Galaktičtí hosté

Obsah

• Předmluva
• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Epilog

Epilog

"Takže ta loď je zničena?" vyptával se admirál Paris kapitána Picarda, který navštívil jeho pracovnu na Zemi.

Tázaný přikývl. "Ano. A myslím, že je velké štěstí, že nás Borgové zradili."

Paris pozvedl obočí: "Opravdu? Já nemám ve zvyku radovat se z bojů proti nim."

"Já také ne," ujišťoval ho Picard. "Uvědom si ale, co by se asi stalo, kdyby Borgové řekli: ‚Fajn, ta loď je vaše, dělejte si s ní co chcete, my letíme domů.‘ Myslíš, že bychom nebyli v pokušení vyzkoušet tu zbraň?"

Admirál přikývl: "Máš pravdu. Ale přesto bych ji alespoň rád viděl. Jak vypadá…"

Picard přikývl: "No právě. Já sám bych ji velice rád upravil a použil. Jenomže kolaps subprostoru není dobrá věc a navíc bychom ji asi nedokázali pozměnit tak, aby nezničila atmosféru všech světů v okolí."

"Ale co kdyby…"

"Já vím. Kdybych ji měl během boje o Zemi k dispozici, možná bych ji použil. Královna mě telepaticky napadla a já jsem se jí samozřejmě chtěl pomstít. Navíc to dlouho vypadalo, že ji nezastavíme."

"Mimochodem, slyšel jsem, že vaše poradkyně s tím má nějaké problémy," poněkud změnil téma Paris.

Picard přikývl: "Ona mě osvobodila z Královnina sevření. Jenomže jsem jí k tomu předem nedal souhlas. Myslím, že její akci nikdo nekritizuje, sám jsem jí naopak udělil pochvalu. Ale poradkyně sama je zamlklá a myslím, že se necítí úplně nejlépe."

"Předpokládám, že bys o ni nechtěl přijít?" nadhodil admirál.

Picard zavrtěl hlavou. "Ne. Je mimořádně schopná… Jenomže pokud si ke mně vytvoří nějaký odpor…"

"Betazoidi jsou naštěstí velice tolerantní jedinci. A… Ne, že bych ti chtěl něco radit, Jean-Lucu, ale kdybys s ní skutečně měl problém, možná by nebylo na místě, aby zůstala na Enterprise kvůli někomu jinému," prohlásil Paris.

Kapitán Enterprise povytáhl obočí a velitel Flotily pokračoval v neradění: "Slyšel jsem, že váš první důstojník se rozešel s partnerkou."

"Soukromý život mých důstojníků je na Velitelství denním chlebem, jak vidím," podivil se Picard.

"Nikoli. Jenomže ta jeho přítelkyně ztropila strašlivý kravál, neboť se osobně zná s andorijským velvyslancem… Tedy myslím, že je to nějaká jeho příbuzná."

Picard téměř vyvalil oči: "Můj první důstojník chodil s dívkou, která má na hlavě anténky a je celá modrá?"

"Asi ano. Slyšel jsem, že jsou občas přitažlivé… No ale o to nejde. Jde o to, že jsem slyšel, že ta vaše poradkyně žije osamoceně a je velice atraktivní."

"Ty mně tady radíš, abych nějak dával dohromady své důstojníky?"

Paris zavrtěl hlavou: "Ani náhodou. Před chvílí jsem ti řekl, že ti neradím."

Picard se zatvářil nebývale kysele.

"Ale ten útok s raketoplány, to byl dobrý nápad," pousmál se po chvíli Paris.

"To je pravda," zašklebil se Picard. "Také byl můj." Potom se však znovu zakabonil: "Navíc ten Královnin útok… To Borgové nikdy neprovedli."

Admirál však zavrtěl hlavou: "Četl jsem hlášení z Voyageru, že ta jejich Anika Hansenová něco podobného zažila několikrát. Myslím, že to není novinka."

"Ano, také jsem to zaregistroval. Jenomže nikdy nešlo o takovýto útok."

"No, možná se budeme muset připravit na další hrozbu."

"… takže myslím, že jediná možnost je udělat to, proti čemu jsme se kdysi tak tvrdě postavili," dokončil Geordi LaForge dlouhou výpověď o Datovi, Beforovi a jejich vzájemné nekompatibilitě.

Kapitán Maddox si hladil bradku a střídavě hleděl na bezvládného androida, zhrouceného v židli v pracovně šéfinženýra Enterprise, a na LaForge. "Takže teď si nemyslíte, že má duši?"

"Prosím, kapitáne, nepřekrucujte to. Řekl jsem vám, jaká je situace. A protože ho – nebo lépe řečeno je – nedokážeme opravit my, prosím o to vás. Pokud dokážete vyrobit mozek, kam převedeme Data, budeme mít oba a vy dostanete Nobelovu cenu. A pokud ho poškodíte a mozek nevyrobíte, pak se mu již nic nemůže stát. Dat ‚zemřel‘ skoro před rokem, když ti…" schylovalo se k nadávání na starší důstojníky. Skupina federálních lodí tenkrát čekala na hranicích a byla by zvrátila bitvu s Remany, kdyby se jí zúčastnila. Ač Enterprise nedorazila v plánovanou dobu, federální kapitáni se rozhodli nevstupovat do Neutrální zóny, místo aby vyrazili do blízké subprostorové anomálie, která byla ideálním místem k přepadení Enterprise remanskou lodí Scimitar, neboť odtamtud nešlo vysílat. Důsledkem toho došlo k bitvě, která z taktického hlediska skončila remízou. Během samotného boje i v průběhu manévrů, které následovaly po kolizi obou plavidel, jež vyřadila jejich standardní zbraně i všechny typy pohonu (s výjimkou remanských trysek), však Enterprise přišla o několik členů posádky včetně několika civilistů a druhého důstojníka Data.

Madox tento příběh znal, stejně jako fakt, že komodor, který velel federální flotile, jež nepřiletěla na pomoc, a dva kapitáni z téže skupiny byli následně degradováni. Když nic jiného, nechtěl poslouchat LaForgeovy nadávky, a tak ho zastavil: "Nadporučíku, verbální inzultace kapitánů Hvězdné flotily není na místě!"

"Jo, jistě. Promiňte. Ale povězte mně, uděláte to? S Beforem a Datem?"

Madox se trochu usmál a přikývl: "Jistě. Moje práce na tomto projektu se čtrnáct let téměř nehnula z místa. Myslím, že moje metody androidův mozek nepoškodí a snad je oba zachráníme. Věřte mi, že jsem Data bedlivě sledoval, zprvu abych získal důkaz, že se soud mýlil, a že je to opravdu jenom bezduchý stroj. Ale pak jsem k němu pojal… úctu. Když jsem sledoval některé aspekty jeho chování, zjistil jsem, že je to podivuhodný člověk… tedy android. Takže teď se mu pokusím pomoci."

"Díky."

Picard ve své pracovně studoval několik teoretických pojednání o střetnutí s cizím plavidlem, která se zaměřovala především na fakt, že cizí loď v rukou pozemských zločinců vyčkávala s útokem, místo toho, aby sama zaútočila. Všichni autoři se shodovali v tom, že její uchvatitelé ji nedokázali plně ovládnout, což dokázali při bitvě, kdy velice rychle vyčerpali energii plavidla. Přesto to byla zjevná taktická nevýhoda, protože přímý útok proti Zemi ve chvíli, kdy se ještě nepřipravila obrana, by mohl být úspěšnější. V úvahách o tom, proč tak Smith s Rikerem neučinili, se objevily dva názory. Podle prvního zločinci nechtěli zničit Zemi a podle druhé neměli vlastně žádný plán a z nějakého důvodu předpokládali, že se Federace dobrovolně vzdá… Zazvonil zvonek. Kapitán vzhlédl a zvolal: "Vstupte!"

Vstoupil Worf. Picard na něj trochu překvapeně pohlédl, protože Klingon bezmála vypadal, že se rozbrečí. Potom prohlásil: "Borgové zničili jednu z klingonských lodí a její posádku asimilovali."

"To se může stát, pane Worfe. Krychle byly zničeny, takže všichni byli ušetřeni toho otrockého života."

Worf chvíli mlčel a trochu přerývaně dýchal. Nakonec to vyklopil: "Byl mezi nimi Alexandr."

"Váš syn?!" zvolal kapitán. "Je mi to líto, nadporučíku… Sdílím vaší bolest."

"Děkuji. Přišel jsem, protože chci zažádat o dovolenou."

"Samozřejmě. Uděluje se na tak dlouho, jak budete potřebovat."

Mohutný Klingon zmizel za dveřmi a kapitán se opřel do křesla. Vzpomněl si na Alexandra, který jako chlapec pobýval na Enterprise a patřil mezi málo dětí, které si Picard alespoň trochu pustil k tělu. Nicméně věděl, že později bojoval Worfův syn v dominionské válce a po jejím skončení zůstal v imperiální armádě.

Znovu se ozval zvonek.

"Dále!" zvolal Picard. Dveře se otevřely a vpustily dovnitř nadporučici Moorovou. Picard jí pokynul, aby se posadila a otázal se: "Přicházíte jako vědecká či operační důstojnice?"

"Jako vědecká důstojnice," odpověděla Moorová, zatímco si sedala do křesla naproti kapitánovi. "Přišla jsem na jednu záhadnou věc, kapitáne."

"Záhadnou věc? To zní zajímavě," nechal se slyšet Picard.

"Právě tak. Podle údajů, které jsme získali z trosek Victory a od její posádky, vletěl do cizího plavidla Saturnův měsíc Japetus, který nedlouho předtím opustil svou stabilní oběžnou dráhu."

"Jak mohl takový měsíc vletět dovnitř?" podivil se kapitán. "Není na to moc velký?"

Moorová zavrtěla hlavou: "Pod ten holografický plášť by se sice spolu se samotnou cizí lodí nevešel, ale on se prý nějak složil. Zatím se nám nepodařilo zrekonstruovat vizuální záznam, ale pracujeme na tom. Každopádně problém je v tom, že tam potom nebyl."

"Možná vlétl do samotné lodi a byl spolu s ní zničen," uvažoval kapitán.

"To bychom zaznamenali, protože složení Japeta bylo jiné než toho plavidla. Ale senzorový průzkum trosek nic takového nezaznamenal. Vypadá to také, že ho ani nesebrali Borgové, kteří o něm koneckonců nejspíše nevěděli."

"Takže ta záhada je taková, že z orbity Saturnu zmizel měsíc a my teď vůbec nevíme, kde je?" ujišťoval se Picard.

"Přesně tak," přikývla Moorová. "A nevíme, co všechno může způsobit."

"Tak to bychom ho měli co nejrychleji najít."

KONEC