Trias: Příběh věčnosti

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12

Kapitola 11

Deep Space Nine – Stanice Federace

Thomas se pomalu vzpamatovával z průchodu časem, když si uvědomil, že se nachází na poměrně známém místě.  On a ostatní stáli uprostřed staniční promenády, avšak nikdo si jejich příchodu nevšiml. Pouze jeden Fereng, který k nim stál nejblíže, je začal zvát do své putyky - museli odmítnout. Chvíli tak stáli, než kapitán konečně vyrazil směrem k opuštěnému koutu.

"Tady už jsem párkrát byl," informoval Harper. Po té se obrátil k Valokovi: "Mají tu bezpečnostního důstojníka, který je měňavec. Umí na sebe vzít jakoukoli podobu - třeba i židle." Inženýr si to v duchu představil.

"Slyšel jsem o něm, ale řekl bych, že ne vždy je taková schopnost dobrá - představte si, že by se na něho někdo posadil," řekl Valok.

Richmond jejich povídání přerušil: "To je pěkné, pánové, ale teď se pustíme do práce. V každé době, jsme byli svědky důležité události: konference k založení Federace, start lodi ENTERPRISE na misi vedoucí k uzavření Khitomerské smlouvy a okamžik před bitvou u Wolf 359. Jsem si jistý, že i zde nalezneme podobnou událost. Proto se tu nejdříve všichni porozhlédneme a sraz bude na vyhlídkové palubě."

Každý tedy prošel kus stanice, přičemž se snažili vypátrat co nejvíce detailů. T´Sal se dozvěděla, že má v této době Federace ještě strach z invaze z Dominionu, Harper zkontroloval Hvězdné datum ukazující 48312,1 a Pulaská obhlédla podnik ferenga, který se jmenoval Quark. Dohromady si tak utvořili obraz o tomto místě a vydali se na vyhlídkovou palubu. Tam už nějakou dobu povídali kapitán s Cooperem.

"Přemýšlel jsi už o tom, co uděláš, když se nám to nepodaří?" zeptal se Thomas.

Ted smutně potřásl hlavou. "Chvíli jsem zvažoval ten Perryho nápad usadit se v minulosti a tam začít znovu žít," odpověděl.

"Ano,  na to jsem už také pomyslel. Zapomenout na všechny lidi, které jsme znali, učit se starým zvykům... Přitom se ale vyhýbat  událostem, které známe, abychom ještě více nenarušili běh času..."

"Proboha, to je děsná představa - chtít zapomenout na Sophii a Ruby. Předstírat, že jsme někdo jiný, že nepocházíme z konce 24. století. Přizpůsobovat se novým lidem a technice, která nic nedovede," uvažoval o tom Cooper. Zadíval se skrze okna vyhlídky a jeho mysl začala plout kamsi k Červí díře, dominantě tohoto sektoru. "Máme jinou možnost?" zeptal se nakonec.

"Donekonečna procházet těmito obdobími," odpověděl vážně Thomas.

"Beru tedy tu druhou možnost - znamená naději."

"Věděl jsem, že se tak rozhodneš. I já v tom budu pokračovat, dokavaď mě mé fyzické a duševní síly neopustí."

Dveře na turbovýtahu se otevřely a na vyhlídkovou palubu vstoupili Perry s Pulaskou a doktorkou. Než stačili dojít ke kapitánovi, Ted poznamenal: "Věřím, že i oni nás podpoří." Avšak Richmond zapochyboval: "Jsou tak mladí, mají ještě dost života před sebou a málo zkušeností." Šéf bezpečnosti se překvapeně zadíval na Thomase: "Chceš tím říct, že my dva už patříme do starého železa? Teprve jsi dostal své první velení a už se považuješ za zkušeného mazáka, co?" Kapitán se tomu jen zasmál.

Valok strávil poslední hodinu průchodem po kotvících palubách. A nalezl zde něco velmi důležitého. Proto nyní pospíchal za kapitánem a ani pořádně nesledoval lidi, které míjel. Když omylem vrazil do jednoho Cardasiana, málem ho dotyčný roztrhl vejpůl. Naštěstí však byl poblíž muž, o kterém Perry mluvil: konstábl Odo. Měňavec se přísně podíval na oba dva a vyčkal, až se v klidu rozejdou.

Valok znovu přidal do kroku, ale tentokráte raději dával pozor na kolemjdoucí. Škoda, že neměl čas si s měňavcem popovídat. Bylo by zvláštní porovnat své zkušenosti. Nakonec došel k turbovýtahu, jež ho dopravil za ostatními a on si mohl v klidu oddechnout. Teď ještě musí říct kapitánovi, co objevil.

"VOYAGER?" zeptal se Richmond, aby se ujistil zda dobře slyší. Inženýr přikývl: "Kotví na opačné straně stanice."

Harper ihned spojil své historické znalosti: "Čeká tu na vyplutí. Má za úkol najít Maquistickou loď, avšak dojde k přesunu a VOYAGER se ocitne v kvadrantu delta. To je další historická událost, důležitá pro dějiny Federace."

Kapitán s tím souhlasil: "Ano, máte pravdu. Pane Valoku, doveďte nás k místu, kde kotví."

"Zajisté, kapitáne," odpověděl inženýr.

VOYAGER si v klidu kotvil u jedné z přístavních ramp a netušil, co ho čeká. To lidé, kteří jej právě teď pozorovali, to věděli přesně. Pulaská stojící nejblíže u okna náhle pohlédla na kapitána: "Možná se tam zase nachází Era a čeká, zda jí už konečně přinesem odpověď. Je asi nejvyšší čas zopakovat si všechno, co jsme doteď zjistili."  Thomas dal čas ostatním, aby si každý vybavil, co za poslední dva dny prožil.

Jako první začal Cooper: "Jak už bylo jednou řečeno, každé období dávalo příležitost pro změnu historie. Avšak ani jednou jsme nezaregistrovali, že by se o to někdo pokusil."

"To je pravda," přidal se Perry, "pokaždé byla poblíž Era, ale ta nic neprovedla."

"Důležitější však je, že jsme pokaždé byli poblíž my!" přidala se T´Sal do debaty.

"Ale my se přece těm událostem vyhli. Ani jednu jsme nepřekazili - například bitvu u Wolf 359," protestovala Pulaská.

"Ano, důležitější události jsme nepřekazili, ale mohlo dojít i k něčemu méně závažnému, co změnilo historii," nedala se doktorka.

Kapitán si ihned na něco vzpomněl: "Jako ten fotograf, co vás, Jane, chtěl vyfotit v prvním období."

Vulkánka přikývla: "To jsem měla na mysli - i fotka může leccos změnit. Hlavně, když je na ní žena z 24. století."

Cooper si také vybavil jeden incident: "V druhém období jsme s doktorkou způsobili rvačku v jedné hospodě. Naštěstí jsme odtamtud rychle utekli, takže jsme se ani nestřetli s ostrahou." Kapitán všem pozorně poslouchal a v duchu si vše spojoval jako puzzle.

"Co třetí období?" zeptala se Pulaská.

"Mluvili jsme s jistou barmankou Guinan," řekl Harper, "ale ta by nikdy naši návštěvu neprozradila. Sama znala následky." 

"Ne, to já jsem se asi omylem připletl k nesprávnému incidentu," přiznal se Valok. A dále pokračoval: "Ve strojovně ENTERPRISE jsem na sebe vzal podobu jedné ženy z posádky a jistý muž mě zval na rande."

"A přijal jsi nabídku?" zeptal se ze srandy Perry.

"To všechno," promluvil náhle kapitán, "by znamenalo, že i zde nás ještě čeká malý incident, kterým můžeme změnit budoucnost. Po celou dobu jsme se zaměřovali jen na ty důležité události a přitom jsme zapomněli, že i málo může způsobit hodně." Sotva Richmond domluvil, zpozoroval, jak se k jednomu z oken přibližuje malá dívka. Dívka, kterou znal. Ihned k ní vykročil a než ho kdokoli stačil zastavit, začal si s dívkou povídat.

"Kapitánova sestra," vysvětlil ostatním Cooper. Potom vykročil směrem k Thomasovi.

"Tohle je ten další incident," řekla doktorka.

Ted chvíli stál vedle kapitána a sledoval, jak si povídá se sestrou, pak Richmonda od dívky odtáhl. Oba se zase připojili ke skupině.

"O čem jste si povídali?" zeptala se Pulaská.

"Dita pozoruje VOYAGER a sní o tom, že sama jednou bude kapitánkou. Ach, to už je tak dávno..." povzdychl si kapitán.

Perry si odkašlal: "Takže to nakonec my jsme svou neopatrností způsobili zničení budoucnosti? Jedná se snad o takový paradox?"

"Asi ano, Perry," přikývl Valok, "všechny ty malé incidenty - fotka, na které mohla být Jane, nebo teď kapitánova sestra - to způsobilo změny v běhu času . Jedná se o paradox, kdy jsme chtěli svět zachránit před neexistencí, kterou jsme tímto snažením způsobili."

Cooper si protřepal hlavu: "To na mě zní až moc složitě. Jak jsme to mohli způsobit? Vždyť kdyby se to nestalo, tak bychom neměli důvod cestovat v čase a tím pádem bychom to způsobit nemohli!"

"V tom je právě ten paradox," řekl Valok.

"Era říkala, že nemáme zjišťovat, kdo to způsobil. Máme zjistit z jakého důvodu se to všechno stalo..." zamyslela se Jane.   "Důvodu?" opakoval kapitán. "Mně říkala, že to má být pro nás ponaučení."

"To sedí," řekl Perry, "poučili jsme se o cestování v čase. Zjistili jsme, jak jednoduché je změnit budoucnost, i když jsme se snažili právě něčemu takovému zabránit."

"Takže to všechno byl nakonec jen takový test ?" zeptal se nevěřícně

Cooper. Přešlápl z jedné nohy na druhou a byl celý vzteklý, že se nechali takhle napálit.

"Ano, test od Ery. Proto nám nemohla říct pravdu," souhlasil Valok. "Byla jako naše učitelka. Dala nám impuls tím, že se objevila na monitorech ze Strážce Věčnosti a čekala, zda za ní půjdem."

"Řekl bych, že záhada je už plně vyřešena," řekl kapitán. "Je na čase, aby se Era objevila!" Sotva to dořekl, prostor stanice se kolem nich rozplynul.

V záblesku světla byli přesunuti na úplně jiné místo. Místo cizí, neznámé, nacházející se mimo čas a možná i vesmír...

Neznámo kde...

Jakmile pominul ohromný záblesk světla, bylo možno spatřit místo, na kterém se všichni ocitli. Vypadalo to, jakoby stáli na ohromné šachovnici. A oni byly figurky. Kromě nich a šachovnice tu nic nebylo. Jen hvězdy. Všude kolem. Richmond si uvědomil, že ona šachovnice, na které stojí, je deska plující vesmírem.

"Coje toza místo?"  "Kde to jsme?" - takové otázky chvíli zněli rozlehlým vesmírem. Poté se odněkud z neznáma objevilo obří křeslo a pomalu začalo klesat na šachovou desku. Kapitán i ostatní poznali, že v křesle sedí Era. Na sobě měla soudcovský oblek a tvářila se přísně.

"Ticho, prosím!" řekla vážně Era. "Konečně jste pochopili důvod mého testu. Je nebezpečné cestovat v čase a Strážce Věčnosti tuto možnost přímo nabízí. Proto Q Kontinuum rozhodlo, že Strážce bude zničen!"

Takže Q Kontinuum, teď už to vše dává smysl, řekl si v duchu Thomas.

Každý člen akademie zná tyto bytosti, které se považují za všemocné. Dali si za úkol dohlížet na běh vesmíru a čas od času se objeví, aby provedli test a zároveň demonstrovali své schopnosti... Jsou to možná nejvlivnější tvorové ve vesmíru a určitě jedni z nejstarších. Mohou si v podstatě dělat cokoli - cestovat časem tam a zpět, zastavit čas, rozpoutat války a naopak je i zastavit, stvořit nový svět a zároveň ho nechat i zaniknout. Díky svým schopnostem a vědomostem o tajích vesmíru jsou jako bohové, ale sami se považují za soudce.

"Zničen?" zhrozil se Harper. "Takový cenný artefakt..."

"Sami jste přece poznali, jak může být nebezpečný. Kdokoli ho může využít a vaše Federace není všemocná, aby dokázala každý nápor odrazit a spolehlivě Strážce ochránit. Schválně jsem vám tam poslala tu cizí loď, když jste byli bezbranní. Mělo vás to dostatečně vystrašit," řekla Era.

Pulaská si samozřejmě na onu loď vzpomněla. Stačilo tak málo a Strážce by se zmocnil někdo jiný...

"Nechci po vás, abyste s rozhodnutím Kontinua souhlasili. Pouze vám vysvětluji důvody, proč jsme se k tomuto kroku rozhodli."

"Ale proč právě teď?" zeptal se Ery kapitán, "Hrozí snad Federaci nějaké nebezpečí?"

Era se pouze neznatelně usmála a křeslo začalo levitovat. Vracelo se zpátky stejnou cestou jakou přiletělo. Než úplně zmizelo, ozval se hlas soudkyně: "Byli jste poučeni. Test skončil!"

Následuje:
Kapitola 12