Strážci řádu 2

Obsah

• Prolog
• Část první – Cesta, kapitola 1 – Náhlý odjezd
• Nečekaný host
• Předehra
• Aliance
• Mise
• Hra na schovávanou
• Odhalení
• Konspirační schůzka
• Ztracená vzpomínka
• Rodinné setkání
• Naslouchání
• Rodinné tajemství
• Napadení
• Po útoku
• Hledání cesty ven
• Poslední fáze
• Admiralita
• Živý svědek
• Část druhá - bojiště Země & Alfa, kapitola 19 – Superšpión
• Okamžik před bouří
• Útok
• Únos
• Nečekané spojenectví
• Únik
• Do neznáma
• Střetnutí
• Tamuli
• Stopy
• Zmizení
• Oběti
• Nápověda
• Znepokojivý nález
• Měsíční základna
• Virus
• Strážce
• Virus
• Úder ze stínů
• Kostky jsou vrženy
• Nepravděpodobné důvody
• Po boji
• Po bouři
• Enterprise
• Část třetí - Obrat; Kapitola 43 – Nabídka
• Diplomatická návštěva
• Tieru 4
• Návrat
• Otázka plánování
• Tajemství Zentieranů
• Dohoda
• Gralgar
• Ztracená Archa
• Strážci řádu
• Důsledky
• Poslední krok
• Návrat domů

Prolog

Země - San Francisko, velitelství Hvězdné flotily

Admirál Kathryn Janewayová vstoupila do hlavního operačního centra základny v San Francisku. Sirény přestaly houkat už před pár hodinami, kdy došlo ke stavu ohrožení. Nyní zbývalo vyhodnotit hrozbu a určit způsobené škody. Došlo k něčemu nepochopitelnému, co zkrátka a dobře nedávalo smysl. Na stanici DS9 právě probíhaly mírové rozhovory mezi zástupci Tamulského impéria a Koloniální expedice, jenže hned po podepsání příměří došlo k nepochopitelnému incidentu.

Federace hostila diplomatické jednání, které podle všeho spělo ke svému konci a podepsání příměří bylo na dosah. Konflikt mezi oběma stranami přerostl v mimořádně krvavou válku, která stála miliony životů, hlavně na Tamulské straně. Ani jedna strana z toho neměla žádný prospěch, takže bylo jenom logické, že hodlali uzavřít příměří. Federace měla být neutrální stranou, která dovede obě strany ke konečnému řešení, jenže těsně po podepsání příměří došlo k dvojici útoků.

Nová Kolonie provedla zcela bezprecedentní útok na Bajoru a souběžně s ním provedla i druhý útok na Zemi. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Na nízké orbitě se objevil Koloniální Dravec a vypálil na velitelství hvězdné flotily v San Francisku. Jak se dostal skrze bezpečnostní síť, zůstávalo záhadou. Torpédo však z nějakého důvodu nezasáhlo cíl a místo na velitelství Hvězdné flotily, dopadlo do zálivu. Nevybuchlo, což bylo podle všeho veliké štěstí. Právě teď ho záchranné týmy lovily ze dna zálivu a přicházely první výsledky, ze kterých tuhla krev v žilách.

Výbušná síla torpéda, kdyby opravdu vybuchlo, tak by zničilo polovinu San Franciska, možná i celé. Jedno jediné torpédo mohlo způsobit zkázu nepředstavitelných rozměrů pro celou Federaci, daleko přesahující všechno, co dokázal Dominion během války v kvadrantu alfa, když napadli Zemi. Nová Kolonie nebyla někým, koho lze brát na lehkou váhu. Tímhle dokazovali, čeho jsou schopní, ale bylo v tom cosi podivného. Proč zaútočili až po podepsání smlouvy a ne před ní?

Všechno co Nová Kolonie dělala, bylo precizní, účelné a mimořádně efektivní. Pokud by dospěli k závěru, že potřebují zničit velitelství v San Francisku, tak by ho prostě zničili. Jenomže tohle vypadalo jako hodně zpackaný útok, který se jim vůbec nepovedl. Stejně jako Bajoru, kde byly škody veskrze minimální. Nebo to mělo být varování? Ne, na Bajoru neměli nejmenší problém zničit lodě Federace a nejspíš by nezůstali jenom u toho, kdyby je jistý kapitán nezastavil. Jenomže i tam se jim jejich operace příliš nezdařila a jediné vypálené torpédo sice dopadlo na cíl, ale z nějakého důvodu nevybuchlo.

V tom to nebylo. Tak co bylo potom jinak? Proč tohle udělali? Čeho tím chtěli dosáhnout? Hodlali zatáhnout Federaci do své války, aby měli konečně nějakou výzvu? Ne, impérium pro ně představovalo víc než jen výzvu. Měli svých problémů dost, místo aby vyvolávali další konflikty. Mimo to, během bitvy u Bajoru byl zničen Voyager, její duchovní dítko. Dostatek důvodů, aby vůči nim cítila nemalou zášť.

Jistou zášť cítila i vůči svým kolegům z admirality, neboť většina z nich byla v době útoku pryč, takže vypořádat se s tím spadlo automaticky na její bedra. Ona bude muset informovat radu Federace, prezidentku a uklízet ten nepořádek včetně vydání prohlášení pro veřejnost o tom k čemu tady došlo.

„Admirále?“ promluvil na ni někdo za jejími zády. Ohlédla se a ihned zpozorněla. Muž, pozemšťan, vyšší pružné postavy, hnědé vlasy modré oči v uniformě plukovníka rozvědky Hvězdné flotily k ní přistoupil a čekal, až ho vezme na vědomí.

„Ano?“

„Plukovník Marcen, rozvědka Hvězdné flotily,“ představil se úsečně. „Máme předběžné výsledky, které potvrzují naši počáteční analýzu ohledně účinku torpéda.“

„Aha,“ přikývla a převzala od něj datový pad. Letmo přelétla údaje a měla co dělat, aby zachovala klidnou tvář. Tohle nebylo torpédo, ale zbraň hromadného ničení schopná zničit celá města. „A máte také nějaké vysvětlení, proč nejsme všichni mrtví?“

„Ano, madam,“ přikývl stejně úsečně a ona více sevřela rty. Po pravdě tohle oslovení neměla příliš ráda. Nicméně mu věnovala plnou pozornost. „Podle všeho došlo k selhání zaměřovací jednotky, která ztratila cíl a místo něj dopadla do zdejšího zálivu.“

„Který má hloubku maximálně nějakých patnáct metrů!“ zareagovala nezvykle podrážděně. „Příliš málo, aby to s ohledem na ničivou sílu změnilo výsledek.“

„Nešlo o přímý dopad, spíš tak nějak doplachtilo na hladinu,“ odtušil plukovník suše. „Máme důkazy o sabotáži, ale taková věc dává ještě menší smysl než samotný útok.“

„Povedlo se najít toho Dravce?“

„Ne, admirále. Zmizel ze sluneční soustavy, dřív než jsme zformovali místní obranu.“

„Určitě šlo o ty jejich nové Dravce třídy D?“

„Zcela jistě, admirále.“ Na způsobu, jakým to vyslovil, bylo ještě něco jiného, varujícího. Otázkou zůstávalo koho před kým.

„Máte nějakou teorii, proč to udělali?“ zeptala se co možná nej-neutrálnějším hlasem. Rozvědka měla tendenci dělat tajnosti a Sekce 31 ještě víc. Kampak asi spadal tenhle plukovník?

„Ne, ale hodlám to zjistit.“

„Dobře. V tom případě pokračujte ve své práci.“

„Hodlám prozkoumat i druhé místo útoku a vyzpovídat účastníky bitvy. Obzvláště jednu konkrétní osobu, která se v boji zachovala nad rámec svých povinností. Pevně věřím tomu, že mi poskytne potřebná vodítka, proč udělala Nová Kolonie, něco tak křiklavého.“

„Myslíte, že ty lodě neovládají oni?“ nadhodila admirál tázavě. Z předchozích slov bylo více než patrné, koho hodlá vyzpovídat. Osobně měla podobné plány a napadlo ji, že by je mohla skloubit dohromady.

„Tady bych řekl pouze, bůh nám pomáhej, jestli je tomu opravdu tak a ty lodě ovládá někdo jiný. Možná nějaká odštěpená radikální frakce,“ odtušil velice, velice vážně a k tomu dodal: „A jestli ne, jestli je v tom všem nějaký jejich skrytý záměr, tak potom ať nás ochraňují všichni svatí.“

„Hlavně se tím nenechte příliš unášet, plukovníku,“ varovala ho Kathryn.

„Nemějte obavy, admirále, přivedu Vám ho v jednom kuse i s odpověďmi,“ opáčil suše, otočil se na podpatku a odcházel pryč.

„Nejspíš se mi nebude líbit ani jedno,“ zamumlala si admirál sama k sobě.

Přemýšlela, jestli nemá kapitána Arana varovat před tím, co se na něj řítí, ale v téhle záležitosti už se angažoval admirál Ross, takže mu nechtěla lézt do zelí a kdo ví, co všechno má rozvědka v plánu. Ne, bude lepší, když do celé věci nebude zasahovat, dokud nebude mít Bajoranského kapitána přímo před sebou. Za ztrátu Voyageru by mu nejraději utrhla hlavu, ale plukovník měl nejspíš pravdu. Aran Dar jednal nad rámec svých povinností a zabránil katastrofě. Nic menšího od něj ani nečekala. Snad jen, kdyby při svém plnění povinností nemusel zničit celou loď. Bude mu to muset zdůraznit, než mu předá nové velení.

„Admirále, zpráva z prezidentského paláce. Očekávají...“

„Já vím, já vím!“ mávla Kathryn nad tou zprávou podrážděně rukou. „Vyřiďte prezidentce, že jsem na cestě.“

Následuje:
Část první – Cesta, kapitola 1 – Náhlý odjezd