Strážci řádu 2

Obsah

• Prolog
• Část první – Cesta, kapitola 1 – Náhlý odjezd
• Nečekaný host
• Předehra
• Aliance
• Mise
• Hra na schovávanou
• Odhalení
• Konspirační schůzka
• Ztracená vzpomínka
• Rodinné setkání
• Naslouchání
• Rodinné tajemství
• Napadení
• Po útoku
• Hledání cesty ven
• Poslední fáze
• Admiralita
• Živý svědek
• Část druhá - bojiště Země & Alfa, kapitola 19 – Superšpión
• Okamžik před bouří
• Útok
• Únos
• Nečekané spojenectví
• Únik
• Do neznáma
• Střetnutí
• Tamuli
• Stopy
• Zmizení
• Oběti
• Nápověda
• Znepokojivý nález
• Měsíční základna
• Virus
• Strážce
• Virus
• Úder ze stínů
• Kostky jsou vrženy
• Nepravděpodobné důvody
• Po boji
• Po bouři
• Enterprise
• Část třetí - Obrat; Kapitola 43 – Nabídka
• Diplomatická návštěva
• Tieru 4
• Návrat
• Otázka plánování
• Tajemství Zentieranů
• Dohoda
• Gralgar
• Ztracená Archa
• Strážci řádu
• Důsledky
• Poslední krok
• Návrat domů

Konspirační schůzka

Systém Ozeum - imperiální základna 19

Admirál Sonmareus sledoval, jak vládní kurýrní loď dokončila přistávací manévr, a došlo ke spojení se stanicí. Vyrovnání tlaku v přechodové komoře, následně indikátory zablikaly sytě modrou barvou označující vyrovnání přetlaku a možnosti přejít z lodi na stanici či naopak. Hlavní dveře zůstávaly ještě notnou chvilku zavřené, ale po chvilce se konečně odsunuly a skrze přechodový tunel vystoupil z kurýrní lodi postarší Tamulec v jednoduchém modro-šedém rouchu.

Nyní bylo na admirálovi, aby se trochu zamračil. Neviděl radního T’Asadora už nějaký čas. Tedy přesněji řečeno, neviděl ho osobně. Mluvili spolu během posledního měsíce několikrát, ale jeho tvář nevypadala tak strhaná a nenesla známky únavy nezpůsobené jeho věkem. Další neklamný důkaz toho, že situace začíná být na pováženou a impérium na tom začíná být opravdu špatně.

„Vítejte na základně 19, radní T’Asadore!“ udělal Sonmareus první krok směrem k radnímu, aby ho uvítal. Neuniklo mu, že jde zcela sám bez doprovodu.

„Děkuji, admirále,“ opětoval pozdrav.

„Omlouvám se, že jsem Vás sem takhle vytáhl. Vím, že máte na domovském světě jistě spoustu práce a...“

„S tím si nedělejte starosti,“ mávnul nad tím radní rukou a ve tváři mu zahrál trpký úsměšek. „Vaše pozvání mi poskytlo tolik potřebný důvod, abych odtamtud na chvíli vypadnul.“

„Opravdu je to tak zlé?“

„Vláda zahájila masivní ofenzívu s cílem získat zpět své ztracené pozice a dávají si přitom sakra záležet, aby znovu získali ztracené pozice a důvěryhodnost.“

„A co mírová jednání s Novou Kolonií? Hodlají dál pokrčovat v téhle nesmyslné válce, nebo přeci...“

„Pche!“ odfrknul si T’Asador neskrývaje podráždění. Jeho jindy klidnou a nevzrušenou ušlechtile aristokratickou tvář, zalilo několik fialových skvrn, což bylo důsledkem rozčilení. Nikdy předtím neviděl předsedu strany Umírněných rozčileného a to Sonmareuse z nějakého důvodu vyděsilo. Pokud i on ztrácel svůj neotřesitelný klid, potom ty bylo s impériem opravdu špatné.

„Obávám se, že podobné otázky nejsou teď na pořadu dne, admirále,“ opáčil poté, co jeho pleť dostala znovu svůj obvyklý lehce okrový odstín a radní získal zpět ztracenou rovnováhu.

„Máme na krku válku a oni se snaží pouze o vylepšení vlastního image?“

„To jste vystihl velice přesně,“ přikývnul starší Tamulec a pokynul mu, aby se vydali chodbou na cestu. „Jak jistě víte, odstoupení našeho vůdce Zorala, způsobilo na politické scéně menší zemětřesení s ohledem na důvody, které ho vedly k odstoupení.“

„Ano, chápu, že to vládu a předsedu T’Aranise muselo pořádně naštvat, neboť tím podkopal jejich důvěryhodnost.“

„A ještě k tomu mu nedal příležitost ihned vrátit úder, neboť vyhlásil nové volby na post vůdce a tu vyhrála Zoe, což ho muselo naštvat ještě víc, neboť ona patřila k velkým vládním kritikům. Navíc se plně postavila za Zoralovo rozhodnutí a na chvíli to vypadalo, že zlomí tu neotřesitelnou moc vlády, ale T’Aranis není žádný naivní hlupák. Moc dobře ví, jak pracovat s veřejným míněním a jak ho změnit ve svůj prospěch.“

„Takovou věc, jakou vláda předvedla snad ani nejde ospravedlnit. Nehledě na to, co udělali se Zentierany. Vždyť...“

„Všechno jde, admirále!“ přerušil ho pochmurně. „Všechno jde, když máte prakticky neomezené možnosti a můžete dle libosti manipulovat a kontrolovat média.“

„Lidé nejsou hloupí. Musí si uvědomit ty vzájemně protichůdné informace i to, jak vláda...“

„Také si to uvědomili, v tom máte pravdu,“ ubezpečil ho radní, ale v jeho tváři znovu zahrál ten trpký úsměv. „Jenomže T’Aranis je příliš dobrý manipulátor, aby postupně dokázal otočit veřejné mínění o 180 stupňů.“

„Jak? Přeci nemůže popřít, jak to celé zpackali a...“

„První krokem je, bylo, vyjádření politování nad Zoralovým proslovem a jeho poselstvím. Poté přichází na řadu znepokojení nad jeho obsahem. Poté přichází na řadu zpochybnění. Jednotlivé pasáže jsou vytrhávány z kontextu a překrucovány. Všechny proslovy, všechna rozhodnutí, která kdy Zoral učinil, byla metodicky rozpitvána a znovu sestavena do úplně jiné podoby. V téhle nové podobě má nádech odsouzení, ukazující jaký byl ve skutečnosti špatný vůdce.“

„To je šílené...“

„Zdaleka ne, protože od odsouzení už není daleko k obvinění z rozvracení impéria a odtud už je to jenom pouhý krůček k zatčení za velezradu.“

„Taková věc by podkopala důvěryhodnost celého impéria!“

„Pokud to T’Aranise udrží u moci a zbaví ho politického odpůrce, proč ne.“

„Vy jste jeho hlavní politický odpůrce!“

„Máte to ve špatném kontextu, Sonmareusi. Býval jsem jeho hlavní politický odpůrce.“

„Stále máte vliv a...“

„Ach, chlapče,“ povzdechnul si starší muž shovívavě. „Nemám prakticky vůbec nic. Jen to, co mi T’Aranis dovolí mít a po tom, jak jsem se odvážil vyjádřit svůj souhlas se Zoralem, tak podniknul kroky, kterými zajistil, že nebudu dál narušovat jeho plány.“

„Takže...“

„Jedna věc, se mu musí nechat. Když jde o pojištění jeho moci, počíná si velice důkladně a metodicky. Ačkoliv na druhé straně ta jeho štvavá mediální kampaň mě občas dokáže pobavit svojí absurdností. Musel do ní nasadit snad úplně každého novináře či reportéra, aby na své odpůrce vyvíjel trvalý tlak, ale poněkud tomu chybí vytříbenost, protože je celkem snadné obracet jejich slova zpátky proti nim. Nicméně je to únavné, vyčerpávající, ale o tom jste asi mluvit nechtěl, že?“

„Ne, nechtěl.“

„Viditelně jste chtěl mluvit o něčem, co nechcete, aby vláda a potažmo rozvědka věděla. Proto tohle pozvání k návštěvě?“

„Ano.“

„Správné rozhodnutí. Rozvědka napíchla moje soukromé i bezpečnostní kanály. Sledují každý můj krok, každé mé slovo a hledají důvod, proč se mě zbavit. Vás také, ale Vy nejste v jejich žebříčku priorit na dostatečně vysoké pozici. Což se velice brzy změní.“

„To mě nepřekvapuje.“

„Jste jim trnem v oku, Sonmareusi. Čím většího úspěchu dosáhnete, tím větším trnem budete, protože tím narušíte jejich důvěryhodnost. Lidé znovu začnou pochybovat a tentokrát už nebude tak snadné znovu zvrátit jejich názor zpátky. Přesně v tohle doufá naše vůdkyně Zoe. Ona není hloupá. Umí hrát tuhle hru stejně dobře. Nejspíš mnohem lépe než T’Aranis. Kdyby měla patřičné zdroje, nepochybně by ho převálcovala, ale ona je nemá. Zato má spoustu kontaktů. Díky nim máte podporu, abyste rozjel celý projekt a ukázal jeho užitečnost.“

„Dobře víte, že nemůžeme se stávající prostředky dát dohromady nic, co by mohlo konkurovat domovské flotile.“

„To od Vás naše vůdkyně ani nečeká,“ učinil T’Asador zamítavé gesto. „Důležité je ukázat, že jste pro obranu impéria něco udělal. Na rozdíl od vlády, která neudělala vůbec nic.“

„Vůbec nic?“

„Druhá flotila provádí manévry a přesuny jednotlivých eskader a divizí, aby vyvolala dojem, že posilují obranu jednotlivých soustav, ale jinak do výroby nových lodí, rekrutování nového personálu či oddělení pro výzkum a vývoj netečou žádné peněžní toky. Ne, všechno jde na udržení politické moci, úplatky a udržení všech pokliček na svém místě. A věřte mi, taková věc nestojí vůbec málo,“ dovolil si starší radní kyselý úsměv. „Za ty prostředky bychom dali dohromady plnohodnotnou šestou flotilu.“

„Místo toho nás odřízli jak od prostředků tak i všech informačních kanálů flotily.“

„Zvláštní je, že ačkoliv jim musíte být pořádným trnem v oku a po mé návštěvě budete jistě mnohem víc, nevyvíjejí vůči vám kupodivu žádný velký politický tlak.“

„Opravdu?“ zpozorněl Sonmareus, neboť tohle byl první náznak toho, že to co mu řekl ten podivný cizinec, může být pravda. Důvod proč pozval radního T’Asadora, byl ten, aby tuhle část potvrdil, nebo naopak vyvrátil.

„Důvod proč nijak nepodporují vznik šesté flotily, je ten, že ho považují za zcela zbytečný, ztracený a absolutně nedůležitý projekt, který akorát zbytečně spolyká peníze z imperiální pokladny!“ dovolil si Tamulský radní lehké zasmání. „Kéž by lidé jenom věděli, kolik peněz, jejich peněz vláda promrhala pro své vlastní účely.“

„Rozumím,“ přikývnul, neboť mezi tím co spolu mluvili, dospěli konečně na pozorovací palubu, kam celou dobu směřoval. Dvojice Fraweyanských techniků zde již čekala. Na jeho pokyn aktivovali rušící pole a tiše odešli. Sonmareus vybídnul radního, aby vstoupil dovnitř a sám ho následoval.

„Úžasné, naprosto úžasný pohled,“ pronesl T’Asador při pohledu na lodě šesté flotily. „Ovšem kvůli tomu jste mě sem nejspíš nepozval, že?“

„Ne, nepozval,“ přikývnul admirál. Hledal ta správná slova, jakými celou věc podat a nevypadat jako konspirační teoretik.

„Tak ven s tím. Předpokládám, že máte nějaký konspirační plán?“

„Nejde ani tak o plán, jako spíš o velice podivuhodné informace, které se mi dostaly do rukou.“

„A ty informace mají spojitost s naší vládou?“

„Ano, radní.“

„Možná nebudete jediný s podivuhodnými informacemi o vládě, ale pokračujte,“ vybídnul ho radní k pokračování.

„Celé to zní trochu šíleně, ale podle těchto informací nemá předseda T’Aranis v úmyslu uzavřít mír, ani ukončit tuto válku. Hodlá ji vyhrát a udělá cokoliv, aby toho dosáhl bez ohledu na následky.“

„Rád bych s vámi nesouhlasil, ale nemohu. T’Aranis je světelné roky vzdálen tomu muži, kterého jsem znal. Osobně i na politické scéně. Je to úplně jiný muž, než jakým byl před deseti či dvacet lety.“

„Podle těchto informací, hodlá předstírat, že podporuje mírové rozhovory, ale jakmile Koloniální delegace v čele s jejich admirálem vstoupí do domovské soustavy, hodlá je rozstřílet a tím vyřadit jejich nejvyšší velitelskou strukturu.“

„Pokud si myslí, že Nová Kolonie uvažuje jako ten idiot Saaros a nebude mít přesně stanovený žebříček velení...“

„Pohnou se kupředu a tentokrát už nebudou brát ohledy. Nás zničí jako první a to nebude zdaleka jediná věc, kterou zničí.“

„Tahle věc má nějakou kličku, že?“

„Zatím co se Nová Kolonie bude zabývat námi, jeho tajná flotila udeří na jejich nechráněné základny a tentokrát už je opravdu zničí. Tím zbaví Koloniální expedici veškeré podpory v očekávání, že bez ní prostě ustoupí. Možná natropí spoustu škody, ale nakonec ustoupí.“

„Hmm...“

„T’Aranis se poněkud mylně domnívá, že Nová Kolonie tímhle tím zničí jeho nepřátele, oponenty a dá mu do rukou natolik silný politický kapitál, že jeho moc bude nezpochybnitelná. Následně opraví všechny způsobené škody a pro celé impérium bude jako hrdina, který dokázal vyhrát válku a porazit mnohem silnějšího nepřítele.“

„Nejsem vojenský expert, ale mám takový pocit, že takhle ten příběh určitě neskončí,“ odtušil druhý Tamulec zamračeně.

„Pokud selže logika, potom přijde na řadu hrubá síla a Z’Antare nás ochraňuj, jestli velení Koloniální expedice převezme někdo z Chaockých válečníků. Jejich smysl pro čest by jim v takovém případě velela zbavit se nás Tamulců. Jednou pro vždy.“

„Ano, takový scénář by byl mnohem pravděpodobnější, než, že by se Nová Kolonie jenom tak stáhla.“

„Nevypadáte vůbec překvapeně.“

„Je málo věcí, které mě ještě mohou překvapit.“

„Pokud se tohle stane, impérium padne, ale to Vás nejspíš také nepřekvapí,“ odtušil Sonmareus s nádechem ironie.

„Předpokládám, že máte nějaký plán, admirále?“ vyzval ho T’Asador lehce.

„Měl bych jistý nápad, ale napřed bych musel mít potvrzeno, že ta flotila opravdu existuje a hlavně kde se schovává.“

„Obávám se, že o tomhle nic nevím a dokud jste to nezmínil, tak jsem ani netušil, že něco takového může být.“

„Z páté flotily toho zbylo mnohem víc, než nám poslali. Přitom nikde není ani stopa po tom, že by zbytek lodí přidělili k domovské, nebo druhé flotile. Tak kde sakra ty lodě skončily?“ položil Sonmareus otázku a sám na ní hned odpověděl. „Někde, kde nejsou dost dobře vidět. Někde, kde se shromažďuje další flotila s úmyslem udělat tu největší pitomost v Tamulské historii.“

„Jste si jist, že těch lodí bylo víc? Nemohlo jít o chybu v přepočtu ztrát?“

„Věřte mi radní, 700 lodí rozhodně není statistická chyba. Sedm, jistě, sedmdesát možná, ale ne sedm stovek.“

„Hmm...máte pravdu,“ připustil starší Tamulec zamyšleně. „To je opravdu hodně lodí což...což je opravdu velmi znepokojivá skutečnost.“

„Doufal jsem, že někdo jako Vy, by mohl vysledovat toky peněz a nasměrovat moji výzvědnou službu do místa, kde se tahle flotila shromažďuje.“

„Je pravda, že vládní zdroje jsou v poslední době jako pořádně hluboký oceán, v němž může cokoliv zmizet

„Takovou věc nemohou jenom tak financovat, aniž by k tomu nevyužívali vládní zdroje.“

„Nezapomínejte, že už to jednou udělali. Přímo před nosem nás všech, aniž by kdokoliv cokoliv tušil.“

„Jenomže tenkrát to nikdo netušil ani nehledal. Teď...“

„Líbí se mi, jak uvažujete, Sonmareusi,“ zasmál se radní. „Ano, pokud vláda tajně podporuje projekt, o němž nemá nikdo vědět, potom vím, jak zjistit informace, které potřebujete.“

„Děkuji, radní.“

„Nu a teď mi můžete říct něco o tom, čeho jste tu za poslední měsíc a půl dosáhli.“

„Není toho moc,“ začal Sonmareus mluvit. „Momentálně máme v provozu dvacet těžkých lodí. Jakmile spustíme druhý dok, budeme schopni naši produkci zdvojnásobit. I z trojnásobit, pokud budeme mít dostatek náhradních dílů a součástek.“

„A jaký očekáváte výsledek?“

„Až sem Nová Kolonie dorazí, budeme mít 80 až 100 těžkých křižníků a 500 až 600 eskortních plavidel.“

„To je působivé.“

„Ano, za předpokladu, že pro ně sestavíme posádky a i tak budou tyhle posádky nesecvičené a nesehrané. Akorát tak zralé na odstřel.“

„Doufejme, že na tenhle scénář nedojde, protože to by znamenalo katastrofu.“

„V tom s Vámi souhlasím.“

„Rozhodně si buďte jist, že až podám zprávu o tom, co jste tady dosáhl a nebudu ani muset příliš přehánět, ocitnete se v hledáčku vládní zpravodajské služby.“

„Budeme na ně připraveni, radní. Pelengové s nimi mají spoustu nevyřízených účtů, nehledě na Hunmariany, kteří vládní rozvědku nemohou ani vystát. A to nepočítám Gaaliany, kteří k nim chovají silný despekt a to už je co říct.“

„Jen chci mít jistotu, že víte, do čeho jdete.“

„S lidmi, které mám kolem sebe, nemám strach, že bychom něco nezvládli.“

„Tak by to mělo správně být, jenže není.“

„Možná je právě teď ten správný čas to celé změnit.“

„Možná se toho i dožiju, kdo ví.“

„Pojďte, provedu Vás po základně a ukážu, jakého pokroku jsme zatím dosáhli, abyste měl o čem hovořit, až se vrátíte na domovskou planetu.“

Následuje:
Ztracená vzpomínka