První podnikavá

Byla jednou hvězdná loď jménem Enterprise. Chronologicky tu před ní byly jiné, v různých místech a časech existovaly Enterprise větší, rychlejší i modernější. Ale tahle byla první. V jejích časech byl vesmír ještě tajemný a neprozkoumaný. Žádné jiné příběhy o jejích souputnicích nebyly napsány, a tak se právě ona první vydávala tam, kam se dosud nikdo nevydal.

Vystřídala několik kapitánů. Ale jen toho třetího milovala. On ji také miloval. Na společné pětileté cestě často běhal za ženami, jí to ale nevadilo. Věděla, že se vrátí a vždycky to tak bylo. Jakkoli divoké Jimovy úlety byly, vždy opakoval, že jeho jediná láska je Enterprise. A ona mu to bohatě oplácela. Nikdy mu nevyčítala nebezpečné eskapády, které s ní prováděl. Cestovala časem, bojovala s Klingony, nechala se pohltit červí dírou. Všechno vydržela, protože Jima chtěla potěšit. Navíc tu vždycky byl Scotty, který ji opatroval jako oko v hlavě. Starostlivě běhal kolem reaktorů, oprašoval motory, hladil krystaly dilithia. Byla pro něj bohyní.

Pětiletá cesta však skončila a stalo to, čeho se Enterprise bála v nejčernějších snech. Jim ji opustil. Odešel pracovat na Zemi a ji nechal samotnou. Enterprise byla zoufalá. Její pláč zněl hvězdným dokem, slzy deuteria padaly do nekonečné černě vesmíru. Jak jí to Kirk mohl udělat? V bezesných nocích přemýšlela, jak získat svého kapitána zpět. Jednou její zvědavé senzory nahlédly přes závoj reality do paralerního světa. A tam to spatřila. Jinou dimenzi, jiného Jima, jak stále věrně velí své Enterprise. Tenhle Kirk odmítl převelení a zůstal u své lásky. Jak si ho tahle dvojnice dokázala udržet? Enterprise s odfrknutím pozorovala oblé křivky svého protějšku z alternativní reality. Parádnice povrchní! Všude nablýskaná až hamba, obnažený deflektor, gondoly cudně u sebe, jakoby si chtěla hrát na dámu, přitom…!

Zarazila proud myšlenek a snažila se uvažovat konstruktivně. Ne, nemá cenu žárlit na sebe sama. To nikam nevede. Musí na to jinak. Když si organici tak potrpí na design, něco s tím udělá. Zapracuje na sobě a její Jim se k ní vrátí. To je ono!

Povolala Scottyho a začaly se dít věci. Enterprise strávila skoro dva roky v doku a pod dohledem svého inženýra krásněla den ode dne. Nové jádro, redesign zevnitř i zvenku, lesklý nový lak. Zrychlila své počítačové systémy, zhubla v gondolách, podstoupila i plastiku deflektoru. To bude Jim koukat. Přileze po kolenou. A opravdu. Netrvalo dlouho a admirál Kirk se vracel ke své milované. A Enterprise si ho vychutnala. Zkratovala transportní systém, aby se Jim musel vrátit raketoplánem a mohl si tak prohlédnout každý centimetr jejího nového já. Zlatý Scotty pilotoval člun s Kirkem tak, aby se vynadíval ze všech úhlů. Jim zíral s otevřenou pusou a Enterprise se dmula pýchou. Byla zase šťastná.

Její radost však neměla trvat dlouho. Po jediné misi ji Jim opět opustil a vrátil se ke svému papírování na planetě. Na opuštěnou Enterprise kromě pár krátkých jednorázovek kašlal dalších deset let. Když už skoro nedoufala, její bývalý kapitán se vrátil. Ale už to nebylo stejné. Jim byl smutný a melancholický a pořád opakoval, jak je létání pro mladé. Aby to dokázal, svěřil ji do rukou neohrabaných kadetů. Enteprise z toho byla otrávená, ale pro Jima to vydržela. Dokonce, i když ji zavedl do jedné z nejtěžších bitev, co zažila. Kirkův nepřítel Khan na ni střílel bez milosti, ubližoval a surově jí bil, ona se nedala. Se Spockovou pomocí dovezla opět všechny domů.

Vše se ale obracelo k horšímu. Kirk truchlil pro Spocka, kormidelník Sulu, jehož štíhlé prsty na sobě nechala vždy tak ráda tančit, pokukoval po novém Excelsioru a admiralita ji chtěla vyřadit! Jen Scotty jí zůstal věrný. Opravil a zhojil všechny rány z bitvy, staral se o ni, hladil ji a uklidňoval, že vše bude zase v pořádku. Věřila mu. Dovolila, aby ji spolu s Kirkem ukradl z doku, chtěla jim pomoci zachránit Spocka. Nakonec, on se obětoval, aby zachránil ji.

Napadli je. Objevili se odnikud a stříleli bez váhání. Enterprise se snažila, chtěla své lidi bránit, ale už nemohla. Byla unavená, bez posádky, zůstala na všechno sama. A Kirk, její milovaný, ji zradil. Přišlo to jako blesk. Z jeho úst, která tak často opakovala, co pro něj Enterprise znamená, přišla ta osudná slova. Příkaz k autodestrukci. Nemohla věřit, že to po ní chtěl. Nechtěla to udělat. Nedojde na to. Ostatní musí souhlasit. Chekov podpořil Kirka. Enterprise začala být zoufalá. Ne. Ještě je tu Scotty. Scotty ji nezradí, miluje ji. Nedokáže ji zabít. Udělal to. Zpečetil její osud.

Opustili ji. Všichni. Utekli na planetu a nechali ji zemřít v rukou nepřátel. Počítač odtikával poslední sekundy. Enterprise prolétl před senzory její život. Byl to dobrý život. Plný dobrodružství, zkoumání a lásky. Ano, ani teď nedokázala Kirka přestat milovat. Udělal, co pokládal za nutné. Bude na ni vzpomínat, bude pro ni plakat?

Odpočet skončil a Enterprise vykřikla v agónii, když se její trup roztrhl na kousky. Žhavé trosky jejího těla padaly atmosférou jako obří meteorit.  Z planety pozorovala pád skupina lidí. Muž v uniformě admirála byl bledý jako smrt. Jeho oči zalily slzy, skanout jim však nedovolil. Přemýšlel, jestli jednou postaví další. Věřil, že ano. Ale taky věděl, že už nikdy nebude stejná. Tahle byla první, jeho první a jediná.

KONEC