Splátky

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Epilog

Kapitola 3

Ráno dalšího dne absolvovali Sisko s Bashirem plánovanou prohlídku hlavního města. Místní architektura nebyla nikterak neobvyklá, do značné míry se podobala pozemské. Vše bylo naprosto čisté a - ač jeli autem - nebyl nikde vidět kouř nebo jiné náznaky zplodin spalovacích motorů. Průvodce, který jel s nimi, vyprávěl o historii města i celé planety a mluvil též o významných památkách, kolem nichž projížděli, nedokázal odpovědět Bashirovi na otázku týkající se pohonu auta a doktor sám si nepamatoval, že by někdy zahlédl nějaké informace o místní dopravě. Výjimkou byla jedna kusá, sto let stará zpráva kapitána Kirka, že na planetě používají vozidla se spalovacím motorem, která se podobala těm, která jezdila na Zemi v první polovině 20. století.

Když skončila prezentační jízda a jejich limuzína zastavila před palácem, kde bydleli, oba důstojníci se rozdělili. Sisko zamířil na setkání s planetární vládou. Když vstoupil do velké a čistotou zářící jednací místnosti, ministři na něj již čekali. Jak kapitán zjistil, byly oficiální tituly jednotlivých ministrů "vrchní bossové" a předseda vlády, byl "nejvyšším bossem". Všechny tyto názvy pocházely z dob, kdy byla místní společnost pod vlivem jisté knihy, pojednávající o situaci, která nastala vinou tzv. prohibice v městě Chicagu na Zemi ve 30. letech 20. století, kterou zde (patrně) zapomněl kontaktní tým před sto padesáti lety. Planetární kultura přijala tuto knihu jako jakousi svatou relikvii a na jejím základě se vytvořila gangy řízená společnost. Až návštěva první Enterprise pod velením kapitána Kirka toto uspořádání změnila a občané si začali uvědomovat, že režim, který téměř nikomu nevyhovoval, mohou změnit. A tak se vzbouřili. Bossové jednotlivých gangů byli sesazeni a nahrazeni vládou. Federace neměla příliš dobré informace o nynějším režimu, všechny oficiální zdroje kontaktním týmům tvrdily, že se jedná o vládu demokratickou, a Sisko měl mimo jiné nyní prověřit, zda-li se místní demokracie shoduje s federálním pojetím demokracie.

Předseda vlády Siskovi pokynul, aby se posadil na volnou židli u mohutného kulatého stolu. Před každým přítomným stál mikrofon a žádné místo nebylo volné. Vrchní bossové byli kapitánovi představeni a ten jim potom řekl, co od nich Federace očekává, a vyzval je, aby promluvili o současném stavu svých resortů.

Bashir se mezitím vydal do velké staré budovy, která byla označena jako centrální nemocnice. Když vstoupil, neviděl žádnou recepci ani počítačové terminály. Jediné, co zaregistroval byla jakási krabička na stěně, která by mohla být považována za kameru, a mřížka nějakého reproduktoru. Chvíli stál a nerozhodně se rozhlížel, když se z reproduktoru ozval silný mužský hlas: "Doktore Bashire, vítejte. Jděte prosím po schodech nahoru, potom doleva a vstupte do třetích dveří vpravo. Bashir poslechl a vydal se do nitra budovy. Nakonec došel ke dveřím, k nimž měl dorazit podle pokynů, které slyšel, a vstoupil do místnosti za nimi. Do nosu ho ihned uhodil známý zápach. Zjistil, že si přes všechna svá genetická vylepšení spletl strany, neboť zde byla toaleta. Otočil se a napodruhé se strefil do správné místnosti. Byla to vkusně vybavená kancelář s velkým umělohmotným stolem, za nímž seděl rozložitý muž. Usmál se na nově příchozího a prohlásil: "Vítejte zde, vzácný pane." Při těchto slovech poznal Bashir hlas z reproduktoru. "Jsme nedočkaví, zda Federace uzná naši medicínu za dostatečně pokročilou. Ukážu vám ordinaci, kde prohlédnete vybrané jedince - jednoho úplně zdravého a pět dalších, kteří absolvovali různé nemoci, ale pomocí naší vědy byli vyléčeni. Následujte mě, prosím."

Oba odešli z kanceláře a po chvíli vstoupili do čekárny, kde vybraní lidé již čekali, a potom do velké moderně vybavené ordinace. Bashir se rychle zorientoval a potom si rozbalil svůj lékařský kufřík a zpoza opasku vyňal trikordér. Ještě se zeptal ředitele nemocnice: "Je mezi těmi lidmi také někdo s vrozenou tělesnou vadou? Kromě toho bych rád věděl, jak zde léčíte mentální postižené."

Ředitel byl překvapen: "Co prosím?"

"Mám na mysli lidi, kteří se narodí třeba bez nohy, nebo ji mají kratší. Kromě toho ve všech dosud známých civilizacích existují duševní poruchy jako třeba autismus a různé jiné mozkové vady, které způsobují neobvyklé jednání jedinců…"

"Aha," přerušil ho ředitel. "Vy máte na mysli méněcenné. Ti jsou vesměs ukryti v ústavech, aby nepohoršovali veřejnost."

Bashir byl tímto přístupem velmi překvapen a také to dal náležitě najevo. Ředitel však jeho rozrušení nechápal a záhy ho opustil, aby se mohl věnovat prohlídkám.

Prohlédl tedy prvního - údajně zdravého - pacienta. Našel v něm několik drobných vad, ale také začínající rakovinu. Když prohlídku dokončil, poslal pacienta pryč s tím, že ho možná bude ještě potřebovat. Věděl sice, že nesmí zasahovat do vývoje společnosti, dokud není členem Federace, nebo naopak není jejím otevřeným nepřítelem, přesto se rozhodl, že se tohoto člověka pokusí zachránit. Zatím se mu ale zdálo, že zdejší zdravotnictví není v příliš dobrém stavu. Směrnice jasně přikazovaly, že pokud nebude místní medicína alespoň na úrovni počátku pozemského 21. století, není planeta z tohoto hlediska připravena ke vstupu do Federace. Okolo roku 2001 sice Pozemšťané nedokázali včas zaznamenat vznikající nádor, pokud neprovedli podrobné testy, ale zároveň by ho nejspíše rozpoznali při detailní prohlídce, kterou tento pacient jistě prošel. Bashir se rozhodl, že z lékařů nenápadně dostane, co vědí o rakovině. Nechtělo se mu totiž věřit, že ji neznají. Možná, že mají technologii, která dokázala nádor zcela odstranit až v pokročilejší fázi, a tak ho nepotřebovali zachytit dříve.

Vstoupil druhý pacient. Ten měl operovány obě ledviny a jednu z nich nahrazenu umělým orgánem. Obě tato zjištění Bashira naopak potěšila, neboť kritéria zcela splňovala. Otočil se tedy od pacienta k paddu, kam si poznamenával údaje. Uprostřed zápisu za sebou zaregistroval tichý zvuk. Rychle se otočil a na poslední chvíli uhnul před sevřenými pěstmi, které ho měly omráčit. Iotian zaútočil podruhé. Jeho technika byla velice neumělá, Bashir ho uchopil za zápěstí a nechal útočníka přeletět přes stůl. Otočil se za ním, aby mohl čelit dalšímu útoku, když se náhle rozletěly dveře a dovnitř vtrhla pětice "pacientů". Jeden z nich vytáhl z opasku pistolovou energetickou zbraň a vystřelil. Bashir se v bezvědomí zhroutil k zemi.

Sisko zatím poslouchal dlouhé nudné přednášky ministrů. Podle nich se zdálo, že Iotia je naprostým rájem. Všichni své resorty vychvalovali a většina dokonce splňovala kritéria Federace. Každý z bossů potom Siskovi předal jakousi disketu s údaji, které mu právě sdělili. Se všemi ministry se kapitán v budoucnu musel setkat a podle počtu ministrů se zdálo, že tato mise bude trvat alespoň dva týdny. Ačkoli to nevypadalo, že bude Dominion v brzké době schopen ohrozit Alfa kvadrant, obával se, aby předpoklady nebyly mylné, podobně jako když Flotila před dvěma lety vyčlenila k cestě za hledáním Zakladatelů Dominionu pouze jedinou loď - Defiant. A to přitom krátce předtím Jem'Hadaři zničili celou loď třídy Galaxy!

O'Brien se od ostatních oddělil hned ráno. Nejel s nimi na prohlídku města a raději se ihned vydal k runaboutu, aby byl co nejdříve připraven k odletu. Na této planetě ho něco znervózňovalo

snad to byla naprostá otupělost zdejších lidí a nablýskanost všeho, co viděl, ale každopádně nechtěl mít pocit, že je na Iotii uvězněn. Teď O'Brien seděl u jednoho z panelů a trpělivě pracoval s počítačem. Většina systémů runaboutu byla konečně opravena, nicméně vysílací anténu musel celou postavit znovu a nyní se ji snažil zprovoznit. Náhle uslyšel kroky, které se ozývaly od vstupu do člunu. To bylo zvláštní, protože Sisko s Bashirem měli mít práce nad hlavu - a kdo jiný by si dovolil obtěžovat zástupce Federace? Vstal tedy a podíval se ke vchodu, ale nikoho neviděl. Zeptal se tedy: "Kdo je tam?" Nikdo neodpověděl.

"Počítači, kdo byl za posledních pět minut v runaboutu nebo v jeho těsné blízkosti?"

"Uvnitř plavidla byl náčelník Miles O'Brien. Ke vstupu do plavidla se přiblížila neidentifikovaná osoba a stále tam čeká."

O'Brien vytáhl zpoza opasku fázer a ve stejný moment se od vstupu ozvalo zařvání a vztyčila se tam neznámá osoba s něčím v ruce. Náčelník neváhal, vystřelil a bezchybně zasáhl cizince do prsou. Trefený se zhroutil k zemi a to, co držel v ruce, mu vypadlo.

"Počítači, je v okolí runaboutu ještě někdo?"

"Negativní."

O'Brien se tedy rozběhl k omráčenému muži a vtáhl ho dovnitř. Potom sebral předmět, který mu upadl, a zjistil, že je to energetická ruční zbraň podobná fázerům typu II s designem užívaným v druhé polovině 23. století. Náčelník zavřel vstup do člunu a přikázal počítači, aby ho informoval o každém, kdo se přiblíží. Potom vytvořil kolem zajatce silové pole, nechal prohlédnout zabavenou zbraň a zavolal Siskovi: "O'Brien kapitánu Siskovi."

"Zde Sisko."

"Kapitáne, potřebuji s vámi nutně mluvit."

"Pánové, omluvte mě na chvíli." Několik okamžiků bylo ticho a potom se Sisko znovu ozval: "Tak rychle, O'Briene."

"Do runaboutu se pokusil vloupat někdo, kdo měl zbraň podobnou fázeru z 23. století. Počítač ji právě analyzuje, ale je nesporné, že se na mě ten člověk pokusil zaútočit!"

Chvíli se zase nic neozývalo, potom kapitán odpověděl: "To je vážné. Promluvím si o tom s vládou. Je už runabout připraven k odletu?"

"Ano, jenom pořád nefunguje subprostorový vysílač, takže nemůžeme nikomu zavolat."

"To nevadí. Pokud to bude bezpečné, pokuste se ho zprovoznit. Hlavně ale buďte připraven k odletu," uzavřel kapitán.

Když si bossové vyslechli, co právě prožil O'Brien, rozpačitě mlčeli. Potom se ozval vrchní boss planetární bezpečnosti (čili ministr vnitra): "Možná to byl pokus o loupež. Vaše technologie by byla na černém trhu určitě cenná."

"Vy si myslíte, že by na černém trhu unikl pozornosti runabout Hvězdné flotily? To by se hned rozkřiklo a člun by tudíž byl neprodejný. Já si spíše myslím, že to bylo změřeno na pana O'Briena jako zástupce Federace," odpověděl Sisko.

"Ale kdo by to udělal?" namítal ministerský předseda. "Vždyť všichni do Federace chtějí!"

"Určitě?" pokračoval Sisko v ofenzívě.

"Ano," odpověděl premiér. Náhle se otevřely dveře místnosti a vstoupil jakýsi muž.

"Pane premiére," oznámil, "máte hovor."

"Přepojte ho sem."

Za chvíli se z reproduktorů na stěně ozval ženský hlas: "Hovořím s planetární vládou?"

"Ano," odpověděl její předseda. "Je zde celá planetární vláda a zástupce Spojené federace planet. Kdo jste vy?"

"Výborně. Kdo jsem já, není důležité, hovořím za opozici vaší vládě."

"Jakou opozici?"

"Vždyť vy přece tvrdíte, že je zde demokracie, jak nám ji diktuje Federace," oznámila žena. "Řekněte kapitánu Siskovi, že planeta je jednotná jenom proto, že své odpůrce umlčujete."

"Přerušte ten hovor!" vykřikl ministerský předseda.

"Ne," zastavil ho Sisko. "Ta žena nám nevolá kvůli tomuhle. Co nám chcete sdělit?"

Hlas odpověděl: "Sděluji vám, zástupce Federace, že máme ve své moci vašeho lékaře, a každou chvíli se zde objeví další zásilka - váš technik z hangáru. Máme jisté požadavky, a dokud nebudou splněny, vaše lidi vám nevrátíme. Tyto požadavky vám sdělím asi za hodinu, na slyšenou."

V sále zavládlo ticho, které přerušil Sisko, jenž poklepl na komunikátor a zavolal: "Sisko Bashirovi." Když se nikdo po mnoha pokusech neohlásil, zavolal: "Sisko O'Brienovi."

"Zde O'Brien."

"Jste stále v runaboutu?"

"Ano, pane. Ten útočník ještě nepřišel k sobě, ale ta zbraň…"

Kapitán ho přerušil: "Náčelníku, je to člen jakési politické skupiny, která své cíle prosazuje násilím. Prohlašuje se za jedinou opozici vládě, která prosazuje zájmy lidu. Tyto zprávy prošetřím, nicméně tato opozice splňuje definici teroristické skupiny. Mějte se před nimi na pozoru, unesli Bashira a chtějí unést i vás."

* * *

V prázdné chodbě přístavního prstence se objevil vír bajoranského transportního paprsku a zhmotnil Worfa a Dax. Oba měli připraveny fázery a Jadzia skenovala okolí komunikátorem.

Ve velíně zatím sledoval jeden Klingon taktickou konzoli a všiml si něčeho zvláštního: "Gule, zde jsem zaznamenal zvláštní hodnoty. Zdá se, že se tam odmaskovala a zase zamaskovala nějaká loď."

"Můžeme ji sledovat?"

"Ano. Letí k Bajoru."

"Tak ji zničte."

"Na palubě nikdo není, Gule."

Muru se zarazil: "Není?"

"Ne. Ale ve chvíli, kdy byl člun demaskován, se dva tvorové transportovali na palubu."

"Jací tvorové?" zajímal se Cardassian."

"Nevím. To z toho nevyčtu."

"Myslím tedy, že je čas opustit s Defiantem stanici," přikázal Gul.

"Ano, pane," ozvali se všichni přítomní.

"Ovšem," pozastavil se Muru, "má to jeden háček. Někdo zde musí počkat a až Defiant odlétne, aktivovat autodestrukční sekvenci. Hlásí se někdo?"

Dlouho bylo ticho. Nakonec se přihlásil jeden ze zběhlých poručíků technické sekce Flotily: "Já to udělám."

"Jste si tím jist? Když to nevyjde, budeme mít jediného člověka, který se bude umět starat o Defiant!"

"Ano, pane. Je to odporné místo a já raději zemřu s ním, než bych zde dále pobýval."

"Dobrá. Transportujeme vás, bude-li to možné."

Cardassian odešel a s ním i zbytek posádky můstku. Poručík je sledoval a potom se obrátil k hlavnímu panelu. Podle gulových rad (Gul Muru znal velmi dobře stanici ještě z dob, kdy byla cardassianská, neboť ji projektoval) obešel několik bezpečnostních protokolů a připravil autodestrukci.

Čekal na znamení z Defiantu, náhle však za sebou uslyšel jakési podivné zvuky. Prudce se otočil a spatřil Oda. Prudce se otočil a skočil na panel. V ten moment ho zasáhla ruka spravedlnosti, patřící veliteli bezpečnosti. Ač momentálně měřila přibližně dva metry, třicet sedm centimetrů a dva celé padesát sedm milimetrů a zdálo se, že se musí zlomit, s jistotou ho zasáhla do spánku a současně ucpala ústa a nos. Poručík tiše upadl do bezvědomí.

Ozval se hlas počítače: "Patnáct minut do zničení stanice."

Na můstku se teď událo několik věcí najednou. Především tam z výtahové šachty vyskočili Dax s Worfem, současně si Odo nakládal technika na ramena a zároveň se ozvalo: "Zde Defiant, můžete aktivovat autodestrukci." Oba důstojníci se podívali na Oda. Ten jim jenom úsečně oznámil, že se Cardassiané pokoušejí ukrást Defiant. Zatímco Dax chtěla znát podrobnosti, Worf doběhl k taktickému panelu. Obrazovka se zapnula a spatřili Defiant, jak pomalu opouští své stanoviště.

"Zavoláme je?" navrhl Odo.

"Ne!" vykřikli Dax a Worf jednohlasně. Klingon pokračoval: "Zatím mají dole štíty a asi budou chtít přenést toho technika. Nechte jim ho, až budou transportovat, vystřelím. Jsou to všichni bezectní zrádci."

Jadzia však namítla: "Worfe, nenič je. Defiant je na to příliš cenný. Zkus zachytit tažným paprskem."

"A hlavně deaktivujte zámky všech dveří," doporučil Odo, skládaje na zem bezvědomého poručíka. Potom poklepl na jeho komunikátor a ohlásil se: "Poručík Stronwitz volá Gula Murua: Jsem připraven k transportu."

"Rozumíme," ozvalo se a potom se poručík rozložil na atomy a zmizel. Ve stejnou chvíli vylétl ze stanice namodralý paprsek a chytil Defiant jako do kleští. Chvíli se nic nedělo a potom Dax oznámila: "Volají nás, dávám je na obrazovku."

Tam se objevil Gul Muru a zařval: "Vy podvodníci! Nestačí vám, že za čtvrt hodiny vybouchnete? Musíte nám ještě dělat problémy?!"

K obrazovce se otočil Worf a prohlásil: "Vzdejte se a zaručuji vám, že se s vámi bude zacházet podle trestního práva Federace."

Muru se zasmál: "Pusťte nás, jinak popravíme rukojmí."

"Rukojmí?" ozval se Odo, vstupujíc do záběru.

"A vy jste kdo," otázal se Muru.

"Konstábl Odo, velitel staniční bezpečnosti."

"Měňavec?" s hrůzou vykřikl Gul. "Ale nevadí, Zakladatel vás nezachrání. Zde je naše rukojmí a vy teď uděláte, co budeme chtít, jinak ho zabijeme." Natočil kameru, takže všichni ve velíně viděli vysokého Klingona s disruptorem namířeným do ucha Quarka, jehož držel druhou rukou pod bradou."

* * *

"Takže je to pravda, nebo ne?" vyzvídal Sisko.

"Žádná opozice zde opravdu není," přiznal nakonec ministerský předseda, jenž s kapitánem právě soukromě jednal, "ale je to proto, že…"

Sisko ho přerušil: "V žádném pluralitním demokratickém systému nikdy nechyběla opozice. Není-li zde opozice, nejste demokratickým státem, a tak nemůžete přistoupit do Federace."

"Ale vždyť demokracie je o tom, aby se lidem dobře žilo, ne o politických hádkách."

"Demokracie je o tom, že všude existuje konkurence, která vás podrobuje kritice, pane premiére. Každý si může myslet, co chce, a nikdy si všichni nemyslí totéž co vy. A to platí i v politice. Co jsem zatím zaregistroval, bylo, že u vás prakticky neexistuje soukromé vlastnictví."

"Ano, všechno patří státu," odpověděl předseda. "Jinak by se o to lidé prali. Takhle každý dělá to, co mu přikážeme, a je klid."

"O tom si ještě velmi důkladně promluvíme. Teď chci, abyste nechal zahájit pátrání po doktoru Bashirovi a celou situaci oznámil do médií."

Pod tíhou pohledu člověka, jenž vede zoufalou galaktickou válku proti tvorům, kteří se dokáží proměnit v cokoli, se ministerský předseda Iotie roztřásl: "Ano, jistě."

"A to vyšetřování bych nejraději s vaším dovolením vedl sám. Až najdu Bashira, budeme pokračovat v jednání, ale vpravdě pochybuji, že v současnosti splňujete hlavní kritéria pro vstup do Federace."

"Naše bezpečnostní složky jsou vám k dispozici, kapitáne," oznámil mu bezbarvě premiér. Sisko pokývl a odebral se k hlavnímu policejnímu velitelství planety. Předseda vlády se zdrceně posadil do křesla a začal přemýšlet.

Následuje:
Kapitola 4