Kokon - Váš zámotek zábavy
Kokon - Váš zámotek zábavy, akce pořádaná u příležitosti desátého výročí založení klubu CZ Kontinuum. Děkujeme všem za to, že přišli a vytvořili kouzelnou atmosféru, která byla pro klub tím nejhezčím možným dárkem.
Termín
- 19.–20. 11. 2005
Místo
- Klub Mlejn , Kovářova 1615/4 , Praha , [mapa]
-
Základní informace
Program
Ohlasy
21. 11. 2005 - Aleš Ondráček, BRNO (došlo e-mailem)
Vážený klube CZ Kontinuum!
Jsou to asi dvě hodiny, co jsem dorazil od autobusu z Prahy. Celý promočený a zasněžený jsem došel domů, pustil si TNG a vesele čučel s šálkem čaje v ruce. Napadlo mě ale, že bych Vám mohl poslat pár řádků ohledně akce, kde jsem byl. Takže…
Nikdy jsem před tím na žádném CONu nebyl, to znamená, že moje spektrum pohledu bude možná trochu nepřesné. Nicméně se do toho stejně pustím, protože jsem ukecanej dost jak verbálně, tak písemně. Ze začátku jsem měl trochu obavy. Měl jsem snad trochu i strach, aby to nebyla nuda, jaký tam budou lidi, neznámé prostředí a tak dále. Po asi první hodině jsem se začal cítit skvěle…
Chtěl bych touto cestou (určitě plnou pravopisných hrubek) poděkovat všem lidem v červených tričkách za to, že udělali skvělou práci. Víte, i když jsem na ST srazech ještě nebyl, neznamená to, že jsem nebyl na srazech jinačích. No, a tenhle byl pro mne naprosto úchvatný. Nezbývá mi než dodat jen jednu sobeckou poznámku vůči pořadatelům: ,, to jste to nemohli udělat třeba na týden?" :) Rád bych také poděkoval za přednášky, hlavně číslo 47 a ENT navazuje na ST. Divadlo bylo úplně super a přední desítka taktéž… :) Věřím, že dokud budou lidi Star Treku věrní stejně jako vy, scházet se, povídat si, tak ta zlá doba úpadku Treku ještě dlouho hrozit nebude. Tohle vše za Brno. Mějte se krásně, užívejte si bílých Vánoc plných ST a rozhodně se ještě doufám uvidíme.
21.11.2005 - Michaela (zápis z knihy návštěv)
Musím se připojit. KOKON byl super!!! Důstojná oslava 10. výročí. Děkuji celému současnému vedení a všem, kdo se na přípravě a hladkém průběhu akce podíleli. No a těším se na další!!! :))
21.11.2005 - Věra K. (zápis z knihy návštěv)
Díky za krásnou oslavu narozenin. KOKON jste připravili a ukočírovali naprosto skvěle. :-))
21.11.2005 - Pet (zápis z knihy návštěv)
Děkuji za skvělý a nejlepší a úžasný KOKON!
21.11.2005 - Věra Ježková (zápis z knihy návštěv)
Blahopřeji k úspěšnému a senzačnímu KOKONU!
Všechno, co jste do toho vložili (a co oko normálního smrtelníka nevidí), se vrátilo a my jsme se BAVILI a UŽÍVALI si nejen programu, ale i setkání s přáteli a známými. Děkuji vám všem, mám prostě hroznou radost, že se to povedlo.
Všechny vás zdravím.
21.11.2005 - Taul (zápis z knihy návštěv)
KOKON byl naprosto úděsnej a nudnej.... néé samozřejmě si dělám srandu. Organizátoři to zvládli naprosto skvěle a vše se perfektně vydařilo. A nemalý dík patří i notorickým spolusledovačům všech přednášek a představení.
Takže díky, vážení KOKONi :o))
21.11.2005 - Jaromír Votroubek (zápis z knihy návštěv)
Ahoj, Kokon byl perfektní. Zuzka je taky nadšená. Ještě pořád vstřebáváme dojmy.
Star Treku není nikdy dost.
Míra
21.11.2005 - Johny Idler (došlo elektronickou cestou)
Prostory idealni, program bohaty (i kdyz tady soudim hlavne podle nazvu, protoze jsem na mnoha vecech opravdu nebyl), doplnkovy program vyborne zvladnuty. Nikdy prelidneno, pohoda. Organizatori prijemni a schopni... :) Bylo to moc fajn.
21.11.2005 - Data (úryvek z komunikace)
...chtel bych aspon tedka touhle formou tobe a ostatnim organizatorum podekovat za super srazik...
22.11.2005 - Kniga (zápis z knihy návštěv)
Všem červeným tričkům patří velké, veliké poděkování za perfektně připravený con! Všem přednášejícím to samé za přednášky! A všem zúčastněným jsem strašně vděčná za tu krásnou atmosféru, která na Kokonu panovala. Krásnej, nehektickej con, plný milých lidí s nimiž se dalo pokecat, zahrát si nějakou tu hru... Mno zkrátka šak víte!
Během toho víkendu jsem si přála moc věcí, aby se ST:Aquarius objevil třebas v IS, aby vycházely nejen ST kalendáře ale i ST Omalovánky, aby dál vycházeli ST knížky a lidi je kupovali, abych ještě někdy mohla psát prima diktát, aby... Ale to co si opravdu nejvíc přeju je to, abych měla ještě několikrát v životě šanci jet na takovouhle akci, kde třebas není 800 lidí a čtyři programové linie (což taky není špatné), ale kde je stejně plno zábavy a děsně prima lidi. Zkrátka abych třebas někdy zase narazila na malý oranžový (žlutý, červený, modrý) plakátek s nápisem Kokon 2!
Proste este jednou DIKY!
23.11.2005 - Clarice J.Clarice@seznam.cz (došlo elektronickou cestou)
Ahoj všichni! Díky za Kokon, za odreagování, za zbavení se starostí, za hvězdičky, které mi pomohly od bolesti krku, neboť takovou rozcvičku jsem ještě nezažila... za prima zábavu! A za ST Otčenáš, který jsem měla v úmyslu asimilovat hned v průběhu akce, ale nestalo se tak a pak jsem se trápila tím, jakže to vlastně bylo :). Teď už vím :).
Genenáš [džínenáš] - Star Trek Otčenáš
Pro velký (až enormní) zájem uveřejňujeme přepis Genenáše, kterým byla zakončena divadelní hra v hlavním večerním programu Kokonu.
Gene [džíne] náš, jenž jsi na orbitu,
my ctíme jméno Tvé,
jakož i scifi Tvou.
buď dílo Tvé,
jak v knihách, tak i v televizi,
další díl Star Treku dej nám dnes,
a odpusť nám naši posedlost,
jakož i my odpouštíme všem, co nás nechápou,
dnes zakládáme kolektiv,
jenž chránit bude odkaz Tvůj,
neboť Tvůj je Star Trek - knihy i seriály, na věky věkův...
Engage!
Fotogalerie
Zde naleznete fotografii a odkazy na galerie na dalších stránkách.
První fotografie naleznete na Paldíkových stránkách, kde mimo jiné nalznete i fotky od Yakuzzy a Foxe.
Další fotografie jsou k vidění na Milesových stránkách, na stránkách Star Trek: Sickbay a také na stránkách www.sg1.cz.Jedna fotka za všechny :)
Reportáž
Zámotek kvalitní zábavy a Star Treku
- po deseti letech
Deset let existence největšího Star Trek klubu v České republice rozhodně nebylo možno pominout jen tak - a vskutku, klub CZ Kontinuum uspořádal k desátému výročí svého založení (18. listopadu 1995) setkání všech trekistů a dalších příznivců našeho oblíbeného seriálu pod jménem Kokon, který vedle jména klubu symbolizoval i zámotek dobré zábavy. A že jí bylo vskutku dost, o tom se mohli přesvědčit všichni účastníci, kteří nelitovali cesty po Praze do klubu Mlejn až ve Stodůlkách.
Con probíhal ve velmi příjemném prostředí klubového domu, který nabízel prostory k jídlu i nezávaznému posezení, velký přednáškový sál vyzdobený organizátory spoustou hvězd (spočítat je byl jeden z úkolů pro účastníky) i místnosti pro promítání a spánek. Po registraci, kde každý návštěvník dostal borgské zařazení do příslušné 'unimatrice' podle kategorie, jsme se pomalu usadili a po prvotních přípravách Kokon zahájil velitelský tým - Samuel David Thorn a Xyll. Dozvěděli jsme se něco o klubu, okolnostech konání Kokonu i podmínkách anket a soutěží a byli nám představeni všichni organizátoři. Ti si vzápětí oblékli trička symbolické červené barvy, čímž dali najevo, že jsou na odstřel pro případné nespokojené účastníky conu, což jim ovšem nehrozilo ani na chvíli. Pak už začala první přednáška o plavidlech nosících hrdé jméno Enterprise, ať už šlo lodě námořní či kosmické, minulé nebo budoucí. Hned nato nastoupila Hana'an, která spolu s RvR připravila další z oblíbených obrázkových poznávacích soutěží. Tentokrát se zaměřila na veškerou možnou zvířenu ve Star Treku, ať už ochočenou nebo smrtelně nebezpečnou, a nebylo zapomenuto ani na 'páníčky a paničky'. Soutěžící mohli hádat, odkud které zvíře pochází, jak se jmenuje nebo čí je mazlíček. Obrázky se nám moc líbily, a proto nás moc potěšilo, když se některé z nich objevily i na tradičním startrekovém kalendáři pro rok 2006.
Protože programu bylo spousta, mohli se ti, kdo nechtěli zajít na oběd nebo se věnovat některé ze stolních her (kartičky, oblíbené likvidování tribblů, případně úprava známé stolní hry Trekkie, nezlob se!, později i tancování na DDR) rovnou seznámit na následující Paldíkově přednášce s dalším zajímavým - a snad i příznačným - jevem ve Star Treku, totiž posedlostí číslem 47, které se v nejrůznějších hvězdných datech, nápisech i všech možných či nemožných citacích objevuje až neskutečně často - asi častěji než pověstný ananas v seriálu Stargate. Paldík to doložil řadou obrazových i animovaných ukázek, když i vzpurná technika vyžadující další a další kodeky podlehla jeho železné vůli.
Potom nás Hypo seznámila s deseti vítězi prvního kola znalostní soutěže, zaměřené na historii klubu a jeho akce i na oblíbené nápoje a jídla postav ze seriálu. Vítězové (ale i všichni ostatní) dostali možnost napsat si trekistický diktát, který měl prověřit naše znalosti správného psaní jmen postav i míst. Nebylo to tak jednoduché, jak se zdá, zvlášť u klingonštiny s těmi jejich apostrofy. Samotný text byl vlastně reportáží ze slavnostního večera, moderovaného Leetou a Zeframem Cochranem, kde se na vyhlašování ankety Top Celebrity Star Treku scházejí (díky posunům v čase pod kontrolou Danielse a kapitána Braxtona) postavy ze všech sérií, ať už ke konci dané řady žijících nebo ne. Měli jsme pocit, jako bychom byli vskutku u toho - a současně jsme byli při pečlivém diktování Margha a Hypo opět školáky, kteří si musí dávat pořádný pozor na pravopis.
Jedna z významných osobností českého Star Treku, editorka a překladatelka příběhů klasické série Věra Ježková, potom pohovořila o svérázném paralelním světě, vymýšleném anglickými fanoušky v samostatných fanzinech, v němž se odehrávají dobrodružství posádky kosmické lodi Aquarius. Je to svět dosti odlišný od našeho, s vlastní historií, způsobem života i mimozemšťany, kteří nakonec začlení geneticky upravené lidstvo do galaktického impéria, čelícího hrozbě rozkladu. A právě jeho zájmy mají hájit posádky kosmických lodí, z nichž jedna je předmětem řady děl fan fiction.
Kdo na předchozích Avalconech či jiných podobných akcích neslyšel přednášku o Vulkancích, mohl si od Molik vyslechnout povídání o charakteristikách i zvláštnostech tohoto druhu, bez kterého by si Star Trek zřejmě nikdy nezískal takovou oblibu. A to jsme se ještě měli druhého dne dozvědět netušená fakta o jejich historii a chování, které ne vždy odpovídá zažitým představám o Spockově druhu… ale to předbíhám.
Přestávky na večeři využili někteří hosté k návštěvě nedaleké pizzerie. Já sám jsem ovšem díky lenosti a nechuti vylézt na sníh dal přednost shlédnutí dvou epizod z první sezóny Enterprise a poté krátké večeři v baru. Ale pak už nás organizátoři svolávali na slavnostní večer s hlavním programem celého conu. Začalo to humorným divadelním představením o knihovníkovi, kterého zlobí ctitelé seriálu Star Trek i důchodci, aby se nakonec sešli nad knihou s modlitbou ke svatému Genovi, skvěle parodující otčenáš. Poté nastoupili tři vítězové druhého kola soutěže, katkamk, Diegina a T'Reel ke slavnostnímu finále, organizovanému po vzoru televizního Videostopu. Soutěžící (dva byli ze Slovenska) dostávali otázky a měli si nechat napovědět (nebo se nechat zmást) od tří poradců, kterými byli Míša, Hypo a Margh. Poradci jako zázrakem všechny odpovědi 'věděli úplně přesně!' nebo pro ně údaj 'mnoho znamenal', ale ne vždy se vyplatilo jejich rady uposlechnout. Díky vlastním znalostem i bodům přiděleným poradcům celou soutěž vyhrála katkamk.
Protože ze dvou ohlášených vydavatelů dorazil jen Karel Petřík - Netopejr, kdežto Tom Jirkovský z Laseru, vydávající knihy z novějších sérií, se nakonec nedostavil, nastala blesková improvizace a na pódium jsem byl nečekaně pozván spolu s Karlem já (místo besedy ohlášené na neděli) a Věra Ježková. Otázky i odpovědi vznikaly prakticky za pochodu; mluvilo se začátcích Star Treku u nás a o jeho perspektivách, o hnutí trekistů v zahraničí i o možnostech našich autorů. Zdá se, že jsme obstáli, protože ostatním účastníkům se beseda líbila.
Po krátké přestávce následovala tombola, kde zájemci mohli vyhrát nejrůznější předměty spojené se Star Trekem včetně jedné ze dvou lahví klingonského vína. Mezi cenami byl také gagh v sáčku, po jehož konzumaci se zdatně zašklebili ti, kteří se odvážili jej ochutnat (pro neinformované Pozemšťany byl maskovaný jako kyselé žížalky od JOJOa). A s mírným zpožděním byl puštěn německý parodistický film (T)Raumschiff Surprise - (Ne)Skutečná loď Překvapení. Sám jsem film bohužel neviděl, protože jsem se potřeboval dostat včas domů, ale všichni, kdo ho viděli, se u něj doslova neskutečně bavili. Nakonec následovala ještě diskotéka pro všechny, kteří dokázali vydržet do nočních hodin a navíc tancovat.
Kokon pokračoval i druhého dne ráno. Nejprve se slova ujala opět Hana'an a ve svém workshopu ukazovala, jak se dá Star Trek malovat. Molik zase prezentovala stránky internetové online hry Trekgame (pro zájemce - www.trekgame.org), kde se hráči mohou stát členy posádek kosmických lodí Federace a prožívat kosmická dobrodružství přímo.
Protože plánovaná beseda s lidmi, kteří byli u počátků Star Treku (tedy se mnou a Věrou Ježkovou), už proběhla v sobotu, navázal po půlhodinové přestávce bezprostředně další bod programu - audiovizuální pásmo o návaznosti seriálu Enterprise na čtyři (nebo pět, pokud berete i TAS) řady seriálu. Seznámili jsme se s druhy známými i zcela novými včetně obávaných Xindi, poslechli jsme si vysvětlení, jak mohl Archer a jeho posádka zažít kontakt s druhy (Borgy či Ferengy), které měla znát až Picardova generace, a především jsme se KONEČNĚ dozvěděli, jak to vlastně bylo s Klingony a jejich hladkým či hřebenovitým čelem. Nutno uznat, že autoři Enterprise vymysleli vskutku zajímavé a logické vysvětlení, přičemž nezapomněli ani na návaznost s eugenickými válkami nebo na technické zaměření rodu Soongů. A nechyběly ani informace o Vulkancích, kteří za doby Enterprise vystupovali poněkud jinak, než jak je známe dnes, a byl to právě Archer a jeho lidé, kteří přispěli k navedení vulkanské kultury správným směrem. Nepochybuji, že přednáška vyvolala u řady fanoušků zájem shlédnout i tento seriál, byť je někdy považován trochu za stojící 'mimo' hlavní Star Trek.
Přednáška byla důstojným zakončením celého conu, který se opravdu povedl k velké spokojenosti všech návštěvníků. Je vidět, že i když ve světovém měřítku je náš oblíbený seriál na ústupu a dalších televizních či filmových dobrodružství našich hrdinů se už nejspíš nedočkáme, příznivců Star Treku je u nás stále dost a i nadále se budou scházet a připravovat pořady o jeho světě a postavách. Určitě mluvím za ně všechny, když na tomto místě poděkuji všem organizátorům (červeným tričkům) i ostatním členům klubu CZ Kontinuum, kteří umožnili mimořádně zdařilý průběh celého Kokonu. Děkujeme vám, bylo to skvělé a doufáme, že to není poslední podobná akce pro všechny trekisty.
Live long and prosper - a dalším conům zdar!
Praotec trekkie
Reportáž
Kokon Hadatiho očima
Dne 18. 11. 2005 tomu bylo právě 10 let, kdy byl založen fan klub sci-fi seriálu Star Trek CZ KONTINUUM. Jeho členové se rozhodli oslavit toto výročí uspořádáním víkendového conu, příhodně pojmenovaného Kokon. I přesto, že nejsem trekkie, rozhodl jsem se tam podívat, zejména proto, že některé z organizátorů znám osobně. Druhým důvodem mohlo být i to, že místo konání bylo v Praze, takže jsem to měl blízko.
V sobotu 19. 11. jsem se tedy v klidu probudil a za necelou hodinu jsem se městskou dopravou dostal do Stodůlek, kam jsem dorazil ještě před oficiálním zahájením conu, což se mi naposledy stalo na Trpasliconu a to jen díky tomu, že jsem byl jedním z organizátorů.
Krátce po desáté hodině nás přivítali Martin Böhm a Jana Krčmářová, předsedové CZ KONTINUA a vysvětlili nám, co je to Kokon, proč se vlastně koná, jaký bude jeho program, kde jsou záchody, kde se bude spát (pravidelní návštěvníci conů ví, že se spí tam, kde je zrovna místo a kde si člověk rozloží svůj spacák), odkdy bude fungovat bar a mnoho dalších životně důležitých informací.
Počkal jsem si na jedenáctou hodinu, kdy začala přednáška Ondřeje "Milese" Levého s názvem "Lodi jménem Enterprise", která pojednávala o dopravních prostředcích tohoto jména. Začalo se koráby z 18. století, pak se přešlo na motorové čluny a křižníky a skončilo se u stejnojmenného raketoplánu. Přednáška byla celkem zajímavá, ale bylo vidět, že byla dělána ve spěchu a na poslední chvíli. Přednášející by si příště měl dát pozor na hrubky ve svých "slidech" (prezentační obrázky s textem), které bijí pořádně do očí (doteď netuším, koho motorový člun slo(u)žil za I. světové války).
Ve 13. hodin jsem si nechtěl nechat ujít Paldíkovu přednášku o Fenoménu čísla 47 ve Star Treku. Byla to zajímavá přednáška, u které mě překvapilo, kolik se tam těch čtyřicetsedmiček vlastně vyskytuje. Dojem z dobré přednášky trochu pokazil fakt, že plátno, na které se promítalo, bylo moc malé a číslo 47 většinou dost mrňavé na to, aby je divák mohl skutečně zahlédnout, i když Paldík vždy divákům ochotně ukazoval pomocí kurzoru myši, kde se tato zmíněná čísla vyskytují. Pokud by se někdy tato přednáška opakovala, nebylo by na škodu tyto fotky přiblížit na detail čísla 47. V dnešní době plné techniky by to neměl být problém. Další problém představovali potíže se zvukem při videoukázkách, které na nějaký čas přednášku pozdrželi, ale naštěstí se to dalo brzy vše do pořádku, a tak jsme nebyli ochuzeni o značnou část přednášky. Při videoukázkách jsme měli za úkol zjistit, která postava řekne číslo 47 nejčastěji. Cenu (čokoláda Studenstká pečeť) vyhrála Diegina, která si tipla Data. Nechápu, proč nebyla uznána moje odpověď, že nejčastěji 47 řekla umělá inteligence, do které jsem samozřejmě nezapomněl započítat i Data.
Po této přednášce jsme se s pár lidmi rozhodli vyhledat nějakou restauraci, kde bychom se mohli navečeřet (v mém případě i naobědvat) a zapadli jsme do útulné pizzerie, kde jsme se všichni spokojeně najedli.
Po návratu na Kokon jsem nějaký čas strávil ve společnosti vrátkařů (fandové Stargate) Johnyho Idlera, černéamodré, fise a snorchla, a zaskákali jsme si na Dance Dance Revolution (ano, dokonce i fise přesvědčili, ať to vyzkouší, i když se tomu dost bránil).
Po sedmé hodině začalo krátké divadlo, které jsem vůbec nepochopil, takže se ani nedokážu moc vyjádřit k jeho kvalitě a obsahu. Podle informací ze zákulisí jsem to ani pochopit neměl, takže zřejmě nejsem tak hloupý, jak jsem se po jeho shlédnutí domníval.
Dále bylo na pořadu dne poslední kolo soutěže, kam postoupili tři nejlepší soutěžící. Byli to Katkamk, T'Reel a Diegina. Protože měli být v třetím kole dost těžké otázky, byli také zvoleni tři poradci - Michaela Dudková, Hana "Hypospray" Volková a Karel "Margh" Škop. Tato soutěž mě za celý den pobavila nejvíc. Odpovědi poradců byli vtipné a taky jsme se od nich dozvěděli několik zajímavostí nejen ze světa Star Treku, ale i z jejich osobního života - jako například, že to jsou všichni pragocentristi (narodil jsem se v Praze, žiji v Praze a doufám, že i zemřu v Praze). Katkakm a Diegina nakonec z této soutěže vyšly se stejným počtem hlasů, takže nezbylo nic jiného, než rozhodnout o výsledku pomocí losů od jedné do třiceti. Katkakm losovala jako první a vylosovala si číslo 30. Diegina si vylosovala číslo 29. Z toho si můžete odvodit, kolik legrace jsme si tam asi užili.
Následovala beseda s vydavateli Star Trekovských knížek Karlem Petříkem z nakladatelství Netopejr a s Tomášem Jirkovským z nakladatelství Laser, který bohužel nakonec nedorazil.
Poté následovala tombola, ve které jsem vyhrál zlatou nášivku CZ KONTINUUM (švadlenka k tomu bohužel přibalena nebyla), ačkoliv jsem si tentokrát koupil pouhé čtyři lístky (modří vědí). Pro mě je to vcelku pěkná cena, protože o trekistické věci jsem ani nějak neměl zájem. Takhle se teď můžu alespoň vydávat za člena dalšího klubu, jehož nejsem členem.
Po tombole jsem okamžitě vystartoval do horního patra, abych si mohl zabrat pěkné místo, odkud se budu moci pohodlně dívat na německou parodii (T)Raumschiff Surprise - Periode 1. Zde technika fungovala bez chybičky, takže jsem si film dostatečně užil. Film parodoval zejména Star Trek a Star Wars, ale bylo možné si všimnout i parodií na jiné filmy, kupříkladu na Shreka a dostalo se i na žánr historických filmů a kovbojek. Vřele doporučuji každému, kdo má rád parodie a zná Star Trek a Star Wars.
Po skončení filmu jsem se rozhodl, že už to pro dnešek stačí a že je na čase jet domů. Po zkontrolování času na svém mobilu jsem však zjistil, že poslední metro mi ujelo už před deseti minutami, takže mi nezbylo nic jiného, než zůstat na Kokonu a pořádně si to užít.
To naštěstí nebyl problém, protože právě začala v hlavním sále diskotéka. Nejsem sice diskofil, ale rád si jednou za čas zatančím a tady jsem se navíc nemusel obávat, že narazím na otravné puberťáky, kteří za vrchol večera považují hlavu nakloněnou k záchodové míse nebo krátký úlet v křoví se stejně opilou osobou opačného pohlaví. Navíc DJ byl ochotný pustit jakoukoliv písničku, kterou jsme si přáli a kterou měl na disku (a že tam měl pořádný výběr). S krátkými přestávkami jsem vydržel tančit až do konce, což bylo někdy před čtvrtou hodinou ranní.
Poté jsem se uložil ke spánku na koberec, hlavu si položil na svůj svetr, přikryl se bundou (jsem naivní člověk, který si na pražské cony nenosí spacák a pak většinou tráví noci u topení, aby se alespoň trochu zahřál) a během chvilky usnul.
V neděli ráno jsem se po probuzení cítil vcelku dobře, když pominu, že mě probudila křeč v noze, zřejmě následek protančené noci.
Potěšilo mě, když mi Fox nabídl k snídani buchtu, kterou údajně pekl přes noc. Bylo to také jediné jídlo, které jsem až do pěti hodin měl, neboť se mi již nechtělo nikde bloumat.
Nedělní program mě už moc nezajímal, takže jsem jej strávil s kartami Bang! Také jsme vyzkoušeli Stargateovou verzi Bang!u, kterou přinesli a vlastnoručně vyrobili Johny s černouamodrou. S nimi jsem také ještě strávil celkem dost času u DDR, které je vysoce návykové a propadne mu snad každý, kdo má dostatek odvahy si to vyzkoušet.
Po slavnostním zakončení Kokonu jsem pomohl poklidit židle z hlavního sálu a potom se vydal společně s Molikem a dalšími návštěvníky Kokonu na metro, kde jsme se všichni rozloučili.
Už teď se těším na druhý ročník Kokonu a jsem rád, že jsem se jej zúčastnil a ačkoliv nejsem trekkie, bavil jsem se od začátku do konce. Jediná věc, kterou je třeba organizátorům vytknout, je špatně fungující technika, která sice zlobí snad na každém conu, ale tady to byl celkem extrémní případ. Věřím ale, že druhý ročník Kokonu 2015 bude v tomhle ohledu kvalitnější.
P.S. Ještě jednou děkuji všem organizátorům Kokonu za báječně strávený víkend. Znovu dokázali, že má smysl jezdit i na malé a krátké cony jako byl tento.
Hadati
Reportáž
Moje druhá mise - Co se vyklubalo z Kokonu?
V době, kdy CZ Kontinuum vzniklo (jak informační brožura klubu říká, před více, jak sedmi lety), bylo mi nějakých šestnáct a Star Trek jsem teprve jaksi oťukávala a zjišťovala, kamže mně ony cesty, po kterých se ještě nikdo nevydal asi zavedou.
O více, než sedm let později
Claricin deník, hvězdné datum 19112005.10:00
Po více, jak roční přestávce od mise číslo jedna (setkání s A.J. Robinsonem), jsem se tentokráte ne sama, ale za podpory poradkyně, průvodkyně a hlavně majitele výklenku v základním táboře, kde jsem nejprve zanechala svojí výstroj opět vydala tam, kde jsem ještě nebyla.
Naším cílem byl Kokon – zámotek skrývající překvapení, kde jsme strávily jeden prima den.
Po strastiplné cestě chladnou a nehostinnou krajinou jsme objevily krychli, tedy klub Mlejn a započaly průzkum cílové oblasti.
Hned u registrace jsem dostala borgské označení a jako 3 z 50 Unimatrice 03, spolu se 2 z 50 Unimatrice 04, jsme se vydaly pomalu a nenápadně asimilovat program akce.
A tady to máte:
Jen pár minut po desáté, kdy jsme se trochu rozpovídaly s lidmi kolem sedícími, byl Kokon oficiálně zahájen, představeni pořadatelé a program samotný.
Jako první jsem asimilovala první kolo velké soutěže. Také 2 z 50 si vedla dobře a dokonce prokázala to, čeho si v Úlu cení asi nejvíce – tedy kolektivní spolupráci poté, co se mi rozbil oční implantát (jinak řečeno, že jsem brýle na blízko zanechala v základním táboře). Namísto toho, aby mě deaktivovala a rozebrala na součástky, pomohla s vyplňováním, za což jí děkuji.
Milesova přednáška o lodích jménem Enterprise mne překvapila. Netušila jsem, že ta, která započala svou první pětiletou misi měla tolik předchůdkyň, jež se ale neplavily v moři hvězd, i když moře to bylo také. Novinkou pro mě nebyla ta, která se stala pramáti všech vesmírných Enterprise, tedy prototyp raketoplánu, který však do vesmíru nikdy nevzlétl. Takže… jsem toho asimilovala celkem dost.
Nastal čas regenerace, tedy zbabělého se uchýlení k nečinnosti poté, co se na scénu přihnaly desítky roztodivných tvorečků hledajících domov. 2 z 50, která o těchto nižších formách života měla obsáhlé vědomosti, vyplňovala kolonku za kolonkou a jen s malými odchylkami od dokonalosti skutečně uspěla a vybojovala diplom za znalosti Startrekovské fauny.
Můj regenerační cyklus byl dokončen přesně před Paldíkovou přednáškou o nejzáludnějším čísle ve vesmíru, o čísle 47, kterou když uvidím třeba po sté, bude vždy neopakovatelná.
Dozvěděli jsme se o jeho historii a o drobné úchylce tvůrců ST, kteří čtyřicetsedmičku obsazují skoro stejně často, jako některé postavy seriálu.
Přednášku sice doprovázely drobné technické potíže, ale z pohledu všech se kterými jsem sdílela myšlenky, to byla jen chyba techniky, nikoli lidského faktoru. I když… v Úlu by se na to dívali asi jinak…
Ke konci jsem byla poučena o tom, že v češtině je 47 někdy také 48 (viz. promítání originální a dabované ukázky). Inu, člověk se pořád učí.
ST diktát se mi jevil jako přímý útok a zmátl mě natolik, že kdybych se ho bývala účastnila, nejenže bych nasekala strašlivé množství chyb, ale navíc bych používala apostrofů víceméně v každém slově, což by naší mateřštinu posunulo mezi jazyky ještě neobjevené. Ve skutečnosti byla na vině moje blbost, lépe řečeno již zmíněná porucha očního implantátu.
Nutno podotknout, že 2 z 50, která sice do třetího kola nepostoupila, měla v diktátu jen málo chyb.
Tleskám a klaním se!
Následovala přednáška Věry Ježkové o ST fanzinu, o kterém bych se ráda dozvěděla něco víc. Bohužel jsme jí nebyly svědky, odešly jsme totiž k jídelnímu replikátoru. Poté, co jsem si objednala kuře s hranolkami a oblohou, vypadly na mě dva čaje ve stylu kapitána Picarda a výživný doplněk - jedna oříšková Fidorka. A co víc, replikátor požadoval platbu! Asi nějaký nový typ, říkala jsem si a zaplatila.
Molík měla velmi poučnou přednášku o Vulkáncích. Tomuto druhu se vyhýbat jsem shledala velice logickým, ale asimilovala jsem mnoho. Nejvíce mne zaujala jejich ne zrovna poklidná minulost (i když válkami a všemožnými bojůvkami si projde každá rasa) a pářící rituál, nebo spíše stavy mysli v době k tomu určené. Stále mi však hlavou vrtala jedna věc. Ne, že bych to nevěděla, ale… jednou za sedm let?
To si tedy vážně zaslouží obdiv.
V přestávce na večeři jsme měly na vybranou. Buď jít ven, nebo sledovat některé s dílů ST Enterpirse, což jsme nakonec shledaly logičtějším a na více než hodinu, jsme se uchýlily do prvního patra.
Hlavní večerní program – divadlo, beseda, finále soutěže, tombola, překvapení, taneční zábava.
Jeden by řekl, že se to za večer nedá stihnout, ale opak byl pravdou. Nejen já a 2 z 50, ale jsem si jista, že všichni se bavili vskutku královsky. Byla jsem jen na pár conech a musím říct, že tak prima a uvolněnou atmosféru neměl ještě žádný z nich.
Divadelní představení o hledání ztraceného konce nakonec bohužel skončilo.
Finále velké soutěže mělo tři účastníky, kterým byli přiděleni taktéž tři poradci. Otázek, jak jinak točících se kolem Star Treku, fan klubu, či rolí účastníků divadelního představení bylo třicet, odpovědi mnohdy matoucí a poradci se ukázali být jak dobrými rádci, tak i pěknými záškodníky. Výborně jsem se bavila. Čestné místo v Unimatrici 0 nakonec vybojovala Katka mk, i když Diegina měla také namále.
Beseda s hosty – vydavatelem ST knížek panem Karlem Petříkem majitelem nakladatelství Netopejr, překladatelkou Věrou Ježkovou a Janem Pavlíkem, kteří zavzpomínali na začátky Star Treku u nás, jakožto i u sebe samých se mi líbila. Přesto jsem místy měla dojem, že můžu být ještě ráda za to, že si něco pod názvem Star Trek od Netopejru mohu vůbec přečíst, neboť ruka, která nás tímto chlebem živí se ke ST odkazu příliš nehlásila, což by mohl být také počátek jeho konce a to i přes to, že v něj nevěřím. Jen doufám, že naše žalostné prosby vyslyšeny budou a dočkáme se dalších a dalších knih.
Od pořadatelů důmyslně připravené lístečky určené pro otázky hostům se nakonec minuly účinkem. Nastala chvilka pro improvizaci aneb, jak to vlastně začít a první dotazy položili Martin s Janou doufaje, že ostatní se už nějak chytí. To se nakonec stalo a v průběhu besedy došlo mimo jiné i na rady začínajícím spisovatelům. Tady bych si dovolila zmínit jednu svojí. Mám dojem, že fňukání po prvním neúspěchu moc ovoce nepřinese, tak doporučuji zkoušet to dál a nevzdávat se (vlastní zkušenost).
Tombola byla bohatá, ale nejen já jsem byla odsouzena pouze ke sledování jejího průběhu stejně tak, jako mu Guinan tak výtečně naslouchala. Zajímavé ceny, jako dvě lahve Krvavého vína, čaj kapitána Picarda, kafčo přímo od Káti, minulý ročník Irelevantního světa, fotky herců ze Star Treku, stále ještě živý gagh v sáčku, jakožto i jiné zajímavé předměty, našly svoje šťastné majitele.
Překvapení onoho večera přineslo nakladatelství Netopejr v podobě všech ST knih, které vydalo.
Poté zbyl čas už jen na to asimilovat znalosti jazyka německého a tedy jsme se rozhodly (nejen já a 2 z 50) shlédnout německou parodii (T)Raumschiff Surprise, která se nám moc líbila (obzvláště pak části parodující Star Trek a Star Wars).
Bohužel poslední transport nám frnknul přímo před nosem, a tak jsme se vydaly opět chladnou a nehostinnou krajinou, poháněny voláním borgského vinkula a chutí na teplý měkký pelíšek (několikahodinové stání ve výklenku), zpět do základního tábora – tedy k domovu 2 z 50.
Claricin deník, dodatek:
Obávám se, že mne tak trochu asimiloval můj vlastní výtvor. Takže… si jdu srovnat myšlenky (doufám, že ty ostatní hlasy z mé hlavy už brzy zmizí) a trochu regenerovat… ehm, trochu se vyspat. Neboť jak naše Královna - matka říká "Odpor je marný."
Claricin deník, druhý dodatek:
Škoda, že nedorazili ostatní hosté.
Jana "Clarice" Dvořáčková
Kdy, kde a za kolik?
Datum konání- 19. - 20. 11. 2005
- Klub Mlejn, Kovářova 1575, Praha 13 - Stodůlky
- 150,- Kč - členové klubu
- 200,- Kč - ostatní předem přihlášení - platba předem (do 16. 10. 2005)
- 250,- Kč - ostatní předem přihlášení - platba na místě
- 300,- Kč - ostatní bez přihlášení - platba na místě
- Pozn.: Sleva na vstupném pro členy klubu se z důvodu možných spekulací vztahuje pouze na členy, kteří do klubu vstoupili (zaplatili členský příspěvek) přede dnem konání akce.
V ceně organizačního poplatku jsou zahrnuty materiály. Pořadatel garantuje úplné materiály pouze pro předem přihlášené účastníky. Ostatní obdrží kompletní materiály pouze do vyčerpání rezervních zásob.
Jak na místo
- z autobusového nádraží (Praha - Florenc)
- - Metrem B pojedete ze stanice Florenc do stanice Luka, zde přestoupíte na autobus č. 174 (doporučujeme, jezdí častěji než 130) a pojedete do stanice Kovářova.
- - Nebo metrem B do stanice Nové Butovice, zde přestoupíte na autobus č. 130 a taktéž pojedete do stanice Kovářova.
- - Dále již půjdete podle mapy (viz. níže).
- z vlakového nádraží (Hlavní nádraží)
- - Metrem C pojedete ze stanice Hlavní nádraží do stanice Florenc a zde přestoupíte na trasu metra B. Dále viz. cesta z autobusového nádraží Florenc.
Materiály
Pořadatel garantuje úplné materiály pro předem přihlášené účastníky. Ostatní obdrží kompletní materiály pouze do vyčerpání rezervních zásob. Součástí materiálů jsou:
- Informační brožura CZ Kontinua
- Placka
- Propisovací tužka CZ Kontinua
- Program akce
- Mapka objektu
Hosté
Hosté, kteří se účastnili akce
- Karel Petřík - majitel Nakladatelství Netopejr
- Věra Ježková - překladatelka, redaktorka Nakladatelství Netopejr, členka klubu CZ Kontinuum
- Jan Pavlík (Praotec Trekkie) - překladatel, člen klubu CZ Kontinuum
- Michaela Dudková - bývalá předsedkyně klubu CZ Kontinuum, spoluorganizátor PSSTconu, členka klubu CZ Kontinuum
Hosté, kteří nakonec bohužel nemohli přijet
- Sylva Talpová - herečka, dabérka (Kathryn Janeway)
- Tomáš Jirkovský - majitel Nakladatelství Laser Books
- Jindřich a Irena Nepevní - zakladatelé klubu CZ Kontinuum
Program
Sobota 19. 11. 2005:
- 09:00 - Otevření budovy
- 10:00 - Zahájení Kokonu
- 10:15 - 1. kolo velké soutěže
- 11:00 - Lodi jménem Enterprise (Miles) - přednáška
- 12:00 - Zvířátka ve Star Treku (Hana'an, RvR) - soutěž a přednáška
- 13:00 - Číslo 47 (Paldík) - přednáška
- 14:00 - 2. kolo velké soutěže (Hypo)
- 15:00 - Fanzin; Star Trek: Aquarius (Věrka Ježková) - přednáška
- 16:00 - Vulkanci (Molik) - přednáška
- 17:00 - Přestávka na večeři
- 19:00 - Hlavní večerní program
- - divadlo
- - finále soutěže
- - beseda s Věrou Ježkovou, Karlem Petříkem a Honzou Pavlíkem
- - tombola o hodnotné ceny (Kompletní sbírka knih od vydavatelství Netopejr, Klingonské krvavé víno, Star Trek: CCG karty, Star Trek časopisy, nášivky, Irelevantní svět atd.)
- - překvapení - projekce filmu (T)Raumschiff Surprise
- - taneční rej do raních hodin
Neděle 20. 11. 2005:- 10:00 - Jak malovat Star Trek (Hana'an) - workshop
- 11:00 - TrekGame (Molik) - prezentace
- 13:00 - Návaznost ENT na ST (Margh) - přednáška
- 15:00 - Konec Kokonu
Doprovodný program:- - Enteprise maratón
- - Star Trek: CCG - první i druhá edice
- - Tribblové
- - Star Trek: Imperátor
- - Star Trek: Člověče, nezlob se
- - Star Trek: Šipky
- - Star Trek: Dance Dance Revolution
- - volná zábava
Proč Kokon?
Myšlenka uspořádání vlastní klubové akce je stará jako klub samotný. V letech 1997 a 1999 se měly takové akce (cony) konat. Avšak nakonec z nich bohužel sešlo. V letech 2000 a 2001 klub spolupracoval na organizaci obou PSSTconů (PSSTcon - První Samostatný Star Trek con).
Od té doby uplynula nějaká doba, ale myšlenka na samostatnou klubovou akci nikdy nezanikla docela. V letošním roce slaví klub desáté výročí svého založení (18. 11. 1995). Rádi bychom tuto událost náležitě oslavili, a tak padlo rozhodnutí, že uspořádáme vlastní akci jako oslavu desátého výročí. Když si vymyslíte akci, tak jedny z prvních myšlenek se točí kolem jejího názvu. Chtěli jsme, aby v názvu byl název klubu a aby tam bylo i oblíbené slůvko con, které k podobným akcím patří. Vznikaly různé návrhy (např. Kontinuumcon, Koncon, CZKcon apod.). Zajímavé návrhy, ale všechny cosi postrádaly. Název akce by měl přece jen něco vyjadřovat, charakterizovat celou akci. Podobné akce jsou hlavně o setkávání lidí a o programu, je to takový propletenec neboli zámotek. A tak se zrodil Kokon - Váš zámotek zábavy, který v sobě ukrývá jak Kontinuum, tak Con, byť psáno s "k".
