsem.

Středa 30. listopadu 11:00

Psa jsme z bezpečnostních důvodů transportovali na palubu Klingonům.

Středa 30. listopadu 18:48

Kapitán Kirk byl obviněn z týrání zvířat, protože transportoval psa na palubu Klingonům. Ano, opravdu, chudáci Klingoni, takové týrání si nezaslouží!

KONEC