Konspirace 2

Obsah

• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13
• Kapitola 14
• Kapitola 15
• Kapitola 16
• Kapitola 17
• Kapitola 18
• Kapitola 19
• Kapitola 20
• Kapitola 21
• Kapitola 22
• Kapitola 23
• Kapitola 24
• Kapitola 25
• Kapitola 26
• Kapitola 27
• Kapitola 28
• Kapitola 29
• Kapitola 30
• Kapitola 31
• Kapitola 32
• Kapitola 33
• Kapitola 34
• Kapitola 35
• Kapitola 36

Kapitola 28

Koloniální Dravec Oko 3Z, hvězdný čas 2333,11.17. Vysoká orbita planety Arres

Kapitán Landis neměl ani trochu radost z toho, co se za poslední dny odehrálo. Už podruhé v relativně krátkém čase spatřil vlajkovou loď mimo provoz. S tím rozdílem, že tentokrát šlo o skutečná bojová poškození. Gandorové Oko 7Z pořádně zřídili. Věděli, kde a jak zasáhnout, čehož při útoku řádně využili. Hřbetní výzbroj byla úplně pryč, poškození trupu bylo sice minimální, ale o to větší škody napáchali útočníci uvnitř. Navíc byly podle zpráv na cestě další gandorské posily. Netušil, jestli dorazí dříve než koloniální lodě. Sto lodí bylo přeci jenom trochu dost i proti třídě C. I když pokud by se podařilo znovu zprovoznit Oko 7Z a všechny jejich zázračné zbraně, potom by čtveřice lodí k udržení soustavy bohatě stačila. Koloniální technologie za poslední roky výrazně postoupila. Mnohem, mnohem víc než gandorská. Možná ne v typech lodí, ale spíš ve vybavení. Dravci nesli silnější štíty a zbraně, takže bylo možné snížit stavy v některých méně důležitých oblastech, kde Gandorové často operovali. Přesto Koloniální dávali Gandorům jasně najevo, že nehodlají tolerovat jejich nájezdy do soustav pod ochranou koloniálních sil a narušování smlouvy, kterou uzavřeli s Gandorským obchodním konsorciem. Jenomže tohle všechno mohlo přijít během krátkého času úplně vniveč. Od Tolkina už věděl o ukradených plánech Oko 7Z. Nic nebylo zkrátka jednoduché. Sám začal společně s prvním důstojníkem pracovat na nových úpravách jejich obrany. Nová Kolonie při druhém střetnutí v žádném případě nezaváhá. Nenechá někoho, jako jsou Gandorové, využívat plody jejich dlouholetého technologického rozvoje. Tolik slíbil sám sobě.

Právě mířil do transportní místnosti, aby se přenesl na Oko 7Z k setkání s kapitánem Tolkinem a jeho důstojníky. Jeho lidé a každý, kdo měl volné ruce, pomáhali na vlajkové lodi. Obrněná družstva pěchoty ještě teď, skoro den poté, likvidovala mrtvé gandorské válečníky. Nacházeli je na nejrůznějších místech po celé lodi. Ve dvou případech se dokonce stalo, že byli ještě živí a pokoušeli se provést sebevražedný útok. Nikdo z jeho lidí sice nepřišel o život, ale na ošetřovnu přibyli další zranění. Díky skvěle koncipované obraně se na Oko 7Z obránci bez potíží udrželi. I kdyby by Oko 3Z nepřiletěl na pomoc, tak by nejspíš dokázali nepřítele zahnat. Jenomže to by s sebou neslo patřičnou odezvu. Odplatu v podobě úplného zničení lodi zvenku. Sice tam nezůstalo moc lodí, ale stále byly ozbrojené. Ani veškerá snaha Voyageru o předem připravený útok ze zálohy by nebyla nic platná. Musel uznat, že šlo o skvělý plán, hodný taktického génia. Nic menšího ani nešlo od elity Koloniální flotily čekat. Tolkin neměl jen tak pro nic za nic pověst znamenitého taktika. Z minima vytěžil maximum. Landis se také těšil na podrobnější analýzu adaptované technologie u federální lodi. Zcela jistě půjde o nesmírně hodnotné informace, které se budou v blízké budoucnosti hodit.

Na Oko 7Z zatím měli pouze tři mrtvé, což bylo při invazi tohoto rázu velice málo. Zato skoro dvacet těžce zraněných a dalších sedmdesát středně těžce, lehká zranění nepočítaje. Boje si nakonec přes všechnu připravenost vybraly svoji daň i na straně obránců. Část zraněných nechal přenést na Oko 3Z, aby se o ně postarali jeho zdravotnické týmy. Beztak byla ošetřovna na Oko 7Z poškozená během boje. I tak bylo zraněných opravdu hodně. Strojovna však na rozdíl od ošetřovny zůstala díky urputnému boji o každou chodbu zcela netknutá. Jedna z mála dobrých zpráv. Hawe odvedl při obraně Oko 7Z zatraceně dobrou práci. Bylo odkud začít při rozsáhlých opravách. Tenhle chaocký poručík se mu líbil. Byl jedním z mála Chaoků v současné koloniální expedici, což byl následek nedávného spiknutí v Nové Kolonii. Ačkoliv už tomu bylo víc než deset let, stále ho měl v živé paměti. Obrana základny 73 a poté už divoký vír válečných událostí ze všech stran. Nakonec to byli Chaokové, kdo tomu učinil přítrž. Ovšem za strašlivou cenu. Většina z nich totiž v nadcházejících bojích padla.

Co však shledal momentálně nejznepokojivější, byla nepřítomnost velitelky expedice, majora Kronesové. V prvním okamžiku se obával, jestli náhodou není na seznamu zraněných či dokonce mezi mrtvými. Druhá možnost v něm vzbudila doslova hrůzu. Její smrt by zcela jistě otřásla celou expediční flotilou, i když v posledních letech nepatřila k aktivnímu velení. Tolkin na otázku ohledně své nadřízené odpovídal dost vyhýbavě. Landis pochopil asi tolik, že se těsně před bojem přenesla dolů na planetu a tam málem přišla o život. Proč a z jakého důvodu opustila své místo, kapitán vlajkové lodi neuvedl. Zatím byla podle posledních zpráv dole u Arexivanů. Víc se kvůli klimatickým poruchám na planetě, které zcela znemožňovaly komunikaci s Arexivany, oficiálně nevědělo. Deltaplán odeslal zprávu těsně předtím, což bylo krátce po explozi, ke které došlo v oblasti severního pólu Arresu. Landis nehodlal informační ticho nechat protahovat déle, než bude nezbytně nutné. To byl jeden z důvodů, proč svolal na vlajkové lodi poradu. Nebyl vlajkový důstojník, takže musel mít ke svolání porady vlajkových důstojníků zatraceně dobrý důvod. Za posledních dvanáct hodin nasbíral mnoho nových informací. Důležitých informací, ale nevěděl, jak s nimi v dané situaci naložit. Major Kronesová se v tomto ohledu nestihla blíže vyjádřit. Doufal, že Tolkina zasvětila do všeho, takže on bude schopen vydat potřebné rozkazy. V myšlenkách si připravoval, co bude na poradě říkat. Bylo něco jiného mluvit před svými důstojníky a před vlajkovými důstojníky. S paddem v ruce dorazil do transportní místnosti. Kývnul důstojníkovi, který měl zrovna službu.

„Energii!“ přikázal, sotva si stoupl na plošinu. V dalším okamžiku se zhmotnil v transportní místnosti Oko 7Z. Tolkin ho očekával osobně.

„Vítejte na palubě, kapitáne Landisi,“ podával svému protějšku vřele ruku.

„Děkuji, pane,“ přijal nabízenou ruku Landis a pevně ji stisknul.

„Říkal jste, že máte důležité informace, které bude třeba probrat,“ nadhodil Tolkin konverzačně během cesty ke konferenční místnosti.

„Ano, pane, mám,“ kývnul na souhlas.

„Budu se velmi těšit,“ odtušil kapitán vlajkové lodě a dál nevyzvídal. Vyzvídání tajemství, ať už brzy známých nebo úplně cizích, nepatřilo k typickým charakterovým rysům Chartoků. Podobnou zvědavost dokázali na rozdíl od Chaoků nebo Charitů celkem bez problémů ovládnout. Do konferenční místnosti dorazili o pár minut později. Chodby už byly většinou průchodné a hlavní výtah také fungoval. Většina vyšších důstojníků, kromě doktorky Markusové, tam už čekala. Přítomnost hlavní lékařky nebyla potřebná, a proto věnovala veškerou pozornost svým pacientům na ošetřovně. Tolkin beze slov usedl do čela stolu a pokynul Landisovi, aby se posadil do křesla po jeho pravici. Obvykle v něm sedával sám, jenomže nyní velel Oko 7Z on a Landis byl logicky druhý nejvyšší důstojník v místnosti. Dával mu tím neformálně najevo, že je zde vítaným hostem.

„Našli jsme naše piráty,“ řekl Landis v úvodu, čímž si získal okamžitou pozornost všech důstojníků v místnosti.

„Kde?“ zajímala se okamžitě komandér Ostlinová, svírajíc ruku v pěst. Nepřekousla porážku, byť očekávanou. Veškerá střetnutí s Gandory končila díky jejich technické převaze vždy vítězstvím Nové Kolonie. Porážka v nerovnocenném střetnutí u ní vyvolávala vlny nevraživosti.

„Udržují pozici na okraji soustavy. Mají odsud skvělý přehled o všem, co se děje uvnitř.“ Landis aktivoval přes padd obrazovku za sebou. Skutečně, Denebola zůstávala ukrytá za poslední planetou soustavy. Nemohli tušit, že o nich vědí i přes maskování.

„Na co ještě čekají?“ zavrčela Leitha, která seděla úplně vzadu. Byla pouhou specialistkou bez hodnosti, tudíž při poradách seděla vždy vzadu, dodržujíc posloupnost velení. Osobně jí to ani v nejmenším nevadilo, protože tím nebyla tolik nápadná. Nyní o sobě dala poprvé vědět. Vycítila šanci a nehodlala ji zahodit.

„Podle všeho čekají na gandorské posily. Ty dorazí za zhruba deset hodin,“ pokračoval Landis, ukazuje na mapě výsledky dálkových skenů.

„Ještě se nevzdávají,“ zamyslel se Tolkin nad novou informací. „Jejich pozice ovšem jasně naznačuje, že hodlají zmizet ze scény při prvním náznaku potíží.“

„Problém spočívá v tom, že jejich warp za sebou nezanechává stopu, kterou bychom dokázali vysledovat,“ přidal znovu Landis. Tohle byl hlavní problém, který potřebovali vyřešit.

„A jakmile uděláme něco, co v nich vyvolá pocit, že o nich víme, tak prostě zmizí,“ pousmál se Tolkin nad nádhernou logickou hříčkou, která se před nimi otvírala. Piráti nebyli ani v nejmenším hloupí. Možná technicky zaostalí, ale rozhodně ne hloupí. Jinak by určitě nepřepadli s neozbrojenou lodí patnáct plavidel, nezískali všechen náklad, posádky nepočítaje, a ještě zůstali naživu.

„Pravděpodobně ano,“ přisvědčil Landis, obraceje pohled ke všem zúčastněným.

„Potom jim nesmíme dát záminku k útěku,“ usmál se Tolkin nebezpečně.

„Kdy vlastně dorazí naše lodě?“ zeptal se Simon Ingirus.

„Asi za dvacet čtyři hodin. Možná dřív,“ pokrčil Landis rameny.

„Předpokládám, že máte i plán, jak všechny Arexivany dostaneme nahoru,“ vyzval ho Tolkin, aby pokračoval. Nepochyboval o tom, že jeho protějšek má připravené plány pro všechny alternativy.

„Myslím, že máme řešení,“ přisvědčil Landis opatrně.

„Dokážete přes paprsek deflektoru vyslat puls dostatečně silný, aby se vytvořil bezpečný koridor atmosférickými poruchami,“ konstatovala Leitha ještě předtím, než kapitán Oko 3Z mohl podat bližší vysvětlení.

„V podstatě ano,“ připustil Landis skrývaje překvapení. Přeci jenom mohl poupravit svůj původní názor. Posádku vlajkové lodi tvořila opravdová elita, ti nejlepší. Alespoň důstojnický sbor, když pominul spoustu těch kadetů a nováčků v posádce. Tímhle si mohl pouze potvrdit skutečné kvality její posádky. Jednoho dne bude zcela jistě i ten největší zelenáč na lodi patřit k elitě. Takhle to na vlajkových a velitelských lodích prostě chodilo.

„Jenomže k vytvoření stabilního koridoru budete potřebovat ještě něco,“ přidal se Simon zamyšleně. Dosud kvůli rozsáhlým opravám neměl čas přemýšlet o podobných možnostech. Nyní ale naplno zapnul svůj inženýrský mozek a zvažoval nové informace a s nimi i nové možnosti.

„Jedna loď na tenhle úkol nestačí,“ pokračovala Leitha zamyšleně.

„Já vím,“ přisvědčil Landis, protože k tomu samému dospěl i on.

„Náš deflektor odpovídá standardům třídy C1, ale nemá potřebný výkon jako třída C3,“ zavrtěl Simon hlavou. „Museli jsme ho upravit, abychom mohli Voyager vzít alespoň do vleku.“

„S tím počítáme,“ dovolil si Landis lehký úsměv. Přeci jenom má trumf v rukávu. „Máme jeden náhradní deflektor. Vlastně jsme pro něj letěli hned, jak jsme vás odtáhli na základnu 51.“

„Výtečně. Tím se mnoho věcí usnadní,“ kývnul Tolkin spokojeně.

„Myslím, že je načase, abychom pro změnu udeřili my. Dosud pouze reagujeme na to, co naši piráti udělají. Chtělo by to vrátit jim úder,“ nadnesla z ničeho nic Leitha se záhadným úsměvem. Z lovce se stane kořist. Oblíbené chaocké rčení.

„Pokud se k nim zkusíme přiblížit, tak nám zmizí. A když zamaskujeme Dravce, budou tušit zradu. Udržují pozici kolem poslední planety, takže ani rychlý skok warpem devět nebude mít účinek,“ namítnul okamžitě Landis. Nedodal, že použití warpu ve sluneční soustavě je přeci jenom obtížnější s ohledem na gravitační rušení planet.

„Nejspíš ano, ale pokud proti nim otočíme jejich vlastní zbraně, potom budou velice nemile překvapeni,“ usmívala se mladá specialistka stále víc. Cítila, jak se uvnitř chvěje nedočkavostí nad nadcházejícím lovem. S určitou dávkou potěšení dočasně potlačila své válečnické instinkty.

„Co přesně máš na mysli, Leitho?“ pobídnul chaockou ženu Tolkin.

„Pokud vím, tak piráti nainstalovali na Deltaplán maskování,“ začala rozvíjet svou teorii.

„Deltaplán byl poškozen během útěku u základny 51. Maskování nefunguje a navíc je Deltaplán stejně dole na Arresu!“ namítnul okamžitě Simon Ingirus, který pochopil kam míří. Kapitán Landis o této skutečnosti samozřejmě nemohl vědět, proto mlčel a pouze sledoval.

„V tom máš jistě pravdu, ovšem nejde o neodstranitelnou závadu. Za pár hodin můžeme zprovoznit maskování a s jeho pomocí se nenápadně přiblížit až k Denebole. Když odpojíme všechny zbraně a omezíme emise z motorů, potom nezaznamenají náš přílet,“ vysvětlovala Leitha v krátkosti svůj plán.

„A jak je zastavíme beze zbraní?“ padla námitka od Miriam Ostlinové.

„Nijak,“ pokrčila Leitha rameny. „Přesuneme na palubu ozbrojený výsadek, který převezme kontrolu nad lodí.“

„A jak se tam dostaneme, když budou mít spuštěné štíty?“ házela Ostlinová Leithe pod nohy jeden klacek za druhým.

„Při maskování nejsou štíty aktivní.“

„A co když budou?“ dorážela Miriam hlasem ďáblova advokáta.

„Potom jim vypustíme před přídí jednu nebo dvě maskované miny. Odpálením je přinutíme odmaskovat se a během odmaskování vznikne okno pro transport.“

„To nemusí stačit.“

„Máme technologii na průnik štítem, stačí najít správnou frekvenci. Woronové nemají nijak pokročilé štíty, když je málem vyřadilo jediné fotonové torpédo. Dvě miny s účinností tři je spolehlivě ochromí na dost dlouhou dobu, abychom se dostali na palubu.“

„Budete potřebovat někoho, kdo se na té lodi vyzná,“ pronesl poslední námitku Landis.

„Ano. Ten někdo se nachází dole na Arresu, stejně jako Deltaplán. Pokud dokážete vytvořit okno k průletu, potom náš plán může vyjít.“ Leithin plán byl zcela neprůstřelný a všechno měla velice dobře promyšlené. Plán byl jednoduchý a snadno proveditelný.

„Stejně potřebujeme provést testy, abychom mohli později Arexivany přesunout nahoru, takže nevidím důvod, proč ne,“ souhlasil Landis.

„Za jak dlouho můžete nainstalovat nový deflektor na naši loď?“ zajímalo Tolkina.

„Tak dvě, nanejvýš tři hodiny.“

„Mezitím bychom měli dolů poslat náš raketoplán se zprávou. Nevíme, zda se piráti nerozhodnou pro náhlý odlet.“

„Souhlas,“ přisvědčila Miriam. Čím rychleji všechno připraví, tím více času budou mít k zajmutí Deneboly před příletem Gandorů. Bez plánů nebudou mít na vybranou nic než bojovat bez veškerých možných výhod.

„Troufneš si letět dolů, Susan?“ obrátil kapitán pozornost k hlavní pilotce, která během porady mlčela. Neměla co říci, pouze tiše sledovala čekajíc na svou příležitost.

„Žádný problém,“ učinila ledabyle souhlasné gesto. Každá nová výzva pro ni znamenala rozšíření obzorů, a když se Deltaplán dostal bezpečně dolů skrz ty poruchy, potom ona zvládne totéž, levou zadní. Sice nebude mít svůj raketoplán, ten stále ještě nebyl opraven, ale vystačí i se standardním typem.

„Potom jsme domluveni. Promluvím s kapitánem Janewayovou. Jsem si jist, že nám Sedmou z Devíti pro tyto účely zapůjčí,“ ukončil poradu Tolkin. Stejně potřeboval dostat Tashu nahoru na palubu a tohle byl ideální způsob, jak toho docílit bez zbytečných otázek. Proto nic nenamítal. Navíc potřeboval vědět, co s ní momentálně je. Z osobních důvodů, které nehodlal rozebírat příliš na veřejnosti. Vyšší důstojníci samozřejmě věděli o jejich vztahu, ale kapitán Landis nikoliv. On k zasvěceným nepatřil. Navíc nebylo nutné, aby věděl podobné osobní záležitosti. Rozhodl, že Susan nechá dole místo Sedmé. Nechtěl Arexivany nijak poplašit. Pokud by stahoval lidi zezdola nahoru, mohli by si to špatně vykládat.

Následuje:
Kapitola 29