CzechTREK 2014: René Auberjonois, Armin Shimmerman, Kitty Swink

René Auberjonois (Odo, Star Trek: Deep Space Nine), Armin Shimmerman (Quark, Star Trek: Deep Space Nine) a Kitty Swink (Rozahn a Luaran, Star Trek: Deep Space Nine)

Termín

• 1. 3. 2014, 10:00–16:00

Místo

• Barokní refektář , Jilská 7a , Praha , [mapa]

• Reportáž

  Pozemšťanova reportáž z CzechTREKu (7) 2014

  Jak doufám poznáte z následující reportáže, o niž mě požádal Praotec, letošní CzechTREK se ukázal jako opravdu vydařená akce, navíc v nádherném prostředí barokního refektáře dominikánského kláštera sv. Jiljí v Jilské ulici v historickém centru Prahy. Ačkoli nešlo přímo o akci Kontinua, to na organizaci viditelně spolupracovalo, a samozřejmě byla i mezi účastníky přítomna řada členů…

  Bohužel jsem byl v posledních letech ze studijních i rodinných důvodů nucen omezit svou účast na startrekových akcích a víkendy obvykle trávím doma. I letošní CzechTREK jsem se tak dlouho chystal, byť nerad, podobně jako loni oželet. Na sobotu 1. března 2014 jsem však byl také pozván na oslavu 30. narozenin bývalého kolegy, který podobně loni navštívil a dokonce spoluorganizoval oslavu mého jubilea. To už šlo jen těžko odmítnout, a když už jsem zůstal přes víkend v Praze, jevila se účast na CzechTREKu jako logické využití času a příležitosti… :-)

  Na akci jsem se ale rozhodl registrovat až v pátek večer, kdy už systém odkazoval jen na možnost přihlášení až na místě. Proto jsem se chystal dorazit dříve, ale jako obvykle jsem čas potřebný k cestě (pěšky ze stanice metra C Muzeum) trochu podcenil. Přece jen jsem si ale předem zjistil, že sál má kapacitu asi 150 sedících diváků, takže by při asi stu předem registrovaných neměl být problém se přidat. I když jsem našel správnou pasáž odbočující z Melantrichovy ulice mezi Václavským a Staroměstským náměstím do ulice Jilské, zprvu jsem omylem bloudil v Michalské ulici. Hledání kláštera mě tak také mírně zdrželo. Dorazil jsem až kolem 10:50, kdy už měl začít program. Naštěstí však registrace, při které jsem pozdravil Mirexe a zahlédl několik dalších známých tváří (např. Samuela či Sokara), ještě probíhala a s přihlášením na místě nebyl problém. A to jsem ve spěchu zapomněl Annie předložit připravený již vyplněný vytištěný formulář z webové aplikace, který by usnadnil popis mého e-mailu. Dodatečně se omlouvám Lazze za to, že jsem (zne)užil dobrovolného vstupného v šatně a nezvyšoval svou útratu, a pouze se na její žádost usmál. :-)

  V krásném barokním sále se stropními obrazy obklopenými štukovou výzdobou jsem jako jeden z posledních přihlášených, byť kupodivu ne zcela poslední, protože vedle mě usedli ještě nějací německy hovořící návštěvníci, zaujal zadní pozici. Výhled na mírně vyvýšené pódium však nebyl nejhorší a navíc jej doplňoval zvětšený záběr promítaný na plátno.

  Program nakonec nenabral téměř žádné zpoždění, protože první diskusní panel začal ihned po Littlově zahájení akce asi jen minutu po 11. hodině. Za stolem na pódiu se objevili dva dabéři z prvního českého dabingu DS9 – Zdeněk Bureš, kterého jsem již měl možnost vidět na dvou jiných setkáních fanoušků ST, a Drahomíra Kočová, dabérka Jadzeey Dax, neboli nesprávně podle tehdejšího znění „Daxové“, jak dodnes sama říkala, a také třeba Pamely Barnesové – Ewingové z taktéž kultovního seriálu Dallas, který jsem jako mladý školák začátkem 90. let sledoval dříve, než se zde objevil Star Trek. :-) Je zajímavé, že si dabéři pamatovali některé detaily ještě po více než patnácti resp. dvaceti letech. Možná se trochu připravili. Když jsem pana Bureše viděl poprvé před několika lety, snažil se myslím v diskusi s mladšími kolegy působit trochu jako starý vysloužilý herec, sklerotik apod. Nyní se však zdálo, že podobně jako jeho kolegyně zvládá i současné nejmodernější dabérské metody a drží se mezi špičkou v oboru, kde platí drsné požadavky na rychlý a přesný výkon. Zajímavé bylo zjištění, že Drahomíra Kočová působí v tvorbě českého znění i jako překladatelka a úpravkyně českých dialogů. Zdeněk Bureš zase v Brně absolvoval i několik rolí v muzikálech, přičemž některé původem americké se tam hrály dokonce již před rokem 1989.

  Po zajímavém diskusním panelu s dabéry následovala od 12 hodin asi dvacetiminutová neplánovaná přestávka, během které jsem se porozhlédl a pozdravil s Mvekem a Dášou a rozhlížel se, jestli po letech neuvidím také přátele ze Slovenska - Damara s Lanií. Někteří účastníci se fotografovali s kolegy ve skvělých maskách Oda a Quarka. Zejména maska ferenga působila velice věrohodně, byť byla trochu tmavší a osoba v ní připomínala možná spíše než Quarka jeho mladého synovce Noga. Na „falešného“ Oda později také upozornil sám „pravý“. Až po akci jsem se dozvěděl, že šlo vlastně o převlečené organizátory, kteří měli dokonce focení se s účastníky conu v „popisu práce“. Jejich masky pocházely z připravovaného českého fanfilmu, ovšem, jak mě později upozornil Mvek, nikoli z díla Star Trek: Skryté hry, resp. ze zastřešujícího projektu Chybějící příběhy, nýbrž ze zfilmované divadelní inscenace 12 myslí.

  Asi ve 12:20 se v sále za velkých ovací objevil herec konstábla Oda René Auberjonois. Zajmavé bylo se už z programu akce zvaného coniny dozvědět, že známé scény s jeho další startrekovou rolí, plukovníkem Westem (oproti kterému až na barvu vlasů až tolik nezestárl) představujícím prezidentovi Federace možnosti útoku, byly z kinoverze vystřiženy, nebo že mj. hrál i otce Mulcahyho z filmu (nikoli navazujícího seriálu) MASH, ve kterém se neobjevil, jak jsem později zjistil, ani slavný seriálový Alan Alda. Pokud jde o Oda, René Auberjonois prozradil, že ve skutečnosti není tak vážný jako jeho startreková role. Zároveň ale kladl důraz na svou profesionalitu, když například uvedl, že udržovat se v kondici prostě patří k jeho práci, protože tělo je jeho nástrojem. Prozradil, že bydlí v Los Angeles na kopci až někde nad známým nápisem Holywood, kde snad se psem vykonává pravidelné procházky. Zmínil se i o tom, že byl v kontaktu s jedním z tvůrců posledního ST seriálu Enterprise. Prý ho upozorňoval na to, že mnohé jejich záplatky již opakují ty z DS9. Proto chápal, že ENT skončila již po čtyřech řadách prostě z důvodů vyčerpání vesmírných témat, ačkoli vnímal i protesty fanoušků.

  Myslím, že René Auberjonois (nebo až další host?) také přiznal, že zatímco v jiných ST seriálech se utvořila velice přátelská herecká parta různě vtipkující a škádlící se, u DS9 tomu tak nebylo, i když všichni odváděli skvělou profesionální práci a měli dobré vztahy. Atmosféra je prý vždy dána představitelem hlavní role. „Kapitán“ tak vede štáb i v zákulisí, a Avery Brooks alias Benjamin Sisko je prý prostě „suchar“. To byla pro mě snad nejpřekvapivější informace, protože z různých záběrů Averyho Brookse „v civilu“ jsem nabyl asi mylný dojem, že jde o člověka velice temperamentního, až výstředního, a vtipného. Ve skutečnosti je ale zřejmě velice soustředěný na svůj profesionální výkon. Tuším, že René zmínil, že fandí i novým filmům, i když atmosféra již není jako za DS9 a spíše by upřednostnil seriál, ale neví, jestli do toho půjdou současní noví herci. Už netuším, jestli právě v této souvislosti nevyslovil i ono varování před vyčerpáním témat.

  Do diskuse se jednou zapojili i dabéři. René také přiznal, že ST jeho zvyky nějak výrazně neovlivnil, nepřevzal jeho terminologii apod., i když by samozřejmě byl v nepříjemných situacích rád přenesen pryč. Našel by se i další příklad. Když se na něj rozzlobí manželka, posílá jej v narážce na Odovu nádobu „do kyblíku“. René Auberjonois však „svůj“ kyblík také kreslí a obrázky prodává za účelem podpory humanitární organizace Lékaři bez hranic. Zmínil tuším i napjatou situaci na Ukrajině. Své obrázky tak nabídl i na CzechTREKu. Je to velice milé lidské ne jen gesto. Zatímco jinak startrekovští herci v Česku dostávali (či dostávají) obrázky od Hana'an. Bohužel jsem i vzhledem k další večerní akci, která mě čekala, nechtěl dále utrácet, byť by to rozhodně nebyly zbytečné výdaje...

  Ve 13:15 se pak do sálu vplížil představitel Quarka Armin Shimerman (který si také zahrál např. noxe jménem Anteus v seriálu Hvězdná brána) a s Reném Auberjonoisem a např. Williamem Shatnerem se setkával i v seriálu Boston Legal. Doprovázela jej jeho manželka Kitty Swink, která v DS9 ztvárnila dvě epizodní role – bajorskou ministryni Rozahn a vortu Luaran. Oba herce jsem již viděl při jejich návštěvě Prahy na podzim roku 2008. Jako by to bylo dnes… Tentokrát spolu s Reném navštívili velký con v Německu, odkud se vydali k nám. Rychle se s Reném Auberjonoisem vystřídali, a diskusní panel takřka plynule pokračoval.

  Opět byl zmíněn i nejnovější filmový Star Trek. Kitty Swink jej prý zhlédla až nyní během letu přes Atlantik a docela se jí líbil, i když tuším uznala, že DS9 byl lepší. Armin Shimerman snad poslední Abramsův Star Trek vůbec neviděl, protože v letadle spal. Podobně jako René vystupovali hosté příjemně a otevřeně, byli ohromeni nádherným sálem, zároveň však velice profesionálně. Také při natáčení DS9 byl prý Armin vždy přesný a dochvilný, až na jeden incident způsobený tuším poruchou auta, kolem které pak Kitty Swink ztropila jistou scénu na dámských toaletách, kde si ostatní herečky bez povědomí o její přítomnosti na Armina stěžovaly. Neobořila se však na ně, jen s pláčem vylíčila incident, který je zdržel jako zdrcující katastrofu. Armin Shimerman ale přiznal, že když DS9 končil, všichni si docela neprofesionálně rozebírali zbylé kulisy a rekvizity, on si však chtěl pamatovat scénu tak, jak vypadala v době seriálu, ne její zbytky vyvolávající smutek. Až později mu někdo daroval kus Quarkova baru, který má dodnes doma. Pokud jde ale o Quarkovy hry jako dabo, dodnes netuší, jaký byl jejich princip.

  Pozoruhodné bylo to, že režisér prý nikdy nechtěl slyšet slovo maska, protože se domníval, že v ní herec nemůže hrát. Armin však svou roli zvládal dobře. Na rozdíl od Oda se také paradoxně s jednolitou maskou bez vrstev make-upu vyhnul dlouhému odličování. Pokud jde o rekvizity, někdo také zmínil, že phasery jsou sice dřevěné, ale přesto nějaký nový producent při natáčení vyžadoval, aby se s nimi zacházelo jako se zbraněmi: aby byly hercům poskytovány jen na natáčení a jinak skladovány „bez nábojů“ v zamčených trezorech... :-) Už nevím, jestli se to vůbec týkalo DS9, nebo to jen zaslechli od kolegů z jiného seriálu.

  Ve 14 hodin se do sálu vrátil René Auberjonois a plynule navázala společná diskuse se všemi zahraničními hosty. Zajímavá byla zmínka, že zatímco role Quarka byla již obsazena, René hrál Oda vlastně díky jisté náhodě. Na castingu, kterého se účastnil, se snad před ním nějací neúspěšní kandidáti zmiňovali o potřebě hlubokého hlasu. René tak promluvil obzvláště hluboce, a s tímto uspěl. V DS9 si tak můžeme vychutnávat např. jeho charakteristické vrčení: „Quark!“

  Asi ve 14:34 herci sál opustili a začala jen s půlhodinovým zpožděním plánovaná přestávka. Konečně jsem našel Damara s Lanií, které jsem si později vyfotografoval před vchodem do budovy, který by byl bez plakátu a vlajky Federace takřka nenápadný a rozhodně nepřipomínal zdobný interiér. V baru „U Neelixe“ v předsálí, kde jsem potkal i Praotce nebo Xyll, jsem si pak dal k jakémusi menšímu pozdnímu obědu obloženou bulku – salámovou, protože sýro-šunková již došla. V nabídce ale byly i např. sladké formy občerstvení.

  Kolem 15. hodiny začala autogramiáda, pro majitele vstupenek s „maximálním zážitkem“ hned spojená i s focením. Postupně byli lidé Lorem vyvoláváni po skupinách podle čísel jejich vstupenek. Pro ostatní tak zatím pokračovala přestávka. Jako jeden z posledních jsem přišel na řadu až kolem 16:20, asi pět minut před koncem autogramiády. V rámci tzv. zvýhodněného balíčku jsem dostal vedle fotografie a podpisu Reného Auberjonoise opět i snímek s autogramem Armina Shimermana. Byl jsem šťastný, že na mě vyšla fotografie s Quarkem, kterou chvíli předtím někdo vrátil. Až doma jsem však zjistil, že přesně takovou fotku mám již z roku 2008. Tentokrát jsem tak mohl zvolit civilní snímek, popřípadě noxe, a nebo zvážit hned při registraci jinou možnost, a třeba raději přispět koupí obrázku Reného Auberjonoise na Lékaře bez hranic…

  Fotografování probíhalo kupodivu mnohem rychleji. Damar se prý bohužel setkal s až zbytečným popoháněním, když se s ním sami herci dali do řeči v návaznosti na krátký rozhovor o přestávce. Ke konci, když jsem přišel na řadu, už ale zřejmě časový tlak opadl. Pořadatelé mi dokonce pomohli s odepnutím vstupenky, ačkoli bych si ji jinak býval na focení nechal. Asi v 17:12 skončilo i fotografování, možná až na skupinový snímek pořadatelského fanklubu Trekkies: TNG, a akce pomalu definitivně končila. Celkové zpoždění, na kterém se přitom půlhodinou podílely už diskusní panely, tak činilo jen něco přes hodinu.

  To už na mě kromě Laggy, jíž i po skončení samotné akce pokračovaly organizátorské povinnosti, čekali prakticky všichni přítomní účastníci z diskusního serveru StarNET – Mvek (s Dášou) a Praotec, se kterými jsme se chystali na sraz v Pivovarském domě v Ječné ulici. Původně jsem myslel, že se sejdeme až tam, aby na mě jako posledního, se vstupenkou s nejvyšším číslem nemusel nikdo čekat, jenže jsem si našel mylně špatnou adresu jiné pobočky téže firmy – někde u autobusového nádraží Florenc. Býval bych tedy asi místo srazu celý večer bloudil, resp. hledal zmizelé trekkies. Ještě došlo k nějaké dohodě s Xyll, která plánovala vlastní sraz. Pak už nás Mvek coby přece jen rodilý Pražák vedl nejkratší cestou. Prošli jsme i Jungmanovou ulicí se známým sci-fi knihkupectvím Krakatit, které ale bylo, snad jen přes víkend, zavřeno.

  V Pivovarském domě nás již očekával další „starneťák“ AVip a přidal se také Razer. „Pivovarské“ prostředí bylo kupodivu mile nekuřácké. Později dorazila také Xyll s Lytou, které přivedly i početnou skupinu fanoušků Babylonu 5. Ti však nakonec vzhledem k omezené kapacitě volných míst v místnosti zůstali bez rezervace kdesi v sklepním „šedém sektoru“. :-)

  Bohužel nemohu svým vyprávěním pokrýt celou „afterparty“, protože jsem po společné fotografii před 20. hodinou musel ještě vyrazit na oslavu narozenin bývalého kolegy. Ukázalo se, že se překvapivě koná jen o ulici dál. Při loučení jsem řekl Razerovi, že bych jinak na CzechTREK ani nedorazil, ale účast na obou akcích jsem ve skutečnosti preferoval rovnocenně. Ta druhá se však stala „oficiální“ záminkou, proč zůstávat v Praze… :-)

  Mám-li ještě CzechTREK 7 kriticky zhodnotit, jistou nevýhodou akce byly zřejmě horší akustické podmínky sálu (původně refektáře, tedy klášterní jídelny, primárně neučené k proslovům, byť asi příležitostně využívané i takto) nebo špatné nastavení zvukové aparatury. Zatímco já jsem ze svého zadního místa slyšel hosty téměř dokonale, lidé z předních sedadel prý měli s poslechem jisté potíže. Drobnou nepříjemnost představovala omezená kapacita toalet (alespoň u pánů jen jedno zařízení, takže pomalu i zahraniční herci stáli frontu). Podle mě ale toto vše bohatě vyvažoval nádherný vzhled prostředí spolu s dobrou polohou v centru Prahy. Navíc bylo možné třeba v případě nevolnosti velice rychle odejít ze sálu rovnou na čerstvý vzduch.

  Samozřejmě by zde šlo vytknout fakt částečně související i s daným prostorem disponujícím pouze jedním sálem, a sice, že se CzechTREK protentokrát změnil v akci s pouze jednou programovou linií, navíc již čistě orientovanou na setkání s herci. To je možná trochu škoda, ale existuje řada dalších startrekovských akcí a i tak byl myslím program bohatý. Nechyběl vlastně svým způsobem nejdůležitější prvek conu – setkání s dalšími známými fanoušky a kamarády, a to i ve formě soukromější „afterparty“.

  Někdo si stěžoval na úroveň tlumočníků. Zde se myslím, podobně jako v případě Festivalů fantazie, začíná střetávat relativně amatérský charakter akce fanoušků pro fanoušky s profesionalitou symbolizovanou mimo jiné i již ne jen na krizová léta relativně vysokou cenou, byť zřejmě vyžádanou neúprosnými ekonomickými podmínkami. Návštěvníci ovšem přece jen logicky začínají očekávat profesionálnější služby. Na druhou stranu ale, jak ukázaly i zvednuté ruce na dotaz Reného Auberjonoise, téměř všichni účastníci sami angličtině docela dobře rozumějí, a jednak tak tlumočníky často nepotřebují, jednak jsou k nim kritičtější. Přitom, pokud vím, i skutečně profesionální překladatelé připouštějí, že se při tlumočení jisté procento informací oproti originálu ztrácí (a důsledkem jsou pak občas i mezinárodní diplomatické roztržky :-)). Bohužel jsem nebyl na minulém CzechTREKu či jiné nedávné akci, kde prý byla překladatelka kvalitnější, méně rušivá, a přitom dokonce simultánní. Tady se vyskytly dva odlišné přístupy, když Reného Auberjonoise překládal Jim Kirk po delších úsecích, zatímco Armina Shimermana s Kitty Swink překládala slečna tlumočnice po kratších větách. Podle mě bylo obojí kvalitnější než některé překlady z minula, i když je faktem, že se občas projevila jistá neznalost startrekových či jiných reálií (např. i českého názvu organizace Lékaři bez hranic). Také o známé herecké škole hovořili chvíli jako o osobě téhož jména. Musím přiznat, že se moc nezajímám o herectví, takže jsem byl poněkud zmatený. Bez Damarova upozornění bych netušil, co bylo správně. Přinejmenším jeden z tlumočníků je ale aktivním trekkiem, takže organizátorům nelze vyčítat nasazení lidí neznalých problematiky.

  Celkově se mi CzechTREK 7 velice líbil. Rád jsem se setkal s herci i s mnohými známými fanoušky, zejména pak po letech i s Damarem a Lanií. Snad se již brzy budu moci účastnit conů opět častěji. :-)

  Zde si můžete prohlédnout mé neumělé fotografie. Během setkání se zahraničními herci nebylo dovoleno pořizovat videa, avšak na webu CzechTREKU 2014 se objevil vedle odkazů na různé fotogalerie též odkaz na zajímavou reportáž TV Barrandov.

• Základní informace

  Program

  • René Auberjonois (Odo, Star Trek: Deep Space Nine)
  • Armin Shimmerman (Quark, Star Trek: Deep Space Nine)
  • Kitty Swink (Rozahn a Luaran, Star Trek: Deep Space Nine)
  • Zdeněk Bureš (dabér Quarka)
  • Drahomíra Kočová (dabérka Jadzie Dax)