Picard's day

Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.

"Kapitánův deník: Prolétáme mlhovinou Slepota a sbíráme všechny možné vzorky, abychom nakonec zjistili, že když se podíváte z okna, uvidíte mlhu. Na lodním Intranetu jsem se infiltroval do jednoho Chat roomu pod přezdívkou WarpMan a zjistil jsem, že mě ti zmetci přezdívají Plešoun. V hitparádě jsem hlasoval pro AAF.

Kapitán konec."

Noc jako každá druhá. Tedy čas, který se na hvězdné lodi uvádí jako noc. Kapitán Picard se pomočil v posteli, když se mu zdálo o asimilaci. Velitel Data seděl v kapitánském křesle na můstku a přes jeho kamenný výraz ve tváři ne něm nebylo znát, že v duchu počítá složité matematické rovnice. Kdybyste se zeptali počítače, kde je velitel Riker a poradkyně Troi, řekl by vám adresu jen jedné kajuty.

Picard prudce vyskočil z postele a z čela si otíral pot. Potom ze sebe strhal pomočené pyžamo a s utrápeným výrazem ve tváři se vydal do nejzazšího rohu své kajuty. Dlaní své ruky se dotkl sotva viditelného panelu na stěně a tajné dveře se otevřely. Picard vstoupil do koupelny vybavené velkou vanou a hlubokým WC. Mokré pyžamo s prostěradlem hodil do pracího zásobníku a zadal program praní a žehlení.

"Počítači, sprchu, horkou!" zadal a vlezl pod proud padající vody, která z něho smývala všechny nežádoucí tekutiny. Picard si vychutnával příjemný pocit, když mu padající kapky vody masírovaly holou hlavu. Najednou sykl a rychle uskočil.

"Do prdele," zařval, když se horká voda změnila v ledově studenou. "Sakra, zajímalo by mě, kterej blbec si v jednu ráno pouští horku vodu," zaklel Picard a vyštěkl na počítač, "okamžitě regulovat teplotu!" Když se situace vrátila do normálu, Picard pokračoval ve vodní masáži.

 V době, kdy už hrozilo, že jeho pokožka přestane být vodotěsnou, se ozvalo pípnutí pracího zásobníku a z boku přístroje jako z kopírky vyjelo kapitánovo vyprané a vyžehlené pyžamo společně s čistým prostěradlem.

"Konečně," usmál se Picard a po osušení horkým vzduchem si pyžamo oblékl. Zrcadlo na stěně mělo co dělat, aby nezačalo praskat smíchy, když před něj Picard předstoupil a vychvaloval si, jak mu jeho oblíbené pyžamo s růžovými slony padne.

"Tak a jde se zpátky do hajan," zamířil Picard k posteli. Natáhl prostěradlo a lehl si. Zavřel oči, ale ty nechtěly zůstat zavřené a stále se otevíraly. Picard se převaloval sem a tam a hlasitě funěl.

    "Počítači, světlo," zadal, když si uvědomil, že už do rána oka nezamhouří. Navlékl na sebe svou uniformu, vzal padd a opustil svou kajutu.

Pětičlenná posádka na můstku konala svou práci nad rámec svých povinností, když se mimo sledování ovládacích panelů spolu jednotliví členové posádky bavili o různých věcech, které je zajímaly. Dveře turbovýtahu sykly a na můstek vstoupil kapitán Picard.

"Kapitáne," vstal Data z křesla, "služba probíhá...."

"Pane Date," přerušil ho Picard. "Nemůžu spát a tak jsem se rozhodl, že si zařídím něco v mé pracovně. Nenechte se rušit."

"Ano, pane."

Když se dveře za kapitánovými zády zavřely, Picard nechal svou pracovnu ponořenou ve tmě a potichu postupoval nalevo podél stěny. Po několika krocích se zastavil a nabral vzduch do plic.

"BAF!" zařval co to šlo a rybička v akváriu se lekla, až z toho málem lekla.

"Světlo," zadal Picard v záchvatu smíchu. "Dobré ráno, rybičko," popadal dech, až ho bolelo břicho. Odpotácel se ke svému stolu a usedl do křesla. Padd položil bokem a otočil se k počítači.

"Identifikace WarpMan, heslo růžový slon," zadal a na monitoru se objevil výpis intranetových místností. Picard přelétl pohledem seznam známých názvů jako - Strojovna, Torpéďáci, Důstojnický bar, a další zajímavé roomy, když ho upoutala nově založená místnost - Kdo je WarpMan??.

"Ale,copak to tady máme?" kulil Picard oči a vstoupil do místnosti. Byl tu jen jeden uživatel s přezdívkou Bůh a čas si krátil odesíláním holohlavých smajlíků.

"Kdo jsi?" zeptal se Picard.

"Bůh. Neumíš číst?" odpověděl neznámý.

"Umím, ale čekal jsem nějakou smysluplnější odpověď."

"BAF!" zahřmělo za Picardem, až mu zalehlo v uších. Kdyby neměl protézu srdce, dostal by z toho šoku infarkt. Smích, který následoval, nemohl patřit nikomu jinému, než Q.

"Stačí vám taková odpověď, kapitáne?" zářil Q v kapitánské uniformě nadšením.

"Q," procedil Picard mezi zuby. Chtěl říct, že ho to mohlo napadnout, ale nebyla by to pravda. Tenhle kousek se Q doopravdy povedl a Picarda by takový žert ani ve snu nenapadl.

"Co po mě chceš? V Kontinuu se s tebou nikdo nebaví?" vypnul Picard počítač.

"Ale proč tolik nevraživosti?" zakabonil se Q. "Vlastně jsem přišel na tvé zavolání."

"Na mé zavolání?" zopakoval Picard a dal si záležet na udiveném tónu. Q popošel k akváriu s rybičkou a prstem poklepal na sklo.

"Baf, rybičko, baf," otočil se Q na Picarda. "To je jasný ukazatel, že máš dobrou náladu," pokýval hlavou. "A mimochodem se to nadalo přeslechnout," se smíchem dodal.

"Nestojím o tvou přítomnost a pokud jsem měl nějakou dobrou náladu, tak ta už je dávno pryč," odsekl Picard.

"Ale, kapitáne, proč ta zatrpklost? Pobavíme se. Vezmu vás někam, kde si pořádně užijeme zábavy, co vy na to?"

"Vy jste ještě tady?" s nezájmem odpověděl Picard.

"Nepropásněte tu šanci, Picarde. Nabízím vám zábavu, o které se vám ani nesnilo. Cokoliv chcete."

"Dobrá tedy," začal Picard. "Zahrajeme si jednu velice zábavnou hru," pokračoval a Q se tetelil štěstím, že přemluvil Picarda k zábavě.

"Hra spočívá v tom, že vy se někam schováte a já vás potom budu hledat," vysvětlil Picard jednoduchá pravidla hry.

"To je celé?" ušklíbl se Q. "Neděláte si ze mě srandu?"

"To v žádném případě! Je to velice zábavná hra," oponoval Picard. "Chtěl jste zábavu a já vám ji nabízím. Tak budete hrát?"

"Tak jo, budu."

"Hraje se samozřejmě jen na Enterprise a nesmí se chodit do soukromých kajut," upřesnil Picard pravidla. "Když vás najdu, vystřídáme se a potom budete hledat vy mě. Dobře?"

"A myslíte, že to bude fér?" zajímal se Q.

"To doufám! Samozřejmě nesmíte při hledání používat svou moc. Jinak by to doopravdy nebylo fér."

"Říkáte zábava?"

"Veliká!"

"Tak jo," pokrčil Q rameny a zmizel.

Picard zůstal chvíli stát a sám sebe přesvědčoval, že se mu tak jednoduchou fintou, která se používá na malé děti, podařilo oblafnout samotného vševědoucího a všemocného Q. Pak pokrčil rameny a smál se, dokud ho křeče v oblasti břicha nedonutily přestat.

Když pominula noc, obvyklá sestava se opět sešla na můstku. Kapitánův rozmrzelý obličej kontrastoval s rozjařenými tvářemi velitele Rikera z jedné a poradkyně Troi z druhé strany. Velitel Data, nevyžadujíc odpočinku, zasedl za svou obvyklou konzoli před velkou obrazovkou v čele můstku.

"Budeme pokračovat v průzkumu mlhoviny Slepota," oznámil Picard a v duchu se modlil, aby se přihodilo něco neočekávaného, co by ho jednak pořádně probralo a taky nějak zaměstnalo. Nechtělo se mu celý sen sedět v křesle a přijímat hlášení o dosažených úkolech. Den teprve začal, ale už teď prožíval krizi, vyvolanou nudou.

 Dokonce pomyslel na to, že by se vydal hledat Q a to ho na chvíli probralo víc, než by dokázala jakákoliv studená sprcha. Za chvíli ale poznal, že kdyby měl některý den pojmenovat jako den splněných přání, byl by to právě dnešek. Jako na zavolanou oznámil poručík Worf:

"Kapitáne, na pravoboku se objevila nějaká anomálie!"

"Upřesněte."

"Vesmírná anomálie."

"Díky!"

"Kapitáne, senzory hlásí, že se jedná o mlhu," oznámil Worf, když mu kapitán ze zkušenosti nechal chvilku na analýzu, protože věděl, že Worf dokáže bleskově odpovědět na jakoukoliv otázku. Sice vám nepoví nic nového, ale pro něj je důležité, že vždycky odpoví. Dozajista rys Worfovi povahy, který pocházel z jeho klingonského odkazu.

"Mlha, říkáte?" zopakoval Picard a pomyslel na to, že Worfovi nedal dost času.

"Ano, kapitáne. Taková světélkující mlha, která, řekl bych, má pevné tvary," upřesňoval Worf.

"Pane Worfe, dejte to na hlavní obraz!" netrpělivě rozkázal Picard a když Worf provedl příkaz, musel mu dát za pravdu. Na hlavní obrazovce se objevil nejasný oblak něčeho, co bylo možné nazvat mlhou. Zdánlivě neforemná anomálie doopravdy vykazovala známky pevného neměnného tvaru.

"Co si o tom myslíte?" obrátil se Picard na velitele Rikera.

"Jé, to je hezké," dočkal se odpovědi. "Můžu si to vyfotit?"

Picardovi bylo vše jasné a znechuceně se odvrátil. Riker byl v takovém stavu, že kdyby na ně stříleli borgové, pochvaloval by jejich přesné zásahy. Poradkyně Troi na tom byla podobně. Kdyby se na lodi začali lidi mezi sebou vraždit, konstatovala by něco v tom smyslu, že bylo i hůř.

Picard z toho neměl radost, když si uvědomil, že dnes je na všechno sám.

"Pane Worfe, zapněte komunikační kanál," vstal Picard z křesla a popošel k hlavní obrazovce.

"Kanál zapnut."

"Tady kapitán Picard z hvězdné lodi Federace, Enterprise. Prosím, identifikujte se," spustil vlídným tónem Picard.

"Tady mlha," odpověděl mu chrčivý hlas v komunikátoru.

"Jsme průzkumná loď a přicházíme v míru," pokračoval Picard.

"My jsme válečná mlha a přicházíme válčit," zachrčel hlas.

"S kým přicházíte válčit?"

"No přece s vámi. Vidíte tu snad někoho jiného?" udivil se chrčící protějšek.

"Ne. Ale proč chcete válčit zrovna s námi? Copak jsme vám něco provedli?"

"Přece nebudeme čekat, až se o to pokusíte! Zničíme vás ihned!" hrubě zachrčel hlas z mlhy.

"Ale to je nedorozumění. My opravdu nemáme žádné zlé úmysly," snažil se situaci uklidnit Picard. "Nevím, jak to chodí tady u vás v mlhovině, ale u nás preventivně na cizí návštěvníky nestřílíme!"

"Jiný kvadrant, jiný mrav," ozvalo se a mlha vypnula kanál.

"Tak a co teď?" zašeptal si Picard pro sebe.

"Pane, doporučoval bych zapnout štít," poradil mu Worf.

"Jistě. Pane Worfe, zapněte štít. Zrovna jsem vás o to chtěl požádat," otočil se Picard na patě a vydal se ke svému křeslu.

"Štíty zapnuty," zahlásil Worf.

"Výborně, pane Worfe."

"Štíty deaktovovány," zahlásil Worf.

"Co se děje?" tázavě hleděl Picard.

"Kapitáne, ta cizí mlha nějak vyřadila naše štíty," vysvětloval Worf a mačkal tlačítka na svém panelu. "Pane, na loď se transportovalo několik cizích týmů z té mlhy."

"Okamžitě...." Křikl Picard.

"....tam pošlu tým ostrahy," doplnil Worf.

"Tak!"

"Budeme mít návštěvu?" culil se Riker.

"Drž hubu, Wille!" přejel si Picard pleš dlaní.

"Worfe, podejte hlášení," vyzval asi po půlhodině Picard Worfa.

"Kapitáne, hosté zatím vedou jedna nula."

"Chce to změnu strategie," rozumoval Picard. "Přesuňte útočné jednotky do obrany a vytvořte obranné uzly na těchoto palubách," podal Worfovi padd se zapsanými daty.

"Pane, myslím, že to nepomůže. Časem nás obsadí."

"To je jen dočasný plán," mávl Picard rukou. "Pane Date, následujte mě prosím," řekl Picard a vydal se k turbovýtahu.

"Pane Worfe, převezměte prozatím velení na můstku. Já jdu s Datem vyzkoušet záchranný plán."

"Rozkaz."

"Kapitáne, můžu znát váš záchranný plán?" vyzvídal Data po cestě ve výtahu.

"Dělám to nerad, ale najdeme Q a on nám potom pomůže," vysvětlil Picard.

"Q je na Enterprise?"

"Ano."

"A co tu dělá?"

"Hraje se mnou na schovávanou. Co se tak díváte? Nevíte co je to schovávaná?"

"Vím, kapitáne," přitakal Data a raději se nezeptal, čí to byl nápad. "A kde myslíte, že Q bude?"

"Myslel jsem, že někde ve strojovně. Tam mají takovej bordel, že by se tam mohl někde lehce ztratit, nemyslíte?"

"Možná," pokrčil Data rameny.

"Q, vím že tu jsi," zařval Picard, když vtrhl do strojovny.

"Jak to víš?" vykoukl Q zpoza warp jádra. "Kdo mě práskl?"

Picard a dokonce i Data jenom zakroutili hlavami, protože nevěděli, jak jinak okomentovat reakci Q.

"Jen to přiznej, Picarde, kdo mě práskl? Neboj se, nic mu neudělám," měnil Q barvu na rudě rudou a Picardovi se zaleskla pleš.

"Máš pravdu, Q, ostatně jako vždy. To ta mlha. Ta tě práskla. Dokonce na Enterprise vyslala hromadu svých lidí, aby tě našla a mohla mi říct, kde se schováváš," tvářil se Picard zcela vážně. "Víš, oni mi řekli, kde jsi. Nemohl jsem proti tomu nic dělat!" pokračoval Picard tónem, jakoby ho někdo připravil o tu nejlepší zábavu.

"Jak jsem slíbil, nic jim neudělám," zopakoval Q a Picard zpozorněl.

"Nijak jim neublížím. Jen je přenesu někam pryč," vysvětlil Q a luskl prsty. "To mají za to!"

"Někam pryč?"

"Raději už se o tom nebavme," mávl Q rukou, jakoby chtěl to téma zamluvit.

"Pane Worfe?" dotkl se Picard komunikátoru.

"Kapitáne, jsou pryč. Vetřelci z lodi i mlha," oznámil Worf.

"Výborně, děkuji," vypnul Picard přenos.

"Takže?!"

"Takže?"

"Q, otoč se a počítej do dvaceti...."

KONEC