Návrat Stargate
- Autor:
- tuvok07
- Archivováno dne:
- 14. 2. 2003
- Délka:
- 42 714 slov (190 min.)
- Stav povídky:
- nedokončená
- Přístupnost:
- obecná
- Varování:
žádné
- Seriál (svět):
- nezařaditelné
- Období:
- asi rok po návratu Voyageru
- Kategorie:
- crossover, alternativní vesmír, napětí
- Crossover seriál:
- Stargate SG-1
- Pokračování:
- volné pokračování
- Spoiler:
- Žádný
- Stručný obsah:
Prolog: V době třetí světové války (2055 - 2060) byla při pádu bomby na Pentagon zničena veškerá data o projektu SG i obě hvězdné brány, které tam byly uschovány po dobu války. Lidstvo na SG zapomnělo, ale staří spojenci, kteří ztratili spojení s Tau'ri, se rozhodli umístit bránu někde, kde ji lidstvo snad jednou opět najde...
- Poznámka autora:
Přeji hodně zábavy
- Prohlášení:
Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.
Návrat Stargate (tuvok07)
Obsah
- Lexicon
- Zaron
- Kruh démonů
- Katakomby
- Vault
- Aliance čtyř
- Přílet Asgardů
- Past
- Těžká cesta
- Romulanská základna
- Iconie
- Iconie 2
- Tok'ra
- Překvapení
- Diplomacie
- Furlingové
- Rozuzlení
Rozuzlení
Poté, co Dat odeslal zprávu Romulanům, pustila se posádka Enterprise do hledání stop po furlingské lodi. Ta ale zmizela beze stopy a jediné, co zjistili, bylo použití pohonu velmi podobného borgskému transwarpu.
"To je zvláštní shoda." udivil se Riker, když mu Dat předložil údaje. "Skoro jako by se Furlingové a Borgové někdy střetli."
"Pochybuji." zamračil se Thor. "Borgové tu v době, kdy Furlingové zmizeli, ještě nebyli, tedy aspoň v podobě, jak je znáte dnes. Byla to mírumilovná rasa Bor-ganů. Na jejich planetě ale vypukla epidemie neznámé nemoci a začali jí léčit různými implantáty, kterými si poté zlepšovali i funkci orgánů. O to víc je nám jich teď líto, když vidíme co se z nich stalo. Právě od nich máme některé naše technologie."
"A pokud jste s nimi byli ve styku vy, pak i Furlingové a další rasy." pochopil Riker.
"Ano." přikývl Thor. "Po rozpadu aliance jsme se ale starali spíše o různé záležitosti v naší galaxii a potom přišly jiné problémy. Na Bor-gany se zapomnělo a netuším, kde mohli ten transwarp získat."
"Taky ho mohli podle něj postavit jako mi." podotkla Sedmá, která před chvílí dorazila na můstek.
"Přišla zpráva od Romulanů, pane." ozval se Dat.
"Na obraz!" přikázal Riker a na obrazovce se objevila tvář staré romulanské známé. "Zdravím vás, Selo!" usmál se.
"Kah’sala!" pozdravila Sela po romulansku. "Naše past na Heru’ura vyšla!"
"Past?" udivil se Riker.
"Pokud Orionci nechtějí riskovat válku s námi, nesmějí s ním nadále spolupracovat." pousmála se Sela. "Jejich hlavní planeta je v naší blízkosti a Váleční ptáci jsou připraveni vyrazit, pokud Orionci neuposlechnou!"
"A co Harkanové?" zachmuřil se Riker. "Ti s ním do toho půjdou, je to dobyvačná a agresivní rasa!"
"Pak si to rozhází s Klingony, řekla jsem panu Worfovi, ať se podívá na smlouvu s nimi, a tam stojí, že Harkanové nemají útočit na klingonskou Říši a její spojence." ušklíbla se Sela. "Teď hrají vysokou politickou hru, ale nevybruslí z toho. Útok na vaše lodě na Zaronu jim přijde draho."
"Heru’ur přichází o spojence rychle." poznamenal Riker. "Myslím že moc dlouho pro nás hrozbou nebude."
"Jen dokud se nevzchopí natolik, aby si poradil i bez spojenců." zavrtěl hlavou Thor. "Ne teď, ale později budeme muset čekat útok. Goa’uldi nenechají Federaci na pokoji, potřebují nové hostitele."
"Každopádně od nich máme na chvíli pokoj, ale měli bychom se pokusit najít naše lidi a archeology." připomenul Lewis. "Například hlavní archeolog z toho týmu na Zaronu, pan Lojal, by pro ně byl cenný hostitel."
"Poslala jsem tam pár lidí z Tal Shiaru a našli Heru’urovu hlavní planetu." ozvala se Sela. "Zasílám vám souřadnice, sama se to tam chystám se Satoranem omrknout."
"Dobře, sejdeme se poblíž." přikývl Riker a zadal souřadnice. Enterprise vyrazila, obrazně řečeno, do jámy lvové....
Abydos
Lojal se začínal trochu nudit, a tak jen uvítal, když za ním přišel Kalar a nabídnul mu, že ho trochu provede po hlavním městě. Oba vyšli z domku a vzápětí je obklopilo pár dětí, které se přišly podívat na nezvyklého hosta.
"Tamhle je Nagada." ukázal mu Kalar k vysoké duně. "Za tou dunou, tohle je jen strážní osada Ragan vybudovaná k ostraze naší Brány."
"Rozumím." přikývl Lojal.
"Promiňte že ruším." přišla k nim náhle jakási žena. "Ale tady jsou ty šaty pro našeho hosta, co jsem měla přinést."
"To je v pořádku, Shakiro." usmál se na ní Kalar a pobídl Lojala, aby si šaty vzal. "Vaše brnění není zrovna oděv do horka, tak jsem vám něco sehnal." poznamenal.
"Díky." odvětil Lojal a šel se převléci. Oděv mu byl trochu větší, ale hodil se do vedra rozhodně víc než ten, co měl na sobě předtím. Poté vyšel ven a pokynul Kalarovi, že už mohou jít. "Tahle planeta je samá poušť?" zeptal se ještě.
"Ne, jen tahle oblast." vysvětloval mu Kalar. "Okolo Nagady se táhne poušť na desítky fatahů, ale dál na sever jsou úrodné země. Goa’uldi nás usadili tady hlavně kvůli naquadahu, jsou tu velká ložiska a trochu ho teď těžíme i pro Tok’ry a pro sebe. Od příchodu SG-1 se tu rozvinula docela bohatá kultura a pronikáme i na sever."
"To je zajímavé." reagoval Lojal a vykročil rázně kupředu. Poté si všiml, že Kalar nestíhá, a trochu zvolnil. "Máte tu pěkné teplo." poznamenal.
"Teplo?" udivil se Kalar. "Takové vedro nepamatuju od předloňska!"
"Na mé rodné planetě bývá i hůř." podotkl Lojal.
"Tak to chápu, že vás to moc nerozhází." usmál se Kalar. "Musejí tam být hrozná vedra."
"To jsou." ujistil ho Lojal.
Kalarovi náhle zabzučela vysílačka. Vzal si jí a zeptal se: "Co se děje? Tok’rové? Vždyť jejich loď měla přiletět až za dva dny!" Chvilku poslouchal a pak se obrátil k Lojalovi: "Zdá se, že to nejsou Tok’rové, ale Asgardi – kapitán Beowulf z křižníku O’Neill PX 2000, má se setkat s naším starostou Achabem."
"Možná bych s jejich pomocí mohl zkontaktovat Tau’ri." napadlo Lojala.
"Ano, to mohl, tak si pospěšte, nasedneme na mastaby!" vybídl ho Kalar. "Naše kultura a Tau’riané byli přátelé, dokud se neodmlčeli, a pokud jste jejich přítel, rádi vám pomůžeme."
Lojal přikývl, nasedl na mastaba a obě zvířata pomalu vykročila vpřed.
Heron
Ra’tac se mračil na harkanského vyslance, který se tvářil dost rozpačitě. "Co to má znamenat, že nám nemůžete pomoct?!" vykřikl. "Ruteku, tohle vás může přijít draho!"
"A znepřátelit si Klingony taky!" odsekl Rutek. "S Orionci vám můžeme pomoct, ale na Federaci a Romulany útočit nesmíme, jinak nám hrozí válka s Klingonskou Říší! A vy sami nejste dost silní na to, abyste je porazili!"
"Poslouchejte, můžeme se proti Klingonům spojit." zkusil Ra’tak vyslance přemluvit. "Nejsou zas až tak silní, a na Orionce se můžeme vykašlat!"
"Zaútočíme na Klingony a půjde s nimi Federace, Impérium a andorianská Konfederace, to nepřežijeme ani mi, ani vy!" oponoval Rutek. "Zkrátka jste nás dostali do pěkné šlamastyky, rád bych věděl, kdo Klingonům poradil, aby vytáhli tu starou smlouvu mezi námi, nimi a Impériem! Určitě Romulani!"
"No...." začal Ra’tac, ale náhle se spojení přerušilo. "Jaffa kree! Co se děje?" přivolal nejbližšího jaffu.
"Zasáhli vysílač, pane!" odvětil jaffa. "Nejde vysílat, fungují jen komunikační koule a ty nejsou s jejich systémem kompatibilní! A Heru’urova loď tu bude až za hodinu!"
"Evakuujte otroky a dělníky Bránou!" vyštěkl Ra’tac
"Ano, pane!" přikývl jaffa a odběhl splnit příkazy. Ra’tac si navlékl brnění, aktivoval si osobní štít a vyrazil ven z velína. Na otevřeném prostranství před budovou zuřila přestřelka mezi jaffy a orionskými žoldáky, kteří se rozhodli, že zkusí budovu vyrabovat. Část vojska jistila evakuované dělníky a otroky. Ne že by jim na otrocích záleželo, ale získávali se teď hůř než jindy a proto o ně Goa’uldi trochu lépe pečovali.
"Kde je Klorel? zeptal se Ra’tac nejbližšího jaffy s insigniemi vyššího důstojníka.
"V paláci, pane!" odpověděl jaffa a náhle se skácel k zemi. Ra’tac rychle namířil směrem, odkud vyšel výstřel, tyčovku a vypálil na Orionce, jehož druhá střela se neškodně rozplynula na jeho štítu. Poté se rozběhl směrem k paláci.
Klorel se mezitím oddával koupeli. Náhle se v paláci ozval nějaký rámus a poté střelba. "Co se děje?!" vykřikl a rychle vylezl z bazénu. Odpovědí mu bylo jen ticho, což se mu nelíbilo. Popadl Ribbon, navlékl si ho, přehodil přes sebe tuniku a plášť a stoupl si za dveře. Ty se vzápětí otevřely a dovnitř vběhl nic netušící orionský voják. Odměnou mu byl prudký zásah Ribbonem.
"Co jsi zač?!" zavrčel na něj Klorel a sebral mu blaster. "Jak se opovažuješ rušit mě při mé siestě?"
"Jsem Nadir." zavrčel Orionec. "Nechceme vás zabít, jen si vzít, co je naše!"
"Jdi za Sokarem, shoľvo!" reagoval popuzeně Klorel a vypálil z blasteru. Orionec se zhroutil na podlahu. Klorelovi náhle dopadla na hlavu nějaká věc a také se zhroutil.
"Promiňte, kapitáne, ale bylo to nutné." zabručel muž za ním a sebral blaster. Poté mu stáhl z ruky Ribbon s ovladačem štítu a nasadil si je. Byl to poručík Hagar Narod z USS Shelley, bývalý člen ochranky této lodi. Využil zmatku, který nastal při útoku Orionců, a podařilo se mu prchnout.
"Grrr...." zavrčel Klorel, který se právě začal probírat a zjistil, že hledí poněkud nedůstojně do hlavně blasteru. "Jaffa kree!" vyrazil ze sebe.
"Žádní jaffové tu nejsou, zabil je ten Orionec." sdělil mu triumfálně Hagar. "Mlč a možná to přežijeme oba, ty bastarde!"
"Dobře." přikývl Klorel. "Jen bych vás chtěl upozornit, poručíku, že ten červ ve mně je momentálně v bezvědomí."
"Na to vám nenalítnu!" zavrtěl hlavou Hagar.
"Mám štít!" ušklíbl se Klorel.
"Jo, tady s Ribbonem." usmál se mile Hagar. "Tak neblbni."
"Aha." Klorelovi náhle došly argumenty. "Tak dobře, ty otroku, podvoluju se ti, ale jakmile se odsud dostaneme, předám tě jaffům!"
"Kde jsou ostatní?!" začal Hagar s výslechem.
"Vyšší důstojníci jsou teď Heru’urovy vazaly na jiných planetách a ostatní jsou odváděni do dolů na naquadah nebo slouží tady, ale teď je určitě evakuují." sdělil mu Klorel. Sice mu nebylo po chuti poslechnout otroka a ještě k tomu Tau’riana, ale dobře věděl, že pokud Orionci prorazí obranou, nastanou mu těžké chvíle. Náhle se za nimi ozval šramot. Hagar se otočil a zasáhl jaffu, který právě vcházel. Střela se ale zarazila o štít. "Kruci!" vykřikl a vrhl se ke Klorelovi. "Ani krok nebo mu ustřelím makovici!" vyhrožoval.
"Klidně, dáme ho do sarkofágu." reagoval ironicky Ra’tac. Náhle se dovnitř vřítil další jaffa a vykřikl: "Pane, letí sem Cleopatra a zbytek flotily! Orionci prchají, ale sebrali nám všechno, co nám prodali!"
"Výborně." přikývl Ra’tac. "Mám k tobě takový návrh." pokývl směrem k Hagarovi. "Ty pustíš Klorela a já tě nechám žít!"
"Dobře." přikývl, i když nerad, Hagar a pustil Klorela. Ten přeběhl k oběma jaffům a pohrdavě se na něj ušklíbl. "Máš štěstí, otroku, že mám dobrou náladu!" poznamenal.
"Je to remíza, mám přeci váš štít!" podotkl Hagar. "Takže jak se dohodneme teď?"
"Myslím že nijak." zachmuřil se Ra’tac. "Odsud se nedostanete!"
"Ne?" Hagar odstoupil o kus dál a hledal druhý východ. "Ale vy mě taky nemůžete zastřelit, štít Goa’ulda bude, pokud se domnívám správně, silnější než jaffský a naše zbraně si budou výkonem podobné!"
"To máte pravdu." přiznal nerad Ra’tac a podíval se na druhého jaffu. "Mi ale máme přesilu, vzdej se, otroku!"
"Nikdy!" vykřikl Hagar a vypálil na jaffu, který se skácel k zemi. Poté vystřelil na Rata’ca a kryl se za sloup. Ra’tac opětoval střelbu o něco později než měl a střela z tyčovky se neškodně roztříštila o sloup. Klorel zmizel a Hagar si vyzývavě měřiíl Ra’taca. Náhle se v rohu místnosti objevily tři kruhy a vzápětí se v lázních zhmotnil Heru’ur i s doprovodem. "Co se děje?" zeptal se Ra’taca.
"Je tu uprchlý otrok, můj pane!" sdělil mu Ra’tac.
"Chyťte ho!" přikázal Heru’ur své stráži a sám se vydal do velína, aby obhlédl situaci. Oba jaffové se přidali k Ra’tacovi a obklíčili Hagara.
"Tak to ne!" rozzuřil se Hagar a stiskl tlačítko, které bylo za ním. Náhodou bylo ode dveří, které se otevřely a sotva vběhl dovnitř, tiše se zavřely. Jak správně odhadl, vedly do převlékárny. Další východ neviděl a jaffové, kteří stejně jako on věděli dobře, že nemůže prchnout, čekali venku. Zoufale se rozhlédl po čemkoliv, co by mu pomohlo, ale nic neviděl....
Enterprise
Komandér Lewis převzal velení na můstku a Enterprise přešla na transwarp. U Heronu měli být do hodiny a poté chtěl kapitán Riker celou oblast proskenovat. Nyní seděl ve své kajutě s Thorem, aby s ním probral náhlé objevení se Furlingů.
"Je mi to divné." poznamenal Thor. "Furlingové byli vždy dobrými spojenci, dokud nezačalo to nepřátelství s Antiky. Teď se ale najednou objeví a zase zmizí – pochybuji že jim šlo jen o tu loď."
"Já taky." zachmuřil se Riker.
"Kapitáne!" ozval se náhle přes komunikátor Lewis. "Něco nás vyhodilo z transwarpu a drží nás vlečným paprskem!"
"Jdu na můstek!" odvětil Riker a rozběhl se k můstku. Thor se pousmál a vyšel za ním. "Thor transportní místnosti, přeneste mě, prosím, na můstek!" zavolal si transport. Transportní důstojník byl sice trochu udivený, ale zaměřil Thorovu polohu a protože znal jeho vzrůst i rychlost, vyhověl mu.
Na můstku vládl čilý ruch. Lewis ihned kapitána, který přiběhl chvilku po Thorovi, vyrozuměl o situaci: "Nějaká síla, pravděpodobně výbuch nebo nějaká rázová vlna, nás vyhodilo z transwarp koridoru a vzápětí jsme byli chyceni nějakým vlečným paprskem. Teď vypadly senzory, motory nefungují a komunikace také ne!"
"Je poblíž nějaká planeta?" zeptal se Riker Data.
"Ne, pane." zavrtěl Dat hlavou. "Ale podle toho, co víme z průzkumů tohoto sektoru, je v této oblasti nějaká stará základna. Neví se komu patřila, v této oblasti neměla území žádná ze starých říší!"
"Mohla to způsobit ona?" zamračil se Riker.
"Teoreticky ano." odvětil Dat. "Když jsem tu byl ještě jako poručík na výzkumné lodi Zhukov, tak jsme zachytili silné gravimetrické vlny. Na základně stále pracoval jejich zdroj a ten nyní mohl narušit koridor. Pokud vím, když jsme se do toho dostali, nefungoval ani warp. Jenže mi ten zdroj zničili, proto nechápu, jak je to možné."
"Možná tam byl náhradní zdroj." poznamenal Tuvok. "Nicméně teď to nevyřešíme."
"Identifikujte se." ozvalo se náhle stroze z komunikátoru – latinsky....
"Tady kapitán William T. Riker z vesmírné lodi Federace spojených planet Enterprise, jsme na průzkumné misi!" zareagoval okamžitě Riker. "Jakým právem nás tu držíte?"
"Právem Antické říše!" ozval se cizí hlas. "Již jednou jsme na našem území zadrželi jednu vaši loď a její posádka troufale poškodila zařízení této pozorovací základny – za to se budete zodpovídat! Na vaší lodi byl detekován android – jeden z těch co to tu poškodili. Jeho chceme uvěznit, ostatní mohou pokračovat!"
"To odmítám." zavrtěl Riker hlavou. "Loď Zhukov tehdy uvízla v poli generovaném touto základnou. Podle našich záznamů se jim nikdo neozýval a bohužel neměli jinou možnost, pokud se odtud chtěli dostat!"
"Dobrá." pokračoval hlas trochu vlídněji a loď sebou trochu škubla. "Vypnuli jsme zařízení, které vás tu drželo, ale ještě nejste volní! Musíte počkat na naši loď, zde je pouze automatizovaná obsluha, nemáme oprávnění soudit."
"Musíme zachránit naše přátele ze zajetí Goa’uldy!" snažil se Riker o diplomacii. "Pokud nedorazíme včas, mohou zahynout!"
"Nemám oprávnění." zopakoval počítač a zmlkl.
"Víte něco o tom paprsku, Thore?" otočil se Riker k Asgardovi.
Thor trochu naklonil hlavu na stranu, poté jí narovnal a odvětil: "Bohužel ne, Antikové sice tímto zařízením disponovali už tehdy, ale nikdy se s námi nepodělili o to, jak funguje. A i kdyby – obávám se, že je jen cesta, kterou použil Zhukov, tedy násilí. Jenže to asi nechcete, že?"
"Rozhodně ne!" odmítl Riker. "Dostali bychom se dvakrát do stejné bryndy a ani navíc nevíme, proč tu byl zadržen Zhukov!"
"To opravdu ne." přikývl Dat a náhle zapípal vysílač. "Volají nás Asgardi, kapitán Beowulf!" oznámil kapitánovi.
"Na obraz!" přikázal Riker a na obrazovce se k údivu všech objevila tvář archeologa Lojala, vedle kterého stál Asgard.
"Dobrý den, jsem kapitán Beowulf." představil se Asgard. "Tady pan Lojal chtěl, abychom zavolali na velitelství a pak na Enterprise, že prý určitě budete chtít hledat zajatce. Jsme právě na Abydosu."
"Na Abydosu?" udivil se Riker.
"Unikl jsem s pomocí mého symbionta, kapitáne." pozvedl Lojal obočí. "S pověřením Vulkanské Akademie věd tu ale zůstávám, abych prostudoval zdejší velmi zajímavou kulturu. Ostatní archeology již bohužel na Heronu nenajdete, podle Sitaha – to je můj symbiont – byli přemístěni do dolů na naquadah. Vulkanští otroci jsou prý ceněni."
"Rozumím." přikývl Riker. "Nyní bych si rád promluvil s kapitánem Beowulfem."
"Dobře, žijte dlouho a blaze." rozloučil se Lojal a odešel. Riker poté objasnil kapitánu Beowulfovi, v jakém průšvihu se to vlastně ocitli. "Potřebujeme veškerou možnou pomoc." dodal. "Pokud se nedostaneme na Heron do třičtvrtě hodiny, což už asi ne, ta romulanská loď bude v tom vosím hnízdě sama."
pokračování příště…
CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.