Vyhnanci I

Jedna jediná válka, jedna špatná volba, vás může stát všechno, domov, rodinu, lásku, budoucnost.

Mysleli jsme, že směníme osud, ale místo toho jsme, způsobili zkázu naší říše. Podle proroctví, náš konec měl způsobit krutý stát, který se nazýval Dominion. Naši vládcové si mysleli, že když okamžitě zaútočíme, tak že vyhrajeme. Ale to byl klam. Vyhlášením války Dominionu, jsme rozhodli o našem rozsudku. Tak začala válka, zpočátku jsme vyhrávali, ale poté přišla drtivá prohra a pád, neboť se spojil, že svým, odvěkým a jediným, nepřítelem, který, byl v Gama kvadrantu, poslední, hrozbou, Dominionu. Krutá, bezcitná a hladová rasa, ještěřích, bestií, která byla známa pod názvem, Abdoni. Bylo jasné, že prohrajeme. Rozhodli jsme se, že opustíme náš domov a vydáme se hledat náš nový domov.

Byli tu i tací co se vzepřeli vládě, a nakonec jí svrhli, bylo ale příliš pozdě. Dominion si již podrobil většinu naší říše.

Kdo jsem, že vyprávím tento příběh, který ovlivnil osud celé Galaxii. To zůstane prozatím záhadou.

 

Zoe se pohybovala, v ruinách, bývalé katedrála Sv. Petra. Všude, byl hluk a řev, rány, exploze.

Kéž, nám Buh odpustí, Naše hříchy... blesklo hlavou Zoe. Náhle, uslyšela, za sebou dusot, těžkých, dupot nohou, prudce, se otočila. Vy děla jak se po ní, vřítí tři Jem'Hadaři.

Štěstí, že měli, pouze, sečné zbraně. Prudce, vyskočila a roztáhla svá, ohromná bělavá, křídla, několikrát, s nimi mávla, a byla, ve zvonici. Díky Bohu, že věž, ještě stojí.

Když, se podívala, přes okenici, viděla, i sté výšky, zuřivý a zoufalí boj.

Záblesky, světel, rány, výbuchy, exploze budov. Na nebi, probíhal, boj lodí, bylo, to neskutečné a zároveň úžasného. Musela, na jít cestu pryč, odsuď, a to okamžitě.

Všimla si, jak se k ní z nebe, míří, raketoplán. Poznala jsem, že se jedná o třídu Héraklés.

Na délku 68 metru, na šířku 41 metr, na výšku 37 metrů. Když, se nacházela, ve vzdálenosti 35 metrů, otevřela, zadní vrata, musela jsem, se rozběhnout a skočit. Bylo, to neskutečné, když, jsem, za sebou uslyšela, za sebou Abdona.

Prudký zásah, z jeho disruptoru, mě zasáhl, do ramene. Bolest, byla neskutečná, když, jsem byla uvnitř, vrata se zavřela. Přiběhlo, jsem několik, zdravotníku. Bolest, byla, tak velká, až mi to hnalo, slzy do očí. Zdravotníci, mi dali, něco na bolest. Bolest, polevila, nakonec, my tu ránu, ošetřila. Já jsem se poté rozběhla, na můstek. Když, jsem tam vstoupila. Bylo tam docela živo. Ve velitelském, křesle, seděl, Asmodeus, byla, jsem tak zmatená, že se mi, zamotala, hlava, a já se řítila, na nějakého důstojníka.

"Pro Kristovi, trny. Co provádíš, ty ženská jedna pitomá." Řekl, z hlubokým, barytonem. Ten hlas jsem poznala. Podařilo se mě, zvednout a otočit se. Poznala jsem, že se jedná, o Generála Azri'ela, který poznal, kdo jsem. "Královno, vy žijete." Řekl, tak nevěřícně, že to působilo, jako, když se mu zdám. "Omlouvám se Vám, vaše veličenstvo. Jsem Vás, nepoznal."

Řekl, omluvně. "Proč tu jste vy a ten prevít." Řekla jsem nakvašeně.

"Ach princezničko, ten prevít, má jméno. Myslel, jsem si, že jste si mě zapamatovala."

Řekl, laškovně, a pokračoval. "Sem tu proto, že má loď, byla zničena, a generál, tu je proto, že je to nejlepší navigátor, v celé říši. A Vás, bratr, si to určitě, nikde rozdává, s Vaší, přítelkyní. To jste chtěla, vědět, kde se nachází velitel." Řekl, sladce.

"Kam to teda letíme." Řeknu otráveně. "Zpátky, do za slíbené země. Na Zemi." Řekne Asmodeus. "Pokud se nepletu, tak jsme stále, v Sijónské soustavě." Řekne Zoe.

"Ano jsme. Země se nachází od Nás 2 625 pc. Což máme při maximální rychlosti této lodi, warp 21. Potrvá cesta více jak 337 dní." Odpoví sladce Asmodeus. "To, mám být na této lodi, s tebou více jak 11 měsíců. " Řekne nevěřícně Zoe.

Asmodeus, si vychutnává situaci. Poté promluví. "Nebo, bychom, mohli, vyrazit, do hvězdného systému Astria. Ve vzdálenosti 3, 81 pc. Kde se nachází poslední transwarp brána." Asmodeus. "Tak, na co čekáte, nastavte kurz a rychlost. A vyrašte." Zoe

"Rozkaz, veličenstvo." Asmodeus.

KONEC