Trapas - Část I

Někde, kdesi, ztracená loď U. S. S. Voyager, podvedením kapitána Kathryn Janewayovou, letí časem a prostorem pokoušející se dostat domů, když tu náhle…

Kathryn: Vychutnávám si svoji černou kávu, když tu náhle, loď se začne otřásat tak, že se polejů kávou na intimní místo, štěstí, že káva byla vychlazená. Poté další prudký zachvět, mě vyhodí, z křesla a já sleduji, jak bezmocně letím, vstříc osudu. Můj hrnek kávy přistává na Tuvokově čele.

Chakotay: Prudký otřes lodí, mě probudí. Podívám se na kapitána, která se právě polila, na místo, které mě vzruší. Poté se připravím na další, otřeš, místo toho přichází tak silní zachvět lodí, že mám co dělat, aby se udržet se na místě. Sleduji let kapitána, a hrnek, který provádí atentát na Tuvoka.

Poté tak prudká rána, a zachvět, následovaní otřesy, jako při zemětřesní. Všechno co není přepoutané, letí do vzduchu. Sleduji jak je posádka unášena, silou gravitace na všechny strany. Když se to uklidní, tak si všimnu že, stojíme na místě. Vstanu a rozhlížím se, všimnu si, že kapitán má hlavu, položenou na místě, kde by neměla mít.

Kathryn: Poté, co se probudím, mi hlava leží v klíně Sedmé z Devíti. Takoví Trapas. Blýskne, my hlavou. Chakotay my pomáhá, na nohy. To hle zůstane jenom mezi námi.

Chakotay: Podívám se na kapitána šibalsky. Rozkaz, máte mé slovo, Kathryn.

Kathryn:Todoufám, pro vaše dobro, jinak budete čistit hajzlíky. Rozhlédnu se po můstku, všude se válí posádka. Když, si všimnu Tuvoka, a vážné rány na jeho hlavě. Přiskočím k němu, a snažím, se mu pomoci.

Když tu náhle, se na mě vášnivě podívá, a prudkostí šelmy se na mě vrhne, a začne mě vášnivě a prudce líbat. Poté ze mě serve moji uniformu, a začne, mě líbat, po krku. Poté i tílko serve, z mého těla. Začne se jeho hlava, nebezpečně přibližovat k ňadrům a zároveň Jeho ruka mě hladí, tak něžně na podbřišku, že přitom vrním jako kotě. Když tu náhle, serve i mé růžové, krajkované kalhotky, a jeho hlava se začne přibližovat na místo, kde by neměla, být. Poté ho Chakotay, odtáhne, od mého těla pryč.

Tuvok se na něj otočí, vyděšeně a zároveň zmateně, se na něj podívá, poté se vysmekne a rozběhne se pryč z můstku.

Chakotay: Sleduje jak se kapitán, sklání na Tuvoka. Pak jde všechno ráz na ráz, jen tak, tak jsem zabránil, nejhoršímu. Poté kapitán, prchá do své kajuty. Rychle se, vydám za ní. Takoví trapas, nesmím dopustit.

KONEC