Strážci řádu 2

Obsah

• Prolog
• Část první – Cesta, kapitola 1 – Náhlý odjezd
• Nečekaný host
• Předehra
• Aliance
• Mise
• Hra na schovávanou
• Odhalení
• Konspirační schůzka
• Ztracená vzpomínka
• Rodinné setkání
• Naslouchání
• Rodinné tajemství
• Napadení
• Po útoku
• Hledání cesty ven
• Poslední fáze
• Admiralita
• Živý svědek
• Část druhá - bojiště Země & Alfa, kapitola 19 – Superšpión
• Okamžik před bouří
• Útok
• Únos
• Nečekané spojenectví
• Únik
• Do neznáma
• Střetnutí
• Tamuli
• Stopy
• Zmizení
• Oběti
• Nápověda
• Znepokojivý nález
• Měsíční základna
• Virus
• Strážce
• Virus
• Úder ze stínů
• Kostky jsou vrženy
• Nepravděpodobné důvody
• Po boji
• Po bouři
• Enterprise
• Část třetí - Obrat; Kapitola 43 – Nabídka
• Diplomatická návštěva
• Tieru 4
• Návrat
• Otázka plánování
• Tajemství Zentieranů
• Dohoda
• Gralgar
• Ztracená Archa
• Strážci řádu
• Důsledky
• Poslední krok
• Návrat domů

Poslední krok

Kapitánův deník, hvězdný čas: 57897,35

Situace kolem Tieru 4 se začíná uklidňovat. Nová Kolonie uvolnila své komunikační embargo, včetně gravitačních pastí, které bránily všem lodím v použití warpu a tím pádem i odletu ze systému. Třetí flotila nyní pomalu opouští systém Zavia a vrací na své původní stanoviště. Nic nenaznačuje tomu, že by se měli v dohledné době vrátit. Také Nová Kolonie začíná odvolávat svoje lodě, ale nemyslím si, že jenom tak stáhnout svoji přítomnost. Určitě budou na Zentierany ještě nějaký čas dohlížet.

Ohledně našich hostů, majora Kronesovou jsme přenesli na Oko 7Z. Její stav je sice stabilní, ale stále nepřišla k sobě. Doktor Bashir i PZH potvrdili, že nejde o obyčejné bodné zranění, nicméně udělali vše proto, aby přežila. V tomto ohledu Nová Kolonie zaujala poněkud odměřený postoj, ale nijak nekomentovali stav, v jakém se jejich velitelka vrátila. Celou věc přešli ostentativním mlčením. Skoro mi přišlo, jako by něco podobného čekali. Že by jim také někdo z druhé strany napovídal? Tahle věc, jde každopádně mimo mě a já budu rád, když nedojde k žádnému dalšímu zasahování ani ovlivňování do této mise. Překvapení už bylo víc než dost.

Ano, musím si připomenout, že jsme na diplomatické misi a není naším cílem vyvolávat tady rozbroje. Předpokládám, že teď nadejde konečně příležitost pro diplomacii. Naše původní plány se trochu změnily, takže to nebudeme my, kdo bude doprovázen, ale naopak my, kdo bude doprovázet náš doprovod do loděnic ke generálním opravám. Soustava Windmatrix kde se nachází mimo jiné i jediné loděnice ve vnějších systémech bude víc než dostačujícím prvním bodem celé diplomatické kampaně, která doufám právě teď započne.

Osobně jsem velice zvědav na setkání s dalšími rasami impéria a plánované návštěvy jejich planet. Věřím, že nyní už nic nebude bránit tomu, abychom poznali Tamulské impérium z té lepší stránky a položili základy pro možné budoucí vztahy. Otázka ohledně Nové Kolonie zůstává poněkud nejistá, ale věřím tomu, že celá ta věc kolem Tieru 4 přinesla alespoň pomyslné protnutí mlčení, které si tolik přál Tamulský vůdce Zoral.

Konec záznamu

Aran Dar si dával velký pozor, co všechno zapisuje a zaznamenává do lodního deníku. Po pravdě ani do osobního deníku raději nezaznamenával žádné informace, o nichž věděl pouze on sám, které by mohly vést k narušení této časové linie. Určitě nechtěl všechno pokazit hloupým prořeknutím a zjistit na vlastní kůži, jak vlastně fungují ty zákony časové dynamiky, o nichž slyšel.

Pevně věřil tomu, že pro Zentierany udělal všechno, co mohl. Po pravdě toho zase tak moc neudělal, ale důležitý byl výsledek. Voyager byl taktéž v jednom kuse a on mohl konečně plnit misi, kvůli které sem přiletěl. Nyní už jenom čekali, až bude Taranis schopen letu warpem, aby je mohli doprovodit do soustavy Windmatrix, kde bitevní loď převezmou místní loděnice a zároveň dostanou přidělen nový doprovod pro cestu do samotného srdce impéria.

„Můstek kapitánu Aranovi!“ ozval se příchozí hovor od poručíka Kima z můstku.

„Slyším!“

„Máme tu nového příchozího, kapitáne.“

„Kdo to může být?“

„Je to Tamulský těžký křižník. Podle registračního označení, T’Saan.“

„Dobře, Harry. Hned tam budu. A informujte také pana vyslance, ať přijde ihned na můstek.“

„Ano kapitáne.“

Dar sotva skryl úsměv, protože tohle plavidlo znal. Na něm přiletěl kapitán Sonmareus k diplomatickému jednání na DS9. Nikdo z Voyageru o něm samozřejmě nic nevěděl, protože se s nimi nikdy nesetkali, ale on věděl, že kapitán Sonmareus je bratranec vyslance Slokarije a jeho loď je zároveň vlajkovou lodí druhé flotily. Taková věc mohla znamenat šťastnou souhru okolností, ale důležité bylo nepropadat přílišnému optimismu.

Zato s novým elánem vykročil ze své pracovny na můstek. Harry Kim mu automaticky uvolnil místo a zaujal pozici u své stanice. Nechal kapitána, aby si lepé prohlédl přilétající plavidlo, ačkoliv Bajoran ani tak nezkoumal Tamulský křižník, jako spíš čekal na Tamulského vyslance v očekávání toho, kterým směrem se budou události odebírat. Přítomnost T’Saan dávala najevo, že události naberou nový směr.

Vyslanec Slokarij dorazil během několika minut a stačilo říct pouze jméno přilétající lodi, aby se v jeho tváři rozlil zvláštní úsměv. Zadumaně si prohlížel na hlavní obrazovce plavidlo, ale jinak nic neříkal.

„Očekáváte návštěvu, pane vyslanče?“ oslovil ho Dar obezřetně.

„Připouštím, že přítomnost T’Saan je velice překvapivá, neboť jde o vlajkové plavidlo druhé flotily. Jejich přítomnost je přinejmenším neobvyklá. Zato doufám, že v pozitivním slova smyslu,“ dodal Slokarij nakonec.

„Potom možná nebude od věci zkusit se jich zeptat, proč jsou tady.“

„Ano, to nepochybně ano, ačkoliv bude hodně záležet na to, kdo té lodi vlastně velí.“

„Znáte ho?“ nadhodil tázavě.

„Měl bych, pokud ho neuklidili někam jinam.“

„Navažte spojení s T’Saan, Tuvoku!“ pokynul kapitán k šéfovi bezpečnosti.

„Odpovídají.“

„Obraz.“

„Zde kapitán Sonmareus s imperiální lodi T’Saan,“ představil se Tamulský velitel na obrazovce.

„Kapitán Aran z lodi Spojené Federace planet, Voyager. A předpokládám, že tady pana vyslance Slokarije, který nás doprovází na diplomatické misi, nejspíš znáte.“

„Je pro mě velikým potěšením, opět Vás vidět, kapitáne Sonmareusi,“ navázal vyslanec rychle na jeho slova.

„Věřte, že potěšení je na mé straně, pane velvyslanče.“

„Co Vás přivádí do této zapadlé soustavy, kapitáne Sonmareusi?“

„Nu, řekl bych, že trochu komická situace, ačkoliv v ní není mnoho prostoru pro humor. Zato absurdnost je poměrně veliká,“ odpověděl kapitán na druhé straně trochu odtažitě.

„Potom mě zkuste překvapit. Uvidíme, jestli Vaše situace trumfne to, co zde předvedl admirál Saaros s třetí flotilou.“

„Vlastně nešlo o nic, kvůli čemu by stálo za to dělat rozruch. Šlo o naprosto legitimní záležitost předního člena Gaalianské vlády, abychom ho dopravili do soustavy Walgir.“

„Tam míříme též, ale pokračujte.“

„Jak říkám šlo o zcela běžnou záležitost, ale to by se do celé věci nesměl vložit admirál Sidorow. Poněkud mu nedošlo, kdo je ctěný pan mluvčí a jaké má mezi Gaaliany postavení. Pokud pominu, jakou kolem toho ztropil scénu a jak umíněně trval na splnění svých rozkazů, diplomatický incident na sebe nenechal dlouho čekat. Zřejmě si neuvědomoval, že Gaalianský devatenáctý mluvčí není jen tak někdo, ale naopak osoba s nemalým vlivem a omezenou trpělivostí.“

„Teď mě opravdu děsíte. Co udělali Gaaliané?“

„Zatím co jsme letěli na nejbližší základnu, kde jsme měli podle admirálova rozkazu vyložit ctěného mluvčího, tak Gaaliané uzavřeli všem Tamulským lodí své základny a klíčová centra v soustavách jádra.“

„To je na Gaaliany nezvykle razantní krok.“

„Vypadá to, že ho plánovali už delší čas a admirál Sidorow jim prostě jenom poskytnul příležitost, aby mohli poslat naší vládě diplomatickou hrozbu.“

„To je opravdu překvapivé.“

„Situace se samozřejmě mohla vyřešit jako pouhé nedorozumění, ale to by se admirál Sidorow nesměl zachovat nesmyslně hloupě a hrubě.“

„Proč potom přijal na palubu vládního atašé, když neměl v plánu ho nikam dopravit?“ zajímalo Slokarije.

„Nejspíš proto, že admirál není na palubě T’Saan a nikdy nebyl,“ odtušil Tamulský kapitán bezvýrazně.

„Počkejte,“ zamračil se na něj Slokarij. „Pokud si dobře pamatuji něco ze své služby u loďstva, tak admirál velící flotile musí vztyčit svoji vlajku na jedné lodi, která se na základě této skutečnost stává automaticky vlajkovým plavidlem.“

„V téhle části se nemýlíte, pane velvyslanče,“ přisvědčil Sonmareus aniž by dodal cokoliv dalšího.

„Tak, jak je možné, že na vlajkové lodi není její admirál?“

„To je taktéž trochu prekérní věc, ale postačí, když řeknu, že admirál Sidorow měl jisté výhrady vůči mé osobě, takže hodlal vztyčit vlajku na jiném plavidle.“

„Říkáte, hodlal vztyčit, ne vztyčil.“

„Z důvodů časově náročné administrativy se k tomu za posledních sedm měsíců ještě nedostal, takže T’Saan je stále vlajkovou lodí druhé flotily, ale bez admirála na palubě.“

„Nu a jak dopadl zmíněný incident?“

„Netřeba říkat, že se celá věc dostala až na stůl samotné vlády a ti, když už nic jednali velice rychle. Jednak odvolali Sidorowa z funkce velitele druhé flotily a skrze nebeského maršála T’Varuse mi velmi neomaleně tlumočili, ať pana mluvčího vezmu, kam bude chtít, hlavně ať přestanou Gaaliané dělat drahoty. S ohledem na nové rozkazy, jsme místo původního kurzu letěli přímo sem, kam ostatně ctěný pan mluvčí hodlal letět a nemusel v soustavě Walgir přesedat na jinou loď.“

„Nu, tak tahle situace si opravdu zaslouží Malogenské označení, velký výsměch.“

„Krize byla zažehnána, ale bojím se, že to zanechalo špatnou auru na našich vztazích s Gaaliany.“

„Nu, potom vězte, že na činy admirála Saarose to sice nemá, ale hodně se tomu blíží.“

„Ze slov ctěného pana mluvčího jsem pochopil, že tady má, či může k něčemu hroznému dojít. Proto sem cestoval osobně, aby celé věci zkusil zabránit.“

„Admirál Saaros tomu dal pěknou korunu, ale o těchto záležitostech bychom si měli promluvit osobně tváří v tvář.“

„Rozumím, nicméně byste měl vědět, že ctěný pan mluvčí sem přiletěl hlavně kvůli Zentieranům. Chce je osobně navštívit a zjistit, jak se jim po tak dlouhé době daří.“

„Jsem si jist, že tuhle část dokážeme zařídit a Zentierané budou dozajista velmi nadšení tou návštěvou.“

Kapitán Sonmareus poslední slova kvitoval pouze lehkým pokývnutím hlavy, načež přerušil spojení. Na obrazovce se opět objevilo hvězdné pole a Tamulská vlajková loď.

„Gaaliané uzavřeli své vesmírné přístavy pro Tamulské lodě. To je věc naprosto neuvěřitelná,“ vrtěl Slokarij nad novými informacemi nechápavě hlavou.

„Viditelně už se na to nemohli dívat.“

„Vzpomínáte, jak jsem Vám vyprávěl, že veškeré bohatství a obchod v impériu stojí na Gaalianských hvězdných základnách a střediscích?“

„Gaaliané si toho zřejmě museli být také vědomi.“

„Takhle radikální krok bych od nich opravdu nečekal.“

„Možná to přiměje Vaši vládu, aby přehodnotila svůj postoj vůči nim.“

„Spíš budou hledat způsob, jak je obejít. Obzvláště poté, co jim ukázali, že mohou využít jejich zranitelnosti.“

„Změny vyžadují čas a sám jste říkal, že prakticky celá Tamulská mezihvězdná ekonomika je založená na službách, které poskytují Gaaliané.“

„Vždycky to tak bylo, ale současná vláda si toho ani trochu neváží a považují to za samozřejmou věc. Hlavně když jmenují do admirálských funkcí takové pitomce jako Sidorow, či Saaros a to raději nejmenuji našeho vrchní nebeského maršála. Ten je případ sám o sobě.“

„Každopádně teď mají důvod k zamyšlení.“

„Právě z toho mám obavy. Takový incident nemá v historii impéria obdoby. Gaaliané vždy figurovali jako smírčí strana, která naopak konflikty zažehnávala a fungovali coby rádci všech předchozích vlád. Skutečnost, že o sobě dali takhle hlasitě vědět je věc naprosto nevídaná.“ Tamulský vyslanec nad tím dál vrtěl hlavou, jako by stále odmítal uvěřit tomu všemu.

„Zato přítomnost pana mluvčího může velice posloužit naší věci,“ chopil se Aran Dar iniciativy. Byl si celkem jist, že pokud by druhá strana do celé věci zasáhla, tak by incident dopadl úplně jinak, ale tady se otevírala cesta, skulinka, kterou mohli využít. „Pokud osobně navštíví Tieru 4, zcela jistě dospěje ke stejnému závěru, jako my, že Zentierané nepředstavují žádnou z hrozeb, jak tvrdí rozvědka.“

„Ano, taková věc, obzvláště pronesená veřejně a vysoce postaveným mluvčím by zasadila důvěryhodnosti rozvědky jistě velkou ránu.“

„A když se k tomu připojíte ještě Vy, jakožto zvláštní vyslanec pověřený samotným vůdcem…“

„Ano, ano, myslím, že tahle představa se mi začíná čím dál tím víc zamlouvat.“

„Nejspíš ani nespácháte, jak jste říkal politickou sebevraždu,“ pronesl Bajoran nadneseně, ale raději už nedodal, že rozvědka by se mohla o takovou věc pokusit. Teda pokud k tomu dostanou příležitost po tom fiasku u Gralgaru. Pokud byla většina jejich úspěchů přímo závislá na pomoci shůry, potom právě teď mohli ukázat, jak moc dobří ve skutečnosti jsou. Moc od nich nečekal, ale kdo ví, mohli překvapit schopnými operativci.

Vlastně když o tom tak uvažoval, všechno teď představovalo jednu velkou neznámou. Nyní už neměl kde čerpat a události z celé mise Voyageru šly zcela novým směrem, oproti tomu původnímu. Zůstávalo pouze věčnou otázkou, která se neustále vznášela ve vzduchu, jestli směřují k lepšímu nebo k horšímu. První možnost vypadala za současných okolností reálně, ale nemohl se ubránit pocitu, že právě tím může být celá věc paradoxně mnohem horší než předtím.

Tieru 4, hvězdný čas: 57899,40

Setkání na povrchu planety naplánované následující den v dopoledních hodinách, bylo více než jen přátelské. Zentieranská radost z přítomnosti Gaaliana sytě žluté pokožky neznala mezí. Zia-Ar rozhodně patřil mezi ty znalé, neboť učinil zároveň i gesta, která Tamulský vyslanec neznal a poté co poklekl, aby dosáhl stejné výškové úrovně se Zentierany, rázem zmizel uprostřed jásajícího davu.

Tomu všemu přihlížel Aran Dar společně s vyslancem Slokarijem a jeho bratrancem, kapitánem Sonmareusem. Konečně nadešla událost, která stála za všechno vynaložené úsilí. Podařilo se dosáhnout hlavního cíle, zachránit Zentierany a zabránit jejich zničení. Ta bytost, která stála v pozadí všeho, už byla mimo hru a tihle lidičkové tím pádem byli konečně po stovkách let v bezpečí. Nutno ovšem dodat, za jakou cenu.

„Je to vskutku hezký pohled, nemyslíte, kapitáne Arane?“ poznamenal vyslanec s úsměvem. Viditelně mu nijak nevadilo, že jich si nikdo nevšímá a všichni věnují pozornost Gaalianskému mluvčímu.

„Myslím, že jsme tady něčeho dosáhli, pane vyslanče,“ přikývnul souhlasně.

„Tohle bude ten krok, který všechno změní. Obzvláště teď, když je tu Gaalianský mluvčí.“

„Zentierané vypadají opravdu nadšeně z jeho přítomnosti.“

„Většina ras v impériu je nadšena, když k nim zavítají Gaaliané. Teda až na světlé výjimky, ovšem,“ dodal rychle.

„Myslím, že výraz zajímavé právě teď přichází,“ poznamenal Sonmareus a ukazoval na nově příchozí. Tou nebyl nikdo jiný než samotná velitelka Koloniální expedice, major Tasha Kronesová.

„Ano, tak tohle by mohlo být velice zajímavé setkání,“ souhlasil s ním jeho bratranec s výrazem jistého očekávání.

Notnou chvilku se nic nedělo, dokud blonďatá velitelka nedošla až k houfu Zentieranů. Nezastavila, pouze zpomalila a dav se před ní okamžitě otevíral, aniž by na ni někteří ze Zentieranů jen pohlédli. Dál jásali, pouze přitom vytvořili pomyslný koridor, skrze nějž mohla projít až ke Gaalianskému mluvčímu. Ten ji konečně zaznamenal. Vstal a zvědavě si ji prohlížel.

„Uvidíme, jestli nám teď budou hvězdy nakloněny,“ zamumlal Tamulský kapitán suše, zatím co jeho bratranec popošel blíže, aby mohl být přímým svědkem historického setkání

„Věřím tomu, že budou,“ přitakal Aran. „Od chvíle, kdy jsem potkal jejího přítele v šedém, věřím, že ano.“

„Vy také?“ zpozorněl Sonmareus, ale nevypadal nijak překvapeně.

„Ano, také,“ přitakal Bajoran. Zásah do černého. Už v okamžiku, kdy se tu kapitán Sonmareus najednou objevil, mu začínalo být jasné, kdo je tím druhým, o němž se zmínil strážce v šedém.

„Nu, asi by mě to nemělo překvapit, že si vybrali zrovna Vás.“

„Vás zřejmě také, jinak byste neměl nejmenší tušení, že k něčemu z toho vůbec došlo.“

„Nu, rozhodně jsem rád, že nedošlo k tomu strašnému masakru, který zredukoval dobrou polovinu Imperiální flotily.“

„Ano, tahle část může ve světle současných událostí vypadat příznivě, ale jiná zase nikoliv.“

„Vím, jak to myslíte,“ přitakal druhý kapitán souhlasně. „Na konci celé té eskapády nadešla přeci jenom jedna příznivá událost a tou byla smrt našeho ctěného pana předsedy. S jeho pádem padla současně i celá jeho vláda. Ovšem teď je víc než jenom živý a…“

„A bez podpory shůry,“ dodal Dar rychle. „Jak říkáme u nás, odteď musí hrát pouze s kartami, které má v rukou a netahat z rukávu jeden trumf za druhým.“

„To pro něj bude jistě osvěžující novinka.“

„Nebude mít nikoho, kdo by všechno upravoval, aby šlo všechno dle jeho představ, takže bude nejspíš velice překvapen, až uvidí, že věci nejdou pouze podle jeho scénáře.“

„Ano, věřím, že pro druhou stranu půjde o velice vítanou změnu, když přestane mít všude a ve všem navrch.“

„Nehledě na akce rozvědky, které vyplavou na povrch a tentokrát to nedokážou ututlat. Budou muset zatraceně vysvětlovat a ospravedlňovat své operace. Gaaliané se o to jistě postarají.“

„Hlavně aby je nenapadlo udělat nějakou hloupost.“

„To určitě udělají, ale taková věc jenom podpoří naši snahu. Většina ne-li všechny jejich operace v posledních letech byly založené na podvodu, takže teď, když nebudou moci podvádět, bych s přehledem vsadil své kapitánské frčky, že jim přinejmenším pár věcí ošklivě nevyjde.“

„Ano, celou dobu jsem si lámal hlavu nad tím, jaké měli nehorázné štěstí a jak vůbec dokázali udržet všechno v chodu.“

„Teď už to nebudou mít zdaleka tak jednoduché.“

„Věřím, že z toho bude pořádný poprask a vaše návštěva v impériu to celé jenom umocní.“

„Nejspíš nepůjde o jedinou návštěvu, jak tak koukám,“ kývnul Dar směrem ke shromáždění, kde uprostřed davu Zentieranů probíhal dialog mezi majorem a Gaalianským mluvčím. S jistou dávkou nadsázky mohl podotknout, že pískově žluté barvy vlasů koloniální velitelky celou věc ještě umocňovaly. S ohledem na tu část, kdy Gaaliané oceňovali všechno, co mělo žlutou barvu. Nejen jejich pokožka, ale i většina věcí, které postavili, včetně lodí a insignií nesla právě tuto barvu představující jejich národní rys.

„Ano, tak tohle bude dozajista šokující,“ souhlasil Sonmareus vida, jak radní zve majora Kronesovou k osobní návštěvě jejich domovské planety a setkání s užší radou mluvčích.

Následuje:
Návrat domů