Strážci řádu 2

Obsah

• Prolog
• Část první – Cesta, kapitola 1 – Náhlý odjezd
• Nečekaný host
• Předehra
• Aliance
• Mise
• Hra na schovávanou
• Odhalení
• Konspirační schůzka
• Ztracená vzpomínka
• Rodinné setkání
• Naslouchání
• Rodinné tajemství
• Napadení
• Po útoku
• Hledání cesty ven
• Poslední fáze
• Admiralita
• Živý svědek
• Část druhá - bojiště Země & Alfa, kapitola 19 – Superšpión
• Okamžik před bouří
• Útok
• Únos
• Nečekané spojenectví
• Únik
• Do neznáma
• Střetnutí
• Tamuli
• Stopy
• Zmizení
• Oběti
• Nápověda
• Znepokojivý nález
• Měsíční základna
• Virus
• Strážce
• Virus
• Úder ze stínů
• Kostky jsou vrženy
• Nepravděpodobné důvody
• Po boji
• Po bouři
• Enterprise
• Část třetí - Obrat; Kapitola 43 – Nabídka
• Diplomatická návštěva
• Tieru 4
• Návrat
• Otázka plánování
• Tajemství Zentieranů
• Dohoda
• Gralgar
• Ztracená Archa
• Strážci řádu
• Důsledky
• Poslední krok
• Návrat domů

Stopy

USS Titan – kapitánova pracovna

Kapitán Aran dar seděl v pracovně vedle můstku a z obrazovky před ním na něj hleděla tvář admirála Janewayové. Od okamžiku opuštění Země spolu mluvili prakticky denně, když podával rutinní hlášení o probíhající misi.

„Takže zatím stále nic,“ konstatovala admirál Janewayová na druhé straně obrazovky.

„Jsem si jist, že je dříve či později musíme objevit, admirále.“

„Admirál Shellbyová už mobilizovala flotilu u hraniční základny a je připravena vyrazit, jakmile bude třeba.“

„A jak na to reagují Klingoni? Nebo Romulané? Omega je blízko jejich území a…“

„Klingonská říše byla informována o našich manévrech. A co se Romulanů týče, ti vždycky byli jedna velká neznámá. V současném chaosu jaký u nich vládne nejspíš ani nezaznamenali, že základna Omega má větší stav než obvykle.“

„Jsem si jist, že Klingoni by nepohrdli malým dobrodružstvím, kdyby celá věc skončila blízko jejich hranic.“

„Bohužel, Klingoni mají problém, že když dojde k boji, nevědí kdy přestat. Celá věc by se mohla změnit v něco úplně jiného a diplomatický incident je to poslední, co teď Federace potřebuje.“

„Rozumím.“

„Společně s Enterprise a padesáti dalšími loděmi letíme za vámi. Máte před námi asi den náskok.“

„Už padesáti?“ matně si vybavoval, že admirál opustila sluneční soustavu s třicítkou lodí. Nehodlala nechat Zemi bez obrany, takže bylo jenom logické, že další lodě nabrala cestou.

„Na Andoru jsme nabrali další lodě.“

„Doufejme, že nebudou potřeba.“

„Potom co nám Nová Kolonie předvedla ve sluneční soustavě, bude každá loď dobrá.“

„Hlavně, aby nějaký příliš horlivý kapitán po nich nezkoušel začít střílet, sotva je zahlédne,“ učinil narážku na Pendragon. Kapitána samotné lodi raději nejmenoval.

„Nemějte obavy. Kapitána Pendragonu jsem patřičně umírnila, takže pochopil, že nejprve má zkusit mluvit, teprve potom až střílet.“

„Prozatím budeme pokračovat k soustavě Rigel. Předpokládám, že tam mohl končit ten jejich dálkový teleport. Planeta je pustá a neobydlená, takže je tam nikdo nebude hledat a…“

„Na tom teleportu je něco divného,“ přerušila ho admirál nečekaně.

„Divného?“

„Všechno nasvědčuje tomu, že ho chtěli použít, ale naši inženýři tvrdí a to svorně všichni do jednoho, že ta věc je naprostá zpitvořenina.“

„Zpitvořenina?“

„S tímhle pojmem přišla B’Elanna Torresová.“

„Zatáhli jste do toho i jí?“

„Podle ní a nejde jenom o ni samotnou, shodují se na tom všichni. Snad jen důvody proč to nemůže fungovat, se různí, ale všichni mají jasno, že tohle nemohlo nikdy fungovat jako dálkový teleport.“

„Překvapuje mě, že se k tomu nachomýtla.“

„Viditelně admirál Paris zatahal za nitky při sestavování týmu inženýrů a techniků.“

„To měla dozajista radost.“

„Přidali se k tomu i další lidé, které znáte, včetně poručíka Barclayho, či Harry Kima.“

„Harry je na Zemi?“

„Čeká na nové přidělení, stejně jako zbytek Vaší posádky, takže jsem ho vzala sebou, ale s tím si teď nelámejte hlavu. Soustřeďte pozornost k Vašemu vlastnímu úkolu.“

„Provedu.“

„Najděte ty vetřelce, případně nám dodejte cíl, kdyby se ukázalo že…“

„Můstek kapitánu Aranovi!“ zacvrlikal komunikační odznak a hlas prvního důstojníka Titanu přerušil zbytek admirálovy věty. „Senzory zachytili velkou explozi v našem sektoru.“

„Rozumím, hned tam budu,“ potvrdil příjem a znovu obrátil pozornost k Janewayové. „Vypadá to, že jsme je právě našli, admirále. Ozvu se hned, jak budu mít nějaké detaily.“

„Buďte opatrný, kapitáne. Nezapomeňte, proti komu stojíte.“

„Já vím. Titan končí.“

Jakmile obrazovka pohasla, ihned vstal z křesla a pospíchal na můstek, kam dorazil během okamžiku. Na můstku bylo rušno a první důstojník ihned vstala z kapitánského křesla sotva ho zaznamenala. Neušlo mu, že zde byla také poradkyně Troi. Pohledy většiny můstku byly upřeny na hlavní obrazovku, zobrazující explozi nápadně podobnou menší hvězdě.

„Hlášení komandére! Na co se to díváme?“

„To je věc, nad kterou si právě lámeme hlavu.“

„Síla exploze odpovídá menšímu slunci, ale…“

„Ale není,“ doplnil za ni.

„Dálkové senzory ukazují, že jde o explozi Koloniálního Dravce,“ podal vysvětlení nadporučík Jaza od vědecké stanice.

„Určitě?“

„Velikost exploze odpovídá explozi Dravce třídy D.“

„Ano, ale kterého?“

„Podle všeho toho správného,“ dodala Sedmá neoblomně.

„Jste si naprosto jistá, Sedmá?“

„Naprosto, kapitáne.“

„Dobře. Potom je tohle dobrá zpráva, včetně potvrzení, že naši přátelé plní své slovo a zlikvidovali první hrozbu.“

„Otázkou zůstává, kde sakra jsou?“ Podotkla Valeová netrpělivě.

„Ta exploze ruší naše senzory, takže nedokážeme zaměřit žádný objekt do vzdálenosti desítek miliónů kilometrů od epicentra exploze.“

„Potom můžeme jenom doufat, že je ta exploze nevzala sebou.“

„Nevzala,“ prohlásila Sedmá rozhodně.

„A z čeho tak soudíte?“

„Zachycujeme signální bóji. Podle identifikačního majáku pochází z Koloniální vlajkové lodi.“

„Doufám, že nejde o nouzový maják vypuštěný…“

„To lze zjistit jenom jedním způsobem.“

„Máme pozici?“

„Souřadnice 1-3-1 na 0-0-5. Dvě hodiny letu warpem 9.“

„Rozumím. Nastavte kurz, praporčíku,“ pokynul pilotovi.

„Kurz nastaven, kapitáne.“

„Vpřed.“

O dvě hodiny později, vystoupil Titan z warpu. Pokud však očekával pole trosek, tak celkem marně. Hlavní obrazovka ukazovala jenom hvězdné pole. Trosky tam byly také, ale příliš malé, aby je bylo vidět detailněji

„Hlášení!“ povstal kapitán Aran z velitelského křesla a zaujatě studoval obraz na hlavní obrazovce.

„Zaměřuji maják. Vysílá signál, směřující do soustavy Omikron théta,“ dostal pohotovou odpověď od poručíka Kerua.

„Opravte mě, jestli se mýlím, ale Omikron théta je v okrajové části sektoru Melona, což je hraniční sektor s Klingonskou říší.“

„Soustava Omikron théta je neobydlená soustava s jedinou planetou třídy M, která ovšem byla Krystalickou entitou zbavena veškerého života.“

„Copak tam asi hledají?“ zamnul si Dar zamyšleně bradu.

„Možná úkryt?“ nadhodila první důstojník možnou alternativu.

„A co ta krystalická entita? Určitě byla zničena?“ pokračoval Aran s náznakem pochybností, neboť si přesně nepamatoval, jak dopadla tehdejší mise Enterprise D.

„Ano. Doktorka Marrová se o to postarala,“ přisvědčila Troi vážně. „Entita se následkem vysokofrekvenčního pulsu rozpadla na miliony kousíčků.

„Potom se asi zeptám hloupě, ale neexistuje způsob, jak tenhle proces obrátit?“

„Ze samotné entity nezůstalo téměř nic, kapitáne. Milióny mikroskopických částeček, které nedokážeme znovu poslepovat. A i kdyby ano, bez samotného vědomí, inteligence, či co přesně ta entita byla, by její krystalická struktura nemohla držet pohromadě. Nebo držela, ale byla by to jenom krystalická socha, bez jakéhokoliv vědomí.“

„Dobrá, já jen…“

„Myslíte, že ani by to mohli dokázat? Znovu tu věc přivést k životu?“ pochopila Valeová, kam tou otázkou měřuje.

„Raději si nemyslím nic, ale když jste zmínili tu Krystalickou entitu, napadlo mě, že…že zkrátka tady není nic úplně nemožné.“

„Podle záznamů byly zbytky této entity sesbírány a odvezeny na vědecký institut Hvězdné flotily.“

„Takže tu nezůstalo nic, co by šlo použít?“

„Kapitáne, myslím, že si plně neuvědomujte pojem mikroskopické částečky. Ta věc byla o dost větší než tehdejší Enterprise.“

„Dobrá, dobrá, nechme toho. Nemá smysl malovat čerty na zeď,“ ukončil Dar tuhle debatu. Nedokázal říct přesně proč se toho tak chytil. „Říkáte, že sonda vysílá do soustavy Omikron théta?“

„Máme přesné souřadnice,“ přisvědčil Keru.

„Nic jiného nevysílá? Žádnou zprávu?“

„Ne, nic dalšího.“

„Zaznamenaly senzory v oblasti Koloniálního Dravce?“

„Na tuhle vzdálenost ne. Kromě toho zde byla spousta rušení, které způsobila jednak exploze a jednak jejich bojové sondy.“

„Co trosky Dravce?“

„Zůstalo příliš málo trosek, aby z nich bylo možné určit, která z lodí to byla.“

„Asi by tu nenechávali svůj vlastní maják, kdyby byli na kousíčky,“ mínila první důstojník nadneseně.

Také mám ten pocit,“ přikývnul kapitán. „Nastavit souřadnice do Omikron théta!“

„Kurz nastaven!“ potvrdil pilot.

„Vpřed!“ vydal kapitán rozkaz. „Pošlete zprávu admirálu Janewayové, že směřujeme do sektoru Melon,“ pokynul Ranulovi.

„Ano, kapitáne.“

„Upravte souřadnice, tak abychom vystoupili z warpu dvě světelné minuty před cílem,“ řekl k praporčíkovi u kormidla. „Rád bych si udržel trochu odstup a neskákal tam rovnou po hlavě, když nevíme, kdo nás přes ni může praštit.“

Koloniální vlajkový Dravec Oko 7Z

Kapitán William T. Riker právě směřoval po boku Koloniální velitelky ze strojovny. Znovu musel žasnout nad tím, jak během jediné hodiny dokázaly opravářské týmy zacelit všechna bojová poškození a obnovit trhliny v trupu. Včetně plátování, ale to bylo hlavně dílem pokročilé nanotechnologie a regenerativní technologie. Veškeré červené signální kontrolky na hlavním taktickém schématu zmizely. Pouze pár jich svítilo žlutě, ale většina měla zpátky původní modrou, nebo zelenou barvu zobrazující běžný stav.

„Nuže, co si o tom všem teď myslíte?“ vybídla ho za chůze ke zhodnocení situace.

„Splnila jste, co jste slíbila. Hrozba, kterou představoval ten Dravec třídy D, byla odstraněna,“ zhodnotil situaci opatrně.

„Ano, dalo by se říct, že skóre je 2:0 pro nás, nicméně…“

„Skóre?“

„Pochopte jednu věc, kapitáne,“ začala mu vysvětlovat trpělivě. „Oko 7Z není jenom tak nějaká loď.“

„Toho jsem si vědom.“

„Je mnohem silnější než kterýkoliv jiný Dravec a je jedno, jestli třídy C nebo D.“

„Nevypadalo to tak.“

„Přesně!“ přisvědčila rázně. „A v tom tkví celá pointa. Náš plán měl fungovat prakticky okamžitě po dvou maximálně třech zásazích do sektoru E13. První zásah se povedl, ale na ten další jsme potřebovali 22 pokusů, než došlo ke kýženému efektu. Proč?“

„Předpokládám, že tušili, co děláte.“

„Neměli nejmenší tušení. Ne po prvním zásahu. Ani nás by to nenapadlo, dokud by do stejného místa nestříleli dvakrát, či třikrát.“

„Tak co se vlastně stalo?“

„Určitě si vzpomínáte na toho Chartockého muže na Zemi, kterého ovládala ta bytost.“

„Ano, vzpomínám.“

„Měl jen nepatrné mentální schopnosti, ale ta věc je dokázala zesílit nad rámec všech možností. Díky tomu dokázal znehybnit celé skupiny lidí. Stačíte mě sledovat?“

„Ano.“

„Pokud pominu skutečnost, že taková věc bude mít destruktivní dopad na jeho fyziologii, tak pointou je, že tohle není jediná věc, kterou dokážou zesílit.“

„Myslíte tím, že dokážou zesílit i lodní systémy, jako štíty a zbraně?“ zamračil se, protože tohle byla hodně znepokojivá představa.

„Jasně si vybavuji, ty dva zastaralé a dávno vyřazené Dravce třídy B, které použili během mise Voyageru. Zničily bitevní křižník, přestože jejich zbraně mu sotva mohly poškrábat plátování.“

„Nebo ty dvě Cardasianské lodě, co zaútočily na Titan...“ vybavil si ihned podivné události provázející jejich cestu na Zemi.

„Přesně tak,“ přisvědčila.

„Pokud mohou udělat tohle, potom…“ zarazil se pozemšťan, protože tohle dávalo hodně velký prostor a těch možností se nabízelo nepoměrně dost. Víc než by se mu líbilo. Nyní začal ještě lépe chápat, proč tak moc chtějí udržet Federaci stranou.

„Potom bylo tohle střetnutí více o souboji mezi mnou a tou bytostí než souboj mezi dvěma loděmi. Myslel si, že když jsem daleko od něj, že nemohu ovlivnit to, co dělá. Veliký omyl, pro něj.“

„Takže je…“

„Jeho existence zmizela. Důvodem proč zmizela, bude ten, že musel být v těle hostitele. Logické, pokud chtěl zasahovat v té úrovni existence. V okamžiku hostitelovy smrti, která musela být hodně rychlá a hodně náhlá, ho nestačil opustit a zahynul společně s ním. Za dané situace je to jediné logické vysvětlení a předpokládám, že musí být správné.“

„Aha.“

„Dobrá zpráva je, že dva jsou ze hry. Špatná zpráva je, že zůstává ještě jeden a nelze předpovědět, čeho může být schopen.“

„Dokázala jste je vyřadit ze hry, jak?“

„Na tuhle otázku nemám přesnou odpověď,“ odtušila neurčitě. „I já mám určité schopnosti a dokážu podobné věci, jako oni, ale jenom v omezeném rozsahu.“

„Máte tušení, co jsou zač?“

„Ne, bohužel ne. Zato máme více než dost kandidátů, kteří nás bytostně nenávidí.“

„A co hodláte udělat teď?“

„Leitha stáhla velice zajímavá data z druhé lodi,“ pokračovala ale již mnohem tišším hlasem. „Na palubě lodi, bylo v okamžiku střetnutí celkem 39 Chaockých členů posádky. Jenže předtím měla celá loď 239 členů posádky.“

„Myslíte, že jde o původní posádku, nebo ty, kteří zaútočili na Zemi?“

„Jsem si celkem jistá, že jde o původní posádku a to mi dělá starosti.“

„Myslíte, co s nimi mohli udělat?“

„Obávám se, že ať už šlo o cokoliv, bylo to určitě brutální, kruté a patřičně zlomyslné. Nejspíš už jsou všichni mrtví, ale přesto…“

„Musíte to ověřit,“ došlo mu ihned.

„Signál vede do soustavy Omikron théta.“

„Ta soustava je opuštěná a není tam žádná obyvatelná planeta.“

„Pokud vím, je tam jedna planeta třídy M.“

„Ta je přeci bez života. Krystalická entita dokázala zničit všechen organický život na planetě včetně kolonistů.“

„Kromě neaktivního androida.“

„Myslíte Data?“ ujistil se, že správně pochopil onu narážku.

„Máte snad ve flotile ještě jiného androida?“

„Ne, to ne…“ zarazil se Riker. Nejprve tím, že o tomhle ví, ale nebyl si úplně jist, jestli ví i tu druhou část. „Velitel Dat je bohužel mrtvý. Zahynul na palubě Romulanské lodi během Shizonova pokusu o převrat.“ Raději nezmínil, že Dat měl bratra Lora, který taktéž nebyl a existoval ještě jeden prototyp, B4, ale ten přestože do něj Dat před svou smrtí nahrál své vzpomínky, nikdy nebyl schopen být Datem. Pouze jeho stínem, takže ho Geordi deaktivoval a předal technickému oddělení Hvězdné flotily.

„To…je ovšem velice nešťastné,“ odtušila překvapeně, ale rychle dodala: „Setkání s ním by bylo dozajista zajímavou zkušeností. Ke které už nebudu mít příležitost.“

„To nikdo z nás.“

„Každopádně Vás jistě bude zajímat, že naše dálkové senzory zaznamenaly Titan. Je za námi asi deset hodin letu,“ řekla místo toho.

„Letí za námi?“

„Průběžně monitorujeme pohyby lodí Hvězdné flotily. Víme, že si zatím drží odstup, protože neví, kde přesně se nacházíme.“

„A co s tím hodláte udělat?“

„Vypustili jsme signální bóji, která obsahuje souřadnice místa, kam právě poletíme.“

„A pokud se objeví dřív?“

„Monitorujeme i komunikaci, takže víme, že Titanu prozatím velí kapitán Aran Dar.“

„Kapitán Aran?“

„Převzal velení Titanu do Vašeho návratu.“

„To jsem netušil.“

„Víme o dvou skupinách, které vedou admirál Janewayová a admirál Shelbyová.“

„Admirál Shelbyová,“ zopakoval po ní a nemohl se ubránit lehkému úsměvu. Dobře si na ni vzpomínal, jak coby pouhý komandér hodlala převzít jeho místo na Enterprise, aniž by v té chvíli tušila, že on odmítl povýšení na kapitána. No, byla hodně ambiciózní s velkým tahem na branku, takže nebylo divu, že ji před rokem povýšili do vlajkové hodnosti.

„Zatím si drží odstup, ale sám si jistě dovedete představit, jakou spoušť může napáchat jediný Dravec, jehož schopnosti budou zesílené nad rámec jeho možností.“

„Ano, to si asi dokážu představit.“

„Potom jistě chápete, proč se tak moc snažím udržet Federaci mimo dění, dokud nebude hrozba odstraněna.“

Na tuhle část William T Riker jenom přikývnul. Nemělo cenu konstatovat zjevné, protože sám viděl, jak moc obtížný byl souboj dvojice lodí stejné třídy.

Následuje:
Zmizení