Jim Kirk, Jean Luc, Ben, Kate [čti kejt] a John

Stať ze slov, co maj‘ jen díl, ne dva, ne tři, ne víc

Jim Kirk

Jim Kirk měl loď. Ta loď, on s ní plul tam, kde je tma, sem tam svit, prach, mha, loď, vrak, však nic moc víc. Jen tu a tam byl i shon. To když zloun chtěl krást. A Kirk šel a plesk, bum, prásk, zloun pad‘ a zas byl klid. A tak šel čas. Kirk měl též rád, když měl dost žen. A byl tu i Spock, co žil tak, že ctil řád. Ti dva a loď a lid, co v ní žil, ten shluk šel dál. Šel až tam, do míst, co jen bůh moh‘ znát. Šel tam, kde je tma, sem tam svit a tak dál...

Jean Luc

Jean Luc, ten též měl loď. A i on s ní plul tam, kde je tma, sem tam svit a tak dál... I on tu byl, když zloun chtěl krást, všem brát. Jean Luc však šel a řek‘: Ne jak Kirk - bum, plesk, prásk. On šel, řek‘ pár slov a byl klid. Však Borg, roj mrch, ten dbal jen svých rad. Jean Luc chtěl mír, však Borg ne. Jean Luc byl vzat pryč a byl z něj Borg, co měl vzít Zem. Však Will, Dat a Worf šli v zteč. Tak směl Jean Luc být zas zpět. Zpět tam, kde měl svůj byt, směl být tam, kde je rád. Tam, kde je tma, sem tam svit a tak dál...

Ben

I Ben byl tam, kde byl zloun. Zloun, jenž chtěl klid brát. Však Kirk měl loď, Jean Luc měl loď, John měl loď, Kate a loď - to BYL pár. Však to Ben ne. On měl svůj svět, v něm byl Quark a Worf a Miles [čti majls]. Zloun chtěl brát svět. Ten svět, co měl Ben, a ne jen ten. Ben chtěl jít tam, kde byl zloun, však kde vzít loď? Však lid z míst tam, kde je Zem, zkul stroj. Stroj, co lesk‘ se jak šperk. Co stroj – loď! A tak Ben vzal loď a šel tam, kde byl zloun. Však zloun, ne sám, se na něj vrh‘. A když Ben byl sám, tam kde byl zloun, tak kde se vzal, tu se vzal ten, co loď má jak pták. A bum a plesk a křach a bác. Zloun se lek‘, a tak se stáh‘. Pak Ben šel a dal list. Ten list, to byl mír. A pak už dál byl klid.

Kate

Kate a loď, loď a Kate - toť pár. Pár, jenž byl vzat dál, o moc dál, než Jean Luc, Kirk, Ben i John moh' kdy být. Ten pár měl cíl. Svůj lid vzít zpět, zpět tam, kde je rád, zpět tam, kde klid. Však i tu byl Borg, ten roj mrch, ten, co vše chtěl jen tak, jak on sám si přál. A Kate? Ta šla tam, kde byl Borg. A Borg řek': "Ty jsi Kate? My chcem tě mít." A Kate: "Ne, ty mě slyš! Já jsem Kate a kdo je víc? Ty nás pusť a nech nás jít. Jít tam, kam chcem jít my. Ty nech nás jít a já ti dám zbraň. Zbraň na ty, co z nich máš strach." A Borg řek‘: "Jo, ty smíš jít!" A tak Kate a loď, ten pár směl jít. Jít tam, kde je rád. Jít zpět na Zem.

John

No a John? Ten též měl loď. Ne tak fajn jak Jim, Jean Luc či Kate, však dost fajn na let tam, kde je tma, sem tam svit a tak dál... Zlý zloun, ne Borg, šel a vpad‘ na Zem a lid z moc měst při tom pad‘. I Trip tam měl tu, již měl rád. Pak vrah zmiz‘, byl ten tam. John, když to zřel, řek‘: "Dost! Já chci jít tam, kde je ten zloun. Říct mu: Slyš, ty, kdos na můj svět vpad‘. To čin byl zlý a ty se kaj, neb já John vím, jak na tě jít." Však zloun kul své zlo dál a chtěl mít zbraň. Ta zbraň, spíš stroj, měl Zem smést. Však mít ten stroj, to chce čas. A tak John měl čas skout plán. Když měl plán, tak řek‘: "Jdem tam, kde je zloun, tam, kde má zbraň. Zem je má i tvá a má žít!" Byl tu Trip, Reed, Phlox a ten, co ví, jak vést loď, a ta, co ví, jak co říct, a též ta, co ctí řád. A tak šli. A byl to let. Tu zloun a tam zloun. A klid? Jen ten ne. A zloun dál kul svou zbraň. A když stroj byl a dal se v let, tak tu byl John a Trip a Phlox a tak dál. John měl lest a měl i zbraň, a tak bum bác – zvrat a stroj je vprach. A tak John byl rád, že Zem má klid. A dal se v let tam, kde on byl rád. Tam, kde je tma, sem tam svit a tak dál...

Š L U S :o)

KONEC