Konspirace 2

Obsah

• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13
• Kapitola 14
• Kapitola 15
• Kapitola 16
• Kapitola 17
• Kapitola 18
• Kapitola 19
• Kapitola 20
• Kapitola 21
• Kapitola 22
• Kapitola 23
• Kapitola 24
• Kapitola 25
• Kapitola 26
• Kapitola 27
• Kapitola 28
• Kapitola 29
• Kapitola 30
• Kapitola 31
• Kapitola 32
• Kapitola 33
• Kapitola 34
• Kapitola 35
• Kapitola 36

Kapitola 30

Koloniální Dravec Oko 7Z, hvězdný čas: 2233,11.18

Deltaplán proletěl skrze atmosférické poruchy Arresu. Sedmé trvalo několik minut, než našla pomyslný koridor, který vytvářela dvojice Dravců na nízké orbitě. Nebylo to nijak příjemné, neboť klimatické změny hodně ovlivňovaly navigaci a senzory dostávaly zkreslené údaje. Najít koridor bylo mnohem těžší, než se zdálo. Pouze díky tomu, že trvala na daných souřadnicích, které neodpovídaly údajům ze senzorů, se dostala k ústí tunelu. Poté již nic nebránilo proletět bezpečně na orbitu, navázat spojení a přistát.

„Sedmá z Devíti Voyageru!“ aktivovala volací kanál, jakmile se dostala na orbitu.

„Konečně, Sedmá,“ ozvala se kapitán Janewayová nedočkavě. Měla jisté obavy, aby Sedmá zvládla let nahoru. Sice ji ujišťovali, že koridor bude bezpečný, přesto měla své pochybnosti.

„Jsem připravená k přistání.“

„Přistaňte na Oko 7Z. Inženýrské týmy tam na vás budou čekat.“

„Rozumím.“

„Naši přátelé budou potřebovat informace o Denebole.“

„Poskytnu jim všechno, co vím, ale každopádně bude nutná má přítomnost při jejich výsadku.“

„Můžete jim předat informace, ale samotnou akci provedou sami.“

„Nedostatečné. Denebola je příliš komplikovaná, než aby stačil pouhý popis lodi,“ pronesla bez zaváhání.

„Dobře, Sedmá. Buďte ovšem opatrná.“ Kapitán jenom lehce kývla. Nic nenamítala. Tušila, že Sedmá bude trvat na své přítomnosti. Jen doufala, že na sebe dá dobrý pozor. Přesněji řečeno, že na ni Leitha dá pozor. Z nějakého důvodu věřila chaocké specialistce, když poměrně sebevědomě tvrdila, že Sedmou ochrání. Jen skutečně velký blázen by si s ní něco začal. Tím si mohla být jistá.

Maskování Deltaplánu se podařilo opravit během necelé hodiny. V podstatě Sedmá nemusela cokoliv dělat, protože zde byly celé týmy inženýrů pod vedením poručíka Simona Ingiruse a B’Elanny Torresové. Tihle dva vedli celou opravu a přestavbu, zatímco ona se mohla jenom dívat. Samozřejmě nevydržela zůstat nečinně stát, ale toho zůstala ušetřena.

„Vy jste Sedmá z Devíti?“ oslovil blondýnku hluboký, lehce chraptivý hlas.

„Ano,“ přisvědčila.

„Myslel jsem si to,“ odtušil muž a hned pohotově doplnil. „Jsem poručík Hawe, velitel přepadového oddílu.“

„Rozumím.“

„Jak moc dobře znáte vnitřní interiér Deneboly?“ zazněla otázka, ale nepocházela od Haweho. Ženský hlas přišel zpoza jeho zad.

„Tohle je Leitha, naše specialistka,“ představil poručík právě dorazivší chaockou ženu. „Ona bude součástí útočného komanda. Její specializace by nám měla výrazně pomoci při převzetí kontroly nad lodí.“

„Jednoduše vás budu chránit, aby se vám nic nestalo,“ doplnila za něj, přičemž vrhla po Sedmé výrazný pohled.

„Nemyslím, že bude třeba mě chránit. Woronové nemají téměř žádné zbraně,“ opáčila Sedmá s přehledem. Hawe si informaci ihned uložil do svého paddu.

„Nikdy nevíte, co se může stát. Kapitán Janewayová by jistě nebyla ráda, kdyby se vám cokoliv stalo.“

„Což se nestane, když na vás Leitha bude dohlížet. Má v tom jistou praxi,“ přidal pohotově Hawe s náznakem uznání.

Na Leithu samotnou nepohlédl. Samozřejmě věděl, kdo ve skutečnosti je. Žena, která přivedla Chaoky zpátky z výšin na pevnou zem. Ukázala nový směr, kterým se jejich lidé vydali. Akorát bez ní v čele. Odmítla poctu vést Chaoky do nové éry. Místo toho zaměřila svou pozornost sem, na Oko 7Z třídy D. Hned jak bylo plavidlo postaveno, získala místo vědeckého důstojníka. Velice netypická pozice pro chaockou bojovnici. Jenomže on věděl své. Až příliš dobře si uvědomoval, že se při společných cvičeních drží zpátky a neukazuje mu své skutečné možnosti. Byl natolik realista, aby si nenamlouval, že by dokázal zvítězit. Přesto všechno toužil vidět Leithu ve skutečné akci, kdy půjde do boje opravdu naplno. Otec mu vyprávěl o jejích dovednostech a byl nesmírně hrdý, že jeho syn bude mít možnost sloužit s živoucí legendou na jedné palubě. Pokud po jejím boku vykoná hrdinské činy, potom konečně vrátí své rodině ztracenou čest.

„Ani se vás nedotknou. O to se už postarám,“ přisvědčila Leitha mrazivě. I ona měla na piráty ne zrovna příjemnou vzpomínku, když uvázla ve své kajutě během jejich útoku a málem se udusila při výpadku systémů podpory života. Naštěstí se k ní vyprošťovací týmy dostaly včas.

„Doufám…,“ začala Sedmá, ale jiný hlas ji přerušil hned na začátku.

„Všechno připraveno!“ B’Elanna Torresová mohla být více než spokojená, protože Deltaplán byl znovu plně funkční a připravený k letu. I ona hodlala udělat cokoliv k zastavení pirátů. Nehledě na fakt, že z její kajuty ukradli řadu osobních věcí, věci ke kterým měla blízký osobní vztah. Jenomže její přítomnost nebyla žádaná. Už tak byl výsadek dost početný.

„Potom můžeme vyrazit,“ přisvědčil Hawe. „Z toho, co víme, nemají Woronové žádné těžké zbraně, takže budou stačit lehké bojové obleky. Jeden máme i pro vás, Sedmá, připravený v raketoplánu. Jen pro jistotu,“ dodal rychle, když viděl její nesouhlas.

„Hodně štěstí, Sedmá,“ popřála ji B’Elanna rychle. Doufala, že uspějí, a nejenom kvůli sobě. Také kvůli Voyageru. Dalo dost práce opravit stávající poškození, natož pak nějaká další.

„Děkuji, poručíku,“ řekla Sedmá prostě a bez dalších průtahů se vydala s dvojicí Chaoků k raketoplánu. Hodlala usednout k řízení, neboť pro koloniální vojáky nemuselo být ovládání navržené Tomem Parisem dostatečně variabilní. K řízení se však nedostala dříve, než ji Leitha přiměla vzít si ochranný oblek. Nakonec to nezabralo příliš dlouho, než mohla s Deltaplánem vzlétnout. Maskování spustili ještě předtím, než opustili hangár. Nikdo je tím pádem neměl vidět. Nic nenasvědčovalo tomu, že piráti zaznamenali jejich utajený vzlet. Nejspíš ani netušili, že jsou sledováni. Zůstávali schovaní před senzory za měsícem poslední planety Arresu. Z Deltaplánu je neviděli, ale dostávali telemetrii z maskovaných satelitů vypuštěných Oko 3Z. Kapitán Landis si počínal mimořádně chytře, když je vypustil zamaskované. Nevzbudil u pirátů žádné podezření. Přeci jenom jejich technologie výrazně zaostávala za koloniální.

„Blížíme se k Denebole,“ poznamenal Hawe ovládající taktickou konzoli. „Vzdálenost dvacet tisíc kilometrů.“

„Nemají spuštěné štíty. Pouze maskování. Přesně jak jsem očekávala,“ dodala Leitha spokojeně.

„To nemusí být úplně jisté. Senzory nejsou na tuto vzdálenost vůči maskované lodi dostatečně účinné,“ namítnul Hawe. „Přiblížit na dva tisíce kilometrů!“

„Rozumím,“ přisvědčila Sedmá.

„Máš pravdu, skutečně zaznamenávám nějaké silové pole pod jejich maskováním. Nejsou to štíty, pouze nějaké nízkoenergetické pole.“

„Zastavit na levoboku!“

„Zkusím přemodulovat transportní paprsek, abychom skrze silové pole pronikli na palubu,“ navrhla Sedmá okamžitě.

„Dobrá,“ kývnul Hawe prostě. Tohle nebyla koloniální technologie, takže přenechával Sedmé volné pole působnosti.

„Frekvence pole a transportéru jsou synchronní,“ oznámila po necelé půlminutce.

„Přeneseme se na palubu,“ rozhodl chaocký důstojník, kontroluje naposledy svoji výbavu. Oblek byl vybaven do nepohody. Kromě lehkého štítu měl i celou řadu univerzálních prostředků, takže jeho majitele jen tak něco nezaskočilo.

„Neměli by nás zachytit. Alespoň ne okamžitě, ale časem jim dojde, že něco není v pořádku,“ upozorňovala blondýnka věcně. „Nejlepší bude přenést se do jejich nákladového prostoru, tam nás nebudou hledat, a potom použijeme jich transportér k přenesení do transportní místnosti a odsud do další části lodi.“

„Nebude tam někdo hlídat?“

„Možná. Woronové se zdržují kolem klíčových oblastí lodi. Méně důležité práce přenechávají podřízené posádce. Ta nebude představovat hrozbu, neboť nemají zbraně.“

„Kolik?“

„Woronů je kolem dvaceti a mají lehké ruční zbraně. Ostatních je zhruba dvojnásobek.“

„To, že nemají zbraně, ještě neznamená, že nebudou bojovat!“ namítnul Hawe opatrně.

„Pokud si budou moci vybrat mezi loajalitou ke svému kapitánovi a bojem s námi, věřím, že si vyberou správně a pomohou nám,“ řekla Leitha dříve, než mohl Hawe cokoliv dodat.

„Možná,“ pokrčil na to rameny.

Postupně se všech osm členů komanda se Sedmou přeneslo na palubu Deneboly. Celkem hladce, nikde se neozval žádný alarm, který by naznačoval, že byli odhaleni. Prostor všude kolem byl mnohem větší než se zvenku zdálo. Skladiště bylo plné nejrůznějších věcí. Spousta z nich pocházela z Voyageru, něco z Oko 7Z a spousta dalších součástí a vybavení z předchozích loupežných výprav. Sedmá celkem neomylně vedla celý tým k transportéru. Najít ho mezi vším tím haraburdím bylo skoro nemožné. Transportní místnost byla dost provizorně udělaná a někdo zdejší transportér musel dělat vyloženě na koleně. Zato odvedl víc než dobrou práci. Transportér měl podle údajů veliký výkon a bez problémů pojal mnohem větší množství vzorců, než se zdálo být možné. Výrazně překonal i koloniální transportéry a to už bylo co říci.

V kruhové formaci se komando přesunulo ze skladového prostoru přímo do transportní místnosti. Sedmou nechali záměrně uprostřed, aby zabezpečili její bezpečnost. Neměla šanci protestovat. Než se nadála, zhmotnili se v druhé transportní místnosti. Nacházel se zde jeden člen posádky, ale nepatřil k Woronům. Zjevení ozbrojeného výsadku pro něj znamenalo dostatečně velký šok. Přesto zcela automaticky sáhnul po konzoli na stěně, aby varoval ostatní. Hawe na nic nečekal. Jeden rychlý výstřel poslal muže k zemi. Prošel kolem něj, aniž by se ohlédl. Nastavil si zbraň na silné omráčení, takže nepotřeboval dále ztrácet čas. Co nejjemněji chytil Sedmou pod paží a posunul ji vpřed. Vyšli ven ze dveří, chodbou dál až ke křižovatce. Víc než výmluvným gestem si vyžádal směr.

„Tudy se dostanete na můstek a tímto směrem do strojovny,“ oznámila bez zaváhání.

„Dobře,“ kývnul prostě. Neměl čas příliš se ohlížet. V akci, jako byla tato, hrála největší roli přesnost. Hlavně nesmí udělat chybu. „Parkinsi, Hurthe! Půjdete se mnou na můstek. Leitha s ostatními zajistí strojovnu. Jdeme!“

Hawe jednal rychle a rázně. Sice se nacházeli na palubě nepřátelské lodi a dle všech informací měli na své straně moment překvapení i taktickou převahu ve zbraních, ale pokud neprovedou obsazení dostatečně rychle a efektivně, budou mít problém. Čas hrál proti nim. Za necelé dvě hodiny jsou tady Gandorové, a pokud nebude Nová Kolonie kontrolovat Denebolu, budou mít zcela jistě problém. Uvědomoval si velmi dobře situaci. Přesto byl překvapen, když kapitán Tolkin svěřil velení jemu a ne Leithe. Dokonce podřídil Leithu jeho velení. Každopádně nabídnutou šanci nehodlal zahodit jen kvůli vlastnímu pocitu méněcennosti. Postupoval kupředu svižně, ale opatrně, všechny smysly napnuté. Nikde na nikoho nenarazil. Přesto nepolevoval v opatrnosti a pečlivě zajišťoval se svými muži každou chodbu, očekávaje v kterýkoliv okamžik odpor. Na ten sice narazili, ale stěží se to dalo nazvat odporem. Parkins, který šel poslední a zajišťoval jedny z bočních dveří, srazil k zemi jednoho člena posádky. Tiše a efektivně, takže nakonec nevydal ani hlásku. Vlastně ani nemusel vystřelit. Prostě přiložil muži pistoli k hlavě a držel mu ruku na tváři, aby nemohl promluvit.

„Není to jeden z Woronů, pane!“ proskenoval zajatce okamžitě Hurth.

„Vidím,“ zamručel Hawe. Informace o tom, že nikdo z podřízené posádky nemá zbraně, tedy platila. Mohl ji mít však ukrytou.

„Nemá žádnou zbraň,“ odpověděl Hurth na jeho němou otázku.

„Dobrá,“ přikývnul Hawe spokojeně. Opatrně si muže hodnotil, hledaje jeho silná a slabá místa. Nepoznával jeho druh, avšak nerad dával na první dojem. Ten muž vypadal příliš bezbranný a vyděšený, než aby představoval hrozbu, ale tím se Hawe nechtěl nechat ukolébat. Naklonil se k němu blíž a zašeptal: „Teď mě dobře poslouchej! Tady Parkins tě pustí a já se tě na něco zeptám. Jestli se o cokoliv pokusíš, zastřelím tě na místě. Rozumíš?“ dodal hrozivě. Muž horlivě přikývnul.

„Prosím….,“ neznámý se málem sesypal hrůzou, ale významné zacvaknutí Parkinsovy pušky, kterou výhružně pozvedl, ho připravilo o řeč.

„Budeš mluvit, jenom když se tě poručík zeptá, rozumíš?“ pohrozil mu Parkins.

„Kdo jsi?“ zeptal se Hawe a pokynul na Parkinse a Hurtha, aby zajistili chodbu. Zůstal zdánlivě neozbrojen, pistoli v opasku a pušku volně přehozenou přes rameno. První dojem však mohl klamat, neboť měl další překvapení. Nechtěl zajatce vyděsit ještě víc, než už byl. Jedna z lekcí lodní poradkyně, která vedla psychologické kurzy na Oko 7Z.

„Kell… Keller. Pomocný důstojník taktické sekce!“ vychrlil ze sebe muž rychle.

„Výborně, takže mi jistě řekneš, co tady ještě děláte?“

„Kapitán Ghhor stále věří tomu, že dokáže situaci ustát, jakmile přiletí Gandorové. Budou tu dřív než koloniální lodě, takže stále může vyhrát.“

„A Arexivané?“

„Ti už pro něj nemají význam. Prodal je Gandorům pro jejich nové těžební oblasti v soustavě Oria.“

„Dobře, velmi dobře,“ usmál se Hawe spokojen s odpovědí. Právě získal nesmírně cennou informaci o aktivitách Gandorů. Osud jim tohohle muže nemohl nechat vběhnout přímo do náruče ve vhodnější okamžik. Odpovídal okamžitě a bez váhání, což bylo známkou toho, že si nevymýšlí. Navíc všechno, co říkal, znělo logicky a potvrzovalo původní dojem.

„Nezabíjejte mě prosím, já jsem nemohl nic udělat proti tomu, aby na vaši základnu poštvali Borgy…,“ začal mužík překotně mluvit. Vsadil vše na upřímnost doufaje, že když všechno řekne, nebudou s ním zacházet tak zle, jako když bude něco tajit.

„Kde je kapitán Ghhor?“ přerušil jeho nářky Hawe.

„Je na můstku,“ polknul zajatec, stále hledaje skrytou zbraň, o jejíž existenci byl přesvědčen, a skutečnost, že ji nevidí, ho krajně znervózňovala. „Jsou… jsou tam ještě tři Woronové a…“ drmolil překotně, aby udržel koloniálního důstojníka, který se tvářil navenek klidně, ale on už slyšel o tom, že s nepřáteli nemají slitovaní.

„Ukaž nám cestu na můstek a žádné triky!“ Hawe udělal dva kroky zpátky a pevněji sevřel svou impulsní pušku.

„Jistě, jistě, tudy!“ Muž ukázal chodbou, kterou předtím šli.

„Hlavně v klidu a žádný podraz!“ upozornil ho Hawe. Dostalo se mu výrazného přikyvování.

„Co mám udělat, až budeme na můstku?“ zeptal se po chvilce Keller.

„Neplést se nám do cesty!“ ušklíbnul se Hurth, kterého vyhlídka na akci proti pirátům viditelně povzbudila.

Můstek nebyl vlastně ani daleko. Denebola nebyla až tak velká loď, takže ke dveřím došli rychlejší chůzí během minuty. Keller všechny ujišťoval, že tudy nikdo kromě Woronů nechodí, takže na nikoho nenarazí. Naposledy se otočil před vstupem na můstek. Nejspíš se snažil vymyslet, jak se jim nebude plést do cesty, zatímco všude kolem se bude střílet. Nebo taky ne. Tihle vojáci vypadali nesmírně schopně. Určitě si podobné piráty dávají k snídani a ještě nemají dost. Dveře se otevřely. Keller neměl mnoho času, ale nalevo nikoho neviděl, a tak rychle zapadnul za nejbližší konzoli. Neviděl tedy komandéra Quasse, který se při vyrušení ohlédl. Dal by cokoliv za to vidět, jak se tvářil, když na můstek vpadlo koloniální komando. Naneštěstí si vlastního života cenil víc, takže zůstal raději tam, kde byl.

Hawe vedl svůj tým s nacvičenou přesností a mohl být na své lidi právem pyšný. Na můstku zazněly jenom tři výstřely. Komandér Quass byl prvním, koho Hawe dostal. Druhého muže zasáhl Parkins a třetího, který právě sahal po zbrani, dostal znovu Hawe. Hurth rychle překonal vzdálenost dvou metrů, odstrčil jednoho z mužů vzadu a dalšího přiměl odstoupit dozadu. Neměli čas spustit poplach ani kohokoliv varovat. Nešlo si nevšimnout jejich pohledů směrem ke kapitánově pracovně. Hawe se pomstychtivě usmál. Učinil dva kroky kupředu, než se jeho přání splnilo. Kapitán Ghhor vyšel na můstek, aby zjistil, co je to za podivný hluk. Dvojitá dávka z Haweho pušky ho okamžitě srazila k zemi. Stačila sice jenom jedna rána, ale tím se Hawe tolik nezabýval. Nyní potřeboval informace. Z výrazu obou mužů, které zajistili, čišela čirá nevíra doplněná jistým zadostiučiněním. Jejich věznitelé právě dohráli. Tihle lidé zcela jistě budou ochotně spolupracovat.

„Jelikož nejste Woronové, budu se nejprve ptát a teprve potom budu možná střílet!“ přejel Hawe všechny tři výhrůžným pohledem, který si schovával pro podobné příležitosti.

„Cokoliv budete chtít, veliteli. Udělám všechno pro to, abych se zbavil našich věznitelů,“ promluvil jeden z mužů pevně. „Ovšem nehodlám vyměnit jednoho dozorce za druhého!“

„Můžete se spolehnout, že Nová Kolonie s vámi bude jednat na rovinu,“ opáčil Hawe přistupuje k mluvčímu blíž. „Ovšem pokud zjistíme, že jste s nimi zcela dobrovolně spolupracoval…“ Nechal větu nedokončenou a bylo vidět, že jeho slova zapůsobila. Zajatec ztratil hodně ze svého sebevědomí a notně zblednul při nevyřčené hrozbě.

„Asi vás bude zajímat, kde se právě naši věznitelé nacházejí,“ přispěchal mu na pomoc Keller. Nikomu neřekl, že Kelton je jeho bratr.

„To už je lepší,“ zamručel Hawe spokojeně. Situace se vyvíjela lépe, než se odvážil doufat. Zatím však nedostal zprávu od Leithy, která by mu napověděla, jak je na tom její tým. Nemohl ji kontaktovat vysílačkou, aby ji v nevhodný okamžik neprozradil. Ne, Leitha bude v pohodě, tím si byl jist. Jenom bude potřebovat více času. Cesta do strojovny bude určitě náročnější, a pokud ji chce ovládnout, nesmí se prozradit dřív, než bude třeba.

Následuje:
Kapitola 31