Poslední mise

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13
• Kapitola 14
• Kapitola 15
• Kapitola 16
• Kapitola 17
• Epilog

Kapitola 15

USS Teror

"Hlášení pane Brody. " Promluvil do šumu okolních přístrojů kapitán Franklin.

"Nevím kapitáne, ale určitě tam něco bylo. Teď je to však pryč. " konstatoval Brody.

Franklin se otočil se svým křeslem. "Pane Fry můžete něco dodat?"

"Negativní kapitáne. " Odvětil Fry. "Avšak detekuji velké množství trosek na orbitě třetí planety. Bohužel musím konstatovat, že vykazují energetické stopy lodě Federace."

Kapitán Franklin souhlasně kývnul , otočil se spět , podepřel si ruku dlaní a se zájmem hleděl na přibližující se planetu. Kolem které pomalu kroužili dva neveliké měsíce.

Romulanský raketoplán

"Do úplného vychladnutí warpjádra zbývá ještě deset minut kapitáne. " oznámil Spock.

"Rozumím. " hlesl Kirk "Ste si naprosto jistý, že se maskování spustí ihned jakmile vystoupíme z časového warpu?"

"Zajisté kapitáne. Všechny funkce počítače zajišťující maskování se vrátí do původního určení. Chyba je naprosto vyloučena. " I když si to Spock neuvědomoval, bylo v jeho hlase slyšet mírné napětí, které se však čím víc mluvil ztrácelo.

"Kapitáne senzory právě zaznamenali loď vstupující do soustavy Veridian!" promluvil se zvíšeným hlasem Roorick. Kirk vyskočil ze sedačky a postavil se za Rooricka. "Odhadovaná doba příletu?"

"Pokud nesníží rychlost kapitáne, tak tu budou do sedmi minut. " oznámil pohotově Roorick.

Kirk pohlédl na Spocka. "Jak dlouho ještě!?"

"K úplnému vychladnutí warpjádra zbývá ještě čtyři minuty a dvacet šest vteřin."

"Sakra!" vykřikl Kirk a praštil do opěradla. "Dá se to nějak urychlit?"

"To bych nedoporučoval Jime. Počítač by potom nemusel zvládnou zadaný úkol a zkolaboval by. Mohlo by nás to úplně vyhodit s drah času a co víc počítač právě převzal kontrolu nad řízením letu. " Spock zvedl ruce nad pult.

Kirk na jeho dovětek zareagoval rychle , nemeškal a raději se usadil na svoje místo. Raketoplánem se začal rozeznívat strojoví hlas počítače , který v romulanštině začal odpočítávat čas do momentu kdy loď vstoupí do časového warpu.

Roorick mezitím tlumočil. "Osm…sedm…šest…pět…čtyři…tři…dva…jedna…start."

Raketoplán se mocně otřásla a hvězdy které mohli vidět v předním průzoru se rozmázli v podelných čarách. Kirkovi se na okamžik zdálo , že jeden z měsíců, který byl napravo od nic se začal vracet po vlastní ose, byl to však jen okamžik, než mu úplně zmizel s očí. Dál už to vypadalo, jakoby letěli normálním warpem. Vše trvalo sotva dvě minuty, přesto Kirkovy připadalo jako by se na ty rozmazané hvězdy díval samou věčnost. Raketoplán vystoupil z warpu tak rychle a náhle jak do něj vstoupil. Prostor i čas se zdál být stejný, stále se nacházeli v soustavě Veridian. "Situace pane Spocku?!" vykřikl Kirk.

"Stojíme kapitáne. " konstatoval Spock , když roztančil své prsty po konzoly. "Maskovací pole je spuštěno. Nikdo nás nevidí."

"Jistě Spocku! Ale jaký je čas!!?" skoro křičel.

"Jsme tu sami Jime s třetí planety nevychází žádné nouzové volání. Na orbitě Veridianu III. zjištěny trosky Enterprise - D a Klingonského dravce."

Enterprise-A

"Něco tam určitě bylo kapitáne. " Odpověděl nejistě Johnston. "Teď je to však pryč."

Dat vstal se svého křesla a přistoupil k vědecké stanici. "Pane Nicholsi projděte to mohli by to být Ferengové. Je možné, že se nějakým způsobem dostali před nás."

"Rozumím kapitáne. " Pravil v poklidu Nichols.

"Prozatím udržujte žlutý poplach. " Dat se dotkl tlačítka na opěradle svého křesla, aniž by před tím usedl. "Kapitán Dat k admirálu McCoyovi, dosáhli sme soustavy Veridian."

"Rozumím kapitáne. " Ozvalo se skoro okamžitě. "Kvůli čemu je ten povyk?"

"Povyk admirále?" nechápavě se zeptal Dat.

"Nechte té Vulkanštiny pane Date a odpovězte mi na prostou otázku. Proč tady všude blikají ty žlutá světýlka?" McCoy nebral s nikým žádné servítky.

Dat mírně našpulil rty a mírně naklonil hlavu "Admirál nemluvil jsem Vulkansky."

"Zapomeňte na to. " Odpověděl McCoy a přerušil spojení.

Romulanský raketoplán

Roorick pohnul jedním prstem pravé ruky na ovládači senzorů dlouhého dosahu. "Kapitáne zaznamenával Federální loď vstupující do našeho prostoru. Zřejmě už tu byli při našem příletu, ale clonila je okrajové planeta toho solárního systému."

Kirk svraštil obočí. "Je možné, že nás viděli, ještě než sme se zamaskovali?"

"To nevím kapitáne, ale pokud ano, tak sme se na jejich senzorech museli jevit jak odraz."

"Fajn. " hlesl Kirk. "Stejně to hlídej a nahlaš jakýkoliv rychlí manévr z jejich strany. Je tu možnost , že zaznamenají naší poruchu v maskovacím poli."

"Krajně nepravděpodobné Jime. " zaskočil ho Spock. "Roorick s mojí pomocí upravil jeden emitor silového pole s Enterprise-D. Měla by vydržet dost dlouho na to, než dokončíme úkol."

"Kdy ste se mi chystali tuto informaci sdělit?"

"Prozatím nebyl důvod vám takovouto informaci sdělovat kapitáne. " podotkl Spock.

"Spocku nech tý formálnosti!" Kirk si moc dobře uvědomil, že Spock má pravdu. Tu informaci mu opravdu řekl až když bylo důležité aby jí Kirk znal, přesto nechtěl ztratit tvář. "Našli ste už tu Ferengskou loď?"

"Nikoliv Jime. Máme nevýhodu v tom, že nevíme z jakého směru se sem dostala. Pokud jsou mé údaje správné tak s informací které mi poskytl pan Nichols, zbývá do zničení Enterprise méně než čtrnáct hodin."

Kirk si podepřel palcem a ukazováčkem bradu a pomalu si jimi mnul strniště, které mu za těch pár dnů vyrašilo na tváři. "Rooricku obrať raketoplán a zaveď nás na odvrácenou stranu Veridianu III. Bylo to jediné místo, kde se mohli na dost dlouhou dobu schovat."

Roorick bez odpovědi rozpohyboval stroj a zamířil přímo k Veridianu III.

Kirk mezitím vstal a ještě naposledy se podíval skrz přední průzor. "Budu v zadu, pokud na něco narazíte, tak mi okamžitě hlaste. " pronesl, otočil se na podpatcích a odešel pryč.

Už nevyděl jak se Spock zvedl také a následoval jej.

USS Teror

"Je tam někdo živý pane Fry?" zeptal se sklíčeností v hlase kapitán Franklin když se díval skrz hlavní obrazovku na dílo zkázy.

"Nikoliv kapitáne i v částech které se zdají vhodné k udržení života, nenalézám žádné známky po dýchatelné atmosféře. Avšak ve zbytcích talířové sekce detekuji slabou pozitronovou energii."

"Dá se poznat co to je?" zeptal se skepticky Franklin.

"Jediná známá pozitronová energie, která je známá. Pochází od androida Data , který slouží pod kapitánem Picardem na Enterprise. " Fry mluvil strojově a nezaujatě.

"Kapitáne možná je to hloupost. " promluvil pilot Brody. "Na planetě zachytávám už nějakej čas tísňové volání pocházející zřejmě s talířové sekce Enterprise-D."

Kapitán Franklin svraštil obočí. "Sakra chlape to mi říkáte až teď!?"

"Promiňte kapitáne , ale předpokládal jsem, že je stále aktivní tísňové volání na Enterprise-D."

Kapitán Franklin vyskočil se svého křesla a přešel ke Brodyho konzoly. Prsty pravé ruky začal pohybovat po panelu aby sám zjistil víc. "Pane Brody zřejmě vás nechám zopakovat si základní poučky s hvězdné academie, aby ste pro příště věděl, že takovéto věci se hlásí bez ohledu na to jestli váš velicí důstojník mluví k někomu jinému, nebo ne. Za takovýchto okolností by se vaše nekázeň dala omluvit. Toto je však jiná situace, vy ste se soustředil pouze na svůj vlastní úsudek bez toho aby ste to konzultoval z někým jiným a co víc na planetě se nachází patnáct živých osob. " Franklin se narovnal a otočil se na komunikátorku. "Podporučíku Hensnová, pokuste se spojit s těmi dole!"

Hensnová kývla na souhlas. "Spojení navázáno. " špitla za okamžik.

Franklin mezitím opět usedl do svého křesla , po sdělení Hansnové začal ihned mluvit. "Tady kapitán Franklin s USS Teror. Slyšímně někdo!?"

V komunikaci to mírně zapraskalo než se ozval hlas. "Jsem rád, že vás slyším kapitáne Frankline. Tady nadporučík Nichols, třetí důstojník na palubě USS Enterprise , už sme si mysleli , že na nás všichni zapomněli. "

"V žádném případě nadporučíku. " Odpověděl mu Franklin. "V nejbližší době vám tam pošlu potraviny a zdravotnický materiál."

"Mi tu na vás počkáme kapitáne. " Odvětil sarkasticky Nichols.

Komunikace byla prozatím ukončena , kapitán Franklin se však zase zaměřil na svého pilota. "Pane Brody povede výsadek a zjistíte jejich totožnost, ještě dříve než je sem přeneseme. Nechtěl bych se dočkat toho, že bych si na palubu donesl dobrovolně nějaké cizí špehy."

"Rozkaz kapitáne!" hlesl Brody a odešel z můstku. Jeho místo okamžitě nahradil někdo jiný.

"Pane Fry. " Pokračoval v udělovaní rozkazů Franklin. "Vy se postarejte o tu pozitronovou energii. Pokud je to opravdu to co zbylo s nadporučíka Data. Chci to mít na palubě."

Mezitím dole stál nadporučík Nichols u opravené taktické konzole a kontroloval údaje, které mu nahlásil praporčík Ravirez. "Ste si naprosto jistý praporčíku, že tam byli skoro deset minut , než nás kontaktovali?"

"Ano pane!?" přitakal Ravirez. "Jsem si však naprosto jistý, že je to loď Federace."

Nichols klepl do svého komunikátoru. "Nichols Sarchenkovi, podporučíku ozvěte se."

"Tady Sarchenko pane. "

"Jak daleko ste s opravou raketoplánu?"

"Motor byl v téměř dokonalém stavu pane , ale některé energetické články byli rozbité, tak jsme použili ty z toho druhého. " Sarchenko se na nějakou chvíli odmlčel. "Teď jsem to ještě konzultoval s praporčíkem Kamenem a shodli jsme se , že tenhle ptáček bude schopen lítat do půl hodiny. "

"Velmi dobře pane Sarchenko, pokud se však objeví nějaké komplikace ihned mě informujte."

"Rozumím pane. "

Nichols si založil ruce za záda a vrátil svojí pozornost praporčíkovi stojící vedle něj. "Pane Ravirezi je teď někdo nahoře?" zeptal se a ukázal prstem nahoru.

"Ne pane. Někteří se šli vyspat a zbytek se stará o zprovoznění ještě několika dalších replikátorů."

"Odvolejte je pane Ravirezi a pošlete je aby pomohli podporučíku Sarchenkovi."

"Pane není však oprava toho raketoplánu již zbytečná?" zeptal se opatrně Ravirez.

Nichols se zamračil a odvrátil se od něj. "Až si to budu myslet Ravirezi, budeme s ním na cestě domů , zatím je stále potřeba."

Romulanský raketoplán

Spock zahlédl Kirka okamžitě jak vstoupil do zasedací kajuty raketoplánu. Seděl v čelním křesle a měl hlavu schovanou v dlaních svých rukou, které se opírali lokty o desku stolu.

"Spocku jak je taková Ferengská loď vůbec velká. " Zeptal se první Kirk aniž by změnil svojí pózu.

"To nedokáži přesně určit Jime, ale některé jejich starší lodě byli jen o něco větší než naše Enterprise. " odpověděl Spock a přistoupil blíže ke stolu.

Kirk se narovnal a ruce složil do klína. "Možná ste měl pravdu pane Spocku. Chvíli jsem měl pocit jako za mlada, ale teď mě opět převládá nejistota a ať se snažím jakkoliv nenapadá mě nic co by dokázalo zvrátil osud téhle lodi a lidí na její palubě."

"Na čem ti Jime záleží víc? Na tom, že zklameš sebe, nebo , že zklameš ty na palubě Enterprise. Ty kterým si před lety prozrazoval své obavy a přání?"

"Mluvíš jak starý pastor co žil kousek od nás Spocku, když jsem byl malý. " podotkl Kirk.

"To však není odpověď na mojí otázku. " Ohradil se Spock.

"Jistě, jistě, ale problém je v tom, že si myslí , že zklamu sebe a přitom více myslím na to, že zase zklamu je. Je to pro mě bludný kruh."

"Vskutku zajímavé Jime, přesto se mi zdá nelogické předpokládat, že můžeš zklamat někoho kdo ani neví, že žiješ."

"No, ale to……" Kirk už nestačil dopovědět svojí námitku. V ten moment se totiž ozval Roorick.

"Našel jsem tu Ferengskou loď Jime!!" vykřikl přes interkom tak hlasitě, že Kirk nadskočil.

Hrtnel

Ferengská loď se přiblížila ze strany od slunce, tak aby senzorům ztížila jejích detekci. Postarší fereng seděl na svém vyvýšeném křesle a tupě zíral na pískově zelenou planetu před sebou. Jeho dva pochopové Hlisp a Gviris, na jehož jméno si spomněl teprve před pár hodinami. Několik dnů proto pověřoval nejrůznějšími úkoly výhradně Hlispa. Sice nebylo jeho povinností si zapamatovat všechna jména svých podřízených, avšak toto byl jeden z jeho nejvěrnějších a on před ním nechtěl ztratit tvář a úctu kvůli tomu, že si nedokáže zapamatovat jeho jméno. Ti dva teď tedy pohybovali svými malými prsty, které však stačili na počítání peněz, po ovládací kouli a soustředěně hleděli před sebe. Což Gvist samozřejmě vidět nemohl. "Gvirisi jaká je naše současná poloha vůči nim!?"

Gviris se zazubeně usmál na svého společníka Hlispa, čímž mu chtěl naznačit, že ctěný Gvist mu opět dává svojí přízeň. "Jsme stále plně kryti třetí planetou ctěný Gviste. Nemohou nás tedy vidět."

"Velmi dobře. " Procedil mezi zuby Gvist. "Naveď loď na stacionární orbitu a vypusť naše ma-skované sondy aby sme viděli za horizont. Chci přesně vědět co právě dělají. " Gvistovy se na tváři objevil usměv. Tyto malé sondy totiž dříve patřili Romulanům a byli vybaveny zmenšenou verzí generátoru maskovacího pole. Byl to jeho největší obchodní úspěch a i když to již bylo před řádkou let, stejně se tím všude stále chlubil. Z výšin jej však sesadil Hlisp, který se chtěl před svým ctěným Gvistem ukázat.

"Ctěný Gviste zaznamenal jsem poruchu maskovacího pole na špionážní sondě číslo tři."

"Je vidět?" zeptal s mírnou obavou Gvist.

"Ne ctěný Gviste, je však jisté, že již nedokáže maskovat svou iontovou stopu. Pokusím se ji odklonit tak aby to vypadalo, že jí tam zanechala nějaká prolétající loď. " pravil Hlisp.

Gvist už jej chtěl pochválit za vlastní iniciativu, pak jej však napadlo něco lepší. "Zamítá se!" vykřikl. "Gvirisi oslab maskovací pole na sondě číslo tři, aby se tak zvětšila iontová stopa a naveď jí po orbitě spět k nám. Až se vrátí přenes jí na palubu."

"Ctěný Gviste promiňte, že se ptám? Ale nenavede to Enterprise přímo k nám?"

"Jistěže hlupáku!! S tím právě počítám!"

Romulanský raketoplán

"Kde jsou?" zeptal se Kirk jakmile položil pravou nohu na práh vchodu do pilotní kabiny.

"Skrývají se v radarovém stínu Veridianu III kapitáne. " Odpověděl pohotově Roorick.

"Co je to za typ?" zeptal se s mírným napětím v hlase Kirk.

"Podle Romulanské databáze, dvacet let starý typ. V Ferengské flotile se již nepoužívá, podle toho co tady čtu se zdá, že bylo několik těchto lodí před několika lety prodány ve veřejné dražbě. Současné vybavení neznámé. Majitel neznámí."

"Ve veřejné dražbě?" zopakoval Kirk jeden Roorickuv výrok.

"Ferengské vojenské velení se řídí stejnýma zákony zisku. Nepamatuji si číslo, ale zdá se, že na toto se vztahuje , že dali se to prodat. Prodej to. " Roorick se usmál, ale dál se věnoval senzorům.

"Už je viditelná, provádím maximální zvětšení."

Kirk usedl na prázdné místo vedle Rooricka a zaměřil svůj pohled na jeden z mnoha monitorů. "Vypadá jak plazící se netopýr. " Řekl si pro sebe Kirk

Roorick jej však se svým dobrým sluchem opět slyšel. "Netopýr?" zeptal se nechápavě.

"Taková malá okřídlená myš co lítá jenom v noci. V mnoha jeskyních na Zemi je jich ještě spousta. Tedy vlastně bylo jich spousta, nevím jaká je situace teď. " Zauvažoval nakonec Kirk.

"Okřídlená myš?" zeptal se s ještě větším nepochopením Roorick.

"Zapomeň na to chlapče. " Odvětil Kirk a zahleděl se ještě víc na Ferengskou loď.

Enterprise-D

Fry stál v částečně uklizené kapitánské kajutě a čekal jako Kirk před několika hodinami, až mu Nichols podá vybraný nápoj. "Musím přiznat nadporučíku Nicholsi, že jsem překvapen. Nečekal jsem, že spolu budem hovořit na palubě Enterprise."

Nichols vytáhl z replikátoru dva slabě kouřící šálky a jeden z nich podal poručíku Fryovi. "No je to takoví malí zázrak. " Odpověděl Nichols a naznačil aby usedl na pohovku.

Fry odmítl a jemně naznačil, že zůstane stát. "Nechal jste sem přenést účelně nadporučíku?" zeptal se Fry.

"Ano. " zalhal Nichols. "S pěti delšími členy posádky jsme měli za úkol prozkoumat zbytky Enterprise a zajistit nějaké důležité Federální technologie. Pokud tu tedy zbyli. " Nichols dál nevázaně lhal, protože si nebyl jist za jakým účelem sem jeho loď přiletěla.

"Já jsem jich tu však napočítal víc než jenom šest mužů, pane Nicholsi. " Ohradil se Fry.

"Ti další měli pod velením podporučíka Sarchenka vyzvednout ostatky kapitána Kirka. " To byla jedna s polopravd na kterou se dohodl se Sarchenkem, aby si tak částečně kryl záda.

"Jak ste je sem dostali?" zajímal se dál Fry, avšak dřív než stačil Nichols říct jednu ze svých dobře připravených lží, zapípal Nicholsuv komunikátor.

"Můstek nadporučíku Nicholsovi. " Ozvalo se v zápětí.

Nichols klepnul do svého komunikátoru. "Tady Nichols, co se děje Ravirezi?"

"Pane asi by ste sem měl jít. Ze senzorů dostávám podivně skreslené údaje a USS Teror se nám nehlásí. Překontroloval jsem opravenou komunikaci a vše funguje v rámci daných možností. "

"Rozumím Ravirezi. " odvětil Nichols. "Zavolej Brunnera ať se dostaví na můstek a Sarchenko se připraví k odletu s částí mužstva."

"Rozkaz pane. " Ozvalo se ještě než komunikátor ztichl.

Fry jeho rozkazy chvíli nevěřícně poslouchal, pak sám klepl do komunikátoru. "Poručík Fry k USS Teroru. Terore prosím ohlaste se!" Žádná odezva se nedostavila.

I Nichols jeho snažení pozoroval s mírnou obavou. Když komunikátor zůstal tichý, položil šálek na malý stolek a vyrazil otevřenými dveřmi k nejbližšímu průlezu na vyšší palubu. Cestou se dotkl svého komunikátoru aby se ještě na něco zeptal. "Pane Ravirezi máte pořád USS Teror na svých senzorech?!"

"Potvrzuji nadporučíku. " Odpověděl opět pohotově Ravirez. "Stále drží svojí polohu na orbitě a nehýbe se. "

"Nahlaste mi kdyby se na jeho poloze něco změnilo…. Hned jsem tam… Nichols Končí. " Nicholsovy stalé víc připadalo, že klidný průběh téhle mise vzal definitivně za své. Během dalších pěti minut se dostali skrz průlezy na můstek. Brunner společně s Ravirezem pozorovali taktickou konzoli. "Stav praporčíci!?" vykřikl jen co stál pevnýma nohama na můstku.

"Stále stejný pane. " Odpověděl Brunner. "USS Teror stojí na místě a prostě s námi odmítá ko- munikovat."

"Dá se ze senzorů zjistit, že by mohli k tomu mít pádný důvod!?" ptal se dál Nichols když k nim rázoval přes půlku můstku.

"To se nedá za těchto okolností zjisti pane. " Hlesl nervózně Ravirez. "Senzory které máme k dispozici pracují pouze v omezeném režimu a úzkém pásmu. Jestli je na orbitě další loď, může být za hranicí jejich dosahu. Je zázrak, že vidíme vůbec něco."

Nichols již potřetí klepl do svého komunikátoru. "Pane Sarchenko s okamžitou platností evakujujte co největší počet členů posádky. Pokud se do dvou hodin neozvu , zkuste se s raketoplánem dostat s planety a odleťte na nejbližší stanici nebo planetu Federace."

"Ale nadporučíku?!" zkoušel zaprotestovat Sarchenko.

"Potvrďte, že jsem rozuměl rozkazu!!" zařval Nichols.

"Rozkaz pane. " Hlesl Sarchenko.

"Pane Nicholsi není toto opatření přiliž zbrklé?" zeptal se Fry. "Může se třeba jednat o poruchu v komunikaci. Jistě se zachvíli ozvou."

"Tato mise mě s takových závěrů vyléčila pane Fry. " pravil podrážděně Nichols. "Myslím však, že je ve vašem zájmu zavolat sem ty dva vaše muže s kterým ste sem transportoval."

"Jejich další přítomnost tu nebyla zapotřebí pane Nicholsi. Krátce před tím než ste mě zavedl do kapitánovy kajuty, přenesli sem zásoby atransportovali se spět."

"Nadporučíku přijímáme správu!!" vykřikl Ravirez.

"Pusťte to. " Odpověděl Nichols.

Ravirez kývnul a zadal příslušný povel na panelu. "Jsm….. napa.. ni…ne.. me…. odolat.. dlou.. Jsou…. t…. Ro…mu.. né….. " Ravirez Rozpohyboval své prsty po konzoly, nakonec však zamítavě zakýval hlavou. "Nic víc kapitáne!"

"Co senzory pane Brunnere!!?"

"Potvrzuji, že jsou zřejmě napadeni pane. USS Teror provádí únikové manévry."

"Co ten útočník!?" naléhal víc Nichols.

"Několikrát se dostal do senzorové paprsku, ale nedokáži potvrdit jeho totožnost. Nemáme přístup k databance Enterprise. " Na Brunnerovy bylo vidět, že se usilovně snaží zjistit něco víc, ale jeho snaha byla marná.

"Brunnere, když jste byl s kapitánem Kirkem u jádra počítače, nezjistil ste tam jestli jsou funkčí phasery na horní časti talířové sekce?" Nicholsnovou hlavou se honili ještě další možnosti s kterýma se zatím nesvěřoval.

Brunner naštěstí pochopil o co Nicholsnovi jde. "Tato část vybavení byla z velké části demontována, pouze jeden z phaseru je schopen palbi pane. S energií s této lodě však máme k dispozici pouze tři, maximálně pět výstřelů. Pokud připojíme generátor, který jsme přivezli sebout tak jich možná zvládnem o něco víc."

"Rozumím. " sykl Nichols. "Proveďte!"

"Kapitán Kirk?!" zeptal se nevěřícně Fry.

"Dlouhý příběh , ale doufám, že se mu povede to co zamýšlí, protože tahle budoucnost se mi nelíbí. " Procedil mezi zuby stekle Nichols.

"USS Teror byl zřejmě zničen!!" vykřikl Ravirez. "Úplně se mi ztratili se senzorů."

"Jak jste na tom pane Brunnere!?"

"Hotovo pane. " Odpověděl pohotově Brunner. "Převedl jsem všechnu dostupnou energii do phaserů. Kromě nich jde energie už jen sem."

"Dobrá práce pane Brunnere. " Hlesl Nichols. "Teď se všichni tři pokuste dostat co nejdál odsud!!" odstrčil je od taktické konzole. "Snad bude Kirk rychlejší než ti nahoře."

Enterprise-A

Data ovládl pocit, který po dlouhé přemýšlení definoval jako lítost. Litoval toho, že musel admirálovy povědět, že po jeho příteli není ani památky. McCoy nad tou správou jen souhlasně kývnul hlavou , zřejmě si o tom myslel své.

Dat vystoupil s turbovýtahu a rozhlédl se po můstku. Tento lidský pohyb začal dělat instinktivně pár dnů po tom co Enterprise opustila dok. Byl to rychlí způsob jak zjistit okamžitě aktuální osazenstvo můstku. Na velitelském křesle po dlouhé době spatřil Scottyho, který živě rozmlouval s kormidelníkem Johnstonem.

"Jaké jsou v tomto bodě vaše závěry chlapče?"

"Nejsem si úplně jist Scotty. " Pronesl s mírnými rozpaky Johnston. "všechno nasvědčuje tomu, že tu před námi někdo byl a to celkem nedávno."

Scotty se zapřel pravou nohou, aby tak otočil velitelské křeslo směrem k vědecké sekci. Dat stále stál u turbovýtahu, takže jej Scotty nemohl nepřehlédnout. "Promiňte kapitáne nevěděl jsem, že ste již tady!?" vypravil ze sebe místo otázky, kterou měl právě na jazyku.

"To je v pořádku pane Scotte. " Odvětil Dat. "pokračujte. " dodal a pomalu přešel k Johnstonovy.

Scotty kývnul a opět zaměřil svůj pohled na vysokého mladého může, který seděl u vědeckého stanoviště místo Nicholse. "Pane Miozi dá se kompletní analýzou iontové stopy poznat co to bylo za potvůrku?"

"Už jsem se o to pokoušel komandére. " Odvětil hrubým hlasem Miozi. "Iontová stopa je příliš narušena, nedá se ani poznat kdo nebo kdy to tu zanechal."

"Izolujte jeden fragment a proveďte analýzu jeho rozpadu. Mělo by nám to říct alespoň přibližný čas průletu té lodi. " Dat se nechtěl odradit ukvapeným závěrem nezkušeného důstojníka.

"Ano kapitáne. " Sykl mírně uraženě Miozi , než se otočil spět čelem aby provedl žádanou analízů. Ta mu trvala jen pár minut. "Zřejmě jsem něco pokazil, protože mi to tady ukazuje, že ta loď tudy prolétla ani né před hodinou. " V Miozio hlasu se již vytratil ten uraženej podtón.

"Pane Johnstone spočítejte předpokládaný směr letu té lodi!" pravil Dat silnějším hlasem než když před chvílí mluvil na Miozio.

"Stopa mizí za horizontem planety, dá se tedy předpokládat, že udržuje nižší orbitální dráhu u této planety kapitáne."

"Podporučíku Uhuro, sdělte výsadku, že se možná na planetě o něco zdrží a kontaktujte nejbližší lodě o možném kontaktu s Romulany. " Pronesl vážně Dat. ". Na všech palubách vyhlaste žlutý poplach."

"S čeho tak usuzujete kapitáne. " podotkl Scotty když vstával s velitelského křesla aby Datovy uvolnil místo. "Nevidím nic co by mohlo nasvědčovat, že jde o Romulany."

"Iontová stopa je přiliž porušená na to aby byla stará ani né hodinu komandére. " Odvětil Dat. "Pane Johnstone vyveďte loď se stacionární orbi……"

Jonston jej však přerušil. "Kapitáne na pěti hodinách se právě demaskovala Romulanská loď!"

"Úhybné manévry!" vykřikl Dat."

"Střílí ze svých disruptorů!" hlásil dál Johnston.

"Všechnu energii do štítů!!" vykřikl opět Dat a zaryl prsty do opěradla, ale očekávaná otřes se nekonal. "Co se děje pane Johnstone!?"

Johnston byl viditelně zmaten. "Nestřílejí na nás pane."

"Vysvětlete!" vyštěkl Dat.

"Zatím neznám důvod kapitáne, ale romulanská loď se opět zamaskovala. " Johnston se zarazil. "Okamžik…Sakra. " zaklel. "Promiňte pane. Zpoza druhého měsíce vylétá Ferengská bojová loď.

Konfigurace je stejná jako ta s kterou jsme se setkali před několika dny."

"Pane Scotte myslím, že vás teď bude víc potřeba ve strojovně!" promluvil již s klidem Dat.

Scotty odtrhl pohled od hlavní obrazovky a zaměřil se na Data. "Už tam letím!" odpověděl a zmizel v turbovýtahu.

Enterprise se konečně otřásla a jeden s kontrolních monitorů explodoval v záplavě jisker. "Štíty na osmdesáti devíti procentech!" vyštěkl Kruger sedící vedle Johnstona. Na můstku bylo již cítit vzrůstající napětí a obavy.

"Úhybný manévr beta!" křikl Dat. "Phasery pal!"

Enterprise vystřeli plnou silou svých phaserů do štítů Ferengské lodi. "Minimální účinek kapitáne. " informoval opět Kruger. "Pane na levoboku se opět demaskovala Romulanská loď. Zdá se, že se jedná pouze o raketoplán. " Lodí projel mohutnější otřes. "Štíty na osmdesáti procentech."

Romulanský raketoplán

Kirk v obavách hleděl na svojí starou loď jak v krátkých intervalech pálí se svých phaserů na Ferengskou loď. "Rooricku přibliž se k Enterprise s levoboku a vystřel společně s ní na Ferengy. Snad to naše společná palba naruší jejich štíty."

"Nebylo by lepší se s nimi spojit kapitáne?" zeptal se Roorick. "Pak bychom mohli lépe rozdělit naše síli."

"Nevím co by pro ně znamenal fakt, že jsme na palubě já a Spock. Už jenom to, že po nás nezačli taky střílet se rovná zázraku. " Kirka však trápil jiný důvod než ten s kterým se svěřil Roorickovy. Hlodal v ňom pocit, že v něm uvidí něco jiného než náhodnou pomoc.

Hrtnel

Gvist rázně praštil do opěradla svého polstrovaného křesla. "Kde se tady sakra vzali!!" zařval tak , že mu tmavá pokožka zrudla stekem.

"To nevím ctěný Gviste. Jedná se však pouze o malí raketoplán" Odpověděl Gviris. "Než je stačím zaměřit, vždycky zmizí. Jejich palba však pro nás neznamená hrozbu."

Ferengskou lodí otřásl mocný výbuch. "Přímí zásah fotonovým torpédem do naší zadní sekce. Štíty klesli o patnáct procent."

"Fotonová torpéda. Plný rozptyl!" procedil mezi špičatými zuby Gvist.

Hlisp se otočil na svého velitele. "Ctěný Gviste přijdeme o zisk, tato taktika je může zničit! Naše náklady se tak ani zdaleka nevyrovnají možnému zisku, který můžeme získat s případných trosek."

"Moment překvapení vzal za své a je nanejvýš zřejmé, že se ten zatracený android pokusí co nejdříve použít to nejcennější co mají na palubě."

"Ano. " hlesl Hlisp.

Enterprise-A

"Úhybný manévr vzor gama. " Vyrovnaně přikázal Dat. "Útočný vzorec Kirk pět."

Enterprise vystřeli jeden pár fotonových torpéd, propadla se dolu a vypálila postupně ze všech phaserovích bank na horní části talířové sekce. Inerciální tlumiče zařvali, jak se snažili vyrovnat mohutné přetížení, které by házelo posádkou jako hadrovými panenkami. Následně nato dvě torpéda vyslané útočícím plavidlem neškodně proletěla mezi warpovími motory Enterprise.

Johnston prsty pohnul co nejrychleji po pilotní konzoly spět a palcem zadal povel k další palbě.

Příď Enterprise se zase zvedla a odpalovače vyslali do vesmíru další dvojici fotonových torpéd, které přímím zásahem zasáhli štíty na dolní sekci přídě ferengské lodi. Na jejím můstku v ohlušující explozi vybuchla ovládací koule a srazila Hlispa s jeho křesla. Velké uši měl rozsekány množstvím úlomků, které se oddělili po destrukci koule. Byl na místě mrtev. I Gvirise zasáhl sprška ostrých částí , které mu způsobili četné tržné rány na obličeji a ruce kterou se pokusil ochránit si oči.

"Vystřel znova!" zařval Gvist. "Plný rozptyl!"

Gviris však neodpovídal, ještě se otočil na svého velitele a pak se zhroutil na zem.

Gvist vyskočil s křesla a přiskočil k ovládacímu pultu. Kde pěstí praštil do ovládaní palby fotonových torpéd. Držel jej dokud počítač neohlásil prázdný zásobník.

"Picardův manévr!" zařval Dat.

"Warpoví pohon mimo provoz…. pouze.. impuls a manévrovací trysky!" odpověděl Johston.

"Manévrovací trysky napravo plný tah. Všechnu energii do předních štítů!" Enterprise uhnula ve zlomku vteřiny doleva a vyhnula se tak prvním dvou torpédům s pěti. "Úhybný manévr gama-3,

plný tah impulsních motorů!" Stará loď se opět propadl dolů, naklonila se doleva a takřka udělala kotrmelec. Díky tak šílenému manévru se vyhnula třetímu torpédu. Čtvrté stačilo již skoro zareágovat a otřelo se opravou spodní část sekundárního trupu , ale na poslední nestačila ani Datova rychlost. Plnou svou silou zasáhlo hangárovou palubu. Přetížením vypadli inerciální tlumiče, což způsobilo, že i sedícím se ztratila půda pod nohama a obrovská síla je vymrštila ze svých míst. Dat se na svém křesle zhoupnul a jen s vypětím všech sil se dokázal zapřít a dostat se ke kormidlu. Musel co nejdříve srovnat loď

Romulanský raketoplán

"Dostali přímí zásah kapitáne!!" vykřikl Roorick. "Ferengská loď nabíjí své zbraně."

Kirk odtrhl pohled od silně nakloněné Enterprise, která se neřízeně pomalu otáčela kolem své osy.

"Odmaskuj nás!" vyštěkl Kirk. "Všechnu energii do disruptoru a namiř do čtverce jedna-tři-pět. Jejich štíty tam jsou nejslabší."

Raketoplán se přiblížil k Ferengské lodi , na poslední chvíli se demaskoval a vystřelil. "Přímí zá-sah!" vykřikl radostně Roorick. "Mají proražený trup na levoboku."

"Enterprise se srovnává. " Pronesl Spock, který se postavil za Rooricka. "Jejich štíty však klesli na dvacet procent. " Raketoplán se otřásl a Spock musel zarýt své prsty do polstrování křesla aby neupadl.

"Intenzita štítů nám klesla na šedesát procent, je zřejmé, že ani mi si nemůžem dovolit další přímí zásah. " radost s Roorickova hlasu zmizela.

"Spocku můžem se při síle štítů Enterprise bezpečně přenést na palubu?" zeptal se s důrazem

v hlase Kirk.

"Zajisté, jejich štíty jsou na…."

Kirk jej však přerušil. "Rooricku dokázal bys raketoplán řídit na dálku?"

"Ano. Postačí přístupové kódy a správná frekvence."

"To mi stačí. " odvětil Kirk. "Spocku připrav transportér, mizíme odsud."

Enterprise-A

Dat poklekl aby zkontroloval životní funkce Johnstona, který ležel s nohama pod sebou nedaleko kormidla. Žil, ale byl v hlubokém bezvědomí.

Kruger se při nárazu stačil zachytnou svého křesla, ale i ta si uvědomil, že ruku kterou se držel má s největší pravděpodobností zlomenou. Pokoušel se utlumit bolest tím, že se soustředil na systémy Enterprise. "Štíty jsou…na dvaceti…. procentech. Zjišťuji proražení trupu na palubě dvacet a dvacet jedna. Zadní sekce, odnesl to hlavně hangár raketoplánů. Ze všech palub hlášení zraněný, zatím žádní mrtví."

"Co Ferengské plavidlo?" zeptal se opět poklidně Dat aby jej přiliž nedeprimoval.

Kruger zvedl oči a podíval se na hlavní obrazovku, která chvilkama vypadávala. "Senzory hlásí, že na ní právě útočí ten Romulanský raketoplán."

Dat usedl do křesla pilota. "Zadní manévrovací trysky mimo provoz. Přední na šedesáti procentech maximální kapacity. Pokusím se z jejich pomocí co nejvíce vzdálit. " Enterprise se takřka neznatelně pohla a začala couvat.

"Raketoplán dostal zásah. " Stroze oznámil Kruger. "Obrací se a letí k nám."

Ztichlým prostorem můstku, kterým se jen tu a tam ozval tiché sténání, se z ničeho nic ozvalo. "Jdeme k vám. "

Kruger vytáhl zdravou rukou phaser a chaoticky jim mával kolem sebe.

"Položte to poručíku!" vyzval jej Dat.

"Ale kapitáne?" zaprotestoval Kruger.

"Myslím, že by ste ho měl poslechnou poručíku. " ozval se cizí hlas za ním.

Dat vyskočil s pilotova křesla a s vytaženým phaserem mířil na trojici postav, které stáli u vchodu do turbovýtahu. Jednoho z mužů okamžitě poznal, byl to Spock který na něj hleděl s pozvednutým pravým obočím.

Spock si musel sám sobě přiznat , že zde Data nečekal. Přesto se nedal zaskočit a v klidu pravil "Pane Date bylo by logické nám v tuto chvíli věřit."

Dat sklopil zbraň a postavil se tak aby jí nemohl použít ani Kruger.

Kirk lusknul prsty a ukázal prstem Roorickovy směr. "Chlapče pospěš , máme málo času."

Roorick se pohnul směrem k vědeckému stanovišti , kde odstrčil zhrouceného Miozzio. "Zadávám ovládací kódy."

"Co jádro?!" zavrčel Kirk.

"Výbuch jádra za padesát sekund. Přebírám řízení a nasměrovávam jej směrem k Ferengské lodi."

Roorick se snažil aby se mu prsty po vědecké konzoly pohybovali co nejrychleji.

Dat se otočil směrem k hlavní obrazovce, na té spatřil jak se malí raketoplán na plní impuls žene k ferengské lodi. Ta jej viděla jako snadný cíl a pálila po něm se svých zbraní.

"Jedenáct.. deset.. devět.. osm. " odpočítával Roorick. "sedm…šest.. pě…přímí zásah do levého motoru raketoplánu. Úplná ztráta rychlosti….. už jej neovládám. " smutně konstatoval Roorick narovnal a sám se podíval na hlavní obrazovku. Raketoplán se stočil a zmizel v záblesku malého slunce.

Kirk se chytil opěradla v očekávání otřesů, avšak Enterprise se jen lehce zachvěla. "Jak jsou na tom Ferengové?" zeptal se všeobecně aniž by někoho jmenoval, prostě doufal, že mu někdo odpoví.

"Zřejmě vytušili naše umysli, protože stačili zničit raketoplán dřív, než je mohl vážněji poškodit."

odpověděl Roorick, který ještě stále vyhodnocoval získané údaje.

"Sakra!" zaklel nahlas Kirk, obešel velitelské křeslo. "Pane Spocku zjistěte stav té ženy u komunikace a spusťte všeobecný signál z žádostí o pomoc. " Kirk se obrátil směrem k hlavní obrazovce, na které vyděl jak se Ferengská loď dala do pohybu směrem k nim. "Poručíku stav zbraní?"

Kruger pochopil , že mluví na něj, ale než odpověděl obrátil se na Data. Který souhlasně kývnul hlavou. "Všechny phaserové banky bez energie. Štíty na deseti procentech."

"Odpalovače torpéd?" zeptal se ještě Kirk.

"Zatím pod energii, obsluha se mi však nehlásí. Automatické nabíjení mimo provoz. " Kruger byl až moc konkrétní.

Kirkovy se hlavou prohnala myšlenka, v tom smyslu, že takhle si příchod na Enterprise nepřed-stavoval. Zhluboka vydechl a praštil pěstí do ovladače interkomu na velitelském křesle. "Můstek strojovně!"

"Tady strojovna. Je dost, že od vás někoho slyším už jsem se chystal převzít kontrolu odsud. " byl to Scottyho nezaměnitelný hlas. "Sakra co tam nahoře děláte , půlka mužstva mi tu lítá v luftu. Je zázrak, že tu všichni dejchaj. "

"Scotty o tom až potom. " Odvětil na to Kirk. "Jak jsme na tom?"

"Špatně, protože semnou mluví starej Jim Kirk a to znamená, že jsme na onom světě. " Odpověděl Scotty.

Dat klepl do svého odznaku na hrudi. "Scotty tady Dat, to je nelogická úvaha. Musíme se co nejdříve pohnout z místa."

"To asi nepude kapitáne. Dilitiové krystaly jsou v háji a do warp jádra nejde žádná šťáva. Jak bysme řekli u nás doma. Jsme na suchu. "

"Volají nás. " stroze oznámil Spock.

Kirk se obrátil na Spocka. "Spocku vem si Rooricka a nabijte torpédomety ručně."

Spock kývnul na souhlas a pokynul Roorickyvý, který stále stál u vědeckého stanoviště.

"Kapitáne protestuji aby se nějakej Romulan byť jen na deset metrů přiblížil k našim zbraním!" vykřikl Kruger.

"Váš protest nechám zapsat do lodního deníku poručíku. " Podotkl Dat. "Kapitáne Kirku ujal by ste se komunikace?!"

"Pro vás všechno kapitáne. " odpověděl s úsměvem na tváři Kirk a přešel k příslušné konzoly. Dřív než však potvrdil příjem správy všiml si ležící mladé ženy na podlaze v bezvědomí , která mu až přiliž někoho připomínala.

Dat opustil místo kormidelníka a postavil se vedle velitelského křesla. "Na obrazovku."

Na té vystřídal obraz ferengské lodi, pohled na ušaté stvoření, které Kirk nedokázal přirovnat k ničemu s čím se zatím setkal, tedy ve vesmíru. Jinak mu Fereng připomínal pozemskou hyenu. "Znovu se setkáváme plecháči. " Promluvil Gvist směrem k Datovy a pokračoval. "Ten fígl s maskovaným špehem byl originální přesto vám přiliž nepomohl."

Miniservomotory nepohnuly na Datově tváři ani jediným kouskem jeho syntetické kůže.

Gvista to mírně rozhodilo v jeho sebejistotě přesto pokračoval. "Pokud budete klást další odpor tak vás jediným zmačknutím tlačítka zničím."

Dat usedl a položil pravou ruku na malí ovládací panel velitelského křesla. "Musím obdivovat vaší odvahu která se u vašeho druhu přiliž nevidí, avšak je nelogické doufat, že Enterprise je bezbranná."

Gvist jim ukázal své špičaté zuby když se z hluboka usmál. "Jsem poctěn, přesto Gvista nepřechytračíte. Poznám když někdo blafuje, byť je to i zatracenej android."

"Takže Gviste. " Oslovil jej Dat poprvé jménem. "Svým útokem na Federální loď jste porušil přinejmenším půltuctu zákonu Spojené federace planet. Pokud se dobrovolně vzdáte, bude nato brán zřetel a soud k vám jistě připíše k dobru."

"O tom si nehte zdát plecháči a nezapomeňte na ty zákony Federace až vás budou ti co nabýdnou nejvíc rozebírat. Jistě si je rádi poslechnou."

Kirkovy bylo hned jasné, že nový kapitán Enterprise cílevědomě zdržuje. Odvrátil svou pozornost od hlavní obrazovky a dotkl se několika tlačítek na komunikačním panelu. "Můstek odpalovně torpéd. " zašeptal."

"Tady Spock Jime, bohužel musí konstatovat, že obsluha je mrtvá. " Spockuv hlas byl úmyslně ztišen a ozýval se pouze s komunikační konzole. "Zjistil, jsem však , že Enterprise je vyzbrojena novým typem torpéda. "

"Proč je nepoužily?" zeptal se tiše se zájmem Kirk.

"Dá se logicky předpokládat Jime, že jde ještě o experimentální výzbroj a kapitán Dat nechtěl ryskovat selhání v boji. " Odpověděl Spock.

"Teď si však takoví komfort nemůžeme dovolit Spocku. " sykl potichu Kirk. "Nabijte jimi obě komory."

"Rozumím. Spock konec. "

Kirk jedním dotykem přerušil spojení a opět se narovnal. Teď by se nám hodil nějakej zázrak. pomyslel si.

Dat zatím na poslední Gvistovu poznámku nereagoval a nehnutě jej pozoroval.

Gvist se ještě více usmál. "Do minuty požaduji vaší bezpodmínečnou kapitulaci!" pronesl, nahnul se a přerušil komunikaci. Obrazovku tak opět ovládl pohled na ferengskou loď.

Dat se s křeslem obrátil na Kirka. "Stav kapitáne?"

"Spock je již na místě. " Odvětil Kirk. "Doporučil jsem aby použil ty nová torpéda."

Dat mírně našpulil rty a naklonil hlavu. "Logická úvaha, dáme jim to co tolik chtějí. " pravil a pak přenesl pohled svých zlatých očí dolů na mladou Afričanku. "Jaký je stav podporučíka Uhury?"

Kirk byl na okamžik zmatem, než se podíval tak kam se díval Dat. "Je jen v bezvědomí. " Hlesl, sklonil se k ní aby jí opatrně převalil na záda. Mladá dívka tiše zasténala, ale oči neotevřela. Kirk byl až překvapen jak moc je jeho staré komunikační důstojníci podobná.

Kirk skusmo klepl do svého odznaku na prsou. "Ki…. můstek.. ošetřovně!" promluvil opatrně , ale reakce žádná. Když se chtěl o to ještě jednou pokusit komunikátor ožil.

"Tady ošetřovna. Mladší doktor Suchet , promiňte to zdržení, ale máme tu moc práce. "

"To je v pořádku. " odvětil v klidu Kirk. "potřebovali bychom však lékařskou pomoc na můstku. Kdy sem budete schopni někoho poslat?"

"Hned to nebude můstku……přesto se pokusím co nejdříve tam někoho poslat. Ošetřovna konec. " komunikátor opět utichl.

Mezitím Kruger informoval Data. "Kapitáne potvrzuji, že obě torpédové komory jsou nabity."

Dat kývnul na souhlas , vstal se svého křesla a dvouma skokama byl u technického stanoviště, kde se dotkl ovládání přímého spojení se strojovnou. "Komandere potřebujeme štíty."

"Dělám co můžu kapitáne, všechno je zde na levačku. Když něco opravíme hned to harcuje někde jinde. "

"Scotty ty štíty!?" naléhal Dat , který s aktivoval svůj emoční čip , aby tak jeho hlas nezněl tak strojově. Potřeboval Scottymu dokázat, že to není rozkaz , ale zoufalá žádost.

"Dobrá, jenže vám nemůžu dát víc než pětapadesát procent obviklej kapacity, pouze do předních štítů!"

"Lepší než nic Scotty. Můstek konec. " Dat sice odsud neměl úplně vše pod kontrolou i tak však dokázal zvýšit účinnost štítů o dalších deset procent. "Převedl jsem energii s impulsních generátorů do předních štítů. " Pronesl Dat, jako by nebyl kapitán. "Pane Krugere plný tah předních manévrovacích trysek!"

Kruger se naklonil a zdravou rukou zadal kormidlu plný tah. "Maximální tah manévrovacích trysek. Letíme nula cel jedna pět setin impulsu. " Kruger se srovnal, protože se na jeho panelu rozblikal varovný signál. "Nárůst energie ve zbraních na Ferengské lodi. Zaměřuje nás."

I Kirk se ozval. "Přijímáme správu…. pouze audio."

"Pusťte to kapitáne. " Vyzval jej Dat, když se vracel na svoje místo.

Kirk zadal příslušný povel, zvedl se a přemístil k kormidlu.

"Zřejmě toho ještě nemáte dost. Tím ste si však podepsali rozsudek smrti. " zaskřehotal hlas s  komunikátorů.

"Pane Krugere připravte se dát povel panu Spockovy. " Vyrovnaně přikázal Dat, opřel se a položil obě ruce na opěradla. Pozorně sledoval každý detail na ferengské lodi, která kdoví proč ještě nevystřeli svou smrtelnou salvu směrem k Enterprise. Datovi skoro připadalo jakoby byl v hlavě toho Ferenga, který je sleduje a směje se jejich marné snaze o únik. Dat se mírně usmál "Kvantové torpédo pal, pane Krugere."

Kruger zmáčkl červené tlačítko tak silně až mu připadalo, že jej zarazil hluboko do panelu. Příkaz v odpalovně torpéd Spock zaregistroval takřka ihned jak červené světlo zaplnilo centrálu a bez chvilkové úvahy stiskl to své červené tlačítko. Enterprise opustila zářící koule , která se ve zlomku vteřiny dostala k Ferengské lodi a s ničivou silou prorazila její štíty.

Dřív než však stačil dát Dat pokyn k druhému úderu zasáhli Ferengskou loď dvě fotonová torpéda její záďovou sekci s cílem vyřadit nadobro motory.

"Hlášení!?" vykřikl Dat v další zlomce sekundy.

"Federální.. loď v útočící… pozici.. " Kruger se zajíkl s toho jak bojoval z bolestí ve zlomené paži a s napětím které dosahovalo vrcholu. "Pohyb ferengské… lodi ustal, utrpěla….. vážné škody v  srpkovité sekci…" Krugerovi projela rukou další bodavá bolest. Kirk se na něj s obavami otočil, ale v jeho slzících očí Kirk poznal, že jakoukoliv pomoc rezolutně odmítá. "Pravá disruptorová….. ba-nka vyřazena…v levé stále…detekuji… pokračující nárůst…. energie."

Do Hrtnelu se zabodli další dvě fotonová torpéda.

Data ovanula vlna pochybnosti , jestli je logické zvyšovat agónii posádky Ferengské lodi. Tato úvaha mu v hlavě proběhla za méně než sekundu, přesto dost dlouho aby na okamžik ztratil pojem o realitě. Enterprise se z ničeho nic prudce naklonila. Datova mysl začala okamžitě hodnotit novou změnu. Pohledl na Kirka, který se usilovně rval s již málo poddajným kormidlem a pak na Ferengskou loď která s posledním zbytkem energie vypálila směrem k Enterprise. Útlí paprsek šel dalece mimo, ale Datovy ukáza l, že ferengská loď je stále nebezpečná. "Pane Krugere…"Dat se okamžitě zarazil, když spatřil svého velitele bezpečnosti bezvládně zhrouceného v křesle. "Kapitáne Kirku zaměřte můstek a palte!"

"Rozkaz kapitáne. " Procedil mezi zuby Kirk než pěstí praštil na příslušné místě na panelu.

Při absenci inerciálních tlumičů se Enterprise při výstřelu lehce zachvěla, než poslala druhé kvantové torpédo směrem k rozpadajícímu se Hrtnelu. To ničím nebráněné prolétlo ve vakuu krátkou vzdálenost a z ničivou silou se zasáhlo hlavu ležícího netopýra. Ferengská loď jakoby se v poslední sekundě svého bití mocně vzepjala než zmizela v jasném výbuchu, který na okamžik ozařřil ztemnělou oblohu nad Veridiane III.

Kirk přimhouřil oči, byl to instinkt i když počítač automaticky snížil jas na hlavní obrazovce.

Dat se ani nepohnul, pouze ještě jednou zaměřil svůj pohled na poručíka Krugera. Chtěl nejdříve požádat Kirka aby zkontroloval jeho životní funkce, nakonec však vstal a sám šel zjistit jak na tom je.

"Myslím, že pouze omdlel kapitáne. " Pravil vklidu Kirk.

Dat kývnul na důkaz, že Kirkuv závěr byl správný a pak se lehce dotkl odznaku. "Můstek ošetřovně, žádáme o okamžitou lékařskou pomoc."

"Tady ošetřovna, již jsem reagoval na vaše první volání. Lékařský tým je již na cestě. " možná to byla jenom náhoda, ale jen co dozněla poslední slova s komunikátoru. Dveře turbovýtahu tiše zašuměli a na můstek vyběhli tři postavy s lékařskými kufříky, jenž se okamžitě rozeběhli k ležícím postavám.

U komunikační konzole zapípala kontrolka, která oznamovala, že se někdo dožaduje komunikace. Dat se narovnal a několika ráznými kroky přešel na druhou stranu můstku.

Kirk se postavil a chvíli jej sledoval. Nakonec se však od něj odvrátil a zaměřil svůj pohled na hlavní obrazovku. Na te se objevila tvář, která svou mladistvosti tolik Kirkovi připomínala tu jeho, když dostal velení na své první Enterprise. Tvář se upřímně usmála než začala mluvit. "Jsem kapitán Franklin s USS Teror, promiňte to zdržení, ale nakonec jsme to přeci jenom stihli."

Dat pomalu přistoupil k velitelskému křeslu, "Lepší někdy než nikdy kapitáne. Děkuji vám za pomoc."

Kapitán Franklin se jemně na obrazovce uklonil.

Následuje:
Kapitola 16