Konspirace na třetí

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13

Kapitola 6

USS Enterprise NCC-1701A, hvězdné datum: 8512,7

Enterprise po více než dvanácti hodinovém letu vystoupila z warpu. Přesně v oblasti Dewonského pásma. Alespoň podle informací obdržených z velitelství. Jenomže nic neodpovídalo tomu, že se nacházejí v soustavě Dewon. Spock prováděl celou dobu předběžné skeny. Údaje nedávaly hlavu, ani patu. Dle konečného verdiktu měli získat přesné odečty až budou v oblasti. Před sebou konečně spatřili část vesmíru, co vypadala přinejmenším divně. Všude kolem se rozkládala zelenavá mlha, pokrývaje poměrně značnou oblast. Neznámá loď, pouhým okem sotva viditelná v temném vesmíru, se tam vznášela jako přízrak. Už první pohled jasně naznačoval, že nepůjde o loď federace, ani žádné dosud známé rasy.

"Jsme na správných souřadnicích?" dotazoval se kapitán okamžitě.

"Podle navigačních údajů se nacházíme v soustavě Dewon," pronesl vulkánec nezvykle váhavě.

"Problém pane Spocku?"

"Navigační senzory nemohou zaměřit žádný záchytný astro-metrický bod. Od okamžiku našeho vstupu do soustavy Dewon," konstatoval prostě.

"Ale jsme v soustavě Dewon?" ujistil se zda správně pochopil obsah první informace, kterou dostal.

"Senzory krátkého dosahu potvrzují, že ano."

"Co je to asi za loď?" neodpustil si poznámku McCoy, který si na hlavní obrazovce prohlížel přízračné plavidlo.

"Analýza pane Spocku!" požadoval Kirk po prvním důstojníkovi informace ze senzorů. I on byl zvědavý s kým mají tu čest.

"Senzory neprojdou trupem lodi kapitáne."

"Nějaké zbraně? Náznaky toho, že si všimli našeho příletu?"

"Negativní. Zaznamenávám minimální energii, schopnou udržet podporu života, ale víc nic. Nemají žádnou energii, kterou by mohli převést ke zbraním, či jiným obranným nebo útočným systémům."

"Ale mají nějaké zbraně, že?" zazněl ironický hlas doktora McCoye. Dorazil na můstek krátce předtím, aby byl přímo u zdroje. Nemohl si nechat ujít být u toho.

"O tom nepochybuji doktore."

"Říkal jste, že neproniknete trupem lodi?"

"Správně."

"Jak potom víte, že mají zbraně?" vyzvídal dál ve snaze nachytat vulkánce. "Třeba jde o vědeckou loď!"

"Kostro!" okřiknul ho Kirk podrážděně. Na podobné hry nebyl vhodnl čas. "Co ještě máte Spocku?"

"Problém evidentně není ve stíněném trupu lodi, jako spíš v celé oblasti. Naše senzory zde fungují jenom velmi omezeně."

"Zdroj rušení?"

"Nemyslím si, že jde o rušení jako takové kapitáne. Těžko lze definovat rušení, které zde je a zároveň není. Velmi zvláštní."

"Takže nevíte, kde může být vědecká základna, či naše lodě Yorktown a Hood?" zajímalo Kirka dál. Všechno spělo k další nevysvětlitelné záhadě, kterou budou muset objasnit.

"Je možné, že se vůbec nenacházejí v této soustavě," vynesl Spock možnou hypotézu.

"Myslíte, jako že si spletli cestu?" pronesl McCoy, stojící u zábradlí, za Uhurou.

"To není zcela přesné doktore," opravil ho Spock pedantsky. "Protože senzory nefungují, jak mají, nelze určit naši přesnou pozici, podle postavení hvězd. Logicky vzato se nacházíme na správném místě, ovšem oni nikoliv."

"Z čeho vycházíte, čistě logicky?" nedokázal McCoy mlčet a musel ve věci dál šťourat.

"Ta loď doktore, je jediné logické vysvětlení, které mě napadá. Zelená mlha, kterou zde vidíme, totiž uniká z jejich motorů a je zcela evidentně příčinou našich problémů."

"Možná jim uniká pohonná plazma," přihodil postřeh Sulu.

"Nepravděpodobné. Složené neodpovídá plazmě. Ne v podobě, jaké ji známe my. Navíc jejich motory nevypadají poškozeně a zcela určitě mají pohonnou hmotu stále uvnitř," zamítnul vulkánec navrženou možnost.

"Potom vyletíme ven a porozhlédneme se kolem," rozhodl Kirk, kterého všechny ty nejasné údaje rozčilovaly.

"To bych nedoporučoval kapitáne," zastavil ho Spock.

"Proč ne?"

"Pokud mám pravdu, přesně tohle udělal Yorktown a Hood," rozvíjel svou teorii. Během letu jsem zaměřil dálkové senzory do přilehlých oblastí a žádná z lodí tam nebyla. Možná jsou mimo dosah senzorů, ale v takovém případě by jistě kontaktovali Hvězdnou flotilu. Je tudíž logické se domnívat, že totéž, co jim, se může přihodit i nám, pokud zkusíme vyletět ven."

"Co navrhujete Spocku?"

"Vypustit sondu, která by ověřila mojí teorii."

"Vypusťte standartní sondu třídy dvě pane Chekove!" kývnul k taktickému důstojníkovi.

"Ano kápitáne," přisvědčil se svým typicky ruským přízvukem. "Sonda vypuštěna."

"Spocku?"

"Sonda se opustí oblast za šedesát sekund."

"Dejte jí na obrazovku!"

"Padesát sekund." Spock aktivoval hlavní obrazovku, ale věnoval veškerou pozornost jenom svým senzorům. Na rozdíl od lidí necítil pochybnosti. Logika mluvila vždy jasným hlasem. Výsledek mohl být pouze jeden. Akorát o tom potřeboval podat důkaz.

"Deset sekund. Sonda vstupuje k okraji." Poté co dosáhla okraje bylo možné na monitoru zahlédnout pouze jasný bílý záblesk. "Sonda je pryč kapitáne. Zmizela z poslední známé pozice, těsně po opuštění oblasti."

"Víš," naklonil se doktor ke kapitánovi, "nesnáším, když musí mít pokaždé pravdu. Vždycky mám pocit, že používá nějaké čáry a kouzla."

"Pouhá logická dedukce doktore, žádná kouzla," pokrčil Spock rameny nad poznámkou ohledně magických schopností.

"Dobrá Spocku," přistoupil k němu Kirk zadumaně. "Ven tedy nemůžeme, aniž bychom neskončili kdo ví kde, nebo kdo ví jak."

"Souhlasím."

"Co navrhujete?"

"Ta neznámá loď musí být příčinou. Záření vychází z ní, ačkoliv není viditelně poškozena. Nepochybně se na její palubě nachází odpovědi, které hledáme. Možná tam došlo k nehodě a zbytek je pouze důsledkem nehody."

"Nebo nepovedeného experimentu," přidal McCoy.

"Myslíte, když zastavíme to vyzařování, nebo co to vlastně je, potom se situace vrátí do normálu?" zajímalo Kirka, jestli má na mysli totéž.

"Je to docela možné," připustil vědecký důstojník uvážlivě. "Musíme se ale připravit na skutečnost, že jejich technologie, může být značně odlišná, založená na jiných fyzikálních principech. K bližšímu odhadu bych potřeboval kompletnější sken celé lodi."

"Dobrá," zauvažoval Jim nad tím co udělat. Nabízela se pouze jedna varianta. Přenést se na palubu a zjistit co půjde. "Nějaké známky života?"

"Velmi neurčité. Nemohu určit zda je tam jediný bio-signál, nebo více."

"Alespoň něco neví. Ta jeho vševědoucnost se mi začínala zajídat." McCoy se kysele ušklíbnul.

"Výborně Kostro. Takže si sbal nádobíčko a za pět minut v transportní místnosti jedna!" usadil ho Jim okamžitě. "Spocku!" kývnul na vulkánce, který okamžitě vstal a zamířil ke dveřím výtahu. "Pane Sulu můstek je Váš."

"Ano kapitáne."

Výsadkový tým vedený Kirkem, McCoyem, Spockem a dvě lidmi z bezpečnosti se zhmotnil na cizí lodi. Uvítal je potemnělý můstek, pokud Scotty správně určil místo, dle Spockových odhadů. Všechno tomu nasvědčovalo na první pohled nasvědčovalo. I když rozložení jednotlivých sekcí vypadalo jinak než na Enterprise. Rozhlédli se kolem sebe. Svítilny osvětlily temná zákoutí. Všude prázdno. Panely potemnělé, zcela bez energie. Vše vypadalo úplně nové, žádný prach, nic co by dokazovalo, že cizí loď zde havarovala před více než desítkami hodin, nebo několika málo dnů.

"Spocku?"

"Jedna humanoidní známka života kapitáne," četl vulkánec údaje z trikordéru. "Tam!" ukazoval trochu více doprava odkud přicházelo slabé světlo.

"Zbraně nastavte na omráčení," špitl Kirk ke svým druhům. Baterkou zasvítil směrem k místu, odkud Spock indikoval signál. V jednom z křesel skutečně někdo ležel. "Doktore!"

"Je v šoku a bezvědomí Jime," konstatoval téměř okamžitě, sotva ho zběžně prohlédl. "Těžko nám něco poví. Určitě ne hned."

"Můžeš ho probudit?"

"Raději ne. Neznám jeho druh, takže nevím jak může reagovat….," zavrtěl hlavou, ale nedostal se k dokončení celé věty.

"Kapitáne!" přerušil McCoye Spock.

"Udělej co můžeš Kostro!" Ukončil Jim hovor a přesunul se k vědeckému důstojníkovi. "Co máte Spocku?"

"Našel jsem taktický terminál. Nejspíš součástí velitelské sekce. Jako jediný má energii," ukazoval na několik menších monitorů kolem. "Naprostá většina systémů na lodi nefunguje, Zbraně, štíty, senzory, motory. Přesně podle našich pozorování. Kromě podpory života, která je napájená z více nezávislých, záložních systémů. Diagnostický režim na můstku je však napájen z tohoto místa, ačkoliv zde není žádný viditelný zdroj energie. Můstek, stejně jako zbytek lodi je zcela odpojen od hlavního zdroje energie."

"Což nebude jediná záhada Spocku."

"Loď není poškozená kapitáne. Trup zůstává neporušen a lodní systémy jsou prostě jenom bez energie. Pokud…,"

"Nahodíme zdroj energie, bude zase plně funkční?" doplnil za něj tázavým tónem.

"Tato varianta se jeví, jako pravděpodobná," přisvědčil souhlasně. "Ovšem jedna věc je vědět, co udělat a druhá, udělat to."

"Možná nám pomůže někdo z posádky, třeba on," ukázal na neznámého. "Můžete zjistit pomocí vnitřních senzorů, kolik členů posádky je na palubě?"

"Vnitřní senzory nefungují po celé lodi, ale v určitých oblastech detekují kolem padesáti známek života."

"Potom je musíme najít," rozhodl se Kirk okamžitě.

"Kapitáne!" zarazil Spock jeho aktivitu už v samotném počátku. "Podle mých pozorování a s ohledem na velikost lodě, je padesát členů posádky příliš málo, pro tak velké plavidlo."

"Zbytek posádky se může skrývat v oblastech, které nevidíme."

"Je to možné."

"Někdo se blíží kapitáne!" vyrušil je z úvah podporučík Parks.

"Ukažte!" přiskočil k bezpečákovi Kirk, aby si prohlédl jeho trikordér. Skutečně. Trikordér ukazoval dost jasně bio-signály.

"Tři známky života. Jedna je zjevně lidská, další dvě ne, ačkoliv existuje vysoká biologická podobnost," zhodnotil situaci Spock. "Přichází odsud!"

"Parksi, kryjte doktora McCoye," kývnul na muže od bezpečnosti. "Spocku, pojďte se mnou."

Kývnul na druhého muže od bezpečnosti, aby se skryl za nejbližším panelem. Společně s vulkáncem zaujali pozice u dveří. Ty se otevřely bez cizí pomoci. Nikdo nevyšel ven. Spock tiše signalizoval, že za dveřmi skutečně někdo je. Zjevně i oni věděli o jejich přítomnosti zde.

"Jsem kapitán James T Kirk z hvězdné lodi Enterprise. Našli jsme vaší loď a přišli vám na pomoc."

"Lžete!" dostal odpověď po chvilce ticha ve standartním jazyce.

"Uvázli jsme…," chtěl začít vysvětlovat, ale nedostal příležitost. Někdo právě proskočil otevřenými dveřmi. Dost nízko, aby po něm nemohli střílet. Zcela neomylně zasáhl muže od bezpečnosti, skrývajícího se za panelem naproti. Ukázalo se, že útočníkem je žena. Bleskově vstala a pozvedla zbraň proti Spockovi. Vulkánec ji zbraň vyrazil z ruky, čímž ji trochu zaskočil, ale na pouhý okamžik. Vzápětí sevřela jeho zápěstí silou, převyšující jeho a on byl nucen bolestí upustit svojí zbraň. Hodlala ho přesunout do palebné dráhy jeho druha, když si něco uvědomila. Zůstala v polovině pohybu. Nestřílel. Byl připraven vystřelit, ale dlouhé vteřiny se nic nedělo.

"Věřte nám. Hledáme vědeckou základnu a dvě lodě Federace, které ve zdejší oblasti zmizely," pokračoval dál naléhavě.

"Vypadáte jako Kirk," zamračila se a uvolnila své sevření Spocka. "Což ale neznamená, že jím musíte být," dodala stále podezřívavým tónem..

"Pokud víte, kdo jsem, tak se podívejte senzory na mojí loď. Zjistíte, že jde o Enterprise," hledal způsob, jak neznámou ženu přesvědčit. Poznal zaváhání a potřeboval ji nějak přesvědčit, aby nemusel střílet a teprve potom klást otázky.

"Poznám když někdo lže kapitáne!" podívala se mu zpříma do očí.

"Potom musíte vědět, že nelžu."

"Necítím z Vás žádný podvod, což nemusí nic dokazovat," zůstala i nadále odměřená a mimořádně opatrná.

"Kolikrát ještě uslyším tuhle větu Tasho," přišlo povzdechnutí a ve dveřích se objevila i druhá žena. Pohledem zhodnotila situaci. Zavrtěla hlavou, v souladu s neustálým podezříváním, hraničící s paranoiou. Stavy do nichž se Tasha často dostávala, protože nedokázala věřit. "Pokud máš pocit, že nelžou, potom ti říkají pravdu. Musíš se konečně naučit důvěřovat svým schopnostem!"

"Pravda může mít více tváří," odtušila suše. Nehodlala se nechat zatáhnout do další debaty, kterých vedla spousty, nejenom s Krystal, ale i s hlavním šéflékařem Karen Markusovou, lodní poradkyní Jennifer Waitovou a v neposlední řadě Tolkinem

"Možná," pokrčila rameny, věnuje pohled zbrani na zemi. "Nastavila jsi ji doufám na omráčení?"

"Samozřejmě!" opáčila napůl uraženě.

"Co se tu vlastně stalo?" přerušil jejich slovní přestřelku Kirk. Nechápal docela o čem mluví. Parks se těžce zvedal ze země a jeho kolega mu pomáhal.

"Sama nevím. Takhle jsem našla loď po probuzení. Zcela bez energie, nic nefungovalo, kromě podpory života. Po posádce ani stopy. Můstek byl prázdný a přitom zde měla být noční směna."

"Podle vnitřních senzorů je zhruba padesát z nich stále na palubě," opáčil Spock.

"Padesát!" zvýšila hlas při zopakování samotného slova. "Základní posádku tvoří tři sta padesát členů."

"Do některých oblastí vnitřní senzory neproniknou. Naše senzory na Enterprise zase neproniknou trupem," doplnil Spock.

"Prošla jsem větší část lodi a našla jenom dva členy posádky. Oba dva byli dost mimo. Navíc náš hlavní inženýr je přes všechnu snahu pořád mimo."

"Kostro!" zavolal si Jim doktora. "Podívej se, jestli pro něj můžeš něco udělat."

"Ukažte mi kde je, ale raději bych se na něj podíval na nějakém místě, kde bude víc světla," zamumlal si sám pro sebe.

O hodinu později už Edwin i Simon Ingirus leželi na bio-lůžku Enterprise. Doktor McCoy dokončil druhou fázi skenování mozku a stále nebyl úplně spokojen. U kadeta našel jen minimální stopy po ozáření, způsobující poškození nervových cest, ztrátu kontroly motorických funkcí a neschopnost logického uvažování. Příznaky podobné otravě alkoholem, akorát nešlo o alkohol, ale něco mnohem zrádnějšího. S pomocí Krystal, Chaocké zdravotnice učinil jisté pokroky, když do počítače doplnil chybějící poznatky Charitské fyziologie. V jejím případě našel pouze stopové množství a díky jejímu výkonnějšímu metabolismu bylo snadné, obnovit u ní normální stav. Nyní věděl, že Novou kolonii tvoří tři vzájemně podobné druhy, které se vedle sebe vyvinuly na jedné planetě. Podobné, ale ne totožné. Každý druh sebou nesl jiné genetické znaky, typické pro svou rasu.

"Jak to s ním vypadá Kostro?" ohlédl se po hlase patřící kapitánovi Enterprise. Nepřišel sám. Vedle něj postávala kapitán Koloniální lodi. Přes všechno působila hodně netrpělivým dojmem. Každopádně byla člověk. Alespoň letmý sken potvrdil vizuální kontrolu. Ovšem co mohla skrývat její DNA netušil a nehodlal zatím zjišťovat. Neexistoval žádný důvod, proč by nemohla být velitelem Koloniální lodi.

"Rozhodně líp, ale musel být tomu záření vystaven, nepřetržitě celé hodiny. Minimálně tak dlouho potrvá, než se jeho tělo vzpamatuje z šoku a nervové cesty obnoví svůj přirozený směr," stanovil jednoznačnou diagnózu.

"Spock se tady s pomocí majora Kronesové dokázal napojit na jejich systémy, takže zkusíme najít zbytek posádky a obnovit lodní systémy."

"Pokud se mě chceš zeptat, jestli proti tomu záření dokážu vyvinout nějakou vakcínu, tak ti dopředu říkám, že ne Jime! Tohle jde mimo všechno co znám!"

"Nemusíš se hned vztekat doktore," začal chlácholivě. "Teď jenom potřebuji vědět, jestli dokážeš zvrátit účinky toho záření."

"Podle všeho ano. Ovšem čím déle tomu bude jejich posádka a kdokoliv z nás vystaveni, tím menší šance, že někoho zachráním."

"Souhlasím," přisvědčila blondýnka zamyšleně. "Můžete pustit Edwina doktore?"

"Beze všeho!" odseknul a otočil se zády.

Následuje:
Kapitola 7