Uzavřený kruh

Deaktivovala ochranné zámky a stiskla červené tlačítko. Malé nálože se aktivovaly a kryt s třesknutím odletěl. Tasha Yarová sundala dýchací masku, posadila se a ztěžka opustila stísněný prostor vnitřku upraveného fotonového torpéda. Oddechla si a protáhla ztuhlé svaly. Šest nejdelších hodin jejího života právě skončilo. Příšerný způsob cestování. Na druhou stranu, v její situaci brala cokoli.

Když se při pokusu o útěk její malá dcerka Sela rozbrečela a prozradila tak jejich pozici, myslela, že je po všem. Odsoudili jí k smrti. Ale Teborak, velitel exekuční čety, se nad ní slitoval. Zfalšoval záznamy o popravě, propašoval jí do jedné z obranných základen říše a v upraveném torpédu jí vystřelil pryč. Vstříc planetě Vagra II, která byla v dosahu střely a na které se, podle Teboraka, nacházela opuštěná základna včetně několika raketoplánů.

Vagra II. Něco na tom jméně jí znělo zlověstně, ale nevěděla co. Kromě toho se musela soustředit na urgentnější problémy. Konkrétně signály, které stále naléhavěji vysílal její měchýř. Součástí úprav torpéda nebylo sanitární zařízení a Tasha v něm byla příliš dlouho. Vytáhla trikordér a začala zjišťovat vzdálenost od skryté základny. Necelé dva kilometry. Tak blízko, ale pro nynější potřebu nemožně daleko. Zoufale se rozhlédla po nehostinné krajině. Nikde ani keřík.

No co, stejně tu není živé duše. Vyhlédla si místo u malé skály, které se už tak nezdálo příliš čisté. Rozkládala se na něm černá mazovitá kaluž. Tasha urychleně sundala romulanské vojenské kalhoty i béžové kalhotky, přidřepla a úlevou vydechla, zatímco zlatavý proud padal do černého bláta. Vytáhla balík kapesníků (Shinzon-softies třívrstvé, extra hebké), utřela se a hodila je také do té asfaltovité hmoty.

Tak to by bylo. Oblékla se, s novou energií vyrazila ke skryté základně a optimisticky si pohvizdovala. Po pár okamžicích jí melodie zmrzla na rtech.

Kam se vydá? Zdejší Tasha Yarová byla šestiletým děvčátkem, které živoří na Turkaně IV. A co časová směrnice? Ne, to že se vrátila spolu s Enterprise C z 20 let vzdálené alternativní budoucnosti nikomu ve flotile říct nemůže. Lákalo jí to, samozřejmě.

Vzpomněla si na slova barmanky Guinan, že v tomto vesmíru bude v čase, ze kterého přišla už mrtvá. Jak zemře její alter ego? Kde, kdy a proč? Může jí nějak varovat? Ne, vše bylo příliš nebezpečné, příliš spletité. Nesmí zasahovat do historie. Vzpomněla si na přednášku o efektu motýlího křídla. I sebemenší čin může způsobit řetězovou reakci. Odletí někam daleko, do ústraní.

S těmito myšlenkami došla k základně. Raketoplán našla bez problémů a s romulanskou technikou si rozuměla.

Tasha odhodlaně nahodila motory a zmizela vstříc černi vesmíru.

O několik dní později se Armus probudil z pravidelné hibernace. Jak obnovoval smysly, pocítil vlhkost na svém povrchu. Analyzoval tu tekutinu i podivné papírové kousky. Poznání problesklo jeho myslí spolu se spalujícím vztekem. Ta děvka! Jak si to mohla dovolit?! Jeho výkřik zuřivosti se rozléhal po celé Vagře II.

„Tasho Yarová, tebe si najdu! Znovu se setkáme a až se tak stane, zabiju tě! Uvidíš!“

Slova rezonovala vesmírem, až dolehla k uším klidné el-aurianské naslouchačky. Guinan smutně kývla hlavou. Kruh se uzavírá.

KONEC