Strážci řádu: Mise Voyager

Obsah

• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13
• Kapitola 14
• Kapitola 15
• Kapitola 16
• Kapitola 17
• Kapitola 18
• Kapitola 19
• Kapitola 20
• Kapitola 21
• Kapitola 22
• Kapitola 23
• Kapitola 24
• Kapitola 25
• Kapitola 26
• Kapitola 27
• Kapitola 28
• Kapitola 29
• Epilog

Kapitola 2

USS Enterprise NCC-1701E

Hvězdný čas: 57801,61 (O hodinu později)

Přenosová místnost Enterprise byla připravená k přijetí hlavního účastníka jejich mise. Komandér Aran Dar dorazil deset minut předtím z USS Mitsumi a samozřejmě již zde čekal, zatím co první důstojník Enterprise, dostal na starost můstek. Alespoň si mohl pomalinku zhodnotit uvítací výbor. Kapitán Picard samozřejmě nemohl chybět a také Sedmou z Devíti poznal okamžitě. Když už podle ničeho, tak borgský implantát nad levým okem nešlo přehlédnout. Podle všeho fungoval pouze jako ozdoba, ale opravdu zvláštní ozdoba. Jak si nenápadně zjistil, nechávala si říkat pouze Sedmá, nikoliv Sedmá z Devíti. Na znamení toho, že je člověk, ne Borg. Třetím členem uvítacího výboru byl hlavní inženýr Georgdi La Forge. Další legenda původní posádky Enterprise.

Ve zvláštní barvě jeho očí bylo patrné, že má kybernetické oční implantáty. Ano slyšel o tom, že šéfinženýr, původně používal místo implantátů zařízení zvané Visor, které mu umožňovalo vidět. Poslední členkou uvítacího výboru, byla lodní poradkyně Anna Darhemová. Napůl vulkánka, napůl betazoid. Velice zajímavá kombinace genů. Působila sice navenek jako vulkánka, ale chyběl jí onen nezúčastněný, možná až přísný výraz tolik typický vulkáncům. Jediný další přítomný byl náčelník, obsluhující transportní plošinu. Konečně přenesl také admirála Janewayovou na palubu.

„Vítejte na Enterprise, admirále!“ vyšel Picard jako první Kathryn vstříc. Srdečně jí potřásl rukou, přestože se viděli sotva před hodinou.

„Děkuji, kapitáne.“

„Předpokládám, že moji posádku určitě znáte a tady komandéra Arana jste již také jistě potkala,“ učinil gesto směrem k Bajoranovi.

„Ano, měli jsme nedávno tu čest se potkat a ještě budeme mít,“ přistoupila ihned na jeho hru. Nedávala nijak najevo, že oni tři spolu právě před hodinou vedli velice zajímavý rozhovor.

„Budu se těšit, admirále,“ vydal ze sebe Aran Dar trochu zaraženě.

„Myslím, že naší cestě na DS9 už nic nebrání, nebo snad ano?“

„Picard můstku!“ klepnul kapitán na komunikátor.

„Můstek slyší!“ ozval se první důstojník.

„Nastavte kurz na DS9. Warp pět.“

„Rozkaz!“

„Cesta na Bajor potrvá přinejmenším deset dní, takže myslím, že mi snad všichni odpustíte, když budu ještě chvíli dělat tajnosti. Nejdříve se vybalím a pořádně prohlédnu loď.“

„Samozřejmě admirále,“ přikývnul Picard pečlivě skrývaje úsměv. „Sedmá vám ukáže Vaši kajutu.“

„Admirále,“ kývla jmenovaná úsečně na pozdrav.

„Už jsem vás dlouho neviděla Sedmá,“ nadhodila Kathryn konverzačně.

„Jeden rok, dva měsíce a dvacet čtyři dní!“ dostala naprosto přesnou odpověď, která jí zpočátku vyrazila dech.

„Počítáte dny, po které mě nevidíte?“ zeptala se s nádechem pobavení.

„Nikoliv,“ odtušila, zatím co vycházely na chodbu směřující k turbo-výtahu. „Posledně jste říkala úplně totéž a já jsem v dané chvíli nevěděla přesně, kolik času od našeho setkání uběhlo. Proto jsem hodlala tento nedostatek při nejbližší příležitosti napravit.“

„Občas mi chybí ty časy na Voyageru,“ posteskla si Kathryn.

„Opravdu?“ Levé blondýnčino obočí šlo ihned tázavě nahoru při těch slovech.

„Já vím, já vím,“ mávla nad tím rukou. „Být daleko od domova s mizivou šancí návratu, není zrovna událost, na kterou by se mělo s úsměvem vzpomínat. Ovšem na druhou stranu, mělo to něco do sebe.“

„Dokázala jste dostat Voyager domů. Přesně jak jste slíbila. Kromě toho jste zničila Borgskou síť transwarpových tunelů. Těžko říci, zda Borgům někdo jiný, kromě druhu 8472, dokázal způsobit větší škody.“

„A proto mě povýšili na admirála.“

„Správně. Byla to hlavně vaše zásluha, ať už budoucího, či současného já.“

„A jak se má Chakotay? Viděla jste ho teď někdy?“ přešla Janewayová rychle na jiné téma, neboť Sedmá měla tendenci rozebírat události do hloubky, přisuzovat zásluhy, ale i poukázat na případné nedostatky.

„Setkali jsme se před dvěma měsíci na základně 56. Právě se vracel z posledních archeologických vykopávek.“

„Doufala jsem, že se mu bude práce pro vědecký institut Hvězdné flotily líbit.“

„Ano, mohu říci, že byl velice spokojen.“

„Vlastně ho za deset dní pravděpodobně potkáme obě dvě na DS9.“

„Momentálně provádí průzkum na Argosu a...“

„Já vím, já vím!“ zarazila Sedmou uprostřed věty. „Zdá se, že Argos 3 nepotvrdil teorie ohledně rasy Argonianů, takže byla mise předčasně ukončena. Momentálně míří Yorkshire na Bajor, aby pomohli poodhalit záhadu v rozvalinách jednoho z prastarých Bajoranských chrámů a vnést trochu více světla na záhadu přízraků a proroků. Vyslancova hádanka, nebo jak tomu vlastně říkají.“

„Ach tak,“ přisvědčila pokud možno neutrálně, zatím co přivolávala výtah. „Potom ho velice ráda opět uvidím.“

„Yorkshire by měla dorazit na DS9 asi za sedm dní.“

USS Enterprise. Hvězdný čas: 57804,02

Nakonec Kathryn nenapínala posádku příliš dlouho. Pořádně si prohlédla Enterprise a hned následující den dopoledne svolala do konferenční místnosti všechny vyšší důstojníky, kromě Picarda. Měla s Jean-Lucem dlouho debatu během prohlídky lodi a proto trvala na tom, že bude lepší, když nebude znát žádné další podrobnosti ohledně mise Voyageru v Tamulském impériu. Svým způsobem se schylovalo k mnohem větší a důležitější operaci, ale tato mise byla skutečná, posvěcená samotnou radou Federace. Zbytek už se odehrával na poli rozvědky Hvězdné flotily.

A právě tady mělo započít skutečné dějství, skutečné pozadí celé operace. Operace, o které vlastně nikdo ze zúčastněných nic nevěděl, pouze že nějaká operace probíhá. Kathryn během svého krátkého působení v hodnosti admirála nezažila takovou kamufláž a takovou míru utajení. A přitom šlo o uzavření míru s Romulany. Nebo si to alespoň měla myslet. Teď však zahodila veškeré konspirační teorie a soustředila pozornost k příjemnější stránce celé věci. Jen škoda, že se té mise nemůže zúčastnit také. Stanout znovu na můstku Voyageru a vést ho i jeho posádku vstříc neznámu.

„Jak už asi mnozí z vás víte, právě míříme na DS9,“ začala mluvit jakmile usedla do čela stolu. „Co však dosud většina z vás neví je fakt, že Federaci před měsícem kontaktovali zástupci Tamulského impéria.“

„Neznám žádnou rasu tohoto jména v kvadrantu alfa,“ ozvala se jako první Sedmá.

„Divila bych se, kdyby ano. Tihle Tamulci pocházejí ze vzdálenější části kvadrantu delta. Z našeho pohledu poměrně blízko samotnému okraji galaxie.“

„Potom ani Borgové s nimi dosud nepřišli do styku.“

„O tom není pochyb.“

„A co jsou tihle Tamulci vlastně zač, admirále?“ zajímalo ihned komandéra Maddena.

„Řekněme, že jejich žádost byla poněkud nejasná,“ učinila Kathryn malinko neurčité gesto a hledala slova, kterými situaci vhodně popíše. Požádali nás o pomoc, ale přitom vlastně nic nechtějí. Všechno potřebné mají, ale cosi jim chybí.“

„Zřejmě si nejsou jistí v kramflecích,“ podotknul s špetkou nadsázky doktor Bashir.

„Možná, že jste právě trefil hřebíček na hlavičku doktore,“ vzala ho admirál za slovo. „Tohle vysvětlení by totiž dávalo docela smysl. Nejsou si jistí sami sebou. Ne když je ve hře také Nová Kolonie. Nicméně k celé záležitosti přistupují velice opatrně a tak z našeho pohledu půjde o ryze diplomatickou návštěvu a vzájemnou výměnu informací. Federace neslíbila žádnou přímou pomoc, pouze hodlá vyslat misi s cílem porozhlédnout se a ujistit, jaké jsou skutečné poměry v Tamulském impériu a jestli má cenu s nimi navazovat budoucí diplomatické vztahy.“

„Říkáte Nová Kolonie?“ ozvala se vedle doktora jeho žena a asistentka lodní poradkyně Ezri Daxová.

„Přesně tak. Věděla jsem, že vás to bude zajímat. Právě tady se dostáváme k jádru samotného problému.“

„Jelikož jsme se s Novou Kolonií už setkali, posílá nás velení s Enterprise na tuhle misi,“ konstatoval opět komandér, ale neušlo mu jak se jeho dlouholetý přítel Aran Dar potutelně usmál.

„Tak jednoduché to nebude, komandére,“ opravila ho admirál a také jí lehce zacukaly koutky úst při vidině, jaké bude následovat překvapení.

„Jelikož zde není kapitán Picard, potom na misi pravděpodobně nebude vyslaná Enterprise,“ přihodila Sedmá, které jen tak nic neuniklo.

„Správně,“ přisvědčila Kathryn na souhlas. „Ovšem nemusíte se bát. Budete mít k dispozici úplně novou loď. Plně srovnatelnou s Enterprise, zatím co na Enterprise proběhnou nové úpravy.“

„Voyager,“ konstatovala Sedmá okamžitě.

„Doufala jsem, že tuhle zprávu utajím, alespoň o pět minut déle, ale máte naprostou pravdu Sedmá.“

„Půjde o stejný typ plavidla, s kterým jste překonali skoro polovinu delta kvadrantu?“ zpozorněl prvního důstojník Enterprise okamžitě.

„Ne, tedy přesněji řečeno, ne úplně. Tahle loď je mnohem větší a výkonnější, ačkoliv vychází z původní třídy Interpid.“

„Co všechno vlastně víme o Tamulcích?“ zajímalo Bashira.

„Oficiální záznamy ze setkání samozřejmě všichni obdržíte na konci porady, abyste měli zajímavé čtení na cestu a věřte, že jde opravdu o zajímavé čtení. Já se pokusím shrnout ve stručnosti obsah,“ neodpustila si admirál lehký úsměv. „Tamulské impérium, je podobně jako Federace mnoha rasové seskupení, spojené do jednoho velkého celku. Během své nepoměrně delší historie nesla mnoho názvů, jako je království, říše, císařství a v neposlední řadě Federace. Právě za dob Tamulské Federace došlo k velkému rozpadu. Historikové datují události zhruba sto let zpátky. Silná ústřední rada nedokázala udržet všechny vnější světy a postupně se rozpadla.

Až teprve před zhruba sedmdesáti lety, započali Tamulci znovu sjednocovat své ztracené kolonie. Tentokrát se poučili a vytvořili provinciální typ vlády. Neexistovala žádná ústřední rada, ale jednotlivé sektory a kolonie měly svého vlastního provinčního guvernéra, který nepocházel z jejich řad a který se zodpovídal úzkému vládnímu kabinetu v čele s jejich vůdcem. Každý guvernér obdržel vládní instrukce, z kterých vycházel, ale zbytek záležel na jeho individuálním přístupu. Ti, kteří se osvědčili ve funkci, byli vůdcem patřičně odměněni a získali si patřičné zásluhy, které je dále motivovaly. Tímhle způsobem Tamulci znovu sjednotili řadu svých kolonií a vytvořili podle jejich názoru celistvé uskupení.“ Záměrně se vyhnula slovu impérium.

„Jenomže narazili na Novou Kolonii,“ konstatoval Aran Dar suše. Od včerejšího dne prostudoval veškerá hlášení ze setkání Enterprise s jejich vlajkovým Dravcem v Devonském pásmu.

„Tamulci o Koloniálních aktivitách vědí a věděli už přes třicet let,“ pokračovala Kathryn dále. „Vztahy mezi nimi a Novou Kolonií byly vždy poněkud napjaté, ale nikdy nedošlo k otevřenému konfliktu. Vždy existovala jakási rovnováha sil. Nová Kolonie si musela být vědomá toho, že i kdyby zvítězili, potom za příliš vysokou cenu. Proto doposud nechávali Tamulské impérium být.“

„Takže teď, plánují ofenzívu?“

„Asi bych měla vysvětlit, že okupují právě ty světy, které Tamulci nestihli během svého přerodu připojit k sobě. Včetně některých, které Koloniální flotila zcela zničila.“

„Nechci být ten, kdo tohle řekne, ale musím podotknout, že tohle mi zavání něčím úplně jiným,“ ozval se znovu Bashir.

„Podobný názor má i rada Federace, tudíž po vás bude chtít, kromě taktické stránky věci, posoudit, nakolik jsou Tamulské úmysly skutečné. Pokud ano, potom by Federace mohla vyčlenit mnohem výraznější pomoc a získat si tím pádem nového spojence a partnera. Oficiálně má celá mise čistě diplomatický ráz s cílem navštívit jejich domovský svět a poznat rasy, které tvoří jádro jejich impéria.“

„Stejně mi na tom něco nesedí.“

„Právě proto tam flotila vysílá menší tým, složený z lidí, kteří už měli kontakt s Novou Kolonií a mohou tím pádem adekvátně posoudit situaci, pokud byste cestou narazili právě na Novou Kolonii.“

„V tomto ohledu souhlasím. Ovšem…“

„Bude lepší, když si s Tamulským zástupcem promluvíte osobně na DS9,“ doporučila mu Kathryn obratem. „On vám sdělí podrobnosti. Z jeho projevu i úmyslů je patrné, že jeho žádost je upřímná a veškerá snaha o vyřešení problémů diplomatickou cestou, vítaná.“

„Kdo povede misi, když ne kapitán Picard?“ padla další celkem trefná otázka.

„Za dva týdny, až dorazíme na DS9, budu mít tu příjemnou povinnost povýšit prvního Bajorana do hodnosti kapitána Hvězdné flotily a svěřit mu velení Voyageru.“

„Tak tomu říkám překvapení,“ vypadlo z Martina šokovaně. Pořád si lámal hlavu s tím, co tady Dar sakra dělá a teď už bylo nad slunce jasné, že neletí na Bajor jenom navštívit rodinu. Navíc vlajkovou lodí.

„Dlužíš mi tisíc kreditů,“ ušklíbnul se na něj.

„Tisíc kreditů?“ věnovala admirál oběma mužům tázavý pohled.

„Sázka ještě z akademie,“ vysvětlil Aran s jistou dávkou zadostiučinění. „Vsadili jsme se o to, kdo bude první kapitánem.“

„Za čtrnáct dní se může ještě lecos stát,“ usadil ho přítel škádlivě.

„Doufám, že ne komandére, protože budete po dobu mise prvním důstojníkem na Voyageru,“ poznamenala Kathryn s pořádnou dávkou zlomyslnosti.

„Co prosím?“

„Tady Komandér Aran bude muset ještě sestavit posádku Voyageru. Věřím, že všichni budete souhlasit s tím, že potřebuje sehrané jádro vyšších důstojníků a proto jsem po dobu přestavby Enterprise uvolnila veškerý personál, který bude potřebovat. Věřím, že takhle zkušené jádro, jaké posádka Enterprise bezesporu tvoří, bude v nadcházející misi víc než prospěšné.

„Po pravdě jsem ještě ani neuvažoval o posádce,“ hlesnul Bajoran, neschopen slov. Oficiálně ještě nedostal žádné rozkazy a teprve teď se dozvídal něco více o své budoucí posádce, kterou budou navíc tvořit lidé z Enterprise, jeho starého přítele z akademie nepočítaje.

„Pokud budete chtít ještě někoho z Bajoranů či posádky DS9, stačí říct. Udělám vše pro to, abych je pro vaši misi uvolnila. Pár lidí z původní posádky Voyageru už máte přiděleno.“

„Děkuji, madam.“

„Nu, teď když máme takový obecný úvod za sebou, tady máte každý z vás domácí úkol. Doufám, že se u něj budete bavit stejně dobře jako já.“ Admirál nasadila další ze svých potměšilých úsměvů, rozdala každému z přítomných datový pad. Vstala, čímž dala najevo, že jednání skončilo.

„Má tak někdo štěstí,“ zaslechl za sebou Dar Martinův hlas.

„Věř, že mě tím admirál Janewayová taky zaskočila. Ani tak ne tou misí, ale tím vším ostatním.“

„No, takže chceš, abych ti říkal pane teď, nebo si počkáme, až budeš kapitánem oficiálně?“ dobíral si ho na chodbě.

„Ale no tak Martine, jsme přeci přátelé, nemusíme používat podobné formality.“

„Jak chceš, ale pokud ti mohu poradit, raději buďme více formální. Alespoň před posádkou.“

„V tom máš asi pravdu.“

„Předpokládám, že budeš chtít sestavit posádku pro Voyager,“ začal pozemšťan ihned studovat obsah datového bloku. „Takže 450 členů posádky včetně kapitána. Hmm.“

„Je to tvoje posádka. Znáš je lépe než já, takže si od tebe nechám poradit.“

„Samozřejmě.“

„Kdy začneme?“

„Co třeba zítra v 10:00?“

„Souhlasím.“

„A gratuluji ti, Dare, zasloužil sis po té poslední misi, aby z tebe udělali kapitána,“ podal mu obratem ruku.

„Díky,“ potřásl nabízenou pravicí srdečně. „Věřím, že z nás bude dobrý tým. Jako na akademii.“

Následuje:
Kapitola 3