Edith

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Epilog

Kapitola 8

Znovu proklínal celý vesmír a čas. Vlastně měl pocit, že vyjma několika krátkých okamžiků s Edith to dělal celých několik posledních dní.

Řídil, ani raději nevěděl jak. Postupně si zvykl, jak má přidávat plyn a jak brzdit, vlastní řízení směru a orientace v dopravě byla v podstatě stejná jako v jeho době. Pravda, neobjevil kouzlo řazení rychlostí, ale u tohohle starého auta a v takovém provozu to stejně nehrálo roli.

Za nemalého hluku motoru se blížil k Jednadvacáté. Srdce mu tlouklo zběsilou rychlostí. Nemohl uvěřit tomu, co právě dělá.

Byla tak plná života a víry v budoucnost. Ale ona žádnou budoucnost nemá! Žádnou nemá...

Kolikrát jej jen tato myšlenka napadla za posledních pár hodin? Nevěděl. Vlastně na to myslel neustále. A teď byl dohnán až k tomu, že ji musí sám zabít. Nenáviděl, když musel někoho zabít, zvláště kvůli jakémusi neurčitému vyššímu důvodu. Jenže teď onen vyšší důvod byl sakra určitý. A kvůli němu musel usmrtit ženu, kterou miloval.

Vztekle sešlápl plyn až na podlahu. Motor zařval, ale Kirk to nevnímal, stejně jako jen nepatrnou změnu rychlosti. Támhle je poslední zatáčka...

Věděl, že musí udělat cokoliv, aby zemřela. A přitom by nejraději udělal cokoliv, aby žila.

Zahnout doprava. Měl pocit, že se málem v této rychlosti překlopil. Támhle už ji vidí. Vchází do silnice, skoro jako náměsíčná, ani se nerozhlédla.

Ten klobouk jí vůbec neslušel a přesto pro něj stále byla tou nejúžasnější bytostí na světě.V ten moment pochopil, že to nedokáže.

Dupl na brzdy a ty skřípavě protestovaly. s hrůzou si však vzápětí uvědomil, že plně naložený vůz nedokáže při této rychlosti včas zabrzdit. A tak jen v němém děsu přihlížel nevyhnutelnému.

Tak oni se znají? Ten podivný doktor, co tvrdí, že slouží na lodi Enterprise a přesto ne u námořnictva se zná s "kapitánem" Kirkem a s jeho podivným druhem Spockem? Ten podivný doktor, co ji považuje za halucinaci?

Co že jí to Jim v noci vykládal o vesmírých lodích? A o... Enterprise!

Leonard McCoy, hlavní lékařský důstojník na U.S.S Enterprise.... vlajková loď Hvězdné flotily Enterprise, kapitán James T. Kirk... Možná je přece jen bláznivá, ale jedině takhle to vše dávalo smysl!

Šla za nimi. Musela dostat vysvětlení. A tentokrát žádné báchorky! Jen čistou pravdu...

Najednou uslyšela zuřivý skřípot brzd a namáhaných pneumatik. Otočila se a vykřikla. Ne proto, že se na ni řítilo auto, ale protože zahlédla tvář jeho řidiče. Tvář skřivenou vnitřní bolestí a osudovostí. Tvář, kterou už tak důvěrně znala a tvář muže, který měl být zároveň na chodníku u misie se svými přáteli. Nechápala to a děsilo ji to.

Zlomek sekundy nato byl její výkřik umlčen nárazem. O další zlomek později, těsně předtím byl její mozek poškozen a usmrcen rázovou vlnou procházející jejím tělem, pochopila. Když její tělo dopadlo na silnici a kolem se začal shromažďovat dav, muž za volantem se rozplynul.

Následuje:
Epilog