Star Trek: Úsvit války

Obsah

• Poslední let USS Artemis
• Ve světě civilisty
• Symbol síly
• Klid před bouří
• Zpět do služby
• První let
• Nová loď, nový domov
• Ozvěna minulosti
• První krev
• Volání Starbase 24
• Slovy ke klidu

První let

Po deseti minutách konečně věděl, kde se na ovládacím panelu nachází stavy stanovišť. Všechna hlásila připravený stav. Aktivace červeného poplachu byla ihned na první obrazovce panelu. Hillfort se zanořil do velitelského křesla a promluvil směrem k Saliře: "Tak co myslíte, komandére?"

"Vypadá skvěle. Měli bychom ji co nejdřív prověřit v akci."

"Poznamenáno. Ale předtím se dohodněme, budeme Grimma označovat on nebo ona, posádko?" předpokládal, že většinově ženská posádka si vybere ženský rod kvůli označení loď. "Takže kdo je pro variantu ona, zvedne ruku!"

K vlastnímu údivu ani jednu neviděl. Kira se k němu na židli otočila od navigátorské konzole. Krátké hnědé vlasy jí zakrývaly část obličeje.

"Admirále, myslím, že Grimm není zrovna ženského rodu, jak lingvisticky, tak ani jako stroj. Tohle je nástroj války, nikoliv něžnosti a míru. Už jenom z výkonu motorů jde strach a hlavně nevím, proč je tu tolik prakticky nepodstatnejch věcí. Proč je tu možný změnit výkon inerciálních tlumičů nebo přímé přemostění plazmových obvodů? Ačkoliv," jasně se na ní dalo poznat nadšení, kterým jí loď naplnila. Povaha lodi vyžadovala, aby se dala upravit do každé bojové situace. Vznikne-li potřeba náhlé a vysoké akcelerace, sníží se výkon inerciálních tlumičů a aktivuje se přídavný plazmový obvod. James Hillfort ji při jejím výkladu zaujatě sledoval a nemohl se zbavit vnitřní pobavenosti. Saliřin výraz vypadal velmi podobně. Dále ho oslovila andorianka u taktické konzole.

"Admirále?" začala mluvit.

"Ano?" odpověděl jí protáhlým a vysokým hlasem. "Co máme na lodi ještě?"

"Snad úplně všechno. Tolik phaserových banek nemá snad ani Sovereign. Torpédomety mají v zásobě pět set kvantových torpéd a dvě stě fotonových, a co je koncentrovaný phaserový výboj?" zeptala se.

"To snad brzo zjistíme. Máme ještě nové poznatky?" zeptal se dále. Ticho.

Chvíli hledal na velitelském panelu lodní komlink. Po minutě ho našel a aktivoval, Thyn byl již označen jako lodní šéfinženýr.

"Tady Thyn, co se děje?" ozvalo se z komlinku ke kontradmirálovi.

"Vlastně chci jenom vědět, jak jsme na tom ve strojovně."

"Líp než dobře. Všechny obvody jsou plně funkční, nad vším tu je plná kontrola. Hele, věděl si," Hillfortův obličej ztuhl v grimase, která by se dala popsat jako to snad ne, už zase, jeho první důstojník se díval opačným směrem, nechtěla vyprsknout smíchy, "že máme i sekundární warp jádro, je to prcek, ale warp jedna na hodinu zvládne."

"Dobře, takže můžeme startovat?" ujišťoval se Hillfort, který si prsty jemně mnul oči.

"Hned co oddělíme loď od sítě dokovací stanice. Izolační jednotky nahodí záložní energii."

"Dobře. Až nás odpojí od sítě, budeš o tom vědět nebo budeš potřebovat echo?" Thynovi tykal i při standardních lodních operacích, všem ostatním ve službě vykal. Ačkoliv se jednalo o porušení protokolu, bylo mu to jedno. Dosud si nikdo nestěžoval.

"Ne, okamžitě mi ve strojovně naletí poplach."

"Dobře, tak vydrž."

"Poručíku Navarová, spojte mě s řídicí stanicí doku!" vydal rozkaz. Konzole pípala při zadávání příkazu.

Po deseti vteřinách se otevřel komunikační kanál a na obrazovce se objevil betazoid. Černé oči hleděly přímo ze středu obrazovky. Betazoid byl starší důstojník, na krku měl připnutou hodnost komandéra.

"Tady letová kontrola Planitia Utopia," řekl hlas stejný jako ten, který je navigoval k zadokovanému dreadnoughtu, "jak můžu pomoct?"

"Kontradmirál Hillfort, osobní číslo dva, jedna, osm, tři, čtyři, dva, žádáme o zahájení zážehové sekvence a uvolnění z doku."

"Vydržte," vyžádal si kontrolor letového provozu čas, přenos se ukončil.

"Komandére, jsou všechny systémy v pořádku?" položil otázku, když se otáčel k Saliře napravo od něj. Trillka přisunula svou konzoli blíže k sobě. Několikrát prstem změnila zobrazované stanoviště a pokývnutím potvrdila, že je všechno v pořádku.

"Co se jim," Hillfort otázku nedokončil.

"Volá nás letová kontrola," oznámila mu Yebly.

"Na obraz!"

"NX-75669, tady letová kontrola, veškerý potřebný personál a vybavení je již na palubě, máte povolení k zahájení startovacích sekvencí. Po uvedení všech systémů do chodu máte aktivovat maskování a přemístit se na tyto koordináty, kde proběhne test zbraňových systémů. Můžeme vás odpojit od napájení?"

Hillfort aktivoval komlink do strojovny: "Komandére, jsme připraveni?"

"Všechny systémy v optimálních hodnotách. Můžeme," odpověděl andorianův hlas s náznakem nadšení.

"Odpojte nás!" potvrdil kontradmirál James Hillfort začátek zážehové procesu.

Lodí se rozneslo vrzání trupu, když se odpojily dva napájecí adaptéry od připojovacího krku lodi. Ozvala se rána, když jeden z kabelů narazil do trupu lodi.

Salira pohotově hlásila: "Žádné poškození, pane."

Osvětlení můstku zhasnulo a aktivovaly se pouze nouzová červeně zbarvená světla. Jednou se ozvala zvuková signalizace pohotovostního poplachu.

"Loď přepnuta do režimu nouzových energetických zásob," upozornil lodní počítač ženským hlasem.

"Napájení odpojeno," potvrdil ukončení procesu operátor doku.

"Něco se Thynovi nedaří?" zeptala se po deseti vteřinách Salira. Hillfort otevřel ústa k odpovědi, Tallasa zareagovala rychleji.

"Ne, jenom si to vychutnává." James ukázal směrem k andoriance za ním.

"Přesně tak," doplnil, hned jak frázi dořekl, tak stáhl rty směrem do úst a rukou pohodil. Dalších pět vteřin. Všechna světla na můstku se rozsvítila jasně bílým světlem.

"Zapojení obvodu warp jádra do systému. Loď převedena do běžného režimu," podal palubní počítač druhé hlášení.

Grimm ožil i z vnějšího prostoru, deflektor se rozzářil. Jeho střed produkoval zlatavou barvu a jeho okraje opouštělo modré světlo. Varovná kolizní světla lodi začala rytmicky blikat. Na palubě lodi se aktivovaly a ihned poté deaktivovaly všechny obvody, včetně kajutního osvětlení. Celý trup tak intenzivně na vteřinu svítil, obvody se opět vypnuly. Na zadních bocích talířové sekce proběhl zážeh primárních impulzních motorů, u kořene spoje trupu s talířovou sekcí se aktivoval sekundární. Tři protáhlé obdélníky tak vypadaly jako jasné zdroje světla. Všechny tři warpové gondoly se modře rozzářily.

"Všechny systémy zapojeny," oznámil počítač dokončení zapojení warp jádra s energetickými obvody USS Grimm.

"Thyne, jaký je stav?" zeptal se Hillfort šéfinženýra. Mezi jeho rty byla malá mezera velká jeden milimetr. S napětím očekával odpověď.

"Strojovna, warp jádro přede jako kočka, všechny systémy aktivní. Impulzní motory běží," zazněla z komlinku očekávaná reakce.

"USS Grimm letové kontrole, můžete odjistit tažné paprsky, všechny systémy běží," podal hlášení betazoidskému obličeji na obrazovce.

"USS Grimm, potvrzujeme. Zádržné systémy vypneme během deseti vteřin a velitelské kódy si přeberete od skupiny, kde proběhne test systémů, hodně štěstí." Obrazovka zhasla.

"Pane, tažné paprsky jsou deaktivované. Jsme volní," informovala Jamese Salira povzbuzeným tónem.

"Poručík-komandére, vyveďte nás z doku!" vydal příkaz směrem ke kormidelnici Kiře Throughtoné.

"Rozkaz, pane. Vylétáváme z loděnice."

Grimm se začal líně sunout z doku, ale po pěti vteřinách zrychlil a vyletěl z kostry dokovací stanice celým trupem. Osobně se mu loď zdála tišší než Artemis. Rukama se zapřel o opěradla křesla, aby si pomohl vstát. Pomalým krokem došel ke křestní desce zabudované na pravé stěně. Zlatý kov se na světle lodního můstku leskl, Hillfort na hladký povrch položil ruku. Na vrchní části desky byl vyrytý emblém hvězdné flotily. Pod ním se pak nacházel text:

U.S.S. Grimm

GALAXY-X Class

STARFLEET REGISTRY NX - 75669

LAUNCH STARDATE 76184.82

PLANITIA UTOPIA FLEETYARDS

SOL SECTOR

UNITED FEDERATION OF PLANETS

To že text byl v jeho rodné řeči ho potěšilo. Třikrát na desku ukazovákem poklepal a pomalu se vracel ke svému velitelskému místu. Posadil se, a ještě chvíli desku v tichosti sledoval. Ve výhledu mu seděla Salira, její hnědé vlasy jí padaly malý kousek pod ramena. Její obličej byl nasměrován stejným směrem. Svůj pohled náhle otočila na svého velitele, pohyb sotva zaregistroval.

"Pane, co to mělo za význam? Nikdy jsem se s tím nesetkala," prozradila mu klidným a zvědavým hlasem. V jejím obličeji byla vidět trocha zmatenosti.

"Ani Jex?" zaraženě se zeptal on jí. Udělala hlavou zamítavý pohyb.

"Jeho první hostitel byl laboratorní vědec, nebyl na palubě hvězdné lodi."

"Vy jste teprve," ovládl zvědavost, "to je na jindy. K vaší otázce, komandére, jedná se o jakousi tradici pozemských kapitánů. Vykonání takového," odmlčel se, aby našel vhodné slovo, "seznámení s novou lodí má přinést štěstí." Saliře se na obličeji objevil výraz, který značil, že pochopila.

"Zní to jako sentimentalismus, ale je to pěkné."

"To je. Nuže, pojďme se podívat na to, co Grimm dokáže. Navigační, máme ty koordináty z doku?"

"Ano, pane," odpověděla Kira, která se v ovládání nového kormidla zatím orientovala jen v nejpotřebnějším měřítku. Odhadoval tak na základě jejích rychlých pohybů po konzoli.

"Dobře, nastavte na jejich pozici kurz plným impulzem! Aktivujte maskovací zařízení!" vydal rozkazy. Loď se natočila mírně na pravobok.

"Rozkaz, pane. Aktivace maskování za tři. Dva. Jedna," informovala nadřízeného Tallasa. Pět vteřin se nic nedělo. Po nich doplnila původní sdělení: "Jsme zamaskovaní, pane."

"Dobř," potvrzení nedokončil. Světla na můstku problikla. "Mělo se tohle stát?" zeptal se.

"Ne, pane."

Svou konzoli opět přepnul na komunikaci se strojovnou: "Nestalo se ve strojovně něco?"

"Mírně," odpověděl mu Thyn.

"Což znamená?"

"To znamená to, že někdo odpálil dvě pojistný cívky, protože zvýšil jejich frekvenci místo o dvacet herzů o dvacet kiloherzů. Loď to sama přemostila, nic se neděje na čtyřiadvacítce je potom vyměním. Může sem někdo zavolat doktora?" poslední větu Thyn zakřičel na někoho ve strojovně.

"Beru tě za slovo, můstek konec." Přesunutím prstu komunikaci ukončil. Krátce písknul.

"Děje se něco?" zeptala se ho Salira.

"Už se v tom konečně orientuju," oznámil jí s naprostou upřímností. Tentokrát již nevydržela a vyprskla smíchy.

"Omlouvám se, pane."

"Vůbec nic se neděje, všichni jsme živí. Jaká je předpokládaná doba trasy?"

"Při momentální rychlosti dvacet osm vteřin, pane," zazněla odpověď od navigačního konzole.

"Máme už senzorový dosah?"

"Ano," sdělila mu Tallasa, "v oblasti se nachází dvě lodě třídy Akira a jedna třída Excelsior. Mezi nimi je předmět bez energetické signatury, dle tvaru se jedná o poškozený vrak třídy Miranda."

"Kde je pozice koordinátů?"

"Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem," informovala ho Kira. Hillfort si povzdechl, nepotřeboval vysvětlovat, kde je pás asteroidů ve Sluneční soustavě. Na obrazovce bylo již možné vidět třídu Excelsior. I přesto že tato třída byla ve službě již přes sto let, její zástupci stále fungovaly v obranných flotilách.

Loď hrdě stála nad jedním z asteroidů. Deflektor zapuštěný do trupu slepě mířil k Jupiteru, který byl jasně vidět. Oproti všem ostatním planetám byl plynný obr gigantem, ve velikosti se s ním mohl přít pouze Saturn. Právě tento rok se obě planety přiblížily velmi blízko, rozdíl tvořil pouze relativně malý úhel.

"O který Excelsior se jedná?" zjišťoval dále.

"USS Zahn, velícím důstojníkem je kapitán Darel-Qui."

"Ročník dokončení Akademie dva tisíce tři sta devadesát?" dále vyzvídal a otočil se směrem k taktické konzoli.

"Ano, pane." Hillfort luskl, s grazeritem studoval na Akademii. Ačkoliv byly dobrými přáteli, vždy mezi sebou soutěžili.

"Poručík-komandére Throughtonová, naveďte nás přes Zahn tak abychom byly deflektorem od jejich můstku vzdáleni dvě stě metrů."

"Pane, jste si jistý, že je to moudré?" napomenula ho Salira. Hillfort se položil do křesla, a po druhé úvaze mu nápad přišel dětinský.

"Zrušte ten příkaz a naveďte nás nad pás asteroidů! Deaktivujte maskování!" loď začala zpomalovat. Ladnost a jemnost se kterou tak učinila, byla znakem zcela nové lodi.

"Volají nás, admirále," předala mu informaci Yebly.

"Dejte je na obraz!"

"Kontradmirál James Hillfort, předpokládám," řekl grazerit v uniformě s červenými nárameníky. Uprostřed čela se mu rýsoval hrbol podobný zkrácenému rohu. Oči byly tak zapadlé pod čelním obloukem, že jejich zaznamenání vyžadovalo velkou dávku soustředěnosti.

"Kapitán Darel-Qui, předpokládám," odpověděl mu stejným způsobem a o trochu povýšeněji. Rychle se postavil ze svého křesla a upřeně Darelovi hleděl do očí, stejné platilo i z druhé strany. Salira se posunula více do své židle, atmosféra se jí přestávala líbit. Kontradmirál nakonec pozvedl pravé obočí a ticho rozetnul.

"Darele, ale no tak shoď ten protivnej výraz. Co ruka?" zakončil poznámku otázkou. Dobře si pamatoval, že během jednoho z bojových nácviků dostal zásah phaserovou puškou do ramene. Samo o sobě by se nejednalo o takový problém, ale kapitán USS Zahn trpěl dědičnou přecitlivělostí nervů. Muž na druhé obrazovce se zasmál.

"Dobře, za to o tobě jsem slyšel, že máš něco s nohou."

James Hillfort na svém obličeji vytvořil neurčitou grimasu, rty pevně semknul, až se dotýkal kůží kolem nich. Velkého natažení se dočkala i oční víčka, pokrčil rameny.

"Možná tam mám umělej nerv," řekl, "takže už vím, jak si se cítil na Proximě." Velící důstojník na obrazovce nadzvedl bradu a odhalil tak chrupavku pokrytou kůží. Tvarově připomínala oblouk, který začínal na bradě a končil v dolním části krku. Těžká kostěná brada potřebovala oporu, protože svaly grazeritského obličeje nebyly dostatečně silné, aby ji udržely.

"Proč dali velení týhle lodě zrovna tobě?" povzdechl si.

"Asi jsem byl zrovna nejblíž."

"Určitě, ale bohužel tě nemůžu urazit, kontradmirále."

"Ne, nemůžeš."

"Komunikační, zahajte transfér velitelských kódů! Jestli chceš, klidně si zkontroluj, že jsou neotevřený."

"Yebly?" vyžádal si potvrzení od operační důstojnice.

"Neotevřené, pane. Přeposílám je do počítače ve vaší kajutě." Hillfort za sebou slyšel kroky, neotáčel ale hlavu, zdálo se mu, že přicházely od taktické konzole.

"Beru na vědomí, takže, co pro nás máš připravené?" řekl a stejně jako celý můstek hleděl do zvrásněné tváře. Někde v pozadí se ozval zvuk otevíraných dveří.

"Aktivujte štíty!" zazněl rozkaz.

"Co?" nechápavě mu řekl Hillfort.

"Aktivujte štíty, máme zkontrolovat jejich stabilitu. Ukončit přenos!" Tvář zmizela. Kontradmirál se otočil zpět ke svému křeslu.

"Žlutý poplach!"

"Štíty aktivní, pane! USS Zhan a obě plavidla třídy Akira se otáčí k nám. Každá loď z jiného směru."

"Čekejte!" vydal rozkaz. Lodí otřásl náraz phaseru do štítů.

"Pane, pálí po nás! Žádné poškození, výboj odpovídal sedmdesáti procentům plného výkonu."

"Stav štítů?"

"Devadesát osm procent. Třídy Akira pálí proti štítům na pravoboku a zádi. Nedetekujeme žádné fluktuace."

Další otřes. Komlink na Hillfortově křesle pípnul a začal se z něj ozývat naštvaný hlas andorianského šéfinženýra. Na intenzitě nechybělo mnoho, aby to označil za křik.

"To už sis stihl najít další pirátskou flotilu? Ta loď," přerušil ho další otřes trupu, "je z doku pět minut! Co tam děláte?" zjišťoval stav.

"Testujeme stabilitu štítových emitorů," vysvětlil mu klidně situaci.

"A co to udělat třeba ozařováním tachyonama? Proč vůbec používaj plnohodnotný phasery?" Lodí se rozlehly dva nárazy najednou.

"Štíty na devadesáti procentech," hlásila Tallasa.

"Po kolika zásazích?" požadovala upřesnění Salira.

"Šest, komandére."

"Protože test vede Darel-Qui," pokračoval Hillfort s vysvětlováním. Otřesy už ho začínaly štvát, již uvažoval, že by test přerušil aktivací zbraní, které nesla jeho loď.

"Tak to to vysvětluje, přepoj mi ho, rád mu vysvětlím, že už by toho měl nechat než mu," Hillfort interkomové spojení přerušil, aby zbytek věty neslyšel. Záchvěvy trupu ustaly.

"Výsledek?" dotazovala se dále Salira Tallasy.

"Po deseti výstřelech není jakékoliv poškození trupu a štíty jsou na osmdesáti šesti procentech své kapacity. I přes palbu z více stran nebyly zaznamenány jakékoliv fluktuace."

"Admirále, volají nás," opět zazněla informace od operační konzole. Vzadu se opět otevřely dveře, Hillfort to ignoroval. Kdyby se jednalo o něco špatného, Tallasa by ho informovala.

"Spojte nás!" Na obrazovce se opět objevila tvář kapitána Excelsioru.

"Tomu říkáš zbraně?" James si poznámku nedokázal odpustit. Kapitán na druhé obrazovce pozvedl oblouky nad oběma očima.

"Máš nejmodernější štíty Federace, a ještě si stěžuješ na mě," odpověděl mu. V obličeji se objevila grimasa, která naznačovala, že kapitán druhé lodi se urazil. Hillfort to chápal, kompetetivita z Akademie mezi nimi stále byla a grazerit prohrával.

"Co dál?" zeptal se s úsměvem.

"Test tvých zbraní, teď se můžeš předvést. První máme na seznamu emitor koncentrovaného phaserového výboje? Kdo ty názvy vymejšlel?"

"To ti opravdu nepovím. Poručík-komandére, červený poplach." Můstkem se rozezněl známý zvuk a barva stěn se přeměnila do červena. Až teď si uvědomil, jak moc mu siréna červeného poplachu chyběla. Každý chloupek na těle se napřímil.

"Co je cíl?" zeptal se.

"Ten vrak Mirandy."

"Dobře. Palte, kdy budete připravená!" vydal rozkaz k palbě. Od konzole za ním se rozneslo několik pípnutí, následovaly tři vteřiny ticha a zničehonic se ozval výstřel. Zvuk byl pouze o něco vyšší než standardně. Velikost výboje však předčila očekávání každého na můstku. Výboj dopadl na horní stranu talířové sekce lodi, vteřinu se do něj opíral a pak trup lodi prorazil skrz na skrz.

"Zastavit palbu!" vydal další rozkaz. "Darele, řekni mi, že tam není warp jádro, nerad bych riskoval odklonění asteroidu z trajektorie vlivem výbuchu.

"Buď v klidu, jádro tam není. Test výboje dokončen, teď jí dodělejte zažitou výzbrojí," zazněl další požadavek. Ačkoliv bylo Hillfortovi vraku ze sentimentálních hledisek líto, vyhověl.

"Nabijte tři kvantová torpéda, trojúhelníkový rozptyl a během toho třikrát vystřelte ze standardních phaserů!" potvrdil příkaz k útoku. Ozval se známý zvuk odpalovaných torpéd, a během chvíle již byla na obrazovce vidět tři modrá zářivá tělesa, kolem kterých proletělo několik oranžových záblesků. Při nárazu torpéda okamžitě explodovala a loď se rozpadla na šest menších částí.

"USS Grimm, testy kompletní. Nějaká odchylka v systémech?" promluvil grazeritský kapitán, který byl stále na obrazovce. Hillfort přemístil pohled napravo. Stále nebyl schopný se na své konzoli dostat do rozhraní staničních hlášení. Salira se podívala do své konzole a odpověděla: "Všechno v pořádku, pane!"

"Slyšel si," předal informaci velícímu důstojníkovi Zahnu.

"Slyšel, ještě otestujete warp jádro skokem k Vulkánu. V rámci testů máš autorizovaný warp devět!" oznámil mu. James Hillfort se zašklebil při pomyšlení na omezení rychlosti.

Za celou dobu na lodi se poprvé ozval denobulan u vědecké konzole: "Technicky vzato, autorizaci nepotřebujeme, warp pole je stabilizované thiriem, tudíž poškození prostoru je minimální až žádné, pane."

"Beru na vědomí. Zrušte poplach a nastavte kurz k Vulkánu, warp 9!" Grimm se začal pomalu stáčet na pravobok. "Darele, brzy na viděnou," řekl Hillfort po chvíli směrem k druhému veliteli.

"Hodně štěstí, Jamesi," zazněla odpověď z USS Zahn. Obrazovka zhasnula a opět poskytla výhled do vesmíru.

"Admirále, jsme na odpovídající trajektorii," pronesla Kira od navigační konzole.

"Aktivujte motory!" potvrdil let k systému Vulkán příkazem Hillfort. Lodí se roznesl zvuk nabíjených motorů a po čtyřech vteřinách loď najednou zrychlila. Hvězdy se proměnily v čáry a loď skočila. Zaměřil se na warpové bílé čáry na druhé straně průhledu na můstku. Vesmír ho fascinoval již jako dítě. Pohled na prostředí warpu ho ale po desátém skoku omrzel, již to nebyl princip objevování galaxie ale jen fyzikální jev.

"Jaká je doba příletu k Vulkánu?"

"Hodina, pane," oznámila mu Kira.

"Dobře, jdu si přebrat velitelské kódy. Při příletu mě informujte. Komandére, můstek je váš."

Zvedl se, pomalým krokem prošel po nakloněné platformě po straně místnosti. Vedle turbovýtahu můstku byly dvoje dveře, jedny do kapitánské kajuty a druhé do konferenční místnosti. Rychle prošel do své ubikace. Jeho osobní místnost byla poloprázdnou, při vchodu ihned zaregistroval pracovní stůl s konzolí na pravé straně místnosti. Nalevo byla dvojitá postel, odhadoval, že byla vzdálená asi pět metrů od něj. Oproti kapitánské kajutě ze standardní třídy Galaxy byla tato tak dvakrát větší. Uprostřed protější stěny bylo malé okno, které i přes svou velikost však poskytovalo pěkný výhled do kosmu. V prostoru mezi stolem a oknem byla prosklená stěna. Hillforta prostor přivedl k nápadu, stiskl komunikátor na svém hrudníku.

"Hillfort Thynovi," promluvil.

"Co potřebuješ?" zazněla odpověď."

"Zvládl bys na replikátoru vyrobit klavír?" zeptal se kontradmirál.

"Co?" překvapeně odvětil andorian. "Klavír? Tobě snad hráblo, na věci, která dokáže spravit warp jádro a ty na tom chceš udělat kus dřeva?"

"Hele, vyřešíme to potom. Hillfort konec."

Třemi kroky se přemístil blíže ke stolu a posadil se. Vchod se tiše uzavřel. Až teď si povšimnul malé police nalevo od vstupních dveří. Většina federačních velitelů si na ně umisťovala pozlacené modely lodí. Jeho plán byl ale trochu jiný. Na Artemis stejnou poličku používal jako prostor pro lahve alkoholu, vínem počínaje a saurianskou brandy konče. Posadil se do koženého křesla a zapnul obrazovku konzole. Ta byla udělaná stejným stylem jako Quinnova. Dvě kovová ramena zvedl a mezi nimi se objevila holografická projekce pracovní plochy. Doteky do stolu, ve kterém byla zabudovaná virtuální klávesnice, si zpřístupnil velitelské kódy a snažil se, aby si je zapamatoval.

Následuje:
Nová loď, nový domov