Star Trek hosté: Garrett Wang, Jan Kolařík, Alice Krige

Garrett Wang (Harry Kim), Jan Kolařík (dabér Harryho Kima) a Alice Krige (Borgská královna)

Termín

• 14. 5. 2002

Místo

• Restaurace Jizera , Václavské náměstí 799/48 , Praha , [mapa]

• Reportáže

  Voyager v Praze

  Autor: Honza "Praotec Trekkie" Pavlík

  Na setkání s představitelem Harryho Kima ze seriálu Star Trek Voyager Garrettem Wangem, které zorganizoval klub CZ Kontinuum, se těšil snad každý trekkie, bez ohledu na jeho vztah k samotnému Voyageru; bylo to přece poprvé, co některý herec toho seriálu zavítal do České republiky! Akce se dlouho připravovala, přihlásit se mohl každý a všichni si měli připravit co nejvíce otázek – a přece skoro nikdo z nás nevěděl všechno. Ale o tom až za chvíli.

  Čekání něco přes čtvrt hodiny v restauraci Jizera na Václaváku se nakonec vyplatilo a po krátkém rozhovoru moderátora večera "Holodoctora" Aleše Kadeřábka s předsedkyní CZ Kontinuum Míšou Dudkovou se objevil tolik očekávaný host pan Wang i s doprovodem. Byl přivítán vřelým potleskem a záhy po přivítání začaly padat otázky na natáčení seriálu i na postavu nesmělého, ale snaživého praporčíka Kima i na jeho úspěchy u žen. Pan Wang nás ujistil, že sám obdobné problémy nemá, přestože je zatím svobodný. Vyprávěl nám o svých kolezích, z nichž si nejvíce si váží představitele komandéra Chakotaye Roberta Beltrana. Na opakované přání publika (nebo snad neodbytného jednotlivce) přidal několik historek z natáčení, které všechny rozhodně pobavily – ať už šlo o rozeznání tělesných částí Sedmé z Devíti (loket či hrudník?), nebo natočenou praktickou realizaci Tuvokova pon farru s Neelixem při natáčení slavné scény z Doktorova pěveckého výkonu (Tuvoku nakonec, jste jenom Vulkánec…), která se bohužel do televize nedostala a skončila přísně střežená v trezoru.

  Nakonec organizátoři vyhlásili přestávku, protože čeští trekkies jsou při besedách disciplinovaní a na rozdíl od Amerikánů a jiných nezdvořáků se věčně netrousí pro pivo. Po delší pauze ale teprve vybuchla ta pravá bomba, o níž vědělo jen pár SKUTEČNĚ zasvěcených – nenavštívil nás jeden herec Star Treku, ale dva! V Praze se právě natáčelo pokračování Herbertovy Duny (Děti Duny) a John Harrison vyměnil představitelku lady Jessiky - nyní ji ztělesňuje Alice Krige, kterou všichni trekkies znají z osmého filmu First Contact i z poslední epizody Voyageru jako BORGSKOU KRÁLOVNU!!!

  Nadšení a ovace nebraly konce a lze říci, že Její Veličenstvo Borg měla při přivítání snad ještě větší úspěch než pan Wang – mimochodem ani on neměl o jejím příchodu tušení. Vše se domlouvalo doslova na poslední chvíli. Opět začaly padat tentokrát improvizované otázky především na její roli, vztah k Datovi i kapitánu Picardovi, kterého se ve filmu při umírání držela za nohu – ale ani Alice Krige neminula otázka na "veselou historku": počastovala nás zjištěním, jak se nevyplatí při natáčení v tak složité masce neustále pít kávu džus, vodu, kávu, džus, vodu…. a kolik peněz pak stojí "odskočit si".

  Nakonec slavná herečka povídání ukončila, protože měla brzy ráno odjet na letiště na rozdíl od pana Wanga, který tu ještě zůstane, prohlédne si památky a zřejmě navštíví i premiéru Star Wars, jejichž předchozí díly z něj prý udělaly fanouška sci-fi. Oba slavní herci se ale rádi nechali s každým vyfotografovat a po odchodu Borg Queen pan Wang ještě za menší obnos podepisoval fotografie i jiné…. prakticky všechno.

  Atmosféra byla naprosto fantastická a spokojeni byli snad opravdu všichni… tedy až na personál restaurace, kterému trvalo skoro hodinu, než nás konečně dostal ven. Pak už jsme se pomalu rozcházeli, i když organizátoři Harryho Kima určitě ještě vzali někam do noční Prahy. Nezbývá mi jménem všech účastníků za skvělý průběh večera, oba hosty a hlavně fantastické překvapení organizátorům HROZNĚ MOC poděkovat – díky vám, bylo to ohromné a hlavně víc takových akcí!!!

  Den D 14.5. 2002 z mého pohledu

  Autor: Martina Benešová

  Je ráno 15. května 2002. Je středa. A skvělé setkání s představitelem Harryho Kima, Garrettem Wangem, je naneštěstí minulostí...

  Přesto je pro mě těžké uvěřit, že jsem tam opravdu byla – i přes podpis, na který jsem se dnes ráno dívala s pocitem, že se mi to všechno stejně jen zdá. Pokud ano, pak to byl moc pěkný sen!

  Začal přemlouváním rodičů před pár týdny, aby mě pustili na startrekovskou akci do Prahy. Milí rodičové sice nereagovali nadšeně, ale co by pro štěstí jedné ze svých dcer neudělali, že! Byla mi tedy slíbena nejen doprava do 150 km vzdálené Prahy, ale i uhrazení vstupného. Měla jsem radost. Zároveň jsem se pokoušela pomoci kamarádce v tom samém – v přesvědčováním rodičů. Vyšlo to a já jsem byla moc ráda.

  Den před setkáním jsem vyrazila na chirurgii. Sestřička mi sdělila, že po chirurgickém zákroku nemohu několik dní chodit, natož jet do Prahy. Jak já jsem nenáviděla chirurgii! Naštěstí pro mého otce (chirurga) jsem si nakonec vymohla, že mě a onu kamarádku do té Prahy přeci jen odveze, i kdybych měla skákat po jedné. Byla jsem opravdu moc ráda.

  V úterý 14. května jsem tedy stála na Václavském náměstí a stále nevěřila tomu, že "Harryho" opravdu uvidím – uvažovala jsem o tom, že jsem si určitě spletla datum, místo nebo že nebudu v seznamu přihlášených... Byla jsem. Měla jsem obrovskou radost – tak velkou, že dokonce fungovala jako analgetikum!

  Vešla jsem tedy do restaurace Jizera... Bylo asi tři čtvrtě na šest večer.

   

  Po uplynutí dvou "akademických čtvrthodinek" a začátku té třetí se pan Wang najednou objevil!!! Pořád jsem tomu nemohla uvěřit, ale to už začalo cvakání fotoaparátů – blesky zleva, zprava a vlastně všude. Program večera tedy zahájilo focení. Garrett Wang pózoval nejen na pódiu, ale i v uličce podél stolů s trekkies. Byl opravdu skvělý.

  Po utišení bouře blesků začaly dotazy. Bylo jich méně, než bych myslela, a jak se dalo předpokládat, nejvíc na "veselé historky z natáčení." :-)) "Harry" vesele a hlavně dobře předváděl, úžasně imitoval svého německého dabéra a dokonce jsme měli i možnost porovnat hlas amerického a českého praporčíka Kima. Zjistili jsme (nejen) o něm mnoho zajímavých věcí – líbilo se mu v Holandsku a Austrálii, rád jí sushi a v České republice zůstane do pátku. Byl samozřejmě dotazován na své oblíbené epizody Voyageru a také promluvil o důvodu, proč nesledoval Star Trek: The Next Generation, o kanadských žertících Tima Russe a později došlo i na Neelixovo vaření.

  Během jeho mluvení snad nikdo nevečeřel – všichni počkali na pauzu. Pauz bylo více – někdo si při nich objednával pití, někdo chodil na chladnější vzduch před restaurací. Při jedné takové jsem měla možnost vidět OPRAVDOVÉHO HERCE ze Star Treku dokonce z menší vzdálenosti než té, která byla spojnicí mé židle a pódia, a při té příležitosti jsem se ho mohla zeptat na jeho pocity po Endgame. Jak jsem se svou znalostí angličtiny pochopila, byl tehdy docela smutný a připadá mu, že přes to, že první hodina Endgame je dobrá, ta druhá skončila příliš rychle. Janewayová řekne jen "Nastavte kurs domů!", záběr na Tuvoka a Parise – žádné nadšení. Křik Tomova a B‘Elannina dítěte, záběr na dojatého Harryho... Jeho dojetí ovšem vyznělo trochu nesprávně – Harry měl takhle reagovat nikoliv na Parisova potomka, ale na návrat do Alfa kvadrantu...

  Po této možnosti sedět chvíli u jednoho stolu s Harrym Kimem jsem opravdu nebyla schopná soustředit se na krájení řízku, který jsem si vybrala z nabídky, a při krájení se mi třásly ruce. Za chvíli přišlo ovšem další překvapení a jestliže v ten první okamžik jsem doufat sice mohla, ovšem neodvážila jsem se, následující chvíli jsem si nikdy ani nepředstavila. Neočekávaný příchod Alice Krige, borgské královny, vyvolal asi stejně velký potlesk jako na začátku příchod Garretta Wanga.

  Poprvé jsem měla možnost vidět Borgskou královnu v civilu. Alice byla velmi milá a opravdu jsem v ní poznala ladné pohyby Borg queen, jejíž – stejně jako Harryho – obliba u mě velmi výrazně stoupla. Alice Krige odpovídala na otázky, bylo možné vyfotit si ji spolu s Garrettem Wangem... (Napadlo mě, jak by se Janewayová tvářila, kdyby viděla svého praporčíka-premianta držet kolem ramen Kathryninu největší nepřítelkyni.:-) Nejvíc na mě zapůsobila její odpověď na otázku "Myslíte si, že trekkies jsou blázni?": "Pokud ano, tak jsem jeden z nich!", po níž následoval nadšený potlesk. Při otázce Který ze Star Treků má nejradši, kdy nevěděla, co si vybrat, vykřikl Garrett Wang: "Voyager!"

  Dál jsme se dozvěděli o její filmové roli Jessiky, jaké je líbat Brenta Spinera, co říkal Patrick Stewart na to, že mu ve ST:VIII (První kontakt) visela na noze, a také si popovídala s Garretem Wangem. Naneštěstí spěchala, a tak se nezdržela až do konce, přesto na mě udělala velký dojem. Před jejím odchodem jsme se s ní a Garretem Wangem mohli vyfotit...

  Když jsem přišla a stoupla si mezi ně, Alice Krige mi řekla česky "Ahoj." A potom... Neumím popsat svůj pocit v té chvíli, několika sekundách při focení, kdy jsem stála mezi dvěma herci ze Star Treku... Bylo to naprosto úžasné!!!

  Po focení Alice odešla – ještě předtím se však rozloučila stylově: slovy "Resistance is futile", pronesenými samozřejmě skvělou intonací Borgské královny.

  Poté následovala autogramiáda Garretta Wanga. Dál nevím, musela jsem nastoupit cestu zpátky domů a nemohu napsat, že by mi nebylo líto odejít. Byl to přece jeden z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější večer v mém životě a můj největší trekkistický zážitek!

   

• Základní informace